Úvod
2 0 L E T
činnosti oddílu
1 9 7 7 - 1 9 9 7
Milí přátelé,
ani jsme se nenadáli, ani jsme se dosud řádně nerozběhli a
nerozjeli, a už slavíme 20. výročí trvání našeho oddílu.
Všichni si ještě pamatujeme, jak jsme začínali svou turistickou a zejména vysokohorskou činnost pod názvem „oddíl vysokohorské turistiky TJ Lokomotiva Kolín“. Neměli jsme se špatně, byli jsme mladí, silní, krásní a vytrvalí (a bohužel dnes jsme už jen silní, krásní a vytrvalí), měli jsme volné jízdenky ČSD, ostatní turisté si nás pro naše výkony považovali. Měli jsme přes 80 členů a pořádali jsme ročně alespoň 20 akcí s bohatou účastí.
Když byl po revoluci v Kolíně obnoven Sokol a způsobil zánik Lokomotivy, hned nás dost nehezky finančně doběhl: místo podílu na značném majetku TJ Lokomotiva nás obdařil almužnou pouhých 12 tisíc korun. Nebyl proto důvod vstupovat do Sokola, zvláště když vznikl celostátní Klub českých turistů. Získali jsme právní subjektivitu, registraci oddílu KČT č. 05005, naprostou volnost a samostatnost, ale zase ztratili volné jízdenky.
Po celou dobu naší činnosti byla naší chloubou výkonnostní turistika. Ta se vždy měřila dosaženými výkonnostními třídami, které pomyslně rozdělovaly turisty s určitou mírou nepřesnosti na „profíky“ a „amatéry“. Když v roce 1992 končila platnost staré klasifikace, měli jsme v oddíle :
1 mistrovskou výkon. třídu,
6 prvních výkonnostních tříd,
8 druhých „ „ a
19 třetích „ „ .
Od 1. 1. 1993 mají dosažené výkonnostní třídy získané po linii zápočtových cest trvalou platnost bez nutnosti opakovaného prodlužování. Nová klasifikace zavedla udělování výkonnostních stupňů po linii výkonnostních odznaků (VO) různých přesunových prostředků. Ani zde nejsme úplní nováčkové :
1 zlatý VO VHT
6 stříbrných VO ( 1 VHT, 1 vodní, 2 pěší a 2 cyklo )
26 bronzových VO ( 2 VHT, 3 vodní, 10 pěších, 5 cyklo
a 6 lyže )
O systematické plnění podmínek výkonnostních odznaků a výkonnostních stupňů však mezi členy už bohužel není zájem.
V posledních letech se nás všech nešetrnou rukou maličko dotkl faktor plynoucího času. Všichni jsme sice stále výtečně trénovaní, ale už se nám nechce brzo ráno vstávat, podřizovat se ostatním, trmácet se terénem když podmínky nejsou zrovna ideální. Trochu nás ubývá, zůstávají jen ti nejvytrvalejší. Zato díky rodinným příspěvkům přibývá v oddíle dětí. Dnes máme 16 členů ve věku do 15 let - víc než kdy jindy.
V letech 1992 - 1995 jsme usilovali o vzkříšení bývalé slávy Kolínské boudy, vybudované kolínskými turisty před 70 lety na hřebeni Krkonoš. Chatu jsme sice získali, ale v havarijním stavu, akciovou společnost pro obnovu Kolínské boudy jsme sice založili, ale získali jen 3 % potřebných akcionářů, a polozbořenou budovu jsme sice prodali, ale po splacení dluhů nám nezůstalo prakticky nic. Co naši dědové postavili, jsme prostě udržet nedokázali. Dnes je Kolínská bouda v soukromých rukách, majitel už získal bankovní úvěr i stavební povolení a na podzim 1997 hodlá chatu znovu otevřít. Jméno „Kolínská bouda“ zůstane zachováno.
Dotace ČSTV a KČT na naši činnost zvolna klesaly ze 7.500 Kč v roce 1991 až na 1.000 Kč v r. 1996. Aby naše činnost nestagnovala, museli jsme získat jiné finanční sponzorské zdroje. To se vcelku zdařilo a dnes jsme finančně dosti nezávislí.
Na staré časy si vždycky rádi vzpomeneme. Každému se jistě vybaví některá příjemná chvíle, když uslyší jména proslulých akcí, jako například :
Za posledním puchýřem okolo Brna (1982) = k vinaři do Křepic
Roháče pro otrlé (1983) = přechod hřebene se stany v zimě
Šumavský mord (1984) =přejezd vojenského újezdu Dobrá Voda
Kaskadéři na Chopku (1984) = sjezdové lyžování v Jasné
Putování za Borišem (1985) = přejezd Velké Fatry s přespá-
ním na chatě pod Borišovem
Beskydy pro experty (1986) = na kole na Pustevny
Cyklorally v tajném prostoru (1987) = každoroční tajný výlet
Dříve platilo, že aby byla akce prohlášena za úspěšnou, museli se účastníci trochu vybát, trochu si hrábnout na dno svých fyzických sil a muselo se stihnout (ze zdravotních důvodů ovšem) alespoň jedno večerní pivo. Dnes seúspěšnost akce měří zejména její společenskou úrovní, t.j. počtem zúčastněných osob a vydařeností večírku. Proto nejnavštěvovanější a nejoblíbenější jsou akce typu „setkání na Stvořidlech“, a „ výroční schůze“. To vůbec není na závadu, zvláště když na sport rozhodně nazapomínáme.
Máme za sebou opravdu bohatou činnost. Stačí se podívat na seznam našich zahraničních výprav a na dlouhý výčet námi dosažených horských vrcholů a každému je hned zřejmé, že má tu čest se skupinou významných sportovních i společenských veličin, skutečných individualit v každém směru. Nadmořské výšky některých štítů vzbuzují úžas a úctu, historky, které o našich výpravách tak rádi vyprávíme, vzbuzují zase nelíčený obdiv a těžko skrývanou závist. Asi jsme opravdu skvělí !!!
Samozřejmě, i v příštích letech dojde k malým změnám. Obvyklá délka túry na běžkách už asi nebude 45 km, ale nejvýše 40 km. Na kole už ne 150 km, ale nejvýše asi tak 142,5 km. Ještě větší důraz budeme jistě klást na perfektní přípravu a společenskou úroveň akce. Avšak nejdůležitějším prvkem určitě zůstane pohyb v přírodě v partě kamarádů.
Hodně vydařených sportovních i společenských akcí, mno -
ho úspěšných kilometrů pěšky, na lyžích, na kole i na lodi,
vylezené stěny, sjeté peřeje a závratné sněhové svahy, vyšla pané kopce v pedálech či jen tak v pohorkách a hlavně
pevné zdraví do další činnosti všem členům a příznivcům
oddílu a turistiky vůbec přeje s pokřikem
„ na zdraví !! “
Ing. Jan Kejklíček, mistr turistiky
předseda KČT Kolín
předseda oblasti KČT Polabí