Nadojím, zpasterizuju, zasýřím, naformuju, vyklopím, nasolím, zabalím. Proces na tři čtyři dny. Týden od zabalení má stálou chuť, pak začne s velkou pravděpodobností tvarohovatět - kysat. Jíst se ovšem dá i po měsíci, ale to už je o dost kompaktnější, jak z něj vyteče syrovátka. V podílu je pokaždé.

Pasterizuju na 95°C, jinak hrozí, že jogurt bude šlémovitý. Jogurtová kultura, 5,5% tuku. Vydrží klidně dva tři týdny. V podílu je pokaždé.

Párkrát za rok se nám ze sklizené smetany nechce hned včas dělat zmrzlina, tak zvolíme konverzi na máslo. Ovčí máslo - klidně si to vygooglujte nebo stejně uvidíte - překvapí svou konzistencí. I po vytažení z lednice je roztíratelné stejně pohodlně jako kravské, které strávilo noc na lince. Proto nevadí, že bude ve skleničce.

Vůbec nevím, jakou má trvanlivost, ale včera vnoci po půlnoci jsem odstředil max. 3 dny staré mléko, zítra dopoledne půjde smetana do máselnice, případná lehoulinká nakyslost je pro sražení z podmáslí spíše výhodou. V pondělí dopoledne naskleničkuju. Dostanete přesně týden staré mléko.

V podílu bude mimořádně.

Mléko pasterizuju, výsledný sýr zhrudkuju, po třech dnech namelu, po dalších třech dnech nasolím a balím do skla. Ve skle vydrží aspoň měsíc. Odpusťte mi, když to někdy omylem přeženu se solí, zase pak výsledný materál vydrží déle.

V podílu je v podstatě pokaždé.

Základem je čerstvý sýr, udím na jabloňovém dřevu v udírně, která není (a při stávající kontrolní praxi inspektorů nemá šanci být) registrovaná u KVS KV, takže ilegal. Tečky na povrchu jsou od nerezových sít, na kterých sýry v udírně leží.

V podílu pokaždé.

Když z mléka vytáhnu sýr, zbyde čirá nažloutlá tekutina: syrovátka. Po přilití štamprle octa (biostatkového jablečného) se při 85°C vysráží mléčné vločky, scedím a mám ricottu. Vydrží také klidně dva týdny.

Loni k nám hodně často jezdil Boris, co má něco se žalůdkem a debíral ricottu po kilech. Jak to s ním bude letos, netuším. Každopádně se pokusím rezervovat ji i pro podílníky.

Odstředěním mléka získám smetanu. Smetanu našleháme, přidámě chutovou složku a nakelímkujeme. Mrazíme v normálním pulťáku. Zatím k dostání jen na Biostatku.

Stavte se pro ni na Biostatku nebo prostřední květnovou sobotu zde: https://www.facebook.com/events/631030694352467/

Znouzectnost. Nebo jen "znouze". Když totiž z mléka vytáhneme smetanu, zbyde bílá plonková tekutina. Co s ní. Tak z ní také udělám sýr. A co s tvrdým tuhým až křupavým sýrem bez tuku?

Naložím do oleje, přidám zeleninu, co spíš ochucuje, než nastavuje, koření, nechám odstát a před závozen naskleničkuju. Dle zpětné vazby existují podílníci, co si na nakládaném pochutnají.

V podílu po každém závozu, co dostanete máslo nebo smetanu.

Bochan tvrdého vyzrálého sýra á la gouda nebo chedar skotského typu, stáří minimálně 3 měsíce. Dosud expedován ve vakuovém plastovém sáčku, zkusíme papír. Nebo si jej rozkrájíte sami v rámci své odběratelské skupiny.

Obalem je plasticoat. Zkoušel jsem balit i do ovčí vlny nasáklé ovčím lojem, což je ovšem šílená piplačka. Ale asi víc environmentálně i ekonomicky udržitelná, než tenhle babylonský nátěr.

Když něco nevyjde jak má, nepovedenou výstupní hmotu nějak upravíme a také naskleničkujeme. Třeba pomazánku z čerstvého sýra, který ztratil konzistenci, takto můžete získat. Riziko odběratelů KPZ.

Pod tímto obrázkem aktuálně představujeme máslo.

Nepasterizované a přednostně pro alergiky

50Kč/litrovka sklo. Nebo 250ml za dvacku (?). Nutno objednat, není ani součástí KPZ podílů. Čerstvé mléko rychle chřadne.

Když ji neobjednáte aspoň 86l týdně, budu ji dál vozit sousedovi pro prasata.

25Kč/litrovka sklo. Nutno objednat, není ani součástí KPZ podílů. Nebo čtvrtdeci za desetikačku?

Jak vznikl termín "syrovátka" je nám tu záhadou. S Borise máme teorii, že z EN "zero fat". Vskutku, syrovátka obsahuje dost bílkovin, ale žádný tuk.