U nemocných s omezením nebo ztrátou hybnosti a poruch citlivosti části těla provádíme polohování. Změna polohy je stimulačním faktorem pro návrat funkcí senzomotorických i motorických 

Podle účelu můžeme rozdělit polohy na léčebné, terapeutické a vyšetřovací. 

Léčebná poloha je např. Fowlerova poloha, zajišťující optimální ventilaci plic, 

Ortopnoická poloha zlepšující ventilaci plic, 

Poloha na boku, poloha na zádech může ulevit od bolesti v dutině břišní. 

V případě potřeby zvýšeného prokrvení mozku ukládáme nemocného do Trendelenburgovy polohy (hlava je níže než dolní končetiny). 

Vyšetřovací poloha je např. Poloha na zádech s pokrčenýma nohama, na boku, vsedě, gynekologická apod.

Polohování má určité zásady, které je nutno dodržovat:

• Poloha musí být pohodlná a nebolestivá

• Ohrožená místa se pravidelně kontrolují.

• Pacient musí ležet v suchu.

• Udržujeme průchodné všechny katétry

• Používáme polohovací pomůcky, podložní válce, půlválce, kruhy, kvádry, korýtka, klíny a polštáře naplněné různými materiály (molitan, perličky zabraňující přílišnému tlaku

    Cílem, jakého chceme dosáhnout, může být regulace svalového napětí, prevence kontraktur, pneumonie, dekubitů a vzniku kloubních deformit, zlepšení             oběhových funkcí.