Časová náročnost: cca 10 minut
Pomůcky: pro každou skupinku list papíru, učitel musí mít připravenou alespoň jednu kresbu, kterou předvede na tabuli.
Dovednosti: analýza postupu, schopnost rozpoznat a pojmenovat geometrické obrazce, symetrii, určení stran, schopnost interpretace slova
Určeno pro: mírně pokročilé, druhý stupeň ZŠ a SŠ
Třídu rozdělíme do menších skupin tak, abychom dostali sudý počet skupin. Pokud ji nechceme dělit, pracují žáci ve dvojicích, ovšem tak, aby na sebe dvojice neviděly. Není-li sudý počet žáků, učitel se zapojí také.
Zadání:
Vymyslete si jednoduchý obrázek, který jde popsat geometrickými tvary. Napište postup, jak byste jej nakreslili, aniž napíšete, o jakou věc jde. Postup napište v bodech na list papíru před vámi.
Po třech minutách: list papíru vezměte a dejte jej další skupině (spolužákovi). Zadání pro nové "majitele návodu": Podle návodu zkuste nakreslit zadanou věc.
Po dalších třech minutách: vraťte papír zpět. Vyhodnoťte, jak moc se spolužákům kresba povedla.
Úskalí:
Žáci ze začátku nebudou umět vymyslet obrázek, je nutné jim ukázat alespoň jeden postup na tabuli. Je dobře si zajistit, aby si skupinky neradily.
Vyhodnocení:
Skupinky zhodnotí, jestli se obrázek povedlo nakreslit a který krok byl nejtěžší, případně kde se stala chyba. Otázky: jak byste příště postup zlepšili? Co bylo obtížné na vysvětlení a co na pochopení?
Nejlepší postupy lze nakreslit na tabuli a vysvětlit, proč jsou úspěšné.
Navazující úloha:
Kterákoliv, vyhýbáme se jen sekci "Slova a slovíčka"- paradoxně patří k nejtěžším.
Časová náročnost: 10 - 20 minut
Pomůcky: projektor, stránka s objekty různých vlastností k promítání a stejná stránka vytištěná. Je výhodou ji mít zalaminovanou, aby šla používat opakovaně
Dovednosti: analýza vztahů a vlastností, schopnost používat jazyk opisným způsobem, upevnění vyjadřovacích schopností, vnímání významu slov a spojení významu do celku
Určeno pro: ZŠ
Zadání:
Učitel promítne stránku s předměty na projektoru a z každé skupiny vezme k tabuli jednoho "mluvčího". Na stránce, která se nepromítá, jsou vyznačeny skupiny předmětů, které patří k sobě. Úkolem mluvčího je navést svoji skupinu tak, aby dokázala identifikovat své předměty. Mluvčí ovšem nesmí přímo označit vlastnost, ale musí ji vhodně opsat. Skupina pak požádá učitele, aby na projekci označil jednotlivé předměty. Skupiny se střídají po jednom dotazu bez ohledu na úspěšnost. Končí se ve chvíli, kdy jedna skupina označila všechny předměty.
"Mluvčí" se mohou střídat. Učitel může dávat různé obtížnosti podle látky, kterou zrovna probírá - v IT se osvědčily součástky počítače, vstupní a výstupní zařízení...ale těsně před maturitou i třeba skupiny MAC adres a IP adres.
Příklad:
Na stránce je 50 květů různých barev. K sobě patří všechny bílé květy, žluté květy atd. Třída tvoří dvě skupiny, každá má přiděleny tři barvy. Mluvčí skupiny, která má žluté květy, řekne "Naše květy připomínají svou barvou slunce." Skupina pak požádá, aby učitel označil žluté květy - postupně po jednom je označuje.
Úskalí:
Nevhodně zvolený "mluvčí". Může být příliš chytrý, takže mu skupina nebude stačit, může být příliš nezkušený. Pokud zjistíme, že dítě neumí určit převažující rysy, můžeme práci otočit: skupina napovídá, mluvčí označuje. Předměty ovšem musíme rozdat znovu.
NIKDY nesmíme dovolit nevhodné poznámky na mluvčího. Pokud máme ve třídě žáka zakřiknutého nebo takového, o kterém víme, že se mu úloha nepovede, ale potřebujeme mu dodat sebedůvěru, můžeme mluvčí střídat - v tom případě jsou za skupinu u tabule vždy dva žáci: jeden mluví a druhý se připravuje. Žák, u něhož předpokládáme neúspěch, půjde co nejdříve. Pokud bude vybírat z celého spektra možností, je větší šance, že se mu výběr podaří. Musíme ale mít jistotu, že chápe, co se po něm chce.
Nevhodně zvolené téma: žáci nedokáží určit společný rys. V takovém případě posadíme všechny zpět do lavic a učitel stanovuje společné rysy sám až do té doby, dokud se nepodaří vytvořit skupiny podle původního rozdělení. Nepracuje ovšem sám, ale ptá se žáků: "Co vidíte na obrázku?" "Květiny." "Jaké? Co byste o nich řekli?" Žáci: "Jsou barevné." atd. V tomto případě jde o významnou zpětnou vazbu pro učitele: kde a proč žáci selhali? V čem se téma minulo s jejich rozhledem? Jakou látku nebo obecnou vědomost třída nezná?
Příběh "z natáčení": během výuky na prestižním soukromém gymnáziu jsem narazila na to, že skupina sekundánů neuměla určit příbuzenské vztahy mezi bratranci, sestřenicemi, neteřemi a synovci. Ukázalo se, že jde o děti diplomatů, které příbuzenské vztahy nikdy v životě neřešily, protože žily mimo rodiště svých rodičů. Skupina vznikla tak, že si žáci s podobnou životní dráhou vybrali stejný volitelný předmět. Jinými slovy: ani zdánlivě základní vědomost nemusí být vždy samozřejmá.
Vyhodnocení:
Nehodnotíme, která skupina byla první. Hodnotíme, kdo lépe stanovil vlastnosti a proč. Co bylo dominantním, společným rysem dané skupiny obrázků? Podle čeho se určilo, co označit? Kde bys postup příště změnil?
Navazující úloha:
Kterákoliv, vyhýbáme se jen sekci "Slova a slovíčka"- paradoxně patří k nejtěžším.