Jak na termo?
Termomechanika jakožto předmět bakalářského studia, studenty často familiárně nazývána termo, patří mezi základní elementy technického vzdělání strojních inženýrů. Náplní tohoto fascinujícího a nesmírně přitažlivého předmětu je především energie a její přeměna na různé formy, zejména pak teplo a práci. Porozumění této disciplíně je bezpochyby žádoucí, protože vzájemné přeměny tepla a práce a přenos tepla zaujímají důležité místo v mnoha technických disciplínách zahrnujíc inženýrství energetické, automobilní a procesní až po elektrotechnické, chemické a IT. Termodynamický cyklus předmětu během semestru zahrnuje zajímavé přednášky a praktická cvičení. Avšak mnohdy u studentů dojde k rozžhavení během semestru, které je následováno prudkých ochlazením u zkoušky. Příčinou této termodynamické nerovnováhy je obvykle nesprávně zvolený termodynamický cyklus aplikovaný na studium terma, který pracuje s nízkou termickou účinností a neefektivně přeměňuje výklad a diskuze poskytnuté vyučujícím na základní jednotky termomechanické energie - znalosti a porozumění. Pro zvýšení účinnosti této přeměny až na její maximum dané Carnotovým cyklem je doporučeno držet se následujících (generacemi studentů prověřených) rad:
Pamatovat si je třeba především názvosloví (terminologii), význam používaných pojmů, především veličin a jejich jednotek a znění základních termomechanických zákonů.
Porozumět je třeba obsahu těchto zákonů, jejich důsledkům a především tomu, jak z nich lze tyto důsledky odvodit.
Obojí výše uvedené je však možné a má smysl pouze za předpokladu, že si pod daným pojmem, zákonem nebo vztahem dokážete vždy něco konkrétního představit.
Za každým symbolem musíte vidět jeho význam či obsah. Jinak se vám termomechanika stane řečí mrtvých znaků a vaše učení ubíjející a nesmyslnou dřinou, podobnou mechanickému memorování nesrozumitelných textů v neznámém jazyce.
Je tedy třeba využívat především představivost, bez níž bychom žádnému termomechanickému zákonu nikdy neporozuměli.
Na představivost pak navazuje logické myšlení a matematika, které nám umožňují odvodit důsledky termomechanických zákonů.
Teprve ve třetí fázi nastupuje paměť, která pak už má snadnou úlohu "skladovat" to, co bylo předtím zvládnuto rozumově, tj. to, čemu jsme dobře porozuměli a co si tedy i dobře zapamatujeme.
Neučte se termomechaniku mechanickým "biflováním", ale vždy se snažte problému porozumět.
Nové pojmy se neučte jako prázdná slova nebo mrtvé definice, ale pod každým pojmem se snažte představit jeho obsah.
Termodynamické zákony, zákony přenosu tepla a jiné z nich odvozené vztahy se vždy snažte interpretovat, tj. uvědomit si, jakou výpověď o přírodě v sobě obsahují.
Termomechaniku je zapotřebí studovat průběžně celý semestr, jedna bezesná noc před zápočtem/zkouškou nestačí.