Z domečku se pravidelně Ichifer jako každý pejsek vydával na procházky. Za Ichiferova života pisatel musel ve všední dny do práce, tak se účastnil pouze večerních procházek. Ty vedly většinou po takzvané Ichiferově trase, kdy na něj cestou s hlavou vystrčenou pod vraty vykukoval zlatý retrívr. Charakteristickou vlastností procházek bylo procesní zdržování těsně před návratem, většinou v podobě nekonečné analýzy vhodnosti značkování. Popelnici byl potřeba obejít několikrát, než bylo rozhodnuto o přesném označení.

V neděli chodil Ichifer s oběma rodiči a pisatel se důkladně seznámil se širokým okolím Ichiferova bydliště. Nejradši měl pisatel lesní části, jedna vedla dokonce kolem skal s panoramaty a nejednou se spolu s Ichiferem vydal panoramata sledovat. Fotografií z procházek však není mnoho, jedná se vlastně pouze o dvě série.

Na jedné z nich byly pořízeny snímky, které ho později proslavili jako Toho Ichifera. To se psala neděle 22.října 2006. Tato slavná procházka si také zaslouží připomenutí ve formě vlastní kapitoly. Není již jasné, jestli fotky vznikly jen tak, jako že je třeba vyfotit Ichifera na procházce nebo už s cílem vyfotit Ichifera na žádost MCA. Fotky jsou to ovšem zdařilé a celá akce si zaslouží vlastní kapitolu.

Další snímky pořídila Kačenka někdy zimě roku 2011 a tyto jsou zrovna také velice zdařilé. Všechny si je proto v této kapitole připomeneme. Nejdříve ale začneme tím 22. říjnem 2006 pro MCA. Nejdříve procházkou lesem ke skále a následně i sledováním panoramat. Kačenka má košíček a očekává nějakou tu houbičku, možná i hřiba kováře