Po tomto osm let trvajícím bezútěšném období převzala panství roku 1790 v nájem kněžna Terezie Poniatowská, rozená Kinská. Tento pouze do roku 1798 trvající pronájem měl na panství doksanské vliv přímo blahodárný.  Kněžna Terezie byla úředníky i poddanými velmi oblíbená pro svou milou a laskavou povahu. Byla vdovou po bratru polského krále Stanislava Augusta, knížeti Ondřeji Poniatowském, který zemřel 3.března 1773 jako rakouský generální zbrojmistr. Pocházela ze starobylého českého rodu. Jejím otcem byl český šlechtic Leopold Ferdinad, hrabě Kinský z Vchynic a Tetova(Chlumec nad Cidlinou). 

Kníže Poniatowski se s Terezií setkal při pobytu mezi českými šlechtici a okamžitě se do ní zamiloval. Ona jeho lásku opětovala. Ačkoliv pocházela z dobré rodiny a byla v přízni císařovny Marie Terezie, nebyla příliš bohatá, což byl důvod proč rodina Poniatowských dlouho sňatku nepřála. Nakonec Ondřejovi bratři věnovali páru roční důchod dva tisíce dukátů a Stanislav, budoucí král Polska, jim daroval diamanty přivezené z Ruska. Svatba se konala roku 1760 a manželé měli dvě děti. Dceru Viktorii a syna Josefa, budoucího polského národního hrdinu.

Poté co ve svých 33 letech ovdověla, uchýlila se ke svému bratrovi do Chroustovic. K jejímu pobytu v Chroustovicích se váže legenda o vztahu s královehradeckým biskupem Janem Leopoldem z Haye. O tom že šlo o  vztah hluboký svědčí mohutný kámen u potoka Žejbro u Chacholic na nějž nechal Jan Leopold vytesat nápis v němčině jehož překlad zní: "Zde toto odlehlé místo spanilá kněžna Poniatovská dne 28. srpna 1781 svou přítomností obšťastnila. Kolem byl háj klidný jako její duše, nebe dobrotivé jako její srdce, chrám dobročinnosti. Od tohoto dne budiž zde toto odlehlé místo mě i člověčenstvu stále posvátné. Biskup Jan Leopold z Haye.”