Výuka dějepisu bude probíhat přes Webex meetings.

Protože může dojít k problémům s připojením, doporučuji do počítače či tabletu aplikaci nainstalovat https://www.webex.com/downloads.html. Je možná instalace do mobilního telefonu, ale zapojení se do výuky přes telefon nepovažujeme za vhodné. Neuvidíte úplně dobře učivo, nemůžete adekvátně reagovat, soustředit se. Proto prosím, abyste se tomuto vyhnuli, pokud je to jen trochu možné.

Na každou hodinu D vám přijde pozvánka do mailu. Konkrétní čas konání vaší hodiny bude také uveden v pozvánce.

Protože vám přihlášení bude chvíli trvat, připojte se alespoň 5 minut před začátkem výuky. Ve výuce vás bude téměř 60, proto po přihlášení vypněte kameru i mikrofon. Zapínat je budete pouze, pokud to po vás budu potřebovat.

zápis z on-line výuky 4. 6.

Vláda Jagellonců (1471 – 1526)

- po smrti Jiřího z Poděbrad na český trůn polský královský rod

Jagellonců

- část země (Morava, Slezsko) uznává jako krále Matyáše

Korvína = domluva s Vladislavem o rozdělení vlády (2 čeští

králové)

- Vladislav II. (král „ Dobře“) – slabý král, dělá každému ústupky

- za jeho vlády spory šlechty a měst o podnikání – do té doby

podnikají jen města – Vladislav povolil šlechtě podnikat

(rybníkářství, pivovarnictví, sklářství…) a městům zasedat na

zemském sněmu

- zemský sněm – nejvyšší poradní zasedání země, předsedá král,

ale radí se se zástupci šlechty a měst

- po smrti uherského krále Matyáše Korvína (1490) se Vladislav

stává i králem uherským - vzniká unie = soustátí (české +

polské + uherské země) pod jedním panovníkem

- Vladislavův syn Ludvík Jagellonský čelí nájezdům Turků

z východu – 1526 padl v bitvě u Moháče (český trůn bez

panovníka)

Pokroky ve výrobě 15. a 16. století

- pokroky v řemeslné výrobě ® kvalitnější nástroje: železný pluh,

vodní kolo, větrné mlýny, tkalcovský stav, nové zbraně na

střelný prach, kompas…

- knihtisk – vynálezce Jan Gutenberg 1450 = rychlejší vznik knih

= větší počet = levnější = rozšířenější

- vznik manufaktur = dílny s mnoha řemeslníky, ruční výroba,

dělba práce = každý se věnuje jen jedné činnosti = zrychlení a

zkvalitnění výroby

Reformace 16. st

- hnutí za nápravu poměrů v církvi

- reformátoři kritizují: hromadění církevního majetku, rozmařilý

život církve, prodej odpustků, chtějí národní jazyk (ne latinu)

při bohoslužbách

- německý reformátor Martin Luther – vystoupil v roce 1517 jako

pokračovatel Husa, chce napravit církev, vzniká protestantská

církev (protestují proti katolíkům) – luteráni

- reformace se šíří Evropou – poslušnost papeži vypověděli

v severských státech (Dánsko, Norsko, Švédsko… zde

luteránství), v Anglii si král Jindřich VIII. zakládá vlastní církev

– anglikánskou – nezávislá na papeži, hlavou je sám král

- první protestantskou církví bylo naše kališnictví (100 let před

Evropou)

pokračování zápisu z on-line výuky 21. 5.

České země po husitských válkách

- nárok na trůn – vnuk Zikmunda Lucemburského Ladislav Pohrobek (pohrobek = narozen po smrti svého otce), je nezletilý – správcem země Jiří z Poděbrad (východočeský šlechtic)

- Ladislav nečekaně umírá a Jiří z Poděbrad je 1458 zvolen českým králem – první volba českého krále, Jiří není královského původu

- cíle: obnovit pořádek v zemi po válkách (zastavit loupeže), podporovat řemesla a obchod, udržet mír mezi katolíky (25%) a kališníky (75%), snaha vytvořit evropskou mírovou organizaci (vysílá mírová poselstva) – neúspěch

- odpor papeže proti kališníkům – vyhlašuje proti Jiřímu křížovou výpravu – vede ji uherský král Matyáš Korvín

- Jiří v nouzi uzavírá smlouvu o nástupu na český trůn s polským královským rodem Jagellonců

- 1471 Jiří z Poděbrad umírá

Zápis z on-line výuky 23. 4.

GOTIKA (13. – 14. století)

- šíří se z Francie, nenapodobuje antiku (římskou kulturu)

- stavby jsou světlé a vysoké = snaha „dotknout se nebes“ = musí mít opěrný systém – opěrné pilíře, oblouky a fiály, které podepírají stavbu

opěrný systém lomený oblouk

- další prvky: žebrová klenba (štíhlá)

lomený oblouk

bohatě zdobené portály

fiály – zdobené kamenné věžičky

chrliče – okapy tvaru zvířat a nestvůr

vitráže – okna složená z barevných sklíček

rozety – vitráže tvaru kruhu (růží)

- staví se: katedrály – 3 nebo 5lodní vysoké chrámy a hrady

- památky: Francie – katedrála Notre Damme (Paříž), Chartres, město Mont – Saint – Michel, katedrála sv. Štěpána (Vídeň), katedrála v Kolíně nad Rýnem, katedrála Miláno, Westminster (Londýn)…

- u nás za vlády Karla IV. – stavitelé Matyáš z Arrasu a Petr Parléř – chrám sv. Víta, Karlův most, Karlštejn, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, Křivoklát, Bezděz, Pernštejn…

- malířství: rozvoj deskového malířství – nejvýznamnější je u nás výzdoba kaple sv. Kříže na Karlštejně od Mistra Theodorika

Připomínám termín testu 30. 4.

Témata: Vláda Lucemburků (Jan a Karel IV.), gotika

Zdravím vás a jsem tady zas :D

Tématem jsou křížové výpravy. Jde o snahy evropských křesťanů zastavit pronikání islámu do Evropy. Islám byl v Evropě hlavně ve Španělsku – zde se usadili Arabi za panovníka Ar-Rashida. Dalším problémem byli Turci v oblasti Palestiny = země, kde se narodil, žil a zemřel Ježíš Kristus, takže pro křesťany Svatá země.

Účastníci výprav = křižáci – porušovali na výpravách zákony z desatera, ale ve jménu boha…

Vznikají 2 novinky:

hrady – seřadiště rytířů, opevněná sídla k ochraně dobytých území

erby – znaky rytířů, rodů, měst, zemí

Rytíři se podle společných cílů sdružují do rytířských řádů. Někteří chtěli jen kořist, někteří chtěli pomáhat chudým, někteří šířit křesťanství, chránit boží hrob … Nejznámější jsou 3 rytířské řády. Jeden si založil dokonce vlastní stát (jistě poznáš, který…).

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zápis je samozřejmě ten větší text kurzívou. Přepište si jej do sešitu a namalujte a přiřaďte kříže k řádům… Učivo je v učebnici na str. 52, 53. Mapa výprav 54.

A HLAVNĚ: BUĎTE ZDRAVÍ!!!

Křížové výpravy (11. – 13. století)

- válečné výpravy ve jménu křesťanského boha

- cílem je vyhnat (pohany = nevěřící, nekřesťany) Araby ze Španělska a Turky z Palestiny (Turci zde přepadali křesťanské poutníky)

- 1. výprava vyhlášena papežem roku 1095

- účastníkům slíbil: odpuštění hříchů, příděl půdy, podíl na kořisti

- rytíři = křižáci se dopouštěli krvavých vražd, mučení a loupeží

- jsou zakládány křižácké hrady a vznikají první erby (znaky)

- rytíři se sdružují do rytířských řádů, např. Řád německých rytířů, Řád templářů, Maltézský řád…

Dějepis 7/A, B, C

Milí žáci, doufám, že jste všichni zdraví jak po fyzické, tak po psychické stránce. Práce z dějáku vám doufám připomene, že se snad brzy sejdeme zase ve škole. Zelený text je zápis, který si přepište do sešitu:

Doplňte si zápisy o středověké kolonizaci – zakládání vesnic. A pak si zápis porovnejte s učivem v učebnici na str. 64 – 65 (přečíst!).

Středověká kolonizace

- kolonizace = osídlování nových území

- kolonisté (osadníci) 1. z Čech = vnitřní kolonizace, 2. z ciziny (Německo) = vnější kolonizace

- příprava půdy – nejčastěji žďářením = vypalování lesů

- pán uděluje kolonistům lhůtu = doba, než se vesnice postaví a neplatí poplatky

- poddaní hospodaří na pronajaté půdě a odvádí vrchnosti: dávky a robotu

- brzy vzniká stav nevolnictví – poddaný je osobně nesvobodný, hlavně omezený na pohybu (zákaz stěhování)

- zástupce vrchnosti na vesnici = rychtář (bohatý sedlák) – řídí vesnici, soudí spory, kontroluje dávky

- zemědělství: lepší nástroje – hák je vystřídán pluhem – půdu i obrací

střídavé hospodaření: rozdělení pole na 3 části – jař (seje se na jaře), ozim (seje se na podzim), úhor (půda odpočívá). Každý rok se pole prostřídají.

- vyšší úroda = možnost prodávat na trhu

Nové učivo – zakládání měst. Přečtěte si strany 68 – 69 v učebnici.

Vznik měst (12. –14. století) a jejich význam

- vznik: a/ na místě starších osad (rozšiřování vesnic)

b/ u hradů nebo klášterů

c/ „na zeleném drnu“ – na dosud nezastavěné půdě

- města – poddanská – zakládá šlechta nebo církev, patří jim

královská – zakládá král, patří králi – hlavně města horní - těží se v nich drahé kovy

věnná – patří královně

- panovník uděluje městům práva – privilegia: právo trhu, právo hradeb, právo várečné /možnost vařit pivo/, právo hrdelní /konat popravy/, mílové právo /v okruhu míle se nesměl usadit cizí řemeslník - konkurence/

- nejdůležitější stavby na náměstí = tržišti – kostel, radnice, domy bohatých měšťanů

- město řídí rychtář a volená městská rada = konšelé – sídlí na radnici

- cechy – sdružení řemeslníků jednoho řemesla /hlídají kvalitu, cenu/

- městská chudina – neplnoprávní obyvatelé měst bez majetku