Blog


27.6.2021

🍀 Bibio v tom (zase) plave ... 🍀

Lehneš si na hladinu bazénu v Olešníku a posloucháš šumot vody. Pozoruješ jiřičky, ty dokonalé stíhačky, jak za letu těsně nad hladinou chytají drobný, tvým očím neviditelný hmyz a pak ležíc na zádech pozoruješ mraky, jak pomalu a líně plují oblohou ... A pak si lehneš na deku a čteš "Ticho" Jana Davida Žáka a přemisťuješ se v myšlenkách do jeho vysněného šumavského světa. A pak zase voda a slunce a léto ... Tak se má žít, řekl bych, život není jen práce a starosti. A když se potom, těsně před nedělní otvíračkou, vracíme domů, máme zase chuť dělat radost i vám...

Procházím mezi regály a jsem spokojen, nic tu nechybí. V mrazáku hned za vchodem, kromě zeleniny a ovoce, oblíbené bio nanuky Rawito, od letoška (po zprovoznění nové linky) za mnohem lepší cenu, chladící vitrína plná ovoce, včetně těch melounů, po kterých bych se utloukl. Lednice se sýry ovčími, kozími i kravskými a pochopitelně i lednice s nápoji, počínaje pivem, přes limonády a konče čistou vodou. Další mrazák s kopečkovou zmrzlinou ve čtyřech barvách, regály plné základních potravin i dobrot, prostě vše co si duše poutníka či bio člověka může jenom přát.

A zase sedím venku a pozoruji nově opravenou houpačku (ta stará potahovina vydržela na venku horko - těžko rok) a taky věž "bibio" která se hrdě šplhá do výše a klouzačku a dětský hrací dům a minibowling, co si ho tak oblíbila naše malá sousedka Eliška. Sedím u stolu a popíjím čerstvě namletou kávu "Vídeňské pokušení" a zakusuji to nějakou z těch neuvěřitelných dobrot, co Jiřinka ze samých skvělých ingrediencí vždy vykouzlí. Mám z toho všeho radost ...

🍀 Těší se na Vás váš tým bibio.cz 🍀


6.6.2021

🍀 Zpívat (konečně) povoleno ... 🍀

"Von ten život není jen o práci", řekli jsme si včera večer a po zavíračce jsme s Jiřinkou zamířili za první letošní živou kulturou, jak jinak než do našeho oblíbeného Mexika. Pro ty co mají pocit, že se nám podnikání v bio světě konečně začalo vyplácet, mám smutnou zprávu : Na cestu do Mexika jsme si fakt ještě pořád nevydělali ;) Ale to nevadí, jedno Mexiko (Strunkovice nad Blanicí) máme jen pár kiláků od domu a cesta tam, se milovníkům kultury i přes absenci máyských pyramid, rozhodně vyplatí. V rámci akce "Foto na provázku" se tam včera uskutečnil trojkoncert skupin Lucky Brew, Hromosvod Ondry Fencla (na snímku) a na závěr tak trochu nostalgická záležitost, 5P Luboše Pospíšila. První ze skupin jsme sice nestihli (jeden nemusí mít všechno, že), ale další dvě jsme si skvěle užili. Po chvíli trápení ve stanu (Věřili by jste, že někteří lidi fakt pořád ještě kouří a dobrovolně si tím ničí zdraví ?) jsme se přesunuli k plotu, natáhli na zem deky (vyhrabané někde v kufru auta) a vychutnávali si na čerstvém vzduchu tu muziku pěkně z přízemí. Jasně že jsme si dopřáli i nějakou tu místní krmi a pití (i když ne v bio kvalitě), člověk je koneckonců tvor hříšný a k podobným akcím prostě klobása z grilu (v tomto případě servírovaná vskutku luxusně s okurkou, paprikou a dvěma druhy hořčice) nebo grilovaný hermelín (pro vegetariány) a tradiční pivko či cola prostě patří. To ovšem neznamená, že podlehneme svodům civilizace a rezignujeme na zdravou výživu. Naopak, v kuchyni už se nahřívá trouba pro dnešní bio mandlové muffiny a řezy s čokopolevou a pochopitelně se i venku připravuje vše pro naše hosty (snad letos stihneme i krytou terasu). Jaké počasí nás dnes čeká, sice netušíme (včera se nám všechny ty předpovídané bouřky jako zázrakem vyhly) ale jedno je jisté, slunce v duši si krom bio dobrot od nás dozajista odnesete !

🍀 Těší se na Vás váš tým bibio.cz 🍀


11.5.2021

🍀 Jak jsme stavěli Bowling ... 🍀

„Kdo si hraje, nezlobí“, říká známé české přísloví a každý rodič či prarodič ho určitě zná ze své praxe. Tak jsme si jednoho dne řekli, že mají-li mít rodiče klid na kávičku, nějaký ten dortík či jen docela obyčejný nákup, je třeba nějak zabavit jejich děti. Znáte ty situace - "mamííí já chci ..." Jasně, skluzavka či hrací domek co jsme našim malým zákazníkům nadělili loni fungují sice skvěle, ale i tak u nich děti dlouho nevydrží. Chtělo to prostě nějakou novinku. Jedním z nápadů byly, vzhledem k omezenému prostoru, ruské kuželky, ale při představě dřevěné koule letící vzduchem a malých dětí všude okolo, vzal ten nerozumný nápad bleskurychle za své. Od kuželek byl ale už jen malý kousek k bowlingu. Na skutečnou Bowlingovou dráhu sice nebylo dost místa, ale docela malým dětem stačí i docela malý bowling. Nejprve jsme si tedy objednali barevné kuželky a kouli a pak jsme začali pracovat na bowlingové dráze. Pro rodinu tesaře a truhláře v jednom, to nakonec nebyl žádný velký problém. Když se to celé už chýlilo ku konci, chtěl jsem si, než to celé natřeme, vyzkoušet funkčnost. Postavil jsem tedy kuželky na označené místo a vydal se s koulí na začátek dráhy. Cestou jsem ale uslyšel divný zvuk, jako by někde v dáli zahřmělo a když jsem se ohlédl, všechny kuželky do jedné ležely na zemi. Zatrnulo mi, že by poltergeist ? Ještě to by scházelo ! Bylo mi to divné, ale protože se jen tak nevzdávám, zkusil jsem to znovu. Situace se však ještě několikrát opakovala. Než jsem došel na konec dráhy, kuželky byly na zemi. Nakonec jsem to vzdal a hru jsem tak prohrál kontumačně, a to ještě dřív, než jsem vlastně začal hrát. Tušíte už, kdo mne v té zkušební hře tak drtivě porazil ?

Netušíte ? - Porazil mne docela obyčejný vítr !!!


Dráha je již dokončena a natřena a těší se na vaše potomky stejně, jako se na ně i na Vás těšíme i my ! Užijte si to

a hlavně pozor na vítr ... ;)

🍀 Váš tým bibio.cz 🍀


3.4.2020

🍀 Podivné velikonoce ... 🍀

Abych pravdu řek, velikonoce mám docela rád. Ne tedy že bych byl fanouškem výprasků a modřin a už vůbec ne opileckého motání a blábolení, připomínajícího indispozici hradního pána při kontrole korunovačních klenotů. Velikonoce mám rád, páč jsou součástí jara a jaro mám rád, páč je to čas lásky a růstu a všeho nového (nejni nad změnu, když to jde od desíti k pěti). Navíc jsem fanda dobrého jídla (pochopitelně z biosurovin) a velikonoce jsou po tom čtyřicetidenním půstu vskutku oslavou dobrého jídla. Tak třeba takový mazanec nebo velikonoční nádivka - mňam, o dalších dobrotách ani nemluvě. Člověk by si dopřával, že by se z toho kalorickým tabulkám zamotaly buňky ... ;) Naneštěstí se letos musím krotit, páč můj BMI se ještě nedávno nebezpečně blížil k hranici, kdy by mi lékaři v případě potřeby mohli bez uzardění podávat Bamlan. Vraťme se ale raději k tomu jaru a k té naději kterou s sebou přináší. Vše kolem kvete a barví se, kolem zpívají ptáci a po loukách dovádivě běhají (nejen) čtyřnohá mláďata dorážející na znavené mámy. A taky se těším až přiletí první jiřičky a svou každoroční leteckou akrobacii udělají z toho cirkusu, co už je, cirkus ještě větší a taky na čas koupání a dovolených... A proč že to vlastně všechno píšu ? Není lehká doba a už to trvá příliš dlouho a tak si myslím, že každá naděje na lepší zejtra, každé zdánlivě všední pozitivum, abychom se s tím údělem bez ztráty soudnosti vyrovnali, přijde vhod.

Opatrujte se ...

🍀 Přeju vám všem krásné svátky a nejenom je. Za tým bibio Míla . 🍀

20.7.2020

🍀 bibio (v tom) plave ... 🍀

Tedy ne že bychom plavali v biu, to tedy rozhodně ne - tam jsme naprosto v pohodě - plaveme v bazénu. Ono je to totiž tak, já do pěti v práci a pak hoďku v krámku, Jiřinka v krámku (pokud zrovna není čtvrtek nebo víkend) do šesti a pak se téměř denně společně odměníme bazénem, který takhle k večeru už většinou máme jen sami pro sebe. Ke zdravé stravě totiž neodmyslitelně patří zdravý pohyb a když už jste ve věku, kdy běhání nebo desítky kilometrů denně ujetých na kole, už jaksi ve vašem případě nepřipadají v úvahu, vždy se dá najít činnost, která vás jednak potěší a jednak vám i trochu protáhne jiné svaly, než ty sedací. 🤭 Ono je to vlastně všechno tak nějak dokonale propojené - respekt k přírodě, teda ne žádný velký aktivismus (všeho moc spíše škodí), respekt k lidem (kdo je bez hříchu hoď první kamenem), zdravá strava (pochopitelně s rozumem) a v neposlední řadě i zdravý životní styl. Všeho prostě tak trochu a s mírou (někdy i s Mílou 😉). A tak my si tu den ode dne žijem. No jasně, starostě má každý a každý má občas i nějaké to trápení, ale když své tělo i mysl udržujete v nějaké té rovnováze a chováte se k němu slušně, vše se pak snáší líp. A to je dnes vlastně všechno. Mějte krásné letní dny, vlídná rána a taky drobet toho štěstí !

🍀Těší se na vás Jířa a Míla z bibio.cz 🍀


11.7.2020

🍀 bibio na cestách 🍀

Dnes po ránu pršelo a tak jsme vyrazili doplnit zásoby do Budějc. Cesta, přestože bylo příjemně chladno, byla, jak už to v dešti bývá, únavná, nicméně sehnali (krom jahodové zmrzliny) vše co měli a už opět zde v krámku, těšící se na Vás. Dlouho jsem se bránil změně otevírací doby, ale nakonec jsme s Jiřinkou dospěli ke kompromisu. Od pondělí do středy se pracovní doba zkrátí o jednu hodinu, tedy do 18:00. Doufáme, že to nikoho z vás nijak neomezí. Souvisí to mimo jiné tak trochu s vodou - oba moc rádi plaveme a bazén v Olešníku zavírají už v osm. Jinak vše, včetně naší snahy udělat pro vás nakupování co nejpříjemnější, zůstává beze změn. Těší nás, že i v takovém nevlídném počasí, na nás nezapomínáte a věřte, že jsme rádi za každého z vás, ať už za "biolidi" k vůli kterým to celé vzniklo, návštěvníky rozhledny, kteří to celé pomáhají držet nad vodou, či za ty, co si zajdou třeba jen pro kus vlídného slova (to je u nás zdarma) Venku se právě začíná ukazovat sluníčko a jak víme, pohledy z rozhledny do krajiny po dešti stojí rozhodně za to. Navíc je k výborné Italské kávě připraven čokoládovo rozinkový koláč s kokosem, tvaroho-broskvové záviny a další čerstvé pečivo. Tak neváhejte a zajeďte kouknout co nového v bio krámku pod Svobodnou horou !

🍀 Těší se na vás Jířa a Míla z bibio.cz ! 🍀

20.6.2020

🍀 Jak jsme stavěli věž bibio 🍀


Když jsem před časem psal o tom, jak jsou pro nás děti důležité a že stále pracujeme na malých a větších vylepšeních, aby jste se u nás v bibiu, nejen vy dospěláci, cítili co nejlépe, měl jsem už v hlavě plán na věž. Jenže postavit takovou věž tak, aby byla dostatečně pevná, bezpečná a atraktivní, není jen tak. Chvíli jsem si dokonce pohrával s myšlenkou nějakou hotovou koupit, ale znáte ty rachotiny z marketů. Vydrží to rok či dva (vzácně i víc), aby jste pak zjistili, že máte doma jen hromádku pokřiveného či rozlámaného železa, v tom lepším případě (páč s tím se dá zatopit) dřeva. 😮 Když už jsem si tedy ujasnil že nezbude, než se pustit do stavby sám, první krok, o který jsem se začal zajímat, byla ergonomie. Jak udělat věž vysokou aby děti nedřely hlavou o strop, aby klouzačka měla dostatečný ale při tom bezpečný sklon, aby zábradlí nebránilo ve výhledu těm menším, ale zároveň bylo dostatečně vysoké pro ty větší. Na konzultace, měření a testování posloužily děti sousedů (díky Veroniko Jano a Báro 😉) a design se dlouze a těžce líhnul v mé hlavě. Nakonec jsem vymyslel šestistrannou věž se stanovou střechou, za což jsem se později proklínal (protože proč to dělat jednoduše, když to jde složitě, že 😉). Tak nebo tak, věž nakonec stojí a kouká do krajiny a na jejím vrcholu od včerejška i vlaje (hmmm 🤔) vlajka bibia ...

Entrée: Sedím u stolu, popíjím neskutečně dobré bio cappuccino z produkce bibia a těším se pohledem na mámu a její děti. Máma v klidu vybírá z těch pokladů v našich regálech a děti lítají z domečku na věž a po skluzavce šupem dolů a zpět. No není to krása ? 🤗

Vítejte ve vlídném světě bibio.cz

🍀 Těší se na vás Jířa a Míla ! 🍀

14.6.2020

🍀 Trochu z jiného soudku ... 🍀

Musím říct, že ač na první pohled vypadáme možná usedle (já poslední tejdny krom toho též zarostenej jak bezdomovec) náš duševní svět rozhodně usedlý není. Pochytat všechny ty myšlenky, co se nám honí hlavou, je někdy fakt kumšt. Stejně tak si ale nenecháme ujít ani kousek toho, co by náš život v rámci otvírací doby bibia dokázalo obohatit. (Teď nemám na mysli ten skvělej cheesecake a ještě lepší kafíčko co na vás dnes čekají 😘). Mám na mysli kulturu. Tak jsme před časem odchytili první větší akci z postkoronovýho období ve Strunkovicích - tedy koncerty kapel "Lili Marlen" a kytarového mága Ivana Boreše a jeho kapely "Vivat Joe" a též včerejší koncert bluegrassových Sem-Tam a kapely Jakuba Racka - "Professional deformation" v Týně. Po loňské zkušenosti si taky rozhodně nenecháme ujít koncert skupiny "Nahoře" v Kavárně a čajovně "U Lípy" našich vodňanských přátel. (Skvělá kavárna a čajovna stojí mimochodem za návštěvu i pokud v ní zrovna žádný koncert nejni 😉) Život by se měl žít a nejen přežívat - tak zní naše dnešní heslo a stejný přístup k životu nelze než doporučit i vám. Využijte tedy i dnes, navzdory chmurným předpovědím, krásného počasí a zastavte se na nákup, kávičku, nějakou mňamku, nebo třeba jen na pár vlídných slov. 🙂

🍀 Těší se na vás Jířa a Míla z bibio.cz 🍀

13.6.2020

🍀 Akce "kulový blesk" v bibiu ! 🍀

Se to někdy sejde, že je třeba provést větší změny a když ty změny probíhají na pár metrech čtverečních, může se z toho vyklubat docela velkej logistickej problém. 😅

Ale popořádku, když mi Jiřinka oznámila, že je třeba vystěhovat z krámku ten obrovskej sekretář po babičce, koupit novou lednici, sloupek na kávovar a další mrazák, tentokráte na zmrzlinu, vcelku jsem ani moc neprotestoval. Že to bude chtít nějakou změnu bylo jisté a vlastně již dlouho dopředu plánované. Vitrína se zeleninou v kombinaci s nápoji, které by vydaly na samostatnou lednici nebylo to pravé ořechové a skladování plánované zmrzliny, která potřebuje -14°C v mrazáku pro nanuky, kde má být teplota -24°C taky nejni zrovna optimální. To jsem ovšem netušil, jak velkej logistickej problém se z toho nakonec vyklube.

Akce začala sestavováním sloupku na kávovar. Kdo někdy skládal nábytek, který sice zaplatíte celý, ale dodají vám ho v deskách, přesně tak, jak je vyplivla linka, ví o čem mluvím. Nervy napnuté k prasknutí, že by se na ně, stejně jako na kytaru, daly hrát španělské rytmy a jména určená polským nábytkovým mágům, která nejde dost dobře prezentovat na veřejnosti komentovat nebudu - no, známe svý. 😱 Nicméně jako správný, životem ostřílený truhlář a chlap od rodiny jsem se s tím nějak popasoval. Dokonce i ten šroubek, co nějakým nedopatřením skončil spolu s plastovým pytlíkem v nádobě na tříděnej odpad jsem nakonec našel. 😅

Stěhování začalo přesunem babiččina stoletého sekretáře mimo prodejnu. Záda naříkala, kolena se třepala jak osiky v bouři, ale on se ani nehnul. To bylo podezřelé. Že by chlap jako hora nepohnul s kusem, byť rozměrného nábytku ? Po dlouhém přemýšlení jsem si vzpomněl, že je k němu připevněn regál plný zboží.🤨 Povolit dva vruty byla legrace, ale kotvení regálu hmoždinkami do zdi, jež tvoří děravé tvárnice, už zase tak jednoduché nebylo. Regál byl nakonec ukotven, sekretář přestěhován a úkol tedy beze zbytku splněn. Aby se zmrzlinovej mrazák mohl dostat na své místo, musel uhnout sloupek a lednice, jenže půl krámku již bylo obsazeno obsahem babiččina sekretáře. Přes to se to nějakým zázrakem a s odřenejma ušima povedlo. Zboží z lednice s mléčným sortimentem se muselo dočasně přestěhovat do lednice se zeleninou a lahve s pitím, které do té doby dělali zelenině společnost, musely na vzduch. Hnedle poté, co lednice přistála vedle mrazáku a nastěhovaly se do ní výše zmíněné nápoje, přišla na řadu druhá lednice. Tentokráte se musel hnout stůl s kasou a zeleninová vitrína (ještěže je na kolečkách). Když už byla lednice po té strastiplné cestě na místě, zjistilo se, že má dveře obrácené na druhou stranu než by bylo záhodno a tak z místa kde stála zase povylezla a nastal boj s otáčením dveří. Pět šroubků se povolí snadno, což o to, ale vše zase naskládat zpět, tak aby dveře zůstaly funkční, už bylo mnohem horší. Nakonec se i to povedlo a nastalo stěhování mléčného zboží z vitríny ze zeleninou do té nové lednice. Jako poslední své místo našel i sloupek na kávovar. Posledním oříškem byl rozvod elektřiny k lednicím, což se v důsledku a za pomocí prodlužováku také povedlo. (Sekání nových zásuvek do zdi bude muset ještě nějaký čas počkat. 🤷‍♂️) Na závěr se věci z babiččina sekretáře přestěhovaly do sloupku a páč už se blížila dvanáctá a tím pádem otevření prodejny, nastal velký úklid. Vše se naštěstí stihlo a tak, když přišli první zákazníci, krámek už zářil novotou.

A to je vlastně k té akci "kulový blesk" všechno.

🍀Těší se na vás Jířa a Míla (pro dnešek Pat a Mat) z bibio.cz 🍀

6.6.2020

🍀 Cesta za duhou ... 🍀


Prima den ta dnešní sobota což ? Hnedle po ránu jsme zašli zkontrolovat (jestli ještě stojí 😉) rozhlednu. Stojí, stejně jako stále stojí za to i ty nádherné výhledy z ní. Sotva jsme se vrátili, už tu byl první zákazník. Malý sic, zato s velkým srdcem. Vyšlapat na kole bez převodů ten kopec k rozhledně, chtělo rozhodně velkou odvahu a čert vem, jestli občas vypomohly i ty krátké nohy, výkon to byl i tak obdivuhodný. Na stolech před prodejnou to zase pro změnu zavonělo čerstvou mátou - bylinkou z "mé" zahrádky - Objevila se tu u cesty z ničehož nic a přestože jako správnej balvan (čti mužskej) nesázím, nepleju, ani nezalejvám, má se čile k světu. A stejně tak i bibio. Jiřinka je šťastná, že si plní svůj bio sen, já jsme šťastný že je šťastná Jiřinka a zákazníci jsou koneckonců také šťastní, že mají tenhleten kousek, k nim tak vlídné, země. Jediný kdo evidentně spokojený nebyl, byl člověk co strhl plastovou ceduli, upozorňující znavené poutníky z Bavorovské strany na občerstvení na druhé straně kopce, nicméně i jemu se tím činem snad ulevilo a ceduli jistě využije k bohulibým účelům. 🤷‍♂️ Život je prostě takovej - kdyby nebyly jedovatiny v potravinách, těžko bychom ocenili výjimečnost a chuť potravin v bio kvalitě. Kdyby nebyla závist a bezohlednost, těžko bychom ocenili vstřícnost a empatii a kdyby nebylo zlo, těžko bychom si vážili vlídnosti. A na závěr jednu lahůdku. Když jsem dopisoval tyto řádky, objevila se v našem světě bibio.cz opět po čase duha, jako by i ona chtěla podtrhnou má slova o vlídnosti a dobru. (rozklikni foto 😉)

Mějte, stejně jako my, krásnej víkend a koneckonců i celej život a když už na své cestě dojdete i do krámku na konci světa (čti Vodňan), můžete si být jisti, že zde naleznete jen ty pozitivní stránky svého žití.


🍀Těší se na vás Jířa a Míla z bibio.cz 🍀


23.5.2020


🍀 Proti proudu času ... 🍀


Ne tedy že bych byl nějaký staromilec a vyznával heslo "zpátky na stromy", to ne, některé věci, které s sebou nová doba přinesla jsou docela fajn, nicméně musím uznat, že některé věci co byly a už nejsou by bylo dobré mít i dnes. Mám totiž pocit, že tahle nešťastná doba neustálého růstu upřednostňuje kvantitu před kvalitou a to dobré co bylo, prostě nekompromisně, v zájmu bůhví koho smetla s sebou. Vemte si třeba bio potraviny. Myslíte že před dvěma sty lety o nich někdo přemýšlel ? Kdež, nemusel, protože prostě proto, že ještě neproběhla průmyslová revoluce a to co zemědělci na polích pěstovali, bylo bio tak jaksi samo od sebe. Ale to ne, v rámci honby za čímsi jsme vymysleli dusíkatá hnojiva, pesticidy a herbicidy a zamořili jimi kde co. V druhovýrobě pak situace naprosto stejná, průmyslová výroba potravin s sebou přinesla barviva, balící plyny, emulgátory, zahušťovadla, konzervanty, stabilizátory a další látky. Výsledkem je opět neuvěřitelný koktejl chemických sloučenin, který do sebe každý den a kolikráte nevědomky cpeme. To co bylo normální (chutné a zdravé potraviny, udržitelné zemědělství a další kdysi normální věci) už normální není a stalo se luxusním zbožím. Co se týče obchodů, situace je stejná, nadnárodní koncerny převálcovaly všechny ty malé obchůdky co byly v každé vesničce. Výsledkem je sice neuvěřitelný výběr, ale na druhé straně i plýtvání. Víte, že některé supermarkety až desítky procent potravin odepisují ? Pak se není čemu divit, že máme potravin v důsledku málo a musíme neustále a za cenu neustálého snižování kvality zvyšovat výnosy a nebo potraviny dovážet bůhví odkud. Ne, nemáme (u nás v bibiu) v úmyslu brečet nad rozlitým mlékem, ale ani se nehodláme tomuto všeobecnému trendu poddávat. Vytvořili jsme si vlastní svět, který je ještě v pořádku. V našem, (byť jen malém) světě upřednostňujeme kvalitu před kvantitou, osobní přístup před davovým šílenstvím a zdravý způsob života v tom nejširším smyslu toho slova. A co vy ? Budete-li chtít, jsme tady pro vás ...

Ze světa bibio.cz vás zdraví a krásný víkend přejí


🍀 Jířa a Míla 🍀


16.5.2020


🍀 Ach ta rána ... 🍀

Některá ta rána, třeba jako to dnešní, jsou opravdu skvostná. Když se probudíte chvíli před východem slunce a ukecáte se k tomu vstát z peří, připravit foťák a otevřít dveře na terasu (co pořád ještě nestojí), stojí to rozhodně za to. Dýcháte čerstvej Horskej vzduch a tak jak slunce stoupá výš po té modravé nebeské kupoli, postupně osvětluje svět dole pod vámi a někde ještě níž, přímo pod vámi, pořád ještě ve stínu, se probouzí svět bibio.cz . Bibio není jen zdravá výživa, je to zdravý svět, kde hamižnost, závist a podvody mají vstup přísně zakázán. Tady se nehraje o to naplnit kasu, ale o to udělat svět lepším, aspoň tady na tom malém kousku země který nám patří, pod horou, jež jaksi symbolicky nese název "Svobodná". Jsme taky svobodní, nejsme svázáni potřebou vyšších zisků, splátek úvěrů a nájmů. Nejde jen o zdravou stravu, ale zdravý přístup k životu jako celku. Jde o radost z žití, o radost z toho, když někoho z vás překvapíme rozsahem sortimentu, potěšíme dobrou kávičkou či čajem a v neposlední řadě i nějakou tou mlsotou. Jde o tu radost v očích dětí, když si vybírají svá oblíbená pitíčka, biosaury nebo třeba nanuky a ta radost je o to větší, že víte, že v tom co jim podáváte není nic falešného, nic jedovatého co by rozhodilo křehkou rovnováhu jejich imunity či postupně vyvolávalo různé nečekané alergie. Bibio je svět ve světě - malé místo pohody a klidu - místo pro Vaši harmonii !


🍀Ze světa bibio.cz vás zdraví a těší se na vás, Jířa a Míla🍀

13.5.2020

🍀 Sami sobě ... 🍀

Znáte to, ač to co děláte, děláte spíše než pro výdělek pro radost sobě a druhým a největší odměnou je pro vás zájem a spokojenost vašich zákazníků (divné v dnešní době což ?), vždy se najde někdo, kdo vám závidí, nepřeje či dokonce škodí. Na druhé straně jsou ale naštěstí lidé, kteří mají z vaší práce upřímnou radost a zájmem, radou či dokonce nezištnou pomocí vás podporují. A o těch chci psát dnes. Když jsem posledně psal o houpačce a o tom jak si děti rády hrají, netušil jsem, že nám jen o pár dnů později bude nabídnut zcela zdarma domeček pro ty nejmenší. "Naše holka už z něj vyrostla, tak co by nemohl dělat radost i nadále". Potěší což ? Nebo třeba naši sousedé a kamarádi: Když jsme se onehdá jen zmínili, že přemýšlíme nad kávovarem, reakce byla zcela spontánní - zajděte k nám a vyzkoušejte si ten co máme sami doma a jak ho budete mít i vy, ukážeme vám, jak na něm vykouzlit tu nejlepší kávičku. Dobrá rada od bývalé baristky😉 a jejího manžela rozhodně potěší. Nebo třeba další soused : "Za dva dny jedu pracovně do Bio-nebio a jestli budete chtít, cokoliv co budete potřebovat vám přivezu". Super ! Díky němu teď na vás v mrazáku nově čeká, (zatím jen balená) kokoso-mangová, kokosová, kokoso-čokoládová a kokoso-karamelová zmrzlina ! A tak je to v životě pořád, vždy se najde někdo, kdo škodí ale na druhé straně mnohem víc těch, kteří pomáhají !

Děkujeme a těšíme se na vaši návštěvu.

🍀 Jířa a Míla z bibio.cz 🍀

28.4.2020

Ach ta rána ... aneb než si protřu oči ...


Jsou dny, třeba jako ten dnešní, kdy bych si je raděj neprotíral. Takhle krásně rozmazanej svět má totiž své neopakovatelné kouzlo. Vidíš všechno a zároveň nevidíš nic. Z problémů se stanou šmouhy, světlo lásky, z něhož jindy tak bolí oči, se promění v semišově hebké pohlazení a dokonce i ta zklamání jsou taková nějaká méně intenzivní. Prostě svět jaký by měl být - dotek harmonie. A že v něm nejsou žádné věci ? A proč by vlastně měly být ? Možná stačí jen to intenzivní si uvědomování bytí - svého já. A dokonce ani to mé já není v tom obraze tak výrazné, aby se proměnilo na sebestředné či sobecké. Tak nějak přirozeně a dokonale splývá s celkem. Dokonalá rovnováha ...

Jsou rána, třeba jako to dnešní, kdy bych se s chutí rozpustil v mlze, měl všechno a zároveň neměl nic. Prostě jen dokonale čistá svoboda bytí ... (for us)



3.4.2020

🍀 Co na to bibio ? 🍀

Mít krámek s bio sortimentem na takovémto místě je vlastně tak nějak přirozeně logické, kde jinde by měl taky být ? 😉 (Nebojte, ten sníh už je pryč.)To jen my jsme si zvykli nakupovat v supermarketech na okrajích měst, kde sice najdeme nepřeberné množství zboží, ale nenajdeme zde ani pohodu, ani klid a ve spoustě případů ani vlídný přístup. Popravdě se těm prodavačkám za kasami či ve skladech ani nedivím. Nechtěl bych tu práci dělat ani minutu ! Nechtěl bych být ve firmě, kterou řídí manažeři nadnárodních koncernů, jež o té těžké práci dole v prodejnách nemají ani potuchy (čest výjimkám). Není nad to, když si se zákazníkem můžete v klidu popovídat, poradit mu a třeba si i nechat poradit. Přírodní potraviny v přírodě, to k sobě přece docela dobře ladí ne ? Je tu krásně a je tu klid. Pár lidiček kteří ví co kupují, pár lidí co hledají při cestě na rozhlednu zklidnění a čerstvý vzduch a pár lidí kteří si přijdou třeba jen popovídat, proč ne ? Není nutno se na vše dívat jen optikou plné kasy. Pamatuju časy, kdy jsme o supermarketech neměli ani páru a všude bylo plno malých krámků. Bylo to lepší nebo ne ? Nevím, ale vůbec nic proti pestrosti, každému co jeho jest. Faktem je, že nás to s Jiřinkou pořád víc baví. Náramně nás těší, když můžeme říct "ano to máme" a nejen to, těší nás vlastně každá vaše návštěva ! Jasně, ekonomicky to smysl sice moc nedává, ale je třeba na vše koukat prioritou kvantity a peněz ? Nemyslím si, na život by se mělo koukat také optikou radosti a zážitků a chutí. A že těch chutí u nás najdete ! Nepřeberné množství, stačí si jen vybrat !!!

A co nového ve světě bibio.cz ? Na našem stejnojmenném webu najdete pod záložkou "sortiment" tři nové druhy bio-chlebů, jež je možno si objednat, v krámku olivový olej s hustotou medu, vzácné nesířené víno, či dnes neméně vzácné sušené droždí, 🙈 v ovo-zelu čerstvý zázvor a grepy (skvělá věc na imunitu), mezi mléčnými produkty, mimo jiné, výborné kozí sýry z Bílska a v sortimentu drogerie nově toaletní papír, papírové ruč(u)níky 🐷 a desinfekční krém na ruce. Vše pochopitelně v bio kvalitě ! Tento týden nám přišly čtyři závozy, jež doplnily a kde to šlo, ještě rozšířily sortiment a na víkend bude opět napečeno a k dispozici i horké nápoje, žel, vzhledem k situaci s koronou, pouze "s sebou". Z důvodu vašeho bezpečí také pokračuje prodej z okna, prodej na objednávku do "bezpečných bedýnek" a maximální hygienická opatření v naší prodejně. Navzdory těžké době budeme rádi za každou vaši návštěvu a uděláme vše pro to, aby jste od nás odcházeli spokojeni.


🍀 Těší se na vás a hodně zdraví Vám přejí Jířa a Míla 🍀

28.3.2020


🍀 Soumrak ... 🍀


Dnes ráno :

Jiřinka: "Mílo máš mě rád ?"

Míla: "Jasně, udělám všechno, co ti

uvidím na očích."

Jiřinka: "Tak doděláš ty futra ?"

Míla: Zamyslí se. " To jsem ti

neviděl na očích".

Že je vám to dámy povědomé?

Dobrá zpráva - nejste v tom samy !

To jen tak na okraj. Minulou neděli jsme po zavíračce vyrazili na zdravotní procházku. Nikde nikdo, jen les, co si do toho ticha něco šepotal. Foukalo a byla zima. Šátek přes čumák se proto náramně hodil. Vylezli jsme na rozhlednu a byli uneseni tou krásou zapadajícího slunce. Nejni nad kousek romantiky uprostřed války, že. A jak jsem se tak díval na ten obzor, na jehož čáře se ve svitu zapadajícího slunce rýsovaly vrcholky hraničního hvozdu šumavského, uvědomil jsem si náhle, že vše ostatní je vlastně v pořádku ! Jistě, dělejme vše pro to, abychom to ve zdraví přežili, ale také nezapomínejme vnímat svět okolo nás a všechny ty krásy jež nabízí. Možná že právě to vnímání, jež s tím zdánlivě nesouvisí, nám nad těma malejma bestiema pomůže zvítězit.

🍀 Ze světa bibio.cz zdraví a těší se na Vás. Jířa + Míla 🍀

13.3.2020

🍀 Jaro na talíři 🍀

"Tento způsob jara zdá se mi poněkud nešťastným " zachtělo se mi dnes, v pátek třináctého, parafrázovat známý citát z filmu "Rozmarné léto". Léto tu sice nemáme, ale za to tu máme hezky rozjetýho koronu a s ním spoustu nepříjemností, zákazů, nařízení, omezení. Už jsem skoro zapomněl, co jsou to zavřené hranice. (Vzpomínáte ?) Asi už ne, je to tak dávno ... Ale nechci se hrabat v samých negativech, máme jich beztak každý dosti. Pátek třináctého může být taky šťastným dnem, třeba ve chvíli, kdy se vám potvrdí, že to co děláte má smysl a dělá to radost i jiným. Na zahrádce navíc vykvetly sněženky, plicník, bobkovišeň, jíva, pomalu rozkvétá forzýtie, o chudobkách nemluvě, to jsou prostě nezmarky. Zkrátka jaro jak má být, vyjdete ven a vše kolem se tak nějak raduje, jen kdyby tu nebylo to "jen". U nás v bibiu se taky pořád něco děje. Jiřinka chystá na tradiční sladkej víkend čokoládový cheesecake, v prostředním regálu již čekají levandulové sušenky, makové muffiny a vitrína je opět plná ovoce a zeleniny. (vitamíny bezesporu bodnou). V lednici spoustu mléčných výrobků a tradičně i Melcherovic šumavské sýry. (Možná budou i kozí z Bílska.) Dozásobili jsme také pro "cokdyby" veškeré zboží a další várka z Countrylifu přijde už v pondělí. Takže žádné obavy, všeho bude dosti a jak už je u nás zvykem, vše v bio kvalitě.

Prostě život jde i přes všechny ty nepříjemnosti dál. Přejeme vám hodně zdraví, to především a také to, aby jste nepropadali skepsi a beznaději. Můžete-li, vyhýbejte se davům a zajděte si jen tak na procházku do lesa nebo třeba na zahrádku. Tam se dozajista potěšíte, dobijete baterky a zapomenete na všechna ta "co když".

A když už vás cesta zavede i do krámku na konci světa, daleko od přeplněných supermarketů a všelikého hemžení lidského, přijdete u kávičky či čaje na jiné myšlenky, doplníte zásoby a potěšíte se třeba tou sedmikráskou !

Těší se na Vás Jířa a Míla z bibio.cz


11.3.2020

Jiřinka - kuchařka z Hor - Dal bhat ... (Bangladéšské národní jídlo)


Nelze cítit vůni studeného větru v peří migrujících ptáků ... doba se změnila

... a možná se s ní změnili i lidé ... všechno je marnost ...

(Amirul Islam)


Sem se dal tak jednoho dne do řeči s Amirul Islamem, protože některé jeho fotky a hlavně texty mne dost zaujaly a jen tak mezi řečí (dá-li se řečí nazvat můj kostrbatý, s pomocí googlu horko-těžko poskládaný překlad do angličtiny a zase zpět), jsem pronesl (rádoby moudře) něco v tom smyslu, že trápení je kořením života a kdo by jedl "dal bhat" bez koření že ? Trochu jsem ho tak svou (na googlu rychle vyhledanou ;) znalostí bangladéšské kuchyně, (páč odtamtud Amirul pochází) zaskočil, nicméně další rozhovor mne, jak už to bývá, přivedl k myšlence, požádat Amirula o recept na tohle bangladéšské či (dle jiných pramenů) nepálské národní jídlo. A tohleto povídání, foto a následně i recept, je vlastně taková má odpověď Amirulovi na to, jak mi ten dal bhat chutnal a svým způsobem také malé převedení toho našeho virtuálního rozhovoru do reality :)


Pro ty kdo mne znají: Nebojte se, dnes nebudu vařit já, ale šéfkuchařka, Jiřinka...


Co tedy vlastně na tu dobrotku budeme potřebovat ?


500 gramů rýže, 220 gramů červené čočky (Masur dal), půl lžíce koření pěti vůní (bobkový list, badyán, anýz, skořice a koriandr), půl lžičky semena černé hořčice, šťáva z půlky citrónu, jednu lžičku čerstvě nastrouhaného zázvoru, jednu lžičku pokrájené chili papričky, jednu lžíci cukru, jednu lžičku soli, jednu lžičku oleje a jako ozdobu pak čerstvé lístky koriandru.


Dáme vařit rýži. Připravíme si čočku, kterou vsypeme do vroucí vody a následně vaříme asi 10 minut. Mezi tím si na pánvi a troše oleje osmahneme hořčičná semínka, dokud nebudou "vyskakovat" z pánve a následně je přidáme k čočce. Do směsi pak dále přidáme chilli, zázvor, cukr, sůl, citronovou šťávu a pak to vše pak ještě pět minut na mírném ohni vaříme. Poté vše odstavíme, přisypeme koření pěti vůní a necháme spočinout, aby se všechny ty chutě krásně spojily. Servírujeme s rýží, ozdobené lístky koriandru.


(Jiřinka nám tu mňamku doplnila ještě dvěma druhy chutney a ochuceným jogurtem)


Dobrou chuť !!!


P.S. bude-li vám kterákoliv z ingrediencí chybět, naleznete ji dozajista a navíc i v bio kvalitě, v našem světě bibio.cz !

7.3.2020

Sedmikráska ...


"Dědo koukej !!!"


Zahlásila toho rána Bombelka a já koukal jak spadlej z višně. V polovině února držela v ruce dvě sedmikrásky, co se na její dlani třpytily jako dvě malá sluníčka. Trochu mi jich přišlo líto, byly jedny z prvních které jsme objevili a taková vzácnost by měla dál růst. Pak jsem si ale řekl, že za chvíli jich bude plná louka a tyhle dvě by u té cesty stejně dlouho nevydržely. Nezlobil jsem se, malá prostě objevuje svět, ale i tak jsem ji vysvětlil, že trhat kytky jen tak z plezíru není úplně dobré. "Všimla sis jak velký rozdíl je mezi kytkou co jsi právě utrhla a mezi tou, co stále ještě kvete na louce ?" Ohromný !!! Malá se nejdřív zadívala na ta dvě nešťastná sluníčka v dlani a pak na to jedno, co stále ještě rostlo v trávě. "Už to vidím, dědo, ona se hýbá !" "Přesně tak, maličká, když dejcháš tak žiješ a můžeš lidem okolo sebe přinášet radost, když nedejcháš, je to začátek konce, prostě se někde rozplyneš a zbudou jen vzpomínky". Malá se na chvíli zamyslela a pak položila tu záludnou otázku :


"Dědo a co když dejcháš a nežiješ ?"


21.2.2020

Barvy dnešních dnů ...

Myšlenky dnešního rána jsou jako zajíci, jedna hopká sem, druhá zase tam, nesnažím se, stejně žádnou nechytím ...

13.2.2020

Zase doma ... (v bibiu)

Každá dovolená má svůj počátek, průběh i svůj konec a tak i nám se přiblížil, nepočítám-li cestu domů, den poslední. V plánu byla přehrada pod Tatrami, tedy Liptovská Mara, Demänovská jaskyňa a Liptovský Mikuláš. Už od rána bylo jasné, že se s námi Slovensko rozloučí jasnou oblohou a už první zastávka na odpočívadle "Dechtáre" nám ukázala, že dnešní den bude stát vskutku za to. Půlhodinka focení Tater přes klidnou hladinu jezerní a 100% ovčí brynza v místní kolibě potěšili srdce Jiřinčino i mé. Nezklamal ani podzemní svět Demänovské jeskyně ze svými barvami, světly, stíny a neuvěřitelně krásnou krasovou výzdobou. Další cesta nás pak zavedla do "mesta pod horou" tedy Liptovského Mikuláša. Tady jsme se rozdělili. Jiřinka se ztratila v ulicích města, aby prozkoumala a nechala se inspirovat místním světem zdravých potravin a já vyrazil za město, abych zachytil do digitální paměti krásu Vysokých Tater. Dobrou náladu nám nezkazila ani baterie ve foťáku, která v místním mrazivém vzduchu po náročném výstupu na kopec nad městem a několika málo fotografiích, zahlásila konec své kapacity (rezervní akumulátor v brašně zůstal, jak už to bývá, od včerejška nenabitý), jedna uzavřená bio prodejna, ani parkoviště , které nás nechtělo pustit ven. (Díky telefonátu a "Velkému bratru", co dění na parkovišti pozorně sledoval, se vše nakonec vyřešilo). Skvělá domácí kuchyně v našem domovském penzionu "Zemianská Kúria" a loučení s přáteli, kteří nás celou dovolenku věrně provázeli, pak ukončilo celý ten krásný den. Je páteční ráno a nás čeká několikahodinová cesta domů, s malou zastávkou na bio farmě "Javorník" na moravsko-slovenském pomezí, abychom už od zítřejšího rána byli v našem světě bibio.cz opět přítomni pro Vás a s námi i náklad pochutin z bělokarpatské a dvou liptovských bio farem.

Doufáme, že nám tak i Vy uděláte radost v podobě hojné návštěvnosti, jež se vám jistě odmění (krom ostatního sortimentu) i jedinečnou chutí slovenských bio sýrů !

Těší se na vás Jiřinka a Míla z bibio.cz !

12.2.2020

Na Orave ...

Měl-li bych k některému z českých hradů přirovnat hrad Oravský, nezbylo by mi, neznaje zdaleka všechny, než k přirovnání zvoliti Karlštejn. Oravský hrad je nádhernou a rozsáhlou, údajně nikdy nedobytou pevností z poloviny třináctého století, postavenou na útesu 112 m nad hladinou řeky Oravy a strážící přístup k nejzápadnější výspě Vysokých Tater (na fotce Osobitá 1687m.n.m.), tedy Roháčům, jejichž masiv s dominantou "Sivého vrchu" při pohledu z obce Habovka, zakrývá téměř celý horizont. Muzeum Oravskej dediny v Zuberci jsme bohužel otevřené již nestihli, nicméně stihli jsme výbornou večeři v penzionu "Julianin dvor" a neméně výborné koupání pod širým nebem v Thermal Aquaparku v Oravici. Druhá večeře v palacinkarni "U Danky" v Dolnom Kubíně nám potvrdila, že i výborné palačinky, saláty, káva i domácí limonády jdou dělat zdravě, bez použití chemie. Pokud jde o vás, zákazníky našeho bio krámku, vyfotil jsem malou ochutnávku z liptovských biofarem "Východná" a "Važec", která vás už v sobotu ráno a pak až do vyprodání bude čekat v naší mléčné vitríně. Nenechte si tedy ujít tuto jedinečnou příležitost k ochutnávce čerstvých sýrů a dalších bio výrobků přímo z Liptova !!!

Těší se na vás Jířa a Míla z bibio.cz

11.2.2020

Dobré ráno z Vyšného Kubína ...

Jste-li postiženi bio-stravou, nelze ani na dovolené jen tak vypnout a začít se krmit "jedovatinami", jak si sami pro sebe nazýváte tu stravu běžnou. Pak se není čemu divit, že neminete ani jednu ekofarmu, co se vám po cestě připlete pod nohy. Je-li pak navíc ta ekofarma přímo pod hradbou Vysokých Tater, jejichž vrcholky sem tam vystupují z mlh, nemá to prostě chybu. Farma "Východná" poskytuje krom tradičních vynikajících sýrů též nějaké to malé občerstvení a samozřejmě také prohlídky farmy. Cestou zpět nelze minout překrásný vodopád v Lúčkach nad nimiž se do výše šestnáctiset metrů tyčí majestátní Choč. Večerní dvouhodinovka v termálním venkovním bazénu pak nemá chybu. Ležíte(či plavete) ve vodě jejíž teplota má teplotu blížící se šestatřicítce, koukáte nahoru na stmívající se oblohu nad vámi a na hlavu se vám skrze páru z té vody tiše snáší sněhové vločky...

Mějte krásný únorový den (do rána napadl sníh) a těšte se na nějaké ty mňamky, co nám pro Vás uvízly v lednici!

25.1.2020

Reinkarnace ...

Ten kdo k nám do bibia již zavítal, nemohl si nevšimnout několika kocourků a jedné kočičky, co se u nás na dvorku střídavě vyskytují. Ne všichni jsou naši, ale to nám zase tolik nevadí. Jeden z nich, ten zrzek, je ale jedinečný, stejně jako náš krámek a jeho zákazníci. Je totiž reinkarnovaný !

S reinkarnací jsem vždy tak nějak počítal, možná jen jako s jedním ze způsobů zachování existence. Jistě, otázky, pochybnosti a žádné důkazy, jen víra a nějaké zvláštní, vnitřní cítění. Jak je to s lidmi dodnes nevím, ale vím už, jak je to se zvířaty. Je to víc než rok, co pod koly auta zemřel Nero, kocour, můj parťák, co mne spoustu let provázel životem. Ač mám zvířata rád téměř všechna, k málokterému jsem cítil to, co k němu. Odešel tehdy bez rozloučení, jako by se měl za pár dnů vrátit. Čas nezastavíš, hodina střídá hodinu a zvolna se přelévá do dnů, dny pak do týdnů a ty týdny dál do měsíců a roků. Pohřbili jsme jeho tělo v cípu zahrady a do ještě čerstvé hlíny jsem zasadil velký placatý kámen. Nechodil jsem tam, ale měl jsem ho stále živého v srdci, jako bych už tehdy něco tušil ...

Byl den jako každý jiný, práce na střeše, na zakázce v horách, na mé milované Šumavě. Přijeli jsme, zaparkovali auto a když jsem míjel hromadu starých, poškozených trámů, co jsme pár dnů před tím vyměnili v krovu, uslyšel jsem najednou tiché mňoukání. Chodil jsem chvíli okolo té hromady a nic (jak jinak) neviděl, až jsem nakonec zaregistroval mezi trámy nějaký pohyb. A pak, ze stínu mezi trámy, vykoukl nejdřív rezatej čumáček a hned nad ním dvě modré, hluboké tůně. Nevěřil jsem svým očím, tenhle pohled jsem přece už kdysi viděl, že by nějaké Déjà vu ? To mňoukání jsem pak s malými přestávkami slyšel celý den a bylo to jako volání. Obětoval jsem svačinu a podělil se s ním. Syčel a prskal ale přitom se celý klepal. Nakonec si kus sýra vzal z ruky. Já vím, namítneš že měl hlad, ale já za tím cítil víc, jakési vnitřní souznění. Přišlo ráno dalšího dne a kocourek nás opět vítal čumáčkem vystrčeným z mezery mezi trámy. Tentokráte jsem byl vybavený lépe, Jiřinka mi totiž dala sebou pro jistotu kočičí krmení. Co kdyby ? Maličkej opět celej den mňoukal, snad volal ztracenou mámu, snad mi chtěl něco říct. Nevím. Tak nebo tak, pochopil jsem a když se nechal pohladit a nakonec i vzít do dlaně a podrbat v kožíšku, bylo rozhodnuto. Cestou domů jsme na podlaze v autě měli malého pasažéra ...

Život je stejně zvláštní, o něco vás připraví a vzápětí vám to v mnohem větší míře vrátí. Nevím sice, jestli je pokračováním života reinkarnace, ale vím že doma, zpoza sedačky na mne zase kouká malej rezetej čumáček.

17.1.2020

Haniperk ...

Jak jsem se již určitě zmínil, stojí nedaleko od našeho bio světa (15 minut chůze) na kopci zvaném Haniperk či Svobodná Hora (640 m n.m.) nově postavená, stejnojmenná dřevěná rozhledna, jež svou výškou 25 m a dokonalým kruhovým rozhledem, (od šumavských hraničních hvozdů k píseckému "Jarníku" a od Budějc až ku Strakonicům), láká již třetím měsícem desítky turistů. To byl také jeden z důvodů, proč jsme otvírací dobu našeho bio světa rozšířili o víkendy a sortiment o občerstvení v bio kvalitě. No a jak nám přibývalo zákazníků, tak jsme se zákonitě setkali i s jedním z našich přátel, který sbírá turistické známky. To, že je zařadíme do našeho sortimentu, byla od toho okamžiku jasná věc . V návalu jiných starostí jsme ale nepodchytili ten správný okamžik, kdy jsme si o ně měli zažádat a tak nám je takříkajíc vyfouklo informační středisko ve Vodňanech. Situace se zdála zoufalá, kolem procházející turisté se na ně ptali a my nevěděli, jak se k nim dostat. (K tomu, aby jste se zařadili k oficiálním prodejcům, musíte totiž získat souhlas toho prodejce, který se na jejich výrobě a distribuci od začátku podílel). Kdo by ale chtěl přepustit takovou výsadu, která stála jistě nemalé úsilí, někomu dalšímu že ? Naštěstí jsme se nevzdali a na městský úřad vodňanský jsme vyrazili osobně. Po příjemném rozhovoru s pracovnicí infocentra a paní ředitelkou městského muzea a galerie Vodňany, jsme nakonec dospěli k oboustranně výhodnému řešení. A tak Vám již dnes můžeme nabídnout turistickou známku č. 2605 "Haniperk" a kromě ní i nálepku, vizitku a dvě velikosti magnetek. Někdy se vám v životě stane, že se dostanete do zdánlivě bezvýchodné situace, když to ale nevzdáte a na obou stranách je dobrá vůle, řešení se vždy najde !

Mějte krásný (nejenom) víkend !


10.1.2020

Na zeleném koberci ...

Někdy mne napadají fakt divné analogie. Tak třeba ta se zeleným kobercem. Znáte ty záběry, kdy filmové hvězdy vystupují z limuzín a po červeném koberci, za jásotu přihlížejících diváků a blesků novinářských foťáků vstupují do foajé divadla, kde na ně čeká velkolepá oslava jejich nepřehlédnutelného bytí ? Já ty záběry občas zahlédl v televizi a vcelku bych jim ani nevěnoval větší pozornost, tedy až do chvíle, než se mi zdál ten sen. V tom snu totiž, před naším krámkem na konci světa, začaly zastavovat ty velké limuzíny (nemám tušení odkud se vzaly, ani kde se pak otáčely :) a z nich jste začali vystupovat vy, naši zákazníci. Jak jste se všichni do toho krámku (o rozměrech garsonky jedna plus nic) vešli sice nevím, nicméně vím, že vám tleskal dav okolostojících lidí a vy jste se hřáli na výsluní té velké oslavy, kynuli jim rukama a rozdávali úsměvy. Sláva to byla veliká, to bylo jisté, leč trvala jen do chvíle, než jsem se probral a vyhlédl z okna. Limuzíny zmizely, z červeného koberce se stal zelený a na místě filmových hvězd jste na něm stáli vy, vy, kteří jste se rozhodli postavit všeobecné vládě konzumu, chamtivosti a peněz. Vy, kteří už nechcete podporovat jednotlivce, kteří vás, vaše rodiny a vaše děti ve jménu všudepřítomných slev pomalu ale jistě zabíjejí, vy, jejichž hodnotový žebříček se vymanil ze stádnosti a začali jste dělat něco, za čím si opravdu stojíte. A já si najednou uvědomil, jak jste i přes to, že vám netleskají davy a ten zelený koberec končí na auty uježděné hlíně, vzácní a jedineční a taky to, že si zasluhujete víc, než jen unavené a strhané obličeje, jindy a za jiných okolností jistě milých a vstřícných prodavaček, z jejichž těžké práce bobtnají nadnárodní koncerny. Ony i vy si zasloužíte vlídnost a slušnost a také empatii a také to nejlepší, co vám můžeme dát. Ne, nemáme zde desítky či stovky metrů regálů, máme jen malou místnost, byť se širokým sortimentem, ale ručím vám za to, že zde nenajdete nic, co by vám, nebo vašim blízkým mohlo nějak ublížit, naopak, najdete zde někoho, koho zajímáte především vy, vaše zdraví a ne vaše útrata. (Divné což ?) Někoho, kdo je vždy ochoten poradit, pomoci, dát vám třeba jen obyčejný lidský úsměv...

Hmm, já vím, těch slov, jak to s vámi někdo myslí dobře a upřímně jste se za posledních x-let naposlouchali až až a povětšinou jste zažili jen zklamání. Nevzdávejte to, tak jako jsme slušnost, vlídnost a poctivost nevzdali ani my ...

Mějte krásný víkend, váš tým bibio.cz


3.1.2020

Sýry, sýry, sýry ...

Když jsem posledně psal o té výborné večeři na šumavské Rovině, zapomněl jsem zmínit jednu důležitou věc. Normálně si totiž dávám, když už tedy do nějaké té restaurace občas zajdeme, jídlo s masem. Jiřinka je totiž vegetarián a přestože mi čas od času nějaké to krůtí, kuřecí nebo rybí připraví, snažím se jí moc netejrat, páč vím, jak je jí to nepříjemné. Abych se ale vrátil k té večeři. Když jsem četl jídelní lístek, zaujala mne hned první položka menu a to "Grilováný BIO sýr ze Šumavy". Uznejte, tomu se prostě nedalo odolat a tak jsem si, proti všem svým zvyklostem objednal jídlo bezmasé, tedy ten inkriminovaný šumavský bio sýr. Byl zauzený s grilovanou zeleninou a vařeným bramborem, přinesli mi ho na velkém talíři a už ta vůně, co se z něho linula, napovídala, jaká to bude dobrotka. O chvíli později jsem zjistil, že slovo "dobrotka" je ještě hodně slabý výraz pro to božské jídlo. Něco tak dobrého jsem už léta nejedl a to musím říct, že Jiřinka je jedna z nejlepších kuchařek co znám. To jídlo prostě nemělo chybu. Když jsem si tak na tom božském sýru pochutnával, myslel jsem na ledacos, až mi přišel na mysl (jako ostatně v poslední době často) i náš bio krámek a s ním, logicky i vy, naši milí zákazníci. Co kdybychom tak ten sýr získali i pro vás ? To by byla bomba !!! Nelenil jsem, vstal jsem a šel se zeptat vrchního, odkud že ta nárámná pochutina pochází. Když mi pak popsal místo kousek od Sušice, kde sídlí rodinná farma s malou sýrárnou, bylo mi ihned jasné, že má další cesta na Šumavu bude směřovat právě tam. Cesta o pár dnů později se vyplatila a tak se stalo, že kromě dojmů z příjemné návštěvy, jsem si v kufru auta odvážel i několik kilo různých sýrů z místní produkce. Třešničkou na dortu pak byla vzhledem ke kvalitě a bio-certifikátu i více než přijatelná cena. Ta nejlepší zpráva pro vás je pak ta, že všechny ty dobrotky teď čekají na vás, naše zákazníky v našem bio-krámku. Takže neleňte a máte-li na ně chuť, zavítejte k nám, dokud jsou čerstvé !

Krásný nový rok, plný zdravých dobrot z Vodňanských Hor, Vám přeje tým bibio.cz


28.12.2019

Vánoce v bibio.cz ... :)

Vánoce u nás, v krámku na konci světa, probíhaly poněkud nezvykle. Ono vlastně nikdy nebývaly nijak příliš bujaré, spíše vlídné, směřované dovnitř, k pohodě a klidu. Na otázku Jiřinky jestli a co má péct, dostala odpověď "nic". Ne že bych si občas nějakého toho cukroví nezobnul, to zase ne, ale představa klasického vánočního pečiva z tuků, mouky a cukrů mne letos fakt nechala chladným. S cukrem mám vůbec poslední dobou čím dál tím větší problémy, nějak mi přestává chutnat. To budou asi následky toho zdravého vaření. O to větší radost jsem měl z těch, už dlouho dopředu z pekárny oznámených vánoček, jež neslazeny klasickým cukrem, měly chuť opravdu výbornou . Naštěstí jsme jednu z obchůdku včas stáhli domů, páč 24.12. už nezbyla ani jediná. Trochu jsem si za to mohl sám, protože jsem i na Štědrý den, zatímco Jiřinka chystala sváteční večeři a dárky, neprozřetelně otevřel krámek. Ježíšek se mi odměnil mnoha milými hosty (kdo z nás by si nevyšel na Štědrý den dopoledne na čerstvý vzduch) a což mi udělalo největší radost i několika "biolidmi", jak v soukromí nazývám lidi co rozpoznají, jaké poklady jsou u nás v regálech pro vás připraveny. Štědrovečerní večeře s rybí polévkou, kaprem (přiznávám se bez mučení, že dokonalý vegetarián ještě zdaleka nejsem) a salátem, byla jako každý rok skvělá. Jiřinka ovšem pro sebe kapra nahradila tempehem a klasickou majonézu v salátu majonézou organickou (nevěřili by jste, jak velký rozdíl a nejenom ve složení ;) to byl). Štědrý večer pak už proběhl tradičně. Zvonec, co neznamenal konec, ale naopak začátek, dárky pod věčným stromečkem z proutí (šetříme přírodu) a pak tu klasickou vánoční pohodu, kdy jste všichni spolu a povídá se, pustí se pohádky (v našem případě hóóódně starej film) a je vůbec tak nějak celkově útulno a vlídno...

Druhý den, tedy na první svátek vánoční, bylo venku nevlídno, ale přesto se zastavilo několik hostů, kterým přišel náramně vhod ten skvělý grog, co onehdá vymysleli pejsek s kočičkou. Jedna milá paní, co nemá ráda a nebo nemůže sladké, nás pak přivedla na myšlenku požádat je, jestli by pro vás nevymysleli ještě jeden druh grogu, tentokráte neslazeného zázvorovým sirupem, ale ochuceného něčím zcela jiným. (Překvapení ?) A tak večer, v teple a vlídnu domova, skončil i ten druhý, vánocemi vonící den.

Třetí den, tedy druhý svátek vánoční, se nám odměnil spoustou hostů (kdo by se nechtěl v tom teplém, slunečném dnu vyvětrat). V malém krámku začalo být těsno a tak jsme vytáhli ven i oba kulaté stoly, každý se čtyřmi židlemi, aby si naši návštěvníci mohli vychutnat některý z mnoha druhů kávy (zvláště chutnal bezkofeinový Yannoh), čaje, či toho vyhlášeného Scotch Ginger grogu. Jiřinka navíc napekla skvělé pomerančové bio muffiny, po kterých se jen zaprášilo. Opět se objevilo i několik biolidí a tak večer, když jsme počítali návštěvnost, zjistili jsme, že kromě generálky, kdy se ještě neprodávalo ale káva i čaj se rozdávaly, byla toho dne od otevření krámku největší.

Čtvrtý den bylo konečně volno. Už po léta máme v naší rodině takový zvyk, že si buď na první nebo druhý svátek vánoční vyjedeme na oběd či večeři na Šumavu do penzionu Rovina, kde mají nepřekonatelnou kuchyni a v roubené horské chatě, v teple plápolajícího krbu i neopakovatelnou atmosféru. Nezbytná byla i večerní návštěva Pustiny, se zvláštní, tajemnou a dlouhou historií bývalé knížecí hájovny. Šumava, tentokráte už zapadlá sněhem, měla pro nás vždy neopakovatelné kouzlo a ani tentokráte nezklamala a tak večer, s oběma dcerami a vnučnou, zakončil ty letošní krásné, byť poněkud netradiční svátky vánoční ...

Krásný víkend z obchůdku na konci světa vám přeje tým bibio.cz

21.12.2019

Hezkou adventní sobotu ze světa bibio.cz

Dnešní ráno bylo tak nějak zvláštně vlídné. Na obzoru vycházelo slunce a obloha zdála se býti modrou. Vyběhl jsem na chvíli ven něco vyfotit a pak se vrátil domů, abych těch pár fotek nějak zpracoval a napsal k nim několik řádků. Myšlenky mi však utekly někam jinam a tak trvalo drahnou chvíli než jsem ruce opět položil na klávesnici. Čas vánoční s sebou, kromě veselí a radovánek, přináší i návraty v čase a s nimi i vzpomínky, někdy možná lehce okořeněné špetkou sentimentu. O pár minut později, jako by se i obloha ponořila do vzpomínek, přišla nízká oblačnost a naděje že bude opět slunečný den povadla. V kotli však mezitím zaplál oheň a to teplé vlídno zaplavilo postupně celý dům i krámek dole v přízemí a my, stále ještě v pohodlí domova, chystáme se za pár hodin otevřít, abychom tu zase byli chvíli i pro vás.

Krásnou sobotu z našeho biosvěta přeje Váš tým bibio.cz

13.12.2019


Jak pejsek s kočičkou vařili grog ...


Znáte to, život kolikráte dokáže překvapit. Někdy mile, někdy nemile a jindy tak, že nestačíte koukat. Poslechněte si tedy příběh, jak pejsek s kočičkou (podobnost s lidmi je čistě náhodná ;) ) vařili grog. Pro začátek nutno dodat, že pejsek byl odjakživa, co mu paměť sahá, téměř abstinent a kočička zase zatvrzelá biokočička - což samo o sobě velkou většinu alkoholových nápojů vylučuje, páč jeden po požití nějaké bio-nebio beztak neřeší a čím víc požil, tím ho řeší méně, tak proč by kdo něco takového vyráběl, že. Abychom se ale vrátili k naší dvojici. Kočičce i pejskovi nepřišlo vůbec divné, že v jejich bio krámku na konci světa alkoholické nápoje, tedy s výjimkou několika druhů vynikajících bio piv, zcela chyběly. Jednoho dne ale přišel pejsek s nápadem. "Poslechni kočičko, co kdybychom vymrzlým návštěvníkům vařili kromě kávy a čaje i grog, už se mne na něj tři zákazníci ptali a já nevěděl co jim na to říct. Víš jak blbě se říká nemáme ?" " Milý pejsku, spadl jsi z boudy ? Máme přece bio - krámek a zkus sehnat rum bez přidaných barviv, aromat a jedovatého cukru - neseženeš !" Pejsek pokrčil rameny a zdálo se, že problém s grogem byl jednou pro vždy vyřešen. Pejskovi ovšem ten grog (jak jinak) nešel z hlavy a tak pořád přemýšlel, jak by na něj vyzrál a tak o pár dnů později přišel s nápadem - "A co kdybychom milá kočičko místo z rumu udělali grog z něčeho mnohem kvalitnějšího ?" "A co by to něco jako mělo být ?" "Co tak pravá Skotská Whisky ?" "To by šlo, to by šlo", zaradovala se kočička, dala vařit vodu a pejska poslala pro ten vzácný, tři roky v dubových sudech zrající nápoj. Když se pejsek vrátil, do trochy toho nápoje nalili horkou vodu a ochutnali. "Hmm, není to ono, ten rum v tom chybí" řekla kočička. "A co tak trochu ho ochutit" zeptal se pejsek a aniž by čekal na odpověď, nalil do nápoje trochu zázvorového bio sirupu. "To by šlo, to by šlo", řekla kočička když ho zamíchali a ochutnali, "ale teď je to zase moc sladké" a než se pejsek nadál, vzala trochu citronové bio šťávy a aby tu sladkost neutralizovala, nalila ji do nápoje. "To by šlo, to by šlo" zaradovali se když nápoj ochutnali a pejsek, jak byl v dobrém rozmaru, přidal ještě špetku skořice. Kočička aby také nezůstala pozadu přidala ještě hřebíček a nápoj byl hotov. Zdálo se, že vše bude v pořádku a v bio obchůdku na konci světa začnou prodávat i grog, jenže znáte kočičku která by byla se status quo úplně spokojená? Já tedy ne a tak ani ta naše kočička úplně spokojená nebyla a jednoho dne, když pejsek nebyl doma, začala ladit poměry a ochutnávat. Jak to dopadlo vám nepovím, ale jistě si dovedete představit jaké to je, když se vám místo dvou pletou nohy všechny čtyři. Když se ale pejsek vrátil domů a ochutnal, byl (ač téměř abstinent) z výsledku nadšený. Nic lepšího v životě nepil ! A tak, milé děti, vznikl v krámku na konci světa recept na ten úplně nejvíc nejlepší Scotch Ginger grog, jaký svět kdy viděl (a pil)...

Taky se vám sbíhají sliny ? Snadná pomoc, nejdříve nakoukněte na záložku "kontakty" a když zjistíte kudy tudy, zastavte se (třeba cestou z nové rozhledny) v našem bio krámku, zdá se totiž, že tu trochu toho zázračného nápoje zbylo...


A nechcete-li přijít o další z našich příběhů, napište nám na náš e-mail (nebo telefon) jednoduchou zprávu se slovem "sledovat" a my vám budeme, do chvíle než napíšete "zrušit", při vložení každého nového příběhu zasílat email (nebo SMS zprávu) s odkazem na blog či novinky.


Z našeho biosvěta pod Svobodnou Horou vás zdraví tým bibio.cz

5.12.2019

Tak k nám přišly vánoce o téměř celý měsíc dřív ! Jak je to možné, ptáte se ? Je to jednoduché, může za to vánočka...

Ale popořadě, kdysi a kdesi, před hromadou let, žila a byla jedna rodinka (nevrť se Anežko) a ta vždy v neděli snídala. No já vím, snídají téměř všechny rodiny, ale tahleta naše, ta měla takový malý rituál. Tatínek a maminka a holčička a taky její o rok starší bratříček si totiž každou neděli dávali k snídani kakao a vánočku namazanou máslem. Ta vánočka byla krásně voňavá, měkoučká a máslo (nevím jak to tehdy dělali) se na ni dalo vždy krásně rozetřít a chuť té náramně dobré vánočky ještě podtrhlo. K tomu to teplé a slaďoučké kakao - no prostě jedna báseň. A pak šla léta a děti dospěly a rozlétly se do světa, ale ta chuť vánočky na jazyku nezmizela ani po letech. Pokaždé, když se vánočka objevila na stole, vrátily se s ní vzpomínky a taky malý kousek dětství...

Vánočku mám rád, téměř stejně jako ta rodinka v tom příběhu a taky ve mně vyvolává podobné vzpomínky na dětství. A stejnou vzpomínku ve mne vyvolala i v pondělí, kdy nám se závozem zboží přišel i leták od dodavatele pečiva. No a s tou vánočkou na tom letáku, od toho dodavatele zdravého pečiva, přišly k nám do krámku na konci světa, potichu a nečekaně i (správně Anežko) vánoce...

Je to zvláštní, většina z nás má vánoce 24.12., ale těm, co je pro vás připravují, začínají téměř o měsíc dřív. A cože se to připravuje u nás ? Kromě té vánočky a veky z plakátu přijímáme objednávky i na vánoční bio balíčky. Navrhneme, zabalíme a připravíme k termínu který si řeknete. Ono, ponožky a knížky jsou sice fajn dárky, ale dát kromě nich své ženě (či komukoliv jinému), posedlé zdravou stravou, pod stromeček balíček ze samých bio výrobků bude jistě neotřelé, veskrze originální a hlavně zdravé ...


Na veselé vánoce se spolu s vámi těší tým bibio.cz

30.11.2019

Krásné, byť poněkud mrazivé ráno z našeho (dnes už i vašeho) biosvěta !

Dnes se podíváme, co tu máme pro naše nejmenší, protože i když my dospělí si nějakou tu slabost (čti jedovatinu) občas dopřejeme, naše děti a vnoučata si jistě zaslouží mnohem víc. Základem všeho (kor v zimních měsících) by mělo být ovoce a zelenina, to je jisté a té je v našem obchůdku vždy dostatečný výběr - a co tak místo čokolády a bonbónů (i ty se tu v dostatečném množství najdou) nabídnout těm prckům třeba křížaly, sušené meruňky, švestky či rozinky nebo třeba strouhanou mrkev s jablíčkem ? Alespoň já mám v tomto se svou čtyřletou vnučkou velmi dobrou zkušenost. "Dědo, to je ti taková dobrotka" prohlásila onehdá s plnou pusou "žížal", jak si pro sebe nazvala křížaly. Děti jsou prostě děti a každý z nás pro ně chce to nejlepší - a co může být lepšího než potraviny i mlsky čistě přírodní, bez chemie a s minimem cukru.

Máme před sebou víkend a v krámku na konci světa, jen malý kousek od rozhledny na Svobodné Hoře je vždy teplo a vlídno a taky horká káva a čaj pro zahřátí a zajisté i nějaké muffiny či čokoládový cheesecake - vítejte !!!

22.11.2019


Hezký podvečer z našeho biosvěta !

Nejdříve musíme všem těm z vás, kteří si k nám za ty první tři týdny po otevření našli cestu, poděkovat - bez Vás by to nešlo !

Tento týden se mne už dva lidé ptali, co že to vlastně v tom našem bio krámku máme za zboží. Odpověď je jednoduchá - prakticky vše, co (ne)najdete v běžných obchodech s potravinami či v supermarketech, tedy veškeré suroviny na vaření, hotové potravinářské výrobky, nějaké ty dobroty pro děti i dospělé, kávy, čaje, koření, balenou vodu, džusy i piva, ovoce, zeleninu, mléčné výrobky, pečivo, něco málo z drogérie a doplňků stravy, vše to, ovšem v bio-kvalitě ! Postupně bych sice mohl popsat a nafotit celý náš sortiment, ale ať to vezmete horem nebo dolem, atmosféru našeho obchůdku bych stejně nezachytil a není nad to vidět a vybrat si přímo na místě. Takže neváhejte a (nejen) o víkendu náš malý-velký obchod navštivte. Dnes (tedy v pátek) jsme doplnili zásoby čerstvé zeleniny, za výbornou cenu jsme sehnali třeba špenát, polníček či bio brambory a pro ty, co nakupování rádi spojí s posezením u kávy či čaje, je připraven výborný čokoládový cheesecake a raw dort. Parkování (pro naše zákazníky) přímo před obchodem.

Těší se na Vás váš tým bibio.cz :)


Vítejte v našem biosvětě ! 15.11.2019

Když jsem v pátek minulý týden psal o tom jak je u nás krásně, netušil jsem, že hnedle o den později budu tu krásu fotit. Takže na začátek videa alespoň jednu z těch mlžnejch fotek. Ale abychom se vrátili zpět do našeho krámku, přidali jsme pár obrázků z aktuální nabídky:

Jako první jsme ze širokého sortimentu vybrali bezlepková zahušťovadla do studených i teplých omáček, zmrzlin, majonéz, krémů a polévek. (Fantazii šéfů kuchyně se meze nekladou.)

Kokosové čipsy ze Srí Lanky s chutí mořské soli, javorového sirupu a malin přijdou k duhu při sledování filmu, posezení v ušáku u krbu s knihou nebo třeba při poslechu hudby.

Jako další jistě rádi ochutnáte chutné a husté polévky na zahřátí připravené v pěti minutách. (Njn. domácí kuchtění to sice nejni, ale zase na druhou stranu, práce je s tím minimální a chutnají i tak skvěle.)

Ze sortimentu nápojů nabídneme březovou šťávu ochucenou limetkou se zázvorem, bezinkou, meruňkou nebo třeba šípkem.

No a pro ty, kdo si k tomu víkendovému nakupování nechají připravit jeden ze čtyř druhů kávy, je připraveno i něco na zub, tentokráte mimo jiné bio kdoulový koláč s drobenkou. Takže neváhejte a o (jistě pěkném) víkendu vyrazte k nám do Vodňanských Hor.

Těší se na vás tým bibio.cz

Zdravím z našeho malého biosvěta. 8.11.2019

Krásně barevný podzim se u nás pod Svobodnou Horou hlásí chladnými rány. Často ale, když dole v údolí ještě mlha leží, u nás už svítí slunce a ten bílý mlžný oceán dole pod námi jakoby podtrhoval krásu místa kde žijeme. Chlad nechlad, v našem obchůdku je vždy teplo a vlídno a taky vždy něco dobrého k zakousnutí a pro vymrzlé poutníky či ženy utahané celodenním shonem horký čaj či káva k zahřátí. Chládek je snad jen v nové chladící vitríně a lednici, kde uskladněno pro vás odpočívá zboží, jež teplo nesnese. Ovoce, jogurty, smetana či máslo, vše v bio-kvalitě. Což takhle pojmout sobotní či nedělní nákup trochu jinak ? V klidu si projít regály, přitom si vypít horkou kávu a popovídat s obsluhou co nového v biosvětě. Naše Jiřinka se o kvalitní stravování zajímá téměř celý život a věřte mi, že moc dobře ví, co prodává...

Těší se na Vás váš tým bibio.cz


Zdravím ze světa bibio.cz 2.11.2019

Druhý den po otevření je tady a vše je pro vás připraveno, lednice i regály jsou plné a čekají jen na spokojeného zákazníka. Budete jím právě vy ?

Máme poněkud problémy se správným zobrazením otevírací doby na facebooku, takže ji vždy aktuální hledejte raději tady, hned na první stránce našeho webu. (kdo má menší monitor, či mobil, musí trochu rolovat směrem dolů)

Takže neváhejte, vyrazte třeba na nově otevřenou rozhlednu na Svobodné hoře, vzdálenou patnáct minut od naší prodejny a nezapomeňte se zastavit nakouknout, v klidu si nakoupit a na zahřátí si dát dobrou kávu či čaj. Parkování pro zákazníky je před prodejnou.

Těší se na Vás tým bibio.cz 😀


Ahoj Biolidi ! 28.10.2019

S jazykem na triku, s úsměvem ve tváři, tak nějak bych charakterizoval dnešní den. Je večer a klid a my s Jiřinkou probíráme dnešní den. Na dnešní generálce nás navštívilo téměř 180 hostů. Takže všem velký dík ! Velký dík si bezesporu zaslouží také naše dcera Veronika a vnuk Mates, kteří Vás dnes, bez nároku na odměnu obsluhovali a bez jejichž pomoci bychom to jistě nedali. Největší dík si ovšem zaslouží Jiřinka za její skvělý nápad s bio obchodem a za všechen ten čas, který vám, našim zákazníkům, doposud věnovala a věnovati i nadále bude.

Obchod byl dnes naskladněn ze šedesáti procent a každý další den v týdnu čekáme nové dodávky, abychom pro vás, v pátek ráno, měli připravený téměř kompletní sortiment. Z něho vyberu jen některé výrobky Raw - bio, dále sortiment makrobiotických výrobků a páteční závoz chlazeného zboží (kozí a ovčí jogurty, několik druhů tvarohu, smetany, mléka, másla atd.) V úterý příští týden by mělo přibýt čerstvé pečivo a v dohledné době i čerstvá zelenina. Vše, jak už to u nás bude pravidlem, v bio-kvalitě.

Nesmírně nás těší váš zájem, sdílení (hodně pomáhá) a držení pěstí. Moc vám všem děkujeme a těšíme se na další setkávání ve světě bibio.cz

Míla


Ahoj Biolidi ! 24.10.2019

Jak už jste z úvodní fotky jistě pochopili, máme pro vás dobrou zprávu a důvod k oslavě:

ZKOLAUDOVÁNO A OTEVÍRÁME !!! 😀

Ale pěkně popořádku. V pondělí 28.10.2019 se ve 14:00 slavnostně otevírá rozhledna na naší Svobodné hoře se setkáním účastníků ve 13:00 ve Vodňanských Svobodných Horách u kapličky na rozcestí. V našem bioobchodě (nasměruje vás žlutá turistická značka a cedule) bude poté od 14:30 do 17:00 malá generálka s kávou, čajem a něčím malým k zakousnutí zdarma.

Oficiální otevření prodejny proběhne pak v pátek 1.11.2019 a to už v běžné otevírací době od 10:00 do 18:00. Otevřeno bude pak i v sobotu a v neděli a to vždy od 14:00 do 17:00.

Parkování pro zákazníky před prodejnou.

Otevírací doba: pondělí zavřeno (je třeba někdy oddychnout)

úterý - pátek 10:00 - 18:00

sobota - neděle 14:00 - 17:00

Těšíme se na vás, Jířa + Míla


Ahoj biolidi ! 20.10.2019

Jeden by nevěřil, co papírů je nutných ke kolaudaci změny užívání pouhých dvou místností. Chvílemi si člověk připadá, jak voják v minovém poli - jednu minu mine, aby hnedle druhou nohou na druhou šlápl. Nicméně, hranolky z nás zatím nejsou, situace se posunuje správným směrem (už jen jeden papír ?) a ač se to všechno neskutečně táhne, cíl je na dohled 🤔.

Ale abych nenudil technikáliemi, přidám nějaký dárek pro ty, co nás i přes ty zatím prázdné regály sledují a přitom rádi mlsají. Teda ten dárek přidá Jiřinka, páč já jsem na vaření dokonalej antitalent 🙉 .

Bramborové placičky s cibulkovým chutney 🙃

680g oloupaných brambor a pět stroužků česneku dohromady uvaříme, slejeme vodu a rozmačkáme. Zvlášť uvaříme 150g najemno nakrájeného zelí, vše smícháme dohromady osolíme, opepříme a přidáme sušený tymián. Z hotového těsta vytvoříme placičky a v troubě na vymaštěném plechu při 220°C pečeme asi půl hodiny.

Mezitím si připravíme chutney a to tak, že tři červené, najemno nakrájené cibule, podlejeme trochou vody a vaříme zhruba dvacet minut, dokud se voda nevyvaří. Potom vmícháme 50g javorového sirupu a lžičku jablečného octa. Podáváme ozdobené kopečkem zakysané smetany.

Takže my to jdeme vyzkoušet a vy nám držte pěsti, sdílejte a těšte se !

Váš Míla 🤗


Ahoj biolidi ! 12.10.2019

Zprávy z bibio.cz :

Kolaudace proběhla jen ze dvou třetin, páč třetina kolaudátorů omarodila, ale snad se to do konce příštího tejdne podaří podotahovat a původní termín otevření to nijak neohrozí. Někdo se mne ptal, co vlastně znamená to "bibio", tak se pokusím odpovědět. Je to něco jako bio na druhou. Je to důvěra - vždy když jsme s Jiřinkou nakupovali a to kolikráte i ve "zdravých výživách", museli jsem kontrolovat štítky, co vlastně ten který výrobek obsahuje a někdy jsme se fakt nestačili divit. Naším záměrem je to, aby jste tohoto byli ušetřeni. Přijdete a na cokoliv sáhnete, můžete si být jisti, že ten štítek už někdo přečetl za vás. Nejde nám o obrat (i když větší zájem jistě potěší), ale především o kvalitu. Osvědčilo se to za pětadvacet let mého podnikání a věřím, že stejně nám to bude fungovat i v tomto oboru. Takže buďte trpěliví, sdílejte a těšte se !

Míla 🤗


Ahoj všichni 5.10.2019

Vše je v plné přípravě pro otevření. Příští týden nás čeká kolaudace a hned po té objednávky od dodavatelů a otevření obchodu (předpokládáme koncem října 😍 ). Stále hledáme nové dodavatele hlavně z řad místních bio-farmářů, takže budete-li o nějakých vědět, sem s nimi 😀