Kněz při kázání říká věřícím: "A nehažte mi do zvonečku koruny a dvoukoruny, já je stejně hážu do potoka!" A z první lavice se ozvalo: "A v keréch místech, pane faráři?"

Z dominikánského breviáře před opravou:

Kateřina dei Ricci žila v klášteře, kde byla vícekrát převorkou a novicmistrovou. Byla vyznamenána mystickými milostmi, a přitom si zachovala výborné duševní zdraví...

Dobírali jsme si jednoho dominikánského terciáře, že se chodí modlit k charismatikům. On se bránil: "Já nejsem ani tak charismatik, jako spíš charizmatkař!"

Otec Cyril vysvětloval: "Říká se, že nejpokornějším člověkem ve Starém Zákoně byl Mojžíš. Potom dlouho, dlouho nic, a pak otec Rosarius Antonín Hýža. No, a pak zase dlouho, dlouho nic..."

Jednou jsem šla kolem kaple Sarkandrovky a přede mnou dva mladí milenci. Dívka se vinula ke svému mládenci, všimla si kaple a zeptala se: "Co je tady to?"

A mladík, budoucí hlava rodiny, sebejistě pronesl: "No, to je kaple toho... jak ho upálili v Kostnici... Komenského!"

Přemýšlela jsem, co připravit k jídlu.

Pepa navrhl: "Záleží na finanční situaci – párek v rohlíku nebo rohlík v parku!"

Pepa jednou potkal C. V. Pospíšila a povídá: "Ctirade, ty Tvoje články v Teologických textech jsou hrozně těžké! Já tomu vůbec nerozumím!"

"Kup si Ádéčko," odfrkl Ctirad.

Glorie tvrdila jedné paní, že se se mnou bavila o mystice.

"Ano," řekla paní.

"Opravdu jsme se bavili o mystice," opakovala Glorie.

"Já ti to věřím," řekla paní. "Chlapa nemáš, děcka nemáš, tak o čem se má člověk s tebou bavit, když ne o mystice."

Šli jsme s Glorií po ulici a před námi se potkala slečna s nějakým mládencem.

"Myslela jsem, žes už šel domů spát," říkala slečna.

"Teď by měl odpovědět," navrhovala Gloria, "že lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale syn člověka nemá, kde by hlavu složil!"

Vyprávěla jsem dětem, že františkány založil svatý František a dominikány svatý Dominik.

"Já jsem dominikán," rozhodně prohlásil osmiletý Kryštof.

"O tom vůbec nepochybuji," souhlasila jsem. "Člověk, který v šesti letech řeší, jestli je hostie pravé Tělo Kristovo, nemůže být nic jiného než dominikán!"

Hlídali jsme vnoučata a snacha dlouho nešla, tak jsem navrhla Pepovi, aby šel už domů sám, protože ráno vstává do práce. Pepa byl potěšen, protože na něj šlo spaní, ale ptal se, jestli se nebudu bát jít pak sama domů.

"Maximálně mě někdo znásilní, zabije a okrade," řekla jsem Pepovi.

"Jejda," lekl se Pepa a zamyslel se. "Víš co, tak mi dej peněženku!"

Jednou jsem si koupila francouzský sýr s modrou plísní a uložila ho do lednice. Pak jsem musela na dva dny odjet. Po návratu jsem prohledávala lednici a sýr nikde. Pepa plísňové sýry nejí, tak mi bylo divné, kam se poděl.

"Pepo, kde je ten francouzský sýr?"

"Vyhodil jsem ho," odpověděl hrdě Pepa. "Viděl jsem na něm plíseň."

Podávali jsme ruku jedněm manželům a já říkám:

"Vy jste mi nějací povědomí. Neznáme se odněkud?"

"Ano," odpověděla paní. "My sedáváme v kostele na levé straně a vy na pravé."

Pepa šel sprchovat vnoučata. Za chvíli nese vnouče v osušce do pokoje.

"Pepo, vždyť má špinavou pusu!"

"Ale tys říkala, že je mám osprchovat, ne že jim mám umejt pusu!"

Pepa se hlásil: "Dáme napřed panáka nebo večerní chvály?"

"Jak nebo," říkám. "Víš, že v hymnu stojí 'střízlivá mysl tebe ctít', takže vždycky napřed večerní chvály!"

Náš syn pouštěl dětem Mozarta a pak se jich ptal: "Kdo si vzpomene, jak se ten skladatel jmenuje?"

Ti starší nevěděli, jen čtyřletý Teoušek si vzpomněl a vyhrkl: "Volkswagen Mozart!"

Čtyřletý Teoušek mi ulizoval z misky cukr. Přistrčila jsem mu misku s grilovacím kořením a nabídla: "Tady si lízni!"

Teoušek oblízl prst, vypoulil oči a zasípal: "Chtělo by to panáka!"

Jeho tatínek po něm hodil okem a utrousil: "Tráví moc času s dědečkem!"

Byli jsme s vnoučaty v kostele.

"Ty jediný jsi svatý, ty jediný jsi Pán, ty jediný jsi svrchovaný..."

Kryštof zatahal dědu za rukáv: "Dědo, proč je Pán Ježíš jediný sprchovaný?"

Jedna kostelní myš se ptá druhé: "Nevíš, co je zač ta bílá myš, co se tu poslední dobou ukazuje?"

"Ty nevíš? To je přece dominikánský myšionář."

Jeden bratr dominikán se chlubí, že zahnal medvěda znamením kříže. "Hloupost," oponuje druhý, "ten medvěd se bál, že začneš kázat!"

Jeden bratr dominikán po dlouhé strastiplné cestě dorazil do Afriky, aby se stal misionářem. Cestou do černošské vesnice ho přepadl lev. Bratr se honem začal modlit: "Bože, přece nedopustíš, aby mě sežralo to zvíře, nyní, když jsem téměř u cíle své cesty? Prosím, vnukni tomu lvovi křesťanské smýšlení!" A lev si přišlápl dominikána k zemi, sepjal přední tlapy a začal se modlit: "Bože, požehnej mi toto jídlo, které z tvé štědrosti budu požívat!"

Bl. Jordán Saský navštívil jednoho bratra františkána, který měl pakostnici a trpěl velkými bolestmi v noze, kvůli kterým už dva roky nemohl chodit, a těšil ho: "Nestyď se, bratře, za to, že tě Pán Bůh k sobě tahá za nohu!"

Jeden dychtivý novic se ptal starého otce dominikána: "Otče, jaké je tajemství dominikánské kontemplace?" Starý kněz se k němu tajuplně naklonil a šeptem odpověděl: "Snaž se to zatajit hlavně před jezuity a karmelitány, ale my nemáme žádné další tajemství kromě evangelia!"

Četlo se evangelium o proměnění Páně. Olda Kučera si přečetl, že Kristu oslnivě zbělel šat a povídal: "Všiml jsem si, Jindřichu, že Klimentův hábit je bělejší než tvůj?" :-) Všichni jsme se smáli, nejvíc Kliment, a Jindřich odpověděl: "To bývá u noviců běžné..." :-)

Otec Antonín dostal jednou na návštěvě jídlo, které bylo stěží stravitelné. S obtížemi ho spolykal, aby neurazil. Hostitelka se zeptala: "Otče, jak Vám chutnalo?" Otec Antonín nechtěl lhát a nechtěl zarmoutit, kdyby řekl pravdu, tak vymyslel šalamounskou odpověď: "Něco takového jsem ještě nikdy nejedl!" Za odměnu dostal přidáno. :-)

Deset důvodů, proč se stát dominikánem

1. Každý vypadá lépe v černé a bílé (ne nutně dobře, ale určitě lépe)
2. Dodá to šťávu všem výborným jezuitským vtipům
3. Listopad je měsícem slavení (sv. Martin, sv. Albert, všichni dominikánští svatí)
4. Pokud máte na sobě hábit, dokážete zaparkovat i v centru Říma (u Santa Sabiny)
5. Nepřekvapí vás metody španělské inkvizice
6. Naučíte se správně vyslovit "Edward Schillebeeckx"
7. Zakoupení množství knih není proti duchu dominikánské chudoby
8. Když vás některý kardinál povolá do Říma, chce vás udělat svým sekretářem
9. Diskutovat v hospodě je součástí dominikánské spirituality (viz Libellus 15)
10. Když to všechno budete dělat dobře, máte zaručené nebe...

Co neví ani Duch svatý?

1. Kolik je ženských řeholí
2. Co má za lubem jezuita
3. O čem bude kázat františkán
4. O čem právě kázal dominikán

Dva řeholníci sedí naproti sobě v jednom kupé vlaku. Oba čtou v bibli. Jeden přitom dýmá z fajfky. Nekouřící mnich se na něj obrací s informací: "Ptal jsem se svého převora, jestli mohu při čtení bible kouřit, ale on mi to nedovolil." Mnich sedící naproti mu odpovídá: "Já jsem se ptal svého převora, jestli smím při kouření číst bibli - a on mi to dovolil."

"Víte, kdo je patronem studentů teologie? Svatý Josef, poněvadž jemu se také dostalo zjevení, když spal." Kardinál Tomáš Špidlík

"Pepo, víš, který verš z Písma oslovil Jordána Saského tak, že to považoval za pokyn, aby vstoupil do dominikánského řádu?" Pepa se zamyslel: "Že by 'Žena ať ve shromáždění mlčí'?"

Svátost manželství: "Když jsme jedno tělo, tak je přece jedno, kdo to pivo vypije," povídal Pepa. A vypil ho on.

Pepa před kostelem potkal Reginalda a povídá mu: "Gratuluji ti ke zvolení! Jak se cítíš jako nová matka představená?"

Ptala jsem se manžela, jestli neplánuje jít ke zpovědi. Pepa mi řekl: "V kostele jsem dnes slyšel, že Bůh miluje hříšníky. Tak jsem se rozhodl, že mu udělám radost a ještě nějakou chvíli to bez zpovědi vydržím!"

Probírali jsme s Pepou naši finanční situaci a jako řešení jsem navrhla postit se a bdít na modlitbách. Pepa se vyděsil, jestli nestačí bdít na modlitbách? Pak se zamyslel a prohlásil: "Náhodou, já se postím každou noc!"