The fundamental feature of the cognitive system underlying speech is the duality between the continuous aspects of phonetic performance and the discrete aspects of phonological competence. A major problem is how to relate these two aspects of speaking. Articulatory Phonology is a research program that argues that gestures as dynamically defined units of task-specific articulatory action can be considered as primitives of speech production, speech perception, and can also provide a cognitively plausible basis for a theory of phonological representations. This talk will overview the challenges for the phonetics-phonology interface and discuss the approach of Articulatory Phonology towards these challenges on the basis of two case studies from sound patterns of Slovak and Hungarian.
These lectures are concerned with syntactic and semantic properties of P-elements, i.e., prepositions and prefixes. The first lecture concentrates on prepositional properties. It will investigate possible prepositional combinations, their morphological properties, aspectual and case properties. Since prepositions can be decomposed into several different projections, it will be discussed how the case assignment works in the case of the decomposed prepositional structure. It will be argued that cases have meaning. Concretely, a syntactic mechanisms will be proposed that treats all cases alike and that is based on the correspondence between semantic properties of particular heads in the prepositional structure and their syntactic features. The second lecture focuses on properties of verbal prefixes, e.g., how they affect the argument structure of the verb, the lexical and morphological aspect of the verb etc. It discusses the interaction of particular prefixes with adjectival participles in more detail and provides a syntactic and semantic analysis of prefixed adjectival participles.
Od konce 90. let 20. století došlo k významnému rozvoji teorie grafů, konkrétně byla vypracována tzv. teorie komplexních sítí. Hlavním přínosem této teorie bylo odhalení významných statistických vlastností reálných systémů (internet, biologické systémy, sociální a ekonomické vztahy, jazyk atd.), především se jedná tzv. fenomén malého světa, heterogenní distribuce konektivit, vysoký koeficient shlukování aj. Je předpokládáno, že systémy vykazující tyto statistické vlastnosti jsou výsledkem samoorganizace.
V první přednášce a) se budu zabývat základními rysy teorie komplexních sítí, b) představím vlastnosti jazykových sítí a c) bude prezentováno využití teorie komplexních sítí při modelování jazykové akvizice. Ve druhé přednášce a) bude analyzována problematika role syntaxe v syntaktických sítích, b) bude představeno využití teorie komplexních sítí v jazykové typologii a c) na závěr se budu zabývat možnostmi začlenění jazykových analýz tohoto typu do synergetického modelu jazyka.
Recent findings from electrophysiology have shown that brain activity in second language learners can change very rapidly in the course of learning a second language. This presentation will provide an overview of recent work designed to investigate the initial phases of grammatical and lexical learning using EEG or MEG. The multiple responses that can be seen during different learning tasks, and their change over time, suggest the initial outlines of a process decomposition for explicit second language learning.
Od doby, kdy vyšla posmrtně stať Richarda Montagua The proper treatment of quantification in ordinary English, která položila základy formální sémantice, uběhlo 38 let. Za tu dobu se formální sémantika stala jedním z nejychleji se rozvíjejících oborů v rámci jazykovědy, a to i přesto, že ze všech lingvistických disciplín je ovládnutí technického aparátu, který ji provází, pro začínající jazykovědce asi nejobtížnější. V přednáškách se podíváme na vlajkovou loď formální sémantiky, kvantifikátory, tedy, volně řečeno, výrazy specifikující množství, jako jsou například "každý", "všichni", číslovky nebo modifikované číslovkami jako "víc než tři", "až sedm", výrazy jako "nějaký", "žádný" atd. Ty byly v centru pozornosti formální sémantiky v sedmdesátých a osmdesátých letech a s pauzami jsou jimi dosud.
V prvních dvou přednáškách projdeme vybraná empirická fakta o kvantifikátorech, podíváme se trochu na technický aparát spojený s formální sémantikou a na teorii generalizovaných kvantifikátorů. Zároveň si na studiu kvantifikátorů ukážeme některé obecné vlastnosti významu v jazyce, který by každá sémantická teorie (ať už formální či ne) měla zachytit, a já ukážu, co s nimi dělá formální sémantika. V třetí přednášce se podíváme na některé čerstvé poznatky v rámci studia kvantifikátorů. Podle zájmu posluchačů zkusíme jedno z těchhle dvou témat: buďto studium dekompozice kvantifikátorů (tedy, jaký je například rozdíl mezi různě komponovanými výrazy jako "víc než tři kluci" a "minimálně čtyři kluci", když zdánlivě vyjadřují stejný počet kluků atd.), anebo současný psycholingvistický výzkum kvantifikátorů.
Znalost logiky pro přednášky netřeba, stačí nebát se formulí a abstraktních objektů jako jsou množiny a funkce.
The project is about the customs in addressing of Czech migrants in Germany. Studies have shown, that there are big differences in the way of addressing in the Czech Republic and in Germany. Especially the usage of titles and polite pronouns is spread wider in the Czech Republic than in Germany (Ehlers, Knéřová 1997, 2004).
The way of addressing is very important, because the forms not only address other people, but also assign their status and positions. Therefore it is a very explosive topic, a so called “hot spot” in communication. Addressing depends not only on the language, but also on the cultural and personal background of a specific person. Especially in situations of language contact it can easily occur, that forms of addressing, which are unconsciously used in inadequate situations, are misunderstood and interpreted as impolite and arrogant, even if the speaker didn’t intend to insult the respondent.
The topic of my project is to find out the differences between the German and the Czech way of addressing people. Facing the differences, the second part of the study will touch the question, how Czech migrants, i.e. people, who grew up in the Czech Republic and became socialized with the Czech system of addressing, behave in Germany, when they are confronted with Germans customs and respondents.
To do the research, I planned a two-parted study, which on the one hand examines the way of addressing both in Germany and in the Czech Republic with the help of questionnaires. The second aim is to embed these results into situations of language contact: a qualitative study will take care about the behaviour of the Czech migrants in Germany, whether or not they change their customs in addressing and take care about the reasons for avoiding or using specific forms. To be specific: the fact that Czech migrants have very good knowledge in the German language not necessarily corresponds with pragmatic or cultural knowledge. My thesis is, that there is an assimilation concerning the behaviour in addressing and the duration of this depends predominantly on the intensity of language contact.
In the lecture, I will describe the importance of the present the design and realization of my research in detail and discuss the first results.
Literature
Ehlers, Klaas-Hinrich (2004): Zur Anrede mit Titeln in Deutschland, Österreich und Tschechien. Ergebnisse einer Fragebogenerhebung. – In: brücken 2004, 85-116.
Ehlers, Klaas-Hinrich / Kneřová, Magdalena (1997): Tschechisch förmlich, unverschämt deutsch? Arbeitsbericht zu einer kontrastiven Untersuchung des Anredeverhaltens. – In: Höhne, S. / Nekula, M. (Hg.), Sprache, Wirtschaft, Kultur. Deutsche und Tschechen in Interaktion. München: iudicium, 189-214.
Nekula, Marek (2010): Navazování a udržování kontaktu a oslovení. - In: Čmejrková, S. / Hoffmannova, J. / Havlová, E. (eds.), Užívání a prožívání jazyka. K 90. narozeninám Františka Daneše. Praha: Karolinum, 239-244.
Nekvapil, J. / Neustupný, V. (2005): Politeness: The Case of the Czech Republic. In: Leo Hickey-M. Steward (Hrsg.) Politeness in Europe. Clevedon, Buffalo, Toronto: Multilingual Matters, 247-262.
Nekvapil, Jiří (2000): On non-self-evident relationship between language and ethnicity: How Germans do not speak German, and Czechs do not speak Czech. Multilingua 19, 37-53.
An important property of speech is that it explicitly conveys features of speakers’ identity. This talk will review studies that show how different levels of linguistic information interact with social information, such as for example conveyed by the voice of the speaker or his/her way of speaking.
Přednáška se pokusí shrnout nejdůležitější aspekty výzkumu produkce psaného textu v posledních cca 30 letech. Přednáška bude mít tři samostatnější části. V první části se budeme zabývat především různými kognitivními modely psaní (modely Flowerové a Hayese, model Scardamaliové a Bereitera, model van der Bergha a Rijlaarsdama, Galbraithův model apod.) a pokusíme se o jejich kritickou analýzu. V druhé části se podíváme na některá experimentální zkoumání různých aspektů psané produkce. V třetí části představíme vlastní experiment zaměřený na zkoumání vlivu připravenosti/nepřipravenosti na psaný projev.
SLI (Specific language impairment) alebo „Vývinová dysfázia“ je neurobiologická porucha, ktorá postihuje asi 7 % detí. Napriek tomu sa o nej u našich odborníkov vie pomerne málo. Cieľom tejto prednášky je uviesť poslucháčov do problematiky vývinovej dysfázie, oboznámiť ich s možnými príčinami, prejavmi a možnosťami diagnostiky. Okrem jazykových problémov dysfatických detí budeme hovoriť aj o tom, ako vyzerá ich gramotnostný vývin, teda o tom, aký je vzťah medzi vývinovou dysfáziou ako poruchou v osvojovaní si hovorenej reči a poruchami v osvojovaní si písanej reči. Poznatky zo zahraničnej, prevažne anglosaskej literatúry budú doplnené výkonmi česky hovoriacich dysfatických detí (N = 36), ktoré boli longitudinálne sledované v rámci projektu ELDEL v období od 5,0 do 7,11 roku života.
Kognitivní vědy v posledních letech zaznamenávají velký rozmach a přinášejí nové poznatky do dříve především teoreticky zaměřených disciplin. Jedním z takto vzniklých interdisciplinárních oborů je neurolingvistika, která se zabývá jazykem z hlediska začlenění do neurofyziologických struktur. Informace o organizaci jazyka v mozku jsou přirozeně pouze nepřímé, i když v poslední době je možné díky prudce se rozvíjející zobrazovací technice monitorovat činnost mozku on-line. To však ještě neznamená, že lingvistická interpretace takto získaných dat (např. z počítačové tomografie nebo funkční magnetické rezonance) je jednoduchá a přímočará.
Nejdůležitějším zdrojem informací o vzájemném vztahu jazyka a mozku je i nadále studium afázie. Afázie poskytuje vzácnou příležitost usouvztažnit lokalizaci poranění mozku a narušení jazykových funkcí. Na základě srovnání patologických projevů s normálním užitím jazyka můžeme usuzovat na obecnější principy fungování jazyka v mozku.
Ve svých přednáškách se budu zabývat (1) přínosem výzkumu afázie pro lingvistiku a (2) využitím lingvistických teorií v afáziologii.
Příspěvek představí předmět zkoumání doktorské práce, která se zabývá doposud nejednoznačně popsanými a v české syntaxi jen okrajově zmiňovanými infinitivními podmínkovými větami. Tyto věty jsou charakteristické chybějícím určitým slovesným tvarem v roli predikátu, jehož pozici zde zastupuje infinitiv. Stejně tak vede k diskusi realizace subjektu, který může být v těchto infinitivních konstrukcích fonologicky vyjádřen. Příspěvek se na závěr zaměří na samotné postavení infinitivní věty v souvětí a také na otázku výskytu infinitivních podmínkových vět v jiných jazycích. Pro sběr dat a následnou analýzu jsou využívány metody korpusové lingvistiky, především Český národní korpus, na jehož základě by měla být také objasněna otázka četnosti výskytu těchto konstrukcí v češtině a jejich využití v různých druzích textu či v mluvených projevech.
Přednáška se zaměří na segmentální strukturu češtiny a poslední výzkumné aktivity v oblasti samohlásek i souhlásek. V části věnující se samohláskám budou představeny nové referenční hodnoty vokalických formantů, a tím poopraveny údaje o symetričnosti českého vokalického systému. Detailněji se budeme zabývat i-ovými vokály. V části zaměřené na souhlásky představíme dosavadní poznatky o akustických i artikulačních vlastností českého /ř/, ohledně jehož místa artikulace stále panují nejasnosti. Z artikulačního (elektropalatografického) hlediska se dále podíváme na alveolární explozivy a také na to, jestli se v míře kontaktu jazyka s patrem odlišují znělé a neznělé obstruenty. Budeme se věnovat i asimilaci a neutralizaci znělosti v češtině. V přednášce bude důraz kladen i na metodologické hledisko fonetického výzkumu.
Děti s vývojovou dysfázií (specific language impairment, SLI) vykazují nedostatky ve všech oblastech jazykového vývoje. Když je ale srovnáme s mladšími dětmi, které jsou na podobné úrovni jazykového vývoje, děti s dysfázií mívají stále výraznější problémy než normální děti v určitých oblastech gramatiky. V angličtině je to zejména případ slovesné morfologie a pomocných sloves, ale jazyky se liší v tom, které gramatické jevy jsou nejvíce ovlivněny. Identifikace problematických gramatických elementů u dětí s dysfázií je užitečná přinejmenším ze dvou důvodů. Jednak může sloužit jako citlivý indikátor vývojové dysfázie a usnadňovat tak diagnostiku. Za druhé pak může přispět k pochopení mechanismů, o něž se opírá znalost a používání gramatiky mateřského jazyka. Příspěvek poskytne přehled problematiky gramatických symptomů vývojové dysfázie a seznámí posluchače s výsledky české studie, která pomocí metody opakování vět sledovala gramatické zvláštnosti vět u dětí s vývojovou dysfázií.
In the Germanic languages, with the exception of English, we observe the so-called Verb Second phenomenon (henceforth V2): the finite verb of a main clause is the second constituent in the sentence. In other types of sentence, a different word order may be used.
While it is not uncommon that the verb be second, it is uncommon for this pattern to be restricted to main clauses. V2 is among the best known phenomena of Germanic syntax, yet it puzzles linguists even today.
In this lecture, I will give an overview of the relevant data (mostly from Dutch, but taking examples from other languages as well) and show how these lead to the mainstream analyses of V2. Furthermore, I will discuss problems with the traditional analyses and look into a more recent perspective on V2, in which the explanation of the phenomenon is sought outside the domain of syntax.
No prior knowledge of the topic is required.
In this lecture, I give an overview over research dealing with the question why some languages exhibit marked word order variants. From a processing perspective, it is not clear why languages should choose such a structurally and statistically (i.e. less frequent) dispreferred option in the first place. One possible explanation for this might be found in the information structural notion of contextual licensing: marked word orders appear in a restricted set of contexts in which they can be said to be licensed. I will show how this conception can be spelled out formally and report on some psycholinguistic experiments coming from both perception and production in German and English.
Workshop se v první části věnuje neostrým kategoriím v jazyce, vágnosti a gradientnosti, a možnostem jejich popisu. Představuje současné teoretické přístupy a metodologické nástroje vyvinuté k jejich popisu (generativní gramatika, kognitivní lingvistika, konstrukční gramatika, empirické výzkumy, jak korpusové, tak elicitační).
Tématem druhé části bude koncept skalárnosti, jenž v současné zahraniční odborné literatuře orientované na popis sémantiky získává hodně pozornosti. Lingvisté zkoumají extenzi tohoto pojmu, tj. jaké jazykové jevy pod něj lze zahrnout, a snaží se modelovat a formalizovat jeho význam, například v rámci formální sémantiky (mereologické a nemereologické modely, např. Beavers, 2008, Jackendoff, 1996, Kennedy – McNally, 2008) nebo konstrukční gramatiky (general vector frames ve Fillmorovi (2002)).
V poslední, praktické části se podíváme na dvě případové studie založené na češtině: první se bude týkat skalární sémantické kategorizace adjektiv, druhá skalárnosti u slovesa. U obou témat doložíme, jak se do oblasti skalárních výrazů promítá problematika gradientnosti kategorií a jak se s ní lze při popisu vyrovnat.
Seminář se zaměří na využití zdrojů informací o mentálním zpracování slov pro analýzu různých aspektů jazykového chování. Hlavní pozornost bude soustředěna využití sémantických norem, tj. skórů hodnocení slov co do sémantických vlastností jako představitelnost, konkrétnost nebo familiarita. Bude demonstrován projekt, který nalezl vztah mezi osvojováním morfologických tvarů substantiv v angličtině a hodnocením představitelnosti těchto slov. Účastníci se seznámí s dostupnými normami pro angličtinu a z postupy sbírání škál, které lze použít při práci v češtině. Kromě toho se účastnící seznámí s dalšími volně přístupnými elektronickými zdroji využitelnými pro analýzu zpracování slov. Fiktivní projekt bude demonstrovat cestu od záměru přes výběr podnětových slov, sběr dat a vyhodnocení vztahů mezi nasbíranými daty a normami.
1. část
1. Elektronické jazykové korpusy obecně, jejich využití ke zkoumání přirozeného jazyka
2. Budování, složení, velikost, využití korpusu
3. Typologie jazykových korpusů
4. Moderní počítačové technologie pro budování a využívání korpusů
5. Korpusy českého jazyka
2. část
6. Jazykové značkování (anotace) korpusů
6. 1. Tokenizace a segmentace
6. 2. Morfologická analýza
6. 3. Homonymie a morfologická disambiguace
6. 4. Syntaktická anotace
Zejména se budu věnovat 2. části.