Mužský kroj

Mužský kroj

Mužské košile se šily nejprve z rovných dílů, tělu nepřizpůsobených z bílého plátna. Již v devatenáctém století měly košile střih podobný tomu dnešnímu. Košile měla menší límeček, pod který se vázal černý šátek. Rukávy byly ukončeny manžetou. Ke zvláště významným příležitostem se košile zdobila např. sámkováním na hrudi, případně výšivkou.

Kalhoty se do první poloviny devatenáctého století nosili krátké kožené tzv. „koženice“. Jak uvádí kronika, byly krátké kalhoty ušity ze sukna, nebo manšestru. Nošení krátkých kalhot bylo obvyklé do šedesátých let devatenáctého století a původně se ke krátkým kalhotám nosily černé střevíce se stříbrnou přezkou. Nízké boty byly postupně nahrazovány koženými holínkami. Jako součást mužského pracovního oděvu bývají uváděné dlouhé bílé kalhoty z hrubého plátna na dolním okraji nohavic otřepené. Přes tyto plátěné kalhoty se nosívala uvázaná režná zástěra, upravená např. z trávnice. K pracovním účelům se používaly také tzv. cajkové gatě, rozšiřovaly se ještě v první polovině devatenáctého století. jejich nošení přetrvalo , jak potvrdí i pamětníci, hluboko do dvacátého století. Obvyklá byla kombinace, kdy byly nošeny „cajkový gatě a juchtový boty“. Kolem poloviny devatenáctého století se začali nosit dlouhé kalhoty obyčejně soukenné, tmavých barev, k nim byly obouvány vysoké kožené boty. Boty získaly označení „juchtový boty – juchtovice“.obyčejně byly šity z ne příliš kvalitní kůže a někdy mívaly vzadu přezku na stažení.

Na košili se oblékala soukenná vesta (kordula, lajbl). Byla poměrně dlouhá, dosahovala téměř do poloviny boků. Bývala zdobena drobnými knoflíky, které se našívaly po celé délce vesty. Stejně tak i záklopky kapes byly opatřeny ozdobnými knoflíky. Dírky se obšívaly ozdobným stehem a na východě území byly časté i výšivky, které vestu zdobily. Barva vesty byla na západním Brněnsku obvykle tmavě modrá, nebo černá. Jinak je to na východním a jižním Brněnsku, kde se nosila vesta červená.

Při chladnějším počasí se nosíval kabátek tzv. lajbl s rukávama. Střihem odpovídal vestě , ale měl dvouřadé zapínání.V zimě se nosily kožešinové vesty či krátké kožíšky.

K tradičnímu oděvu patřil samozřejmě klobouk. Široký klobouk o průměru až 50 cm se nosil přibližně do šedesátých let devatenáctého století. Někde se tento široký klobouk sešíval, tak že vznikl třírohý klobouk. Bylo obvyklé, že se klobouk k obřadním událostem zdobil látkovými květy, zrcátky, dracouny, atd. Koncem devatenáctého století nahrazuje starší typ klobouku,klobouk z běžné konfekce.