Dezinformace a fake news

Garry Kasparov: „Cílem moderní propagandy není jen dezinformovat nebo vám vnutit cizí názory. Jde o to vyčerpat kritické myšlení a zcela vymazat pravdu.“ 

Smyslem propagandy je působit na publikum a úmyslně formovat jeho myšlenky, postoje a chování s cílem dosáhnout reakce v souladu s úmysly a potřebami propagandisty. Prostředky jejího šíření se v průběhu věků vyvíjely, od kamenných sloupů přes noviny až po internet. Každá další mediální revoluce s sebou přinesla i revoluci propagandistickou. To se však týká zejména technických nástrojů. Účel a principy, na kterých je založena, fungují po staletí téměř neměnně. Propaganda má v kapse mnoho triků a technik, které se za dlouhá léta užívání zdokonalily, ale jejich podstata zůstává stejná – zmanipulovat a ovlivnit. 

Bílá propaganda – využívá pravdivé a objektivní informace k ovlivnění veřejného mínění, mobilizaci obyvatelstva nebo k propagaci hnutí či aktivity. V minulosti šlo například o kampaň povzbuzující americké občany k nákupu válečných dluhopisů během druhé světové války. Aktuálním příkladem jsou třeba kampaně nabádající k očkování.

Černá propaganda – jejími nástroji jsou polopravdy, věrohodně působící dezinformace, které mají pošpinit a oslabit protivníka. Zdroje jsou buď zcela falešné nebo přinejmenším úmyslně zavádějící.

Šedá propaganda – může se zdát jako neutrální až pozitivní. Většinou využívá argumenty založené na pravdivém základě a objektivně je prezentuje. Vyznačuje se tím, že informace nemohou být spolehlivě ověřeny a jejich originální zdroj nemusí být zcela zřejmý, což z ní činí nejtajemnější z typů propagandy. Často se k jejímu šíření využívají neutrální média, která jsou však jen zprostředkovateli.

Konspirační teorie jsou v podstatě příběhy o spiknutí. Základem je víra v to, že naše životy ovládá někdo jiný. Nebo že nám přinejmenším někdo o určitých událostech lže. Ten, kdo ovládá naše životy a celý svět, k tomu má vždy nějaký důvod – zbohatnout, získat moc a jiné.

Co nás svádí k tomu, abychom konspiračním teoriím věřili? Proč jsou tyto teorie tak oblíbené? Všichni známe někoho, kdo věří, že za 11. září stojí sami Američané. Úplným základem je lidská přirozenost a naše snaha hledat vzorce v okolním světě. Snaha vysvětlit svět kolem sebe jeho pozorováním, testováním a pojmenováním. Jenže co když něco nemůžeme vysvětlit, protože tomu nerozumíme, setkali jsme se s tím poprvé nebo to ani neznáme?

Celý princip je navíc podpořen skutečností, že máme přirozené snahu vybírat si takové informace a vysvětlení, jež podporují náš vlastní názor. Naopak ignorujeme ty, které našemu uchu příliš nelahodí a jsou proti našemu přesvědčení. Máme sklon vyhýbat se informacím, které by nás nutily k přemýšlení.

Je potřeba ke každé konspirační teorii přistupovat kriticky. Nelze ji cenzurovat, smazat nebo ignorovat. V případě konspiračních teorií je nezbytně nutné přistupovat kriticky nejen k ní samotné, ale také k oficiální a pravdivé verzi události. Jen pokud poodstoupíme, kriticky zhodnotíme celý obraz, ne pouze část, máme možnost nejen odhalit, kde by asi tak mohla ležet pravda, ale zároveň i poopravit naše vidění světa. 

Jedná se o běžný jev na internetu. Jedná se o poplašné a často zbytečné řetězové zprávy. Řítí se bleskovou rychlostí po sociálních sítích či v e-mailech, a přestože existuje mnoho druhá hoaxů, mají společný jeden znak – nabádají k dalšímu rozesílání a sdílení. Hoaxy mají ale různý obsah: informace zábavné či o urgentním nebezpečí, falešné prosby o pomoc a petice, citově vydírají nebo třeba varují před virovým ohrožením.

Jedním z velmi častých nešvarů, který se na internetu vyskytuje, je i šíření různých řetězových e-mailů. Některé z nich jsou původně napsány a rozeslány s dobrým úmyslem. Mnoho řetězových zpráv však neobsahuje úplné nebo přesné informace nebo postupným šířením dochází občas i k jejich úpravám. Existují také zprávy, týkající se pouze určité skupiny uživatelů, přesto jsou často rozesílány na veškeré e-mailové adresy, které jsou v adresáři.

Co může být pro někoho užitečná informace je pro jiného zbytečný nebo dokonce obtěžující e-mail. Například se příjemce netýká, informace je zkreslená, nezajímá ho nebo původně užitečnou informaci opakovaně a již zbytečně přijímá do své e-mailové schránky.

Příklady, jak takové řetězové e-maily mohou vypadat:

1.     Takže, jestli tenhle dopis nepošleš v následujících 10 minutách dvaceti tvým přátelům, budeš mít sedm let neštěstí v lásce.

2.     Ahoj a díky, že sis našel čas k přečtení tohoto dopisu. Je tu jeden malý hoch v Bostonu, který nemá nohy a rodiče. Život tohoto ubohého dítěte může být zachráněn, protože pokaždé, když bude tenhle dopis poslán dál, dá Centrum.cz jednu korunu na "konto malého hladovějícího chlapce z Bostonu bez nohou a rodičů.“ Automaticky. Ach ano, a nezapomeň, že my nemáme absolutně žádné prostředky na zaplacení odeslaných mailů.

Takže předej dál! Pošli tenhle mail pěti lidem během příštích pěti minut.