Když byl Ichifer přinesen domů, seděl překvapeně v obýváku a stejně jako žádnému štěněti čerstvě odebranému mu nebylo do zpěvu. Zvykl si ale brzy, jen co trochu pozapomněl na původní rodinu. Děti již byly dost velké na to, aby pejska obtěžovaly, naopak byl štěnětem dost mazleným, což u malého cotona ani jinak nejde. Jistě se dobře cítil na zahrádce, tam je vždycky co čuchat. Do bazénu se mu ale moc nechtělo. Ostatně brzy ho čekal výlet na chaloupku a tam se v pískovně dostatečně osvěžil.