Jak jsme rekonstruovali kroj

 Ačkoliv nemáme to štěstí, že by se v naší obci dochoval původní lidový kroj, můžeme jeho přibližnou podobu stanovit na základě písemných pramenů.   Jde především o záznam v místní kronice, kdy popis oděvu přesně odpovídá typům krojů nošených na západě Brněnska . Velké množství informací lze čerpat z práce etnografky M. Ludvíkové a jejího písemného zpracování krojů brněnského venkova. Další informace pak poskytuje práce etnografů K. Fojtíka a O.Sirovátky, kteří podrobili podrobnému etnografickému průzkumu oblast Rosicko – Oslavanska, na jehož východní výspě se Tetčice nachází.

 Tetčice spadají z hlediska etnografického rozdělení do oblasti širšího Brněnska. Jedná se o území vymezené na severu okrajem Drahanské vysočiny, na východě se rozkládá směrem k Vyškovu a Slavkovu, na jihu ke Kloboukám u Brna a konečně na západě do území zasahují poslední výběžky Českomoravské vrchoviny. Hospodářským i průmyslovým centrem bylo samozřejmě město Brno. Brněnsko bylo specifické nejen způsobem odívání, ale i tancem, hudbou, nářečím atd.

 Rekonstrukce oděvu byla směřována do období šedesátých let devatenáctého století, což je období, kdy docházelo k postupnému odeznívání používání do té doby tradičních lidových oděvů. Tuto skutečnost lze přičíst v našem regionu především masivnímu rozvoji průmyslu. Těžba uhlí na Rosicko – Oslavansku byla právě na vrcholu, byla dostavěna železnice a vznikaly železárny. Celá oblast se otevírala vlivům zvenčí. Do oblasti Brněnska přicházeli přistěhovalci hledající obživu v nově vznikajících továrnách. Přirozeným důsledkem těchto změn bylo opouštění tradičních hodnot a zavedeného způsobu života .Život do té doby, podřizující se přírodnímu běhu a pevně spjatý s náboženstvím, dostával zcela jiný směr. Zvyky , obyčeje a názory migrantů ovlivňovaly místní kulturu a je zřejmé že těmto změnám se musel přizpůsobit i oděv, který byl používán. Možnost nákupu levných látek z produkce mnoha brněnských textilek zjednodušovala možnosti odívání. Do té doby se látky nakupovaly u podomních obchodníků a na trzích.


Ženský kroj           Mužský kroj


 Na zboží určené především venkovským uživatelům se zaměřovaly také obchůdky s levnějším zbožím, hlavně kolem Zelného trhu v Brně. Nejenže se zde prodávaly různé druhy látek, šátky apod., ale bylo zde možno zakoupit i konfekci, např. kacabajky, nebo tylové půlky vyšité strojem. V Brně se nakupovalo „ho pantáte na schodkách“, nebo „ho černýho žida“.

I přes výše uvedené okolnosti nedošlo k odložení tradičního oděvu naráz, nýbrž pozvolna, tak jak vznikala potřeba jeho modernizace. Docházelo tedy často k situacím, kdy lidé kombinovali svůj oděv tak, že jeho část již byla v městském stylu, ale tradiční součásti ještě zcela nevymizely a oděv doplňovaly. (Boty, vesty)

 Obecně lze říci, že lidé v industrializovaných oblastech daleko dříve rezignují na oblékání tradičného oděvu. Je též běžné , že k zániku byly daleko dříve odsouzené mužské kroje. Muži dříve než ženy odkládali lidové kroje. Ženy bývaly v odívání konzervativnější.

Podřízené stránky (2): Mužský kroj Ženský kroj
Comments