Rehabilitační ošetřovatelství
Snahou rehabilitačního ošetřování je v co největší míře zabránit vzniku sekundárního poškození. Hlavními terapeutickými prostředky jsou polohování, postupná vertikalizace a mobilizace nemocného, návrat k maximální soběstačnosti pacienta. Rehabilitační ošetřování tvoří dvě složky:
Pasivní část
Pasivní část
Polohování
Pasivní pohyby
Prvky bazální stimulace
Aktivní část
Aktivní část
Aktivní pohyby
Kondiční cvičení
Vertikalizace
Nácvik sebeobsluhy
Dechové cviky
Cévní gymnastika
Komunikace s klientem
Pasivní část
Jsou to pohyby, které provádí druhá osoba nebo přístroj, označovaný jako pasivní pohyb. Pasivní pohyby provádíme u pacientů s cílem zabránit atrofii svalstva, osteoporóze atd. Pravidelné pohyby udržují fyziologický rozsah v kloubech, délku svalů a vazů, které mají tendenci ke zkracování. Pohyby zlepšují krevní oběh a výživu kloubní chrupavky. Technika provedení pohybu: pracujeme pomalu, v ose pohybu, správného držení těla. Sestra provádí pasivní pohyby víceméně při každé manipulaci s pacientem během polohování a osobní hygieny.
Aktivní část
Aktivní cvičení vykonává pacient sám, podle instrukcí fyzioterapeuta, popř. všeobecné sestry a pod jejich dohledem. Cílem aktivního cvičení je funkční cíl, ovlivnění kondice, rovnovážných funkcí, zlepšení rozsahu pohybu, zvýšení svalové síly apod. Aktivní pohyb je nejčastěji:
Vedený – člen ošetřovatelského týmu pacienta vede a kontroluje průběh pohybu, ev. dopomáhá
Tahový – pohyb je pomalý, rovnoměrný, nejčastěji kontrakce svalů, cílem tahového pohybu je zisk svalové síly
Švihový – rychlý pohyb sloužící ke zvýšení rozsahu v kloubu, zvýšení kondice
Kyvadlový – pohyb nácviku relaxace, končetina je ve svislé poloze