Další možností strukturace vědomostí jsou myšlenkové mapy. S jejich využíváním přišel T. Buzan. Do češtiny bylo přeloženo více publikací, první z nich byla Mentální mapování. Myšlenkové mapy jsou charakteristické středovým uspořádáním, kdy hlavní myšlenka je ve středu a od ní se větví další myšlenky.
Tvorba myšlenkové mapy je představována v jednoduchých fázích, kdy důležitým atributem je využívání barev. V prvním kroku je umisťován centrální pojem do středu papíru tak, aby mohlo docházet ke svobodnému proudu myšlenek všemi směry. Následně je doporučena kresba, která vystihuje konkrétní představu o zobrazované problematice. Tím se předpokládá silnější a rychlejší aktivace mozku a podpora soustředěnosti na vizualizované téma, přičemž je zdůrazňováno využívání barev, jež stimulují tvůrčí myšlení. K centrálnímu pojmu a obrázku se následně připojují hlavní větve, následně další větve, které jsou zapotřebí k realizaci. Tato myšlenka je založena na fungování mozku prostřednictvím asociací.
Na jednotlivé větve, které by neměly být zakresleny ve tvaru přímky ale křivky, se umisťují klíčová slova nebo slovní spojení. Tyto klíčové pojmy by co nevýstižněji měly reprezentovat faktické údaje vedoucí k řešení zobrazovaného problému. T. Buzan popisuje, že myšlenkové mapy jsou důležité, protože umožňují lépe si pamatovat, třídit si myšlenky a informace, soustředit se, být kreativní, používat svou představivost, získat kontrolu nad informacemi i udržet si zájem o danou problematiku.
Lépe se asi o všem dozvíte v této publikaci: Jak uspořádávat informace (aneb) pojmové a myšlenkové mapy ve vybraných předmětech na druhém stupni základní školy. (P. Vaňková, L. Pítrová, R. Skoupilová.