Embedded Files
Obsah rubriky: seznam akcí
Obsah rubriky: seznam akcí
Parlament připravil den šílených účesů
Parlament připravil den šílených účesů
I letos se jako každý rok konal den šílených účesů. Přišlo spoustu dětí se spoustou šílených účesů, například ve tvaru bonbonového kornoutu, s pavoukem lezoucím po hlavě nebo s duhou. Na akci hrála šílená hudba a děti běhaly po celé tělocvičně.
Anna Červinková
Osmáci se vydali do olomoucké zoo
Osmáci se vydali do olomoucké zoo
Žáci osmých tříd hned ve čtvrtek po podzimních prázdninách navštívili Zoo Olomouc! Jeli tam především za savci, jelikož je právě probírají v přírodopisu. Samozřejmě ale viděli i další zvířata, z ptačí říše třeba čápa černého nebo jeřáby paví. I přes nepříznivé počasí si výlet užili. Zaujaly je nejen opice, ale také volně létající netopýři a chodící pávi. Museli také vyplnit pracovní list na téma savci a někteří říkali, že kvůli tomu neměli dost času na projití celé zoologické zahrady.
Lukáš Novotný
Novou relaxační místnost obývají pakobylky,
stonožky a chameleon
Novou relaxační místnost obývají pakobylky,
stonožky a chameleon
Je to tady! Lesík se v září konečně otevřel. Pamatujete si na hlasování o participativním rozpočtu? Právě projekt Lesík v něm s přehledem zvítězil. Místnost navrhoval, vybavení objednal a vše zprovoznil tým kroužku Ekoškola, který vede paní učitelka Nakládalová.
Lesík je laděný do útulné, zelené barvy. Nachází se v něm pohodlný gauč, židle a příjemně chlupatý kobereček. Žáci do něj mají přístup každou velkou přestávku. Mohou si užít relax, studovat zajímavosti o obyvatelích Lesíka a pokochat se zvířátky, jako jsou například pakobylky, stonožky, šneci, rybičky nebo také chameleon.
Monika Hortová, Markéta Bradáčová
Z lavic do spacáku, ze spacáku na bowling! Nezapomenutelná přespávačka 7.A
Z lavic do spacáku, ze spacáku na bowling! Nezapomenutelná přespávačka 7.A
Kdo říká, že škola je jen o učení, ten nezažil noc, kdy jsme spali mezi lavicemi a ráno zamířili na bowling!
Žáci 7. A si večer zahráli mnoho her. K dispozici byla pro dříve příchozí školní šifrovací hra. Na programu byla také velká schovka přes celý sektor. Pro všechny bylo připraveno ještě mnoho dalších aktivit. Hráli jsme si na tvůrce reklam, kde jsme se snažili prodat nesmyslné věci, jako jsou třeba dvě pravé boty, prázdná láhev od kečupu nebo ohnutý hřebík. Říkali jsme si, v čem je naše třída dobrá a v čem naopak ne. Hráli jsme taky hru, kde bylo cílem vzbudit všechny žáky.
Paní učitelka Čoupková nám také vymyslela speciální pohádky o naší třídě, které jsme si přečetli u večeře a před spaním. Spát se šlo v deset hodin. Ráno nás čekal budíček v sedm hodin. Sbalili jsme si věci, dali třídu dohromady a nasnídali jsme se. Poté jsme vyrazili na pěší výlet s bowlingovým cílem. U bowlingových drah jsme strávili hodinu. Všichni jsme si třídní akci moc užili. Po bowlingu už následovala pouze zpětná cesta šalinou a pohodová hodina fyziky.
Sebastian Fianta, Jan Přibyl, Metoděj Kabelka
Pečuješ o své duševní zdraví?
Pečuješ o své duševní zdraví?
V březnu k nám do školy zavítali dva lektoři z organizace Práh, která pomáhá lidem s duševním onemocněním a celkově se stará o duševní zdraví. Lektoři navštívili všechny osmé třídy na naší škole a o tomto tématu přednášeli.
První část přednášky žáci strávili povídáním a aktivitou o emocích, protože ty jsou velmi důležitým základem. Na druhou část přišla peer instruktorka, což je osoba, která má sama nějaké duševní onemocnění, se kterým umí pracovat a tak své zkušenosti předává ostatním. Tato instruktorka žákům pověděla svůj silný příběh o svém psychickém zdraví. Na konci přednášky žáci dostali spoustu skvělých rad, komu se třeba svěřit a co dělat, když se necítí dobře. Celou dobu bylo dovoleno se na všechno ptát, což bylo moc fajn.
Markéta Bradáčová
KOMU SE SVĚŘIT?
Někomu, komu důvěřuješ
rodina, kamarád, školní psycholog
Linka bezpečí
pro děti, zdarma
116 111
Tým Práh
pro všechny, zdarma
Linka první psychické pomoci
pro dospělé, zdarma
116 123
Výlet do Vídně byl plný slunce, historie i pozitivní nálady
Výlet do Vídně byl plný slunce, historie i pozitivní nálady
Jak je u nás na škole už několik let zvykem, i letos si pro nás paní učitelky němčiny připravily cestu do německy mluvícího města – tentokrát do Vídně.
Na výlet mohli jet všichni žáci, kteří mají hodiny němčiny, a hodně z nich tuto možnost využilo. Ve Vídni jsme za slunného počasí navštívili několik krásných a historicky zajímavých míst.
První zastávkou byl barokní zámek Schönbrunn. Prošli jsme si jeho zámecké zahrady, podívali se na Neptunovu fontánu, římské ruiny a vyšli jsme na kopec k vyhlídce Gloriette.
Další část programu nás zavedla do historického centra. Vydali jsme se k soše Marie Terezie, která stojí mezi dvěma zrcadlově postavenými muzei - historickým a přírodovědným. Odtud jsme pokračovali k Hofburgu a na Stephansplatz. Zde jsme měli možnost jít do gotické katedrály Stephansdom. Po návštěvě následoval rozchod, během kterého jsme si mohli koupit oběd, případně suvenýry a poté nastala společná cesta k vídeňskému orloji.
A poslední zastávka našim autobusem byla u inspirativního a kreativitou zářícího Hundertwasserhausu, kde jsme dostali čas na to si ho prohlédnout, vyfotit se, a případně si koupit nějaký malý památkový předmět.
Cesta do Brna ubíhala rychle, a celý výlet byl plný pozitivní energie a dobré nálady. Děkujeme paním učitelkám Stohrové a Stručovské za skvělou organizaci.
Helena Strnadová
Učitelé mají novou sborovnu. Navrhli si ji sami
Učitelé mají novou sborovnu. Navrhli si ji sami
Možná ještě nevíte, že náš učitelský personál proměnil přeplněnou zasedací místnost plnou nábytku ve vzdušný prostor pro práci i relaxaci. Na novou sborovnu jsme se proto zašli podívat. Získali jsme i osobní názory několika učitelů, které jsme potkali.
Školní sborovnu naleznete v prvním patře naší školy hned vedle ředitelny. Dříve to byla docela obyčejná místnost, ve které byl dlouhý zasedací stůl a hromada židlí. Byla to místnost, ve které učitelé mívali velké porady. Když vejdete do NOVÉ sborovny nyní, pořád sice uvidíte stůl a židle, ale v menším množství. Tím ale proměna nekončí…
Stačí zajít za roh a před očima se vám objeví velký a pohodlný gauč, který může poskytnout trochu soukromí a oddechu pro učitele. Tento útulný roh zvaný chill out zóna vám může navodit pocit, že vám nikdo nekouká na to, co děláte za práci, jak nám sami vypověděli pedagogové. Pro pár učitelů je to také útočiště, kde si mohou vypít svou kávu. Ve sborovně učitelé mají také svou příhrádku, ve které mají materiály na vyučování. Naleznete tu stejně jako dřív klasické pomůcky, jako jsou počítače a kopírky, a také prostor s projektorem pro malé porady.
Abychom ale nezapomněli, každá věc mívá i svá negativa. Sborovna většinou sloužila jako zasedací místnost, které se stávala stále stísněnějším prostorem, jelikož se učitelský sbor zvětšoval. Mnoho lidí z učitelského personálu vypovědělo, že proměnou zmizelo tradiční místo pro porady a hledání nového bylo těžké. Většinou se tedy pedagogové schází ve třídě naproti sborovny. Není to sice ideální, ale učitelům to za novou sborovnu prý stojí.
Jolana Ševčíková
Nová sborovna se dělí na tři zóny: Kromě chill out zóny s gaučen je to meeting zóna pro malé porady a také pracovní zóna určená pro přípravu na výuku, učitelé v ní najdou počítače, kopírky, skener, řezačku, laminovačku a další kancelářské potřeby.
Takto vypadala učitelská sborovna po mnoha léta dříve. Sloužila zejména jako místnost s kopírkami a prostor pro několik velkých porad ročně. S nárustem počtu učitelů už dobře nesloužila ani tomuto účelu.
Soutěž EkoPhonk vyhráli Plameňák a anakonda
Soutěž EkoPhonk vyhráli Plameňák a anakonda
EcoPhonk byla soutěž, ve které si mohli žáci naší školy zahrát svůj vlastní song v hudebním stylu phonk. Kromě stanoveného žánru bylo podmínkou to, že nástroje, na které žáci hrají, musí být z přírodních nebo recyklovatelných materiálů, a písně musí kreativně zpracovávat téma pralesů. Všechny songy byly úžasné, ale jen tři z osmi účastníků byli odměněni. Třída 6. A obsadila třetí místo s Epickým songem, Jungle phonk přinesl druhé místo 7. B. Třída
3. A s písní Plameňák a anakonda vybojovala první místo. Akci v jídelně pořádala 7. C pod vedením paní učitelky Nakládalové. Hudební přehlídka navázala na další školní události s ekologickou tematikou, jako byla například podzimní soutěž Ekostým o nejlepší recyklovaný model oblečení.
Metoděj Kabelka
Cestovatelská odpoledne s učiteli
Cestovatelská odpoledne s učiteli
Novinkou mezi školními akcemi jsou odpoledne strávené s našimi milovanými pedagogy, kteří už něco málo procestovali a chtějí s námi sdílet své zážitky z cest. Poprvé jsme měli tu čest zavítat na Nový Zéland s panem učitelem Ondryášem. Podělil se s námi o své zážitky, trapasy i největší úspěchy v této zemi. Příště jsme cestovali o kousek vedle do Austrálie s panem ředitelem Burdou. Ten nám pověděl hlavně o svých silných zážitcích. Publikum se třeba dozvědělo, že některé jeho zkratky nejsou opravdu pro každého. V dubnu jsme se už přesunuli blíže, a to do Bosny a Hercegoviny s paní asistentkou Vetešníkovou. Sdělila nám, že stanování v období dešťů není to úplně nejlepší, a také prozradila, že jejím cílem je uběhnout nejslavnější trail run v Bosně. Pro velký zájem se tato cestovatelská odpoledne pravděpodobně otevřou i pro veřejnost.
Monika Hortová, David Burda
Sedmičky byly na představení o drogách
Sedmičky byly na představení o drogách
Žáci sedmiček se vydali do klubu Leitnerova na divadelní představení My děti ze stanice zoo. Divadlo to bylo menší, ale představení bylo zahráno hezky. V divadle hrály všechny role dívky, což mohlo být pro lidi, kteří četli knihu, matoucí, protože hodně postav měli být kluci. Zajímavé také bylo, že hlavní postavu Christiane F. hrály různé herečky podle věku. Při představení se pouštěla hudba, střídavě rozsvěcovala a zhasínala světla, což dodávalo tu správnou atmosféru už tak dramatickému a emočnímu příběhu.
Za sebe mohu říct, že nás všechny tento příběh hluboce zasáhl a ukázal nám zase z jiné stránky, jak těžké a náročné je zbavit se závislosti. I když se může zdát, že máte vyhráno, stačí jen jedna chyba a můžete spadnout na úplné dno. Všichni jsme si potom ještě téma drog a zásvilosti na nich rozebrali. Rozhodně doporučuji se na představení přijít podívat, herečky hrály skvěle, bez jediné chyby a díky takto smutnému a vážnému tématu vás na chvíli vezmou do kůže Christiane F.
Eva Krahulcová. zdroj obrázků: https://www.brdd.cz/
Škola opět pořádá jarní dílničky
Škola opět pořádá jarní dílničky
Po roce jsou tady zase jarní dílničky! Za drobný peníz si můžete ve středu 26. března od 15. do 18. hodiny vyrobit svůj vlastní výrobek! S organizací i letos pomůže spolek rodičů Horníček a žákovský parlament.
Děti si znovu užijí spoustu zábavy s jarní tematikou. Můžou si zkusit vyrobit závěsná sklíčka, malování na hedvábí, zdobení krabiček, velikonoční taštičky, zdobení sádrových odlitků a spoustu dalšího! Návštěvníci se mohou těšit také na buchtičky a další sladkosti, které upečou učitelky z celé školy. S výrobky a výzdobou pomůže i školní družina a mateřská škola. To vše se děje pod vedením hlavních organizátorek, kterými jsou letos paní učitelky Lenka Brabcová a Ivana Bartoňová. Těší se na vás.
Kristýna Stružková
Horníkova adoptuje velrybu
Horníkova adoptuje velrybu
Už jste slyšeli o tom, že na Horníkově funguje kroužek Ekoškola? Už druhým rokem je cílem tohoto kroužku pomoci škole, aby se stala více eko a celkově přispívala k ochraně životního prostředí. Aktuálním projektem Ekoškoly je adopce velryby. Členové kroužku chtějí poukázat na fakt, jak moc jsou tito tvorové důležití pro ekosystém oceánu. V březnu proto pořádají celoškolní akci Svačinky pro velrybku. Výtěžek z ní půjde na sponzorování tohoto mořského savce. Na Horníkovu dokonce přijdou i členové organizace Justice for Nature, přes kterou škola velrybu adoptuje, aby dětem toto téma přiblížili. Nejen díky této akci chtějí členové kroužku získat mezinárodní titul Ekoškola. Tento rok se budou ucházet o stříbrný titul, ale na příští rok mají ambici bojovat o zelený, ten nejvyšší. Držme Ekoškole palce ve všech jejích cílech.
Markéta Bradáčová
Do Bruna nejen za zábavou
Do Bruna nejen za zábavou
V Brunu nemusíte jenom blbnout, ale můžete se naučit a vyzkoušet si spoustu věcí, například jak těžký by byl život s handicapem. A právě třídy 7. A a 6. A dostaly možnost si tento program vyzkoušet. Děti byly rozděleny do šesti týmů, které se postupně vystřídaly na různých stanovištích. Vyzkoušely si třeba, jak vylézt na síť bez rukou, projít bludištěm slepý s tím, že se spoléháte jeden na druhého, složit hlavolam poslepu, rozeznat z iluze, o jaké číslo se jedná, hrát florbal jen slabší rukou. Poté, co jsme všechno zvládli, mohli jsme se rozutéct po celém areálu a dělat si, co chceme. Při volné zábavě jsme se mohli vyblbnout a vidět naše třídní učitelky skákat společně na trampolíně.
Jolana Ševčíková, Eva Krahulcová
Superhrdinové se předvedli
v soutěži Ekostým
Superhrdinové se předvedli
v soutěži Ekostým
Soutěž Ekostým o nejlepší recyklovaný model oblečení se konala v lednu ve školní jídelně. Organizovali ji žáci 7. B pod vedením paní učitelky Nakládalové.
Kvůli organizačnímu chaosu se někteří diváci na soutěž málem nedostali. Například ke třídě 6. C se dostala informace o místě a času konání na poslední chvíli. Rozeběhli jsme se dolů po schodech, div jsme neupadli. Naštěstí jsme to stihli, protože to stálo za to.
Celou soutěž uvedli dva žáci ze 7. B. Potom už následovala kategorie 1. až 4. třída. V této kategorii se objevily například Wednesday, Popelka, Barbie, Harry Potter, hračka z Toy Story, Elsa, chaloupka z Mrazíka, příšerka, která nemá ráda odpadky, Ariel, Spongebob, profesor Moody ani princezna.
Všechny kostýmy pak ohodnotili porotci, mezi kterými byli paní učitelka Mikulicová, paní učitelka Jobánková, pan ředitel Burda, paní psycholožka Juřičková a paní zástupkyně Holoubková.
1. místo: 4. B
2. místo: 3. C
3. místo: 2. A
Poté byla druha kategorie od páté třídy výš. Opět se v ní objevily moc krásné kostýmy, které zaujaly publikum originalitou.
1. místo: 5. C
2. místo: 5. A
3. místo: 7. B
“Smyslem této soutěže je naučit se organizovat kulturní a společenské události a jít do akce,” dodala paní učitelka Nakládalová, která celý projekt vymyslela a se třídou soutěž uspořádala.
Kristýna Stružková
Návštěva vídeňské zoo, kde ani panda nebyla
Návštěva vídeňské zoo, kde ani panda nebyla
Ve středu 23. 10. se všechny naše osmičky vypravily na dlouho slibovaný výlet do vídeňské zoo. Sešli jsme se již v ranních hodinách, což ne všem vyhovovalo. Trochu ospalí, ale plní očekávání jsme se nasoukali do autobusu a vyrazili směr Vídeň. Po cestě se nic moc nedělo, ale pár pikošek se našlo, třeba takových pár odvážlivců, kteří se rozhodli natočit trend : Tohle jsem já před Vídní a Tohle jsem já po Vídni. Během cesty někteří vedli živé debaty na téma rozchod v zoo či jejich očekávání od výletu. Jiní dospávali ranní sraz.
Když jsme se konečně dostali do očekávané Vídně, cestu nám ale prodloužila hektická doprava. Asi 30 minut jsme se ploužili Vídní a všichni už se začínali nudit. Po zdlouhavém projetí města jsme se dostali do Schönbrunnu.
A teď to začalo jít z kopce...
Když jsme vybelhali přesezenýma nohama ven, tak jsme se konečně vydali do zoo. Rozdělili jsme se do čtveřic a každá skupina dostala pracovní list, za pomocí kterého jsme se ponořila hlouběji do příběhů zvířat a celkově víc poznala zoo.
Po dvou hodinách jsme se potkali u kavárny uprostřed zoo. Pan učitel zkontroloval, že nikoho nesežrala žirafa, a dostali jsme druhý rozchod, který už nedostal tak dobré ohlasy. Většina už měla zoo prochozenou křížem krážem a pouze odpočívala u koz nebo hrabala jámu do štěrku (na simulaci práce bagru). Po této odpočinkové hodině a půl jsme se setkali na stejném místě.
Pan učitel Půček nám s hrdostí oznámil, že jdeme krmit lvy a nenavštívíme tudíž město. Bohužel nám pár vteřin na to oznámil, že to byl vtip a my byli zklamání dvojnásobně. Vydali jsme se do prudkého kopce na záchody, odkud jsme doputovali na vyhlídku a vyrazili jsme směr autobus.
Zpáteční cesta plná písniček
Cesta zpátky byla velmi hezky strávená. Zpívali jsme tak hezky, že by to měla slyšet i paní učitelka Mikulicová. Někteří byli znovu unavení z chození po zoo, ale i tak se cesta zpátky netáhla a všechno bylo v pohodě. Začínalo se připozdívat a dost lidí si začínalo stěžovat na hlad. Učitelé dali hlavy dohromady a rozhodli se, že zastavíme u benzínky, v jejíž blízkosti byl McDonald. Tak jsme se všichni trousili z autobusu a šli si koupit jídlo.
Poté co měli všichni plná břicha, jsme se zase nasoukali do busu a konečně jsme vyrazili směr Brno. Jeli jsme asi hodinku a pan učitel Půček nás upozornil o pořádku kolem sedadel. Ten samozřejmě nikdo neudržoval. Po dalších pár minutách zpívání a potlesku panu řidiči jsme se dostali k naší milované škole. S bolavýma nohama a spoustou zážitků jsme se v podvečer toho dne všichni rozloučili a rozprchli se do našich domovů.
Anna Lehotská a David Kleis
Šesťáci si užili zábavný Halloween
Šesťáci si užili zábavný Halloween
Hodně lidí si myslí, že Halloween pochází z Ameriky. Ale pozor, tento svátek původně pochází ze Skotska a Irska. My v Česku ho slavíme obvykle taky, a to i ve školách. Jedna z těch škol jsme i my! První tři hodiny se 6. C normálně učila a poté začala halloweenská párty! Žáci museli splnit celkem 5 stanovišť:
1. Just dance! Určitě se vám s toho chce taky tančit,co? Žádný problém klikni a tanči!
2. Apple bobbing. Je to hra, když musíš chytit jablko, které plave ve vodě, zuby.
3. Halloweenský kahoot se záludnými otázkami.
4. Strašidelný příběh! S těžkou hádankou.
5. Soutěž o nejhezčí kostým, mezi zajímavé modely patřili například černá kočka, hadí žena, klaun a další.
Všichni jsme byli moc rádi, že se tato akce uskutečnila. Všichni si to moc užili!
Kristýna Stružková
Výlet sedmáků, který na věky zůstane v jejich nohách
Výlet sedmáků, který na věky zůstane v jejich nohách
Jednoho dne se vydali žáci sedmých ročníků na výlet s názvem Za Šemberou a bludičkami. Navštivili jsme Maloměřický lom, kde nám učitelé zahráli divadlo o bludičkách a řezníkovi. Všem se líbilo hlavně díky skvělému imitování hlasu bludiček a řezníka v podání pana učitele Ondryáše a skvělému hraní paní učitelky Nakládalové.
Po celou dobu výletu jsme byli takovými podobnými pověstmi provázeni. Možná si říkáte, proč se tento článek jmenuje takto? Doposud se totiž neví, jestli učitelé takovou trasu naplánovali schválně, protože se prakticky celý výlet šlo do blátivého klouzavého kopce. V zadní části hada, ve kterém se po kopci postupovalo, na sebe lidé začali klouzat a padat. A nakonec se ukázalo, že jsme na ten kopec lezli jen kvůli tomu, abychom slyšeli legendu o kočce, které usekli packy. Pověst se zdá směšná, ale ve skutečnosti je velice krutá.
Nakonec jsme dorazili k vysílači Hády a odkráčeli zpět do školy. Výlet byl možná těžký na zdolání, ale myslíme si, že skoro všechny děti odešly se skvělými vzpomínkami, jelikož mezi sebou všechny třídy sedmiček mohly komunikovat a pobavit se. Celou cestu provázel smích každé menší skupinky žáků.
Takže výlet hodnotíme velice pozitivně. Děkujeme paní učitelce Nakládalové, panu učiteli Müllerovi a panu učiteli Ondryášovi za příjemně strávený čas 😘
Autoři: Eva Krahulcová 😀 Jolana Ševčíková 😀 David Burda 😀
To nejlepší a nejhorší z adapťáku šestek
To nejlepší a nejhorší z adapťáku šestek
Každý adapťák má svá pro a proti.
V našem přehledu se můžete dočíst, co se letošním šesťákům líbilo a co ne. Článek připravili redakční nováčci Sebastian Martin Fianta a Kristýna Stružková pod vedením Evy Krahulcové, účastnice loňského adapťáku.
TO NEJHORŠÍ
Teploty klesaly pod 5 stupňů
Hrozně pršelo a ještě horší bylo, když jsme museli jít hrát ven hry i během totálního slejváku
Neměli jsme záchody v chatce, a proto jsme museli chodit dolů na záchody okolo strašidelných keřů
V chatkách to bylo mega strašidelné a byla v nich zima, všechno vrzalo, postele byly malé a nepohodlné
Když byla noc, z venku se ozývaly strašidelné zvuky 😯
Cesta autobusem (půlka z nás se málem pozvracela, bylo to drsný!)
Připadalo nám, že byl strašně krátký polední kild (stejně jako několika předchozím generacím šesťáků 😛)
Na adapťáku se vyskytly vši 🤦
TO NEJLEPŠÍ
Velmi strašidelná stezka odvahy
Hodně jsme se seznámili, což je super, protože to byl účel akce
Skvělé jídlo, kterého se v jídelně asi nedočkáme😆
Luxusní program, hrozně se nám líbilo divadlo, každý žánr
Aktivita Just dance byla úplně super
Místní bar (kupovali jsme si tam hodně sladkého, ale i slaného, takže jsme pak byli úplně bez peněz)
Jeli tam s námi skvělí učitelé!
Poslední den jsme se koukali na krásný film (Ne)obyčejný kluk
Večer deskovek (každý si mohl otestovat deskovku, jakou chtěl, tím pádem jsme se mohli ještě víc seznámit)
Výlet 8. V: Burgery i koláčky nám moc chutnaly
Výlet 8. V: Burgery i koláčky nám moc chutnaly
Na konci května jsme jeli s panem učitelem Starým a paní učitelkou Čoupkovou na třídní výlet do Jihlavy. Hned po příjezdu jsme zamířili do zdejší zoo plné roztomilých zvířátek. Po pár hodinách strávených v zoologické zahradě jsme si koupili něco na chuť a nasedli na bus, který nás zavezl do vesnice Čížov, kde se nacházelo naše ubytování. Pobývali jsme v chatě, vybavené kurtem se sítí, kde jsme vždy k večeru celá třída i s panem učitelem hráli volejbal.
Ještě ten den jsme šli na procházku k rybníku Okrouhlík. Pár z nás se rozhodlo, že bychom se rádi trochu smočili, a tak jsme si rychle zaběhli pro plavky. Po koupačce jsme se vrátili na chatu a najedli se guláše, který nám navařila paní Veronika, sestra paní učitelky Čoupkové. Poté jsme si zahráli zmiňovaný volejbal, někteří se vydali na romantickou procházku nebo se věnovali basketu.
Ve čtvrtek ráno jsme hned po snídani vyrazili na bus, který nás zavezl do centra Jihlavy, odkud jsme pokračovali do kuchařského centra Gurmandie, kde si nás na starost vzala paní Veronika. Dostali jsme tři recepty na jídla, která jsme za ten den měli stihnout. Udělali jsme si jednu snídani, oběd i večeři. Na snídani na další den to byly kynuté koláčky plněné tvarohem, na oběd, který jsme si snědli na místě, byly hovězí burgery a na večeři zapékané gnocchi s rajčaty, žampiony, cuketou a sýrem. Zpátky na chatu jsme se vydali pěšky cestou dlouhou přibližně 7,5 km. Když jsme dorazili na chatu, byli jsme opravdu vyčerpaní, protože nás pan učitel táhl “zkratkou”, která cestu prodloužila. Na večeři jsme měli to, co jsme si navařili, a večer strávili znova hraním míčových her a kulečníku.
V pátek jsme si oproti čtvrtku trošku přivstali, protože jsme si potřebovali sbalit. Na snídani jsme si dali naše koláče a se všemi zavazadly pospíchali na bus do Jihlavy. Navštívili jsme jihlavské podzemí, kde nám poskytli zajímavou exkurzi, která nám odhalila spoustu zajímavostí. Na oběd jsme se stavili v příjemné restauraci, kde jsme se najedli, a pak už jsme šli čekat na vlak zpět domů.
Sára Garguláková
Útěk z Vidy se podařil
Útěk z Vidy se podařil
Na konci ledna, když se vydávalo vysvědčení, se vydala 9. V se svojí paní učitelkou třídní a panem učitelem Götzem do Vida centra Brno. Třída měla velká očekávání, protože to byla jedna z prvních akcí tenhle školní rok. Hned po příchodu dostali žáci rozchod a měli tak možnost si všechno sami projít. Jelikož bylo dopoledne ve všední den, měla třída Vidu skoro celou pro sebe.
Po hodině zkoušení nejrůznějších pokusů a zkoumání zajímavých expozic se všichni dostavili do horního patra a nikdo nevěděl, co je čeká. Rozdělili se do trojic či dvojic a dostali instrukce. Poté vstoupili do velké zatemněné místnosti se třinácti stanovišti, ve které zůstali na hodinu uzamčení. Aby se dostali ven, museli splnit úkoly na minimálně deseti ze stanovišť. Právě podle toho se program jmenoval Escape Game. Na stanovištích si žáci prověřili své znalosti z fyziky a hlavně logické myšlení. Úspěšně utéct se až na jednu nejmenovanou skupinku povedlo všem. Poté už jen následovalo krátké občerstvení, po kterém si všichni sbalili věci a rozloučili se s Vidou.
Ilona Ševčíková
Horníkovu navštívili Řekové
Horníkovu navštívili Řekové
Třídě 8. V se naskytla úžasná příležitost. Do Brna přijelo 12 žáků z řecké Soluně a právě osmáci je dostala na starost. Jejich interakce začala představením se na stránce Padlet, kam o sobě každý něco napsal.
V polovině března 2023 se po škole Řekové s Čechy setkali na Moravském náměstí, rozdělili se do skupinek a vydali se na prohlídku centra Brna. Navštívili například sochu Jošta, Svoboďák s orlojem a Starou radnici. Všichni si to moc užili a většina skupin se stavila i na nějaké to občerstvení.
Další den se setkali znova, ale tentokrát ve škole. Naši žáci se ráno sešli a měli hodinu na přípravu předem naplánovaného programu pro Řeky. Když přijeli, rozdělili se zase do skupin a 8. V je provedla po škole. Dostali listy, kde si zaškrtávali místa, která po cestě viděli. Během poznávání budovy museli být opravdu pozorní, protože zde byly na náhodných místech nalepené lístečky s anglickými slovy a jejich českým překladem. Tato slova se jim hodila na pozdější kahoot o českém jazyce. Kromě této hry si mohli na svačinu připravit svůj vlastní tradiční chlebíček, naučili se polku a mazurku a vyrobili si památeční pohlednici.
Před polednem se všichni rozloučili a Řekové se vydali na cestu do Prahy. Už se všichni moc těšíme na další spolupráce v rámci programu Erasmus.
Sára Garguláková
Šesťáci navštívili hasičskou stanici v Líšni
Šesťáci navštívili hasičskou stanici v Líšni
Už delší dobu naše škola zve hasiče ze stanice Líšeň. Tentokrát ale hasiči pozvali šesťáky na svou stanici.
Před devátou hodinou ranní se šesté třídy sbalily a vyrazily na šalinovou zastávku Kotlanova. Odtud se přemístily na šalinovou zastávku Novolíšeňská a vydali se směr Zetor.
Asi po 10 minutách dorazili k hasičské stanici Líšně. Zde už na ně čekali hasiči, kteří chodili k nám do školy. Exkurze po stanici trvala 1 hodinu. Ukázali dětem například veškeré vybavení stanice a její zázemí.
Exkurzi rozdělili po třídách (6. A, 6. B, 6. C). Hned první zastávka byla v zázemí, kde jsme si zopakovali to, co říkali na návštěvách v naší škole. Další stopka byla u velkého výrazného hasičského auta, o kterém se žáci dozvěděli, že je určen k výjezdům v městských částech. Na této stopce měla třída 6. C štěstí, protože viděla reálný výjezd hasičů k automobilové havárii. Musíme hasiče ocenit, protože výjezd zvládají
pod 2 minuty. Jeden člen týmu ukázal, jak hasiči sjíždí po tyči, jaké mají plynové masky nebo jaké mají v autech vybavení. Dále mohli šesťáci vidět osobní, chemická a výšková auta.
Lukáš Novotný
Také letos se ve škole rozdávala valentýnská přání
Také letos se ve škole rozdávala valentýnská přání
Valentýn je čas lásky, srdíček, bonbónů, dárků a hlavně čas růžové! A protože je v naší škole růžové docela málo, uplatnila se naše dlouhodobá tradice: ,,Valentýnská pošta!” Po jarních prázdninách se dost dětí vůbec netěší do školy. Ale to nevěděly že na ně čeká před výtahem v pravém křídle školy volební urna. Nebojte, nevolí se nový ředitel, máme pořád našeho skvělého Burdu, ta urna totiž není na volební lístky kandidáty, ale je na lístky, na kterých jsou napsaná vyznání lásky, pozdravy, děkovné vzkazy a nebo jenom normální vzkazy, které byste si mohli říct napřímo, ale proč to tam nehodit, ne? Mohli jste je tam házet od pondělí do druhé hodiny dne svatého Valentýna. A hned den na to se začaly rozdávat. Určitě jste teď už nadšení z vašich valentýnek, ale napadlo vás, jak se dostanou z urny, kde jsou pomíchané, až k vám do ruky? Tak jsme se to vydali zjistit do parlamentové valentýnské schůzky…
Třídění valentýnek probíhá v následujících krocích:
Valentýnky se vysypou na velkou hromadu, z té se pak roznáší na
hromádky. Každá třída má svoji. Tu největší měla 1. B.Vzniklé hromádky se dají do obálek (každá třída má jednu)
Potom parlamenťáci chodí po třídách a valentýnky rozdávají
No, a nakonec vám vaše valentýnka udělá radost.
Eva Krahulcová, Amálie Kolářová, Eliška Mrkvicová
Novinka v jídelně:
Žáci hlasují o tom, jak jim chutnalo
Novinka v jídelně:
Žáci hlasují o tom, jak jim chutnalo
Hodně strávníků si pravidelně stěžuje na to, jak jim něco nechutná, jak je toho jídla málo nebo hodně a tak podobně. Nikdo ale nechce říct proč a nedává zpětnou vazbu. Jednoho dne se i proto sešla školská rada s ředitelem a vznikl nápad. Ve spolupráci se školním parlamentem se všichni rozhodli pro novinku. Vzali tři odměrné válce z chemie, pár žetonů, které známe třeba z vánočních dílniček, počítač, tiskárnu, laminovačku a papír. A hádejte, co z toho vzniklo?
Stačí se kouknout do jídelny. Ale abyste teď nemuseli vstávat od mobilů a počítačů a jít se podívat, tak vám to radši prozradíme. Vzniklo vlastnoručně vyrobené hlasovací zařízení. Kdokoliv teď půjde z oběda, může si vybrat, do jaké možnosti hodí svůj žeton. Každý jedlík má na výběr: DNES MI CHUTNALO nebo DNES MI NECHUTNALO nebo NĚCO MEZI. Zatím je hlasování docela populární, dokonce tak moc, že první středu měření odměrný válec se zeleným smajlíkem (dnes mi chutnalo) málem prasknul!
Stačí se podívat ke vstupu do jídelny, kde hlasování probíhá, a uvidíte, jak velká je účast. Házet žetony může každý, dá tím našim kuchařkám zpětnou vazbu. Může se také rozepsat a vyjádřit se v přiložené knize přání, pochval a stížností. Tak co, kam svůj žeton hodíte příště vy? Jak dopadl první týden hlasování, se dozvíte v přehledné tabulce
Eva Krahulcová, Amálie Kolářová, Eliška Mrkvicová
Dva roky prázdnin byly katastrofa zadarmo
Dva roky prázdnin byly katastrofa zadarmo
V říjnu se 6.C vydala na představení Dva roky prázdnin do divadla Polárka. Většina třídy si myslela, že to bude v pohodě a že si to užijeme a někdo se i těšil. Ale ukázalo se, že ne.. byla to katastrofa. Půlka naší třídy seděla na schodech a ta druhá seděla mezi jinými třídami. Stručně řečeno: moc se jim to nepovedlo. Aspoň nám vrátily vstupné.
Ale dost už kritiky organizačních schopností divadla. Teď už o samotném představení, které bylo dost matoucí. Myslím si, že nikdo nechápal, co a kde se právě děje. Herci běhali i kolem nás. Součástí představení byla hudba, hodně zpěvu, tance, ale i efekty s ohněm a kouřem. Tuto hru raději nedoporučujeme. Hlavně ne pro malé děti.
Hodnocení:
Eliška Mrkvicová: 2/5, bylo to divné a moc se mi to nelíbilo.
Amálie Kolářová: 2/5, moc podivných tanců a zpěvu…
Foto: Divadlo Polárka
Šesté třídy nastoupily na parket
Šesté třídy nastoupily na parket
Hned po adapťáku se p. uč. Müller dohodl s p. uč. Sikorovou a s p. uč. Nakládalovou, že uspořádají disco pro šesté třídy, jelikož na adaptačním kurzu to byla nejúspěšnější část programu. Školní diskotéku uspořádali dne 28. listopadu 2023 .
Na začátku vládla pozitivní a energická nálada. Vše se však po nějaké době změnilo. Skoro všichni vešli do občerstvovací třídy, kde se cpali dobrotami, které si donesli. Pak pan učitel Müller všechny svolal do kroužku, kde jim řekl, že pokud nebudou tančit, tak to zabalí. Všichni asi uznali, že to stojí docela za nic, když nikdo netančí. Nakonec se kromě některých jedinců do tance zapojil každý. Asi po 20 minutách se dokonce stalo malinké zranění, a to mini říznutí.
Když se pustil song Žijeme len raz, tak fakt všichni šli na parket. Tento song společně s písní Barbie patřily k nejúspěšnějším songům diskotéky, nejvíce se tancovalo asi na Gangnam Style. Pak začaly hrát i vánoční songy, ale ty nebyly moc úspěšné
Jaká atmosféra na disco byla? Pouštěli tam podle vás dobré songy?
Jenda: moc holčičí Leona: dalo se to
Vojtěch: za mně dobrý Elena: hrozné
Matyáš: hodně křiku
článek i anketu připravil Lukáš Novotný
Hororová
stezka odvahy
Hororová
stezka odvahy
Pokud vydržíte číst až do konce, zažijete tuto stezku odvahy (znovu) našima očima... kdykoli si přečtete tyto řádky, tak se znovu vrátíte do tohoto večera plný hrůzy… ale už dost dalších upoutávek, jdeme na to!
Byl to večer plný stínů a překvapení. Už když jsme spolu vyrazili na stezku odvahy se záměrem udělat reportáž, tak nad námi jako znamení zablikala lampa. Naše škola plná smíchu a běhání se ten den proměnila na školu plnou děsu, krve, kostlivců, mrtvol a vyděšeného křiku…
Ale náš horor začal docela nevinně a normálně, přišli jsme zezadu do školy a dostali jsme číslo. Dlouhé čekání se dalo zkrátit kreslením na kamínky proti strachu (které už pro druhý stupeň nezbyly) nebo děláním blbostí. Divím se, že jsme z toho čekání nezešílely. No a konečně jsme se dočkali, stanuli jsme před krčkem zahaleným mlhou.
A tak jsme vyrazili. zprvu jsme nic neviděli, ale pak se z mlhy vynořila stojící postava, nic se nedělo, byla klidná a nehýbala se. Pak zase po chvíli zmizela v mlze za námi. Najednou ale přišla věc, na kterou jsme už upozorňovali nahoře v úvodu. Mrtvola, mrtvola dítěte, celá zkrvavená. Až jsme si uvědomil, že je to pouze figurína, zahnuli jsme doprava ke schodišti, tam na nás zpoza výtahu vykukovala další černá postava, ta se zprvu nehýbala, ale pak na nás v nejméně očekávané chvíli vybafla. Poté jsme vystoupali schody do dalšího patra, říkaly jsme si, že to bude v pohodě, ale pak jste zahli a vešli přímo do hejna pavouků visících od stropu. Poté jsme spatřili dva kostlivce, kteří stály nad stolem, na kterém ležel pergamen s otisky prstů lidí, kteří se staly obětmi této stezky. Otisky byly otištěné jejich vlastní krví. Pak na nás vybafl klaun se sekerou. Minuli jsme tajemnou ženu nabízející různé hrozné pokrmy jako třeba myši, hady, brouky a pavouky. Když jsme vešly do chodby v posledním patře naší školy, zachvátil nás opravdový strach, a ten strach nebyl z toho jak chodba vypadala, byl z očekávání něčeho strašného. Ještě před tím, než jsme šli na stezku odvahy, dozvěděly jsme se jednu informaci, a ta byla, že ve čtvrtém patře to nebude JEN strašidelné, ale bude to HOROR.
A tak jsme vyrazili, zprvu bylo ticho nic se nedělo. A pak se ozval hrozný zvuk, při kterém tuhla krev v žilách. Tento zvuk pocházel od kusu alobalu, kterým někdo zařinčel. Po tomto se nám docela ulevilo, to určitě byla ta věc, před kterou nás ostatní varovali. Ale jak některým z vás už asi došlo, toto nebylo to nejhorší. Jakmile jsme vyrazili dál, potvrdilo se to! Ze stínu na nás vyběhl člověk s něčím v ruce. Utíkali jsme, co nám nohy stačily, jen abychom mu utekli. prohnali jsme se okolo spousty tříd gaučů, až nás ten člověk u třídy 6. B. přestal pronásledovat a my vpadly za dveře vedoucí ven z chodby. Velkou chvíli jsme jenom oddychovali a pak jsme otevřely další dveře a sešly po schodech dolů, kde jsme se vyfotily na památku. A tak skončila naše noc na stezce odvahy na Horníkově. Další den už byly vidět pouze stopy po naší Stezce odvahy.
Eva Krahulcová, Amálie Kolářová
Co se dělo na adapťáku?
Co se dělo na adapťáku?
MINIANKETA: Stmelili jste
se tu s ostatními žáky?
Jan Holoubek, 6.A
No, trošičku. Nebo vlastně jo.
Ladislav Pazdera, 6.C
Mám pocit, že jo.
Paní asistenta Kučírková
Někdo jo, někdo ne. Výlet dosáhl, čeho měl.
ve středu 20. 9. vyrazili 6. ročníky na adaptační pobyt. Všichni se velmi báli chatek, ale nakonec se ukázalo, že v chatkách nejsou žádní pavouci ani žádná špína. Po příjezdu se všichni přesunulii do chatek a ubytovali se. Poté si zahráli běhací a kreslící hru, u které musíme uznat, že nějaké obrázky byly velice zajímavé a některé takové že se z nich nedalo zpětně říct, co tam je nakresleno. Pak je čekal první oběd. Některým chutnal víc a některým míň. To byl ale jen začátek celého pobytu. To hlavní je ale teprve čeká.
Po obědě následoval polední klid, který byl pro mnoho dětí největší zábavou. Všichni se totiž mohli volně pohybovat po areálu a navštěvovali ostatní chatky. Žáci se sice měli poznávat u stmelovacích her, ale všem připadalo, že největší seznamovací aktivitou bylo navštěvování se mezi chatkami. Největší atrakcí pro děti byl ale místní bufet. Byl tak moc oblíbený, že po prvním dni došli nějaké produkty, které zde prodávali. Další den se žáci vydali na velice dlouhý výlet. Nasledující polední klid bylo přísně ZÁKÁZÁNO vycházet z chatek. Ale pak se ukázalo že tento příkaz dodrželi pouze učitelé, tím pádem si děti mohly venku dělat co chtěli. Během programu si šesťáci mohli také vytvořit trička.
Předposlední den večer začala pro většinu ta nejlepší aktivita. DISKOTÉKA!! Každý si mohl vybrat písničku, kterou si pak pustíme. Paní vedoucí z kempu nám říkala, že jsme vydrželi hopsat a zpívat 45 minut v kuse BEZ PŘESTÁVKY!! Tím jsme zbořili rekord!! Vůbec jsme neslyšeli, co se vlastně hraje, protože jsme naprosto překřičeli repráky. Až poté nás čekala obávaná stezka odvahy. Ráno všechny děti chraptily, protože se na diskotéce hodně vykřičely. Pro některé byla strašidelná a pro některé ne. Poté se šlo na snídani a na závěrečný program. Při čekání na program se děti nudily a tak se rozhodli že si udělají další neplánovanou diskotéku. Svou vlastní. Pak se k nim přidali učitelé a každý měl své vlastní taneční sólo.
Pak už se konečně přešlo na závěrečný, teď už plánovaný závěrečný program. Aktivita spočívala v tom, že byly tři barvy náramků a každá znamenala něco jiného: červená znamenala “líbí se mi na tobě že…” zelená znamenala “děkuji ti za…” a modrá znamenala “chci ti říct že…”. Děti si navzájem náramky uvazovaly a i učitelé náramky dostali. Jestli budete pozorní, tak všimnete že někteří šesťáci mají stále náramky na rukou. Poté co byli všichni sbalení, se vyrazilo domů no spíš k autobusu… Cesta proběhla bez problémů a všichni se postupně rozběhli domů.
článek i anketu připravili
Jolana Ševčíková a Eva Krahulcová
MINIANKETA:
Co tu říkáte na jídlo?
Niki de Jong, 6.B
Jídlo je průměrný, ale nic moc no.
Matyáš Vymazal, 6.B
Ale jo, je to tu dobrý
Monika Helisová, 6.A
Jídlo mi tu moc chutná, je to tu fakt dobrý.
Vojtěch Trtil, 6.C
Jídlo? Mňamózní!
Matyáš Bůbela, 6.A
Něco mi tu chutná a něco ne.
Lukáš Tříletý, 6.A
No mně tu chutnají hlavně ty kombinace těch jídel.
Marek Ďurica, 6.C
Něco jo, něco ne ale spíš ne.
Lucie Říhová, 6.B
Docela v pohodě.
Eliška Mrkvicová, 6.C
Jídlo je tu hnusný, vůbec mi to nechutná a nedá se to jíst. Fuj!
Paní učitelka Sikorová, třídní 6.A
Jídlo? No není to pětihvězda, ale jde to.
Deváťáci vyjeli na výlet Na zkušenou
Deváťáci vyjeli na výlet Na zkušenou
Ve středu 4.10. 2023 se vydali žáci devátých ročníků na třídenní výlet do nedalekého Pozdatína. Akce nesla název Na zkušenou. Cílem tohodle výletu bylo, aby deváťáci více poznali sami sebe a jejich silné stránky při práci ve skupině.
Z každé třídy jsme se zeptali jednoho účastníka na jejich názor na tuhle akci. Všichni odpověděli skoro jednohlasně:
Program, který byl pro nás připravený, byl skvělý. Hráli jsme hry, které by nás sami nikdy nenapadly a pomohlo nás to sblížit, jako jeden velký kolektiv. Nejvíce si vychvalovali hru, která se jmenovala „Labyrint“. Hrála se pozdě večer, takže temná atmosféra a propracované masky učitelů podtrhly dokonalost téhle hry.
Jak jsme už zmínili, díky hrám se účastníci více poznali a zažili spolu spousty srandy. Při otázce pomohlo vás to nasměrovat na střední školy? se odpovědi celkem lišily. Část si stěžovala na to, že jim to s rozhodnutím do budoucna moc nepomohlo. Druhá část byla už více pozitivní. Žáci si vychvalovali, že se dozvěděli, jaká je jechich ideální pracovní pozice při práci ve skupině a že jim to pomohlo při výběru střední školy.
Když jsme se jich ptali na spokojenost s ubytováním, tak tam se objevilo už více kritiky. Účastníci si stěžovali na díry ve zdech, na matrace, které byly v hrozném stavu, topení bylo jenom v pár chatkách, a když už ho měli, tak netopilo. V jedné ubikaci našli dokonce mrtvou myš.
Jako jedna z posledních otázek byla, jestli by účastníci na pobytu něco změnili. Při samé chvále zaznělo jen, že by ocenili posunutý budíček a jak jsme už z předchozího odstavce mohli pochopit lepší ubytování.
A na závěr jsme se jich zeptali jestli by akci doporučili mladším ročníkům, které to teprve čeká. Tady nastala jednoznačná shoda. Ano! Program byl skvěle připravený, měli dostatek volného času na blbnutí s kamarády a dozvěděli se i něco nového.
Ke vzniku článku bylo nutné vyzpovídat:
9.A Daniela Jansová
9.B Sára Sedláčková
9.V Alexandre Nicolas
Karolína Pospíšilová, foto: Nela Krahulcová
Page updated
Report abuse