V semináři se seznámíme se základními pojmy a principy konstrukční analýzy, s použitím materiálu z různých jazyků. Konstrukční gramatika (původně navržená C. J. Fillmorem) hledá odpověď na jednu základní všeobecnou otázku: v čem spočívá konvenční jazyková vybavenost rodilého mluvčího, která mu umožňuje normální verbální interakci. Kladení této otázky vychází z předpokladu, že jazyková struktura je neoddělitelně spjata s kognitivním a komunikativním chováním mluvčích, a tato hlediska tedy musí být součástí adekvátního popisu a vysvětlování jazykových jevů. Základní jednotkou gramatické analýzy je proto bipolárně chápaný znak (‘konstrukce’), který spojuje formu a význam či funkci dané jednotky v jeden konvenčně chápaný celek. Konstrukce mají více či méně složitou vnitřní strukturu (podle typu popisovaného gramatického jevu), ve které se kombinují hlediska formální s hlediský sémantickými či funkčními. Formou se rozumí specifika z oblasti syntaxe, morfologie, fonetiky či prozodie, významem se chápou specifika lexikální, pragmatická a diskurzní. Ne každá konstrukce je nutně definována ve všech těchto rovinách - záleží na empiricky prokazatelných vlastnostech zkoumaného jevu. Konstrukční gramatika nepracuje s pojmem apriorně dané univerzální struktury, ale pouze s univerzální platností základních kombinačních postupů, které vycházejí z obecných kognitivních procesů a komunikativních cílů.
Native listeners process and understand spoken language fast, despite its extensive variability in pronunciation. However, depending on the source of variability, speech processing can be strongly disrupted. This can be the case, for example, when a listener hears a foreigner with a strong accent. Foreign-accented speech is a variety of speech that differs from the pronunciation norms of a target language in that it reflects the phonological structure of the speaker’s native language and the target language. Moreover, native or non-native listeners have varying degrees of experience with different foreign accents. In this talk, we will look at behavioral and eye-tracking studies that investigate how the speech processing system copes with accent-specific variation such as mispronunciations and how it can be shaped by experience with non-native varieties.
Neuroimaging and electrophysiological research on language relies on both functional localization, as well as functional integration, to characterize how neural activity supports linguistic function. This lecture will summarize the current main approaches to the cognitive neuroscience of language using functional magnetic resonance imaging (fMRI), diffusion tensor imaging (DTI), electroencephalography (EEG), and magnetoencephalography (MEG). For each technique, the physiological basis of the recorded signals and images will be discussed, with special attention to the relative advantages and disadvantages of each technique for language studies. Recent approaches which use the combination of several measurement techniques will also be discussed. It is frequently proposed that the combination of several methods with varying spatial and temporal resolution, rather than a single method alone, can help uncover which brain areas are involved in language function, as well as the way that the areas within these networks communicate with each other.
Romština patří mezi silně kontaktní jazyky, tj. mezi jazyky s velmi vysokou mírou gramatického a lexikálního přejímání. V kurzu budou na materiálu tohoto evropského indoárijského jazyka ilustrovány různé strukturní typy přejímání, včetně několika kuriózních případů. Nastíníme si také možnosti explanace asymetrií přejímání a budeme se věnovat kulturním korelacím míry kontaktní citlivosti ve vybraných oblastech jazykové struktury.
Znalost mateřského jazyka nespočívá jen ve znalosti slov a jejich významů, ale i gramatických pravidel. Tato pravidla neslouží jen k vytváření srozumitelných vět, ale také k interpretaci slyšeného jazyka. Například věty "Kočka honí psa" a "Kočku honí pes" obsahují velmi podobné tvary a přesto je význam opačný. Děti se musejí naučit, jak jejich jazyk odlišuje podobné páry výrazů. Jinými slovy, musejí si osvojit pravidla pro vyjadřování a interpretaci větných členů. V přednášce se nejprve podíváme na existující výzkum v této oblasti. Popíšeme, co je známo o osvojování větných členů v některých jazycích, a podíváme se na rozdíly mezi výzkumem mluvy a porozumění. Ukážeme si hlavní metody, které se v tomto výzkumu používají. Shrneme poznatky z různých jazyků o osvojování slovosledu a dalších prostředků pro interpretaci podmětů a předmětů, a popíšeme současně probíhající výzkumné studie, které sledují úlohu slovosledu a pádových tvarů při porozumění větám u českých dětí.
Požiadavka gramatickej zhody vyžaduje zosúladenie kategórií slov, ktoré od seba môžu byť v lineárnom usporiadaní vety značne vzdialené. Ako sa zhoda realizuje v produkcii? Ide o čiste syntaktický jav, alebo vplýva naň aj morfológia a sémantika? Odpovede hľadáme v lingvistickej teórii ako aj v psycholingvistických dátach z chýb v produkcii zhody.
V tomto kurzu se seznamíme s metodologií popisu malých jazyků. Seznámíme se s tvorbou databází, slovníků, sběrem dat, cílenými stimuly užívanými pro určité části gramatiky. Podrobně se budeme věnovat rozlišivání vedlejších vět v několika jazycích v souostroví Aloru a Pantaru.
Blok sestává ze dvou částí. První část pojednává o reprezentaci gramatického rodu a deklinační třídy substantiv v češtině a o psycholingvistických procesech, které ovlivňují jejich produkci. Výsledky experimentů s češtinou budou představeny na pozadí existujících psycholingvistických teorií a modelů a obdobných experimentů prováděných v dalších jazycích.
Druhá část se zabývá řečovou produkcí v cizích jazycích opět se zaměřením na gramatický rod. Představené experimenty s češtinou, angličtinou a němčinou se soustředí především na interlingvální a intralingvální faktory determinující selekci gramatického rodu v cizím jazyce.
In this seminar, I will explore the architecture of Chinese noun phrases in terms of the use of classifiers and the encoding of referential properties. Dialectal variations (Cantonese vs. Mandarin) will also be discussed.
V tomto kurzu se budeme věnovat několika zajimavým typologickým vlastnostem v jazycích Abui a Sawila. Oba jazyky nemají syntaktické pivoty jako je podmět a předmět.
A sub-branch of NLP centres around the question whether it is possible to think of algorithms that would perform all typical NLP tasks without any prior knowledge of the language in question. The obvious benefit is that it is cheaper not to produce any training sets, or annotate any corpora. But the really interesting question is of a more general nature: Can we claim that our understanding of natural language is complete unless we can produce a set of algorithms that perform all the tasks on natural language that humans can do? To which extent is it possible to separate purely language structure related tasks from world knowledge?
In this block several recent advancements in unsupervised algorithms will be explained and their interdependencies will be shown. Additionally, their typical performance, drawbacks and some industrial applications will be discussed. This block should help to understand better not only what is presently possible with unsupervised algorithms, but also which potential there is in future development.
V tomto kurzu se budeme zabývat vlivem lingvistických kategorií na kognitivní procesy spojené s verbálním projevem. V první části kurzu nahlédneme toto téma z historické perspektivy a objasníme si na základě odborných textů některé z hlavních pozic této lingvistické teorie. V druhé části přistoupíme k novějším pojetím vlivu jazyka na kognici. Tím se dostaneme do oboru experimentální psycholingvistiky. Třetí, poslední část kurzu se bude věnovat vlivu mateřského jazyka na kognitivní struktury jazyka cizího. I v této části budeme pracovat s texty a s příklady z experimentálního výzkumu (částečně mého vlastního). Každý dílčí kurz bude obsahovat část výkladovou a část diskusní, po dobu celé výuky bude čas na dotazy a klarifikaci.
V této sekci se zaměříme na konstrukce s morfémem SE v češtině (a v jiných, zejména slovanských a románských jazycích). Zjistíme velmi záhy, že SE se vyskytuje v mnoha konstrukcích, které se nezdají mít nic společného – kromě právě morfému SE. Prozkoumáme dvě apriorní možnosti, jak případy tohoto typu nahlížet: první bude linie odkazující na (historicky podmíněnou) homonymii těchto konstrukcí. Dominantní ale bude druhá linie, univerzalistická, řekněme: ta nám umožní najít společného jmenovatele pro SE konstrukce. Překvapivě, toto řešení otevře paralelu k "cizokrajým" konstrukcím "cizokrajných" jazyků (konkrétně: k antipasivu ergativních jazyků). Zastřešujícím úkolem tohoto podniku je představit myšlení generativních lingvistů a jejich ideu univerzální gramatiky.
I přesto, že klasický fonologický popis nenachází pro rytmus řeči přímé využití v jazykovém plánu, je jisté, že rytmické parametry ovlivňují řečovou percepci na několika úrovních. Za důležitou je považována přinejmenším otázka vnímané přirozenosti řeči a řečnické kompetence mluvčího. Jsou ale i další, méně vědomě postřehnutelné, avšak neméně důležité aspekty rytmické stránky běžné řeči. Souvisí zejména s otázkami plynulosti komunikačního toku a percepčního úsilí v závislosti na rytmické struktuře promluvy. V bloku věnovaném rytmu se pokusíme shrnout současné poznatky týkající se podstaty zvukových vzorců nejprve s ohledem na obecné percepční mechanismy člověka a poté s ohledem na specifika řečová. V této souvislosti představíme také problematiku metodologie zkoumání rytmu. Demonstrace problematiky bude zahrnovat i studie týkající se mechanismů produkčních, a to jak u mateřského jazyka mluvčího, tak u jazyků osvojovaných v pozdějším věku. V závěru budou zmíněny případné aplikace poznatků v praxi.
Strukturní priming představuje slibný přístup ke zkoumání toho, jak naše mysl ukládá znalosti o větné sturktuře. Jev byl původně popsán jako vliv gramatické struktury vyřčených vět na následnou formulaci dalších vět. Později se ukázalo, že výběr gramatické struktury při produkci může být ovlivněn pouze nasloucháním větám. Několik novějších studií rovněž naznačilo, že strukturní priming může usnadňovat porozumění. Strukturní priming může nastávat pouze tehdy, když ovlivňující a ovlivňovaná věta používají podobné znalosti v mysli mluvčího. Proto se jedná o cestu ke zkoumání těchto znalostí. Přednáška předvede a vyloží některé klasické experimenty studující strukturní priming. Zároveň představí nový originální výzkum z češtiny, který se zaměřuje na roli víceznačnosti vět při syntaktickém primingu porozumění.