Bozděchová Ivana

Slovotvorná adaptace nových anglicismů v češtině

doc. PhDr. Ivana Bozděchová, CSc.

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta 

Ústav českého jazyka a teorie komunikace

Úvod

Ve většině moderních jazyků se v posledních několika desetiletích intenzivně a dynamicky přejímají a adaptují lexikální prostředky z angličtiny. Příspěvek se proto zaměřuje na slovotvornou utvářenost nových anglicismů v současné české slovní zásobě jako na výsledek slovotvorné adaptace, k níž vzhledem k typové vzdálenosti angličtiny a češtiny často při přejímání dochází (spolu s jejich adaptací formální a gramatickou). Problematika je ilustrována na slovotvorné realizaci onomaziologické kategorie děje, primárně pojmenované slovesem. Přejímání anglických sloves do češtiny znamená nutnou morfologickou adaptaci pomocí (domácího) kmenotvorného sufixu; jím se také tvoří česká slovesa od anglických jmen (substantiv).    Jak uvádí Martincová,  s. 132 (Martincová, O.: Nová slovesná pojmenování. In: Neologizmy v dnešní češtině. Praha 2005, s. 119–133), přejímání a odvozování se prolínají a existuje mezi nimi napětí, poukazující na tendenci češtiny k slovotvorně strukturované stavbě nových lexémů.

 Cíl

Cílem příspěvku je analýza slovesných neologických anglicismů z hlediska slovotvorné adaptace posuzované v analogii s domácím tvořením sloves. Slovesa jako primární prostředek pojmenování děje představují základ výpovědi, na jejich novém tvoření se pokoušíme posoudit roli slovotvorby při uspokojování nových komunikačních potřeb a ověřit aktuálnost přejímek z angličtiny i jejich uplatňování v současné české komunikaci.

Metoda

Analýza tvoření sloves z anglických základů byla provedena na neologickém materiálu, jeho hlavními zdroji byly databáze Neomat (202 340 hesel, excerpovaných nejvíce z textů publicistiky, řidčeji z beletrie a překladové literatury, a to v rozmezí let 1991–2005) a korpus syn v6 Českého národního korpusu (velikost 4 834 739 998 pozic). Z databáze Neomat jsme vyexcerpovali všechny lexémy označené jako anglicismy a z nich vybrali slovesa a jim příbuzná substantiva verbální a deverbativní substantiva pojmenovávající (široce pojatý) děj. Zaznamenali jsme také verbální substantiva s formantem -ing/-ink (původem neurčité slovesné formy tzv. anglického gerundia, např. searching, twisting), užívaná v obdobné funkci jako domácí substantiva verbální zakončená na -ní a -tí (tj. primárně ve smyslu onomaziologické transpozice).

Výsledky

Analyzovaný korpus tvoří slovesa utvořená od 112 kořenných morfémů z angličtiny. Doložená slovesa vidově protikladná, včetně reflexivních byla uspořádána podle těchto kořenů (chipovat – chipnout; skypovat – odskypovat – proskypovat – zaskypovat –  zaskypovat si – skajpnout si), a tak bylo zaznamenáno celkem 206 sloves slovotvorně odlišných (pojetí lexému a slovesného tvaru ve vztahu k slovesnému vidu bylo záměrně zjednodušeno, protože se zabýváme slovotvornou a onomaziologickou stránkou sloves). Z tohoto počtu je 102 imperfektiv a 104 perfektiv, a to bez formálně odlišného vidového protikladu 62 imperfektiv a 25 perfektiv.

 Vzhledem k typologické povaze analytické angličtiny bývá v mnoha případech obtížné či nejednoznačné určit, ke kterému slovnímu druhu patří slovo, jímž bylo přejaté sloveso fundováno, tj. především rozhodnout, zda bylo do češtiny nejprve přejato substantivum, nebo sloveso. V naší klasifikaci neologických sloves anglického původu jsme u konkrétních případů vycházeli z (ne)existence lexémů obou slovních druhů v angličtině a z významu českého slovesa (strukturního i na něm založeného lexikálního). V materiálu jsme zaznamenali:

1. desubstantiva: 33 sloves; motivující syntaktické substantivum apelativní, příp. propriální, tj. jednoslovný lexém (brunch, banner, hipster, style, copyright, friendzone, Twitter) kolokace (high line, fast food, Old Spice) nebo zkratka (ICQ, IT, NATO)

2. deverbativa: 61 sloves (leak, meet, release, search, stand-up)

3. slovesa s dvojí motivací: 18 sloves (dislike, forecast, hype, request, stream)

V kapitole 3.2 jsou klasifikovány a charakterizovány jednotlivé zaznamenané slovotvorné afixy a jejich významy/funkce (přehled uvádí Tabulka 1). Strukturní významy sloves dané užitím příslušných afixů se často lexikalizují v lexikálně sémantické odstíny, resp. významy. Uvedený přehled tedy slouží pouze k dokumentaci zaznamenaných slovotvorných postupů a prostředků a k ilustraci významových změn s nimi spojených. Jako slovotvorné afixy se v excerpovaném materiálu uplatňují především:

I.  kmenotvorné formanty

U neologických sloves zcela převažuje kmenotvorný formant -ova-, v menší míře jsou doložena neologická slovesa s formanty -izova-, -i-, -nou-, -a- (upgradovat, fastfoodizovat, spoileřit, sharnout, talkat). Formantem -ova- je z angličtiny adaptována do češtiny naprostá většina sloves, a to od substantiv i od sloves, imperfektiv i perfektiv. Vyjadřují především následující slovotvorné významy: 1) ‚používat jako nástroj nebo metodu to, co označuje základové substantivum‘ (bookmarkovat, cashbackovat, skypovat, twitterovat), 2) ‚vytvářet, dělat, provádět, provozovat to, co označuje základové substantivum, realizovat, projevovat činnost pojmenovanou základovým substantivem‘ (dumpingovat, branchovat, snackovat), 3) ‚opatřovat tím, co označuje základové substantivum‘ (hashtagovat, likovat, pricovat, copyrightovat), 4) ‚být tím, koho (co) označuje základové substantivum‘ (cosplayovat, fangirlovat, spoilerovat).

 II. Prefixy, cirkumfixy

Slovotvorné prefixy sloves modifikují lexikální význam základových (do češtiny adaptovaných) sloves, a to ve většině případů zároveň s významem dokonavosti (imperfektiva se perfektivizují). V excerpovaném materiálu byly doloženy následující prefixy s uvedenými obecnými významy: na- (komplexnost děje s důrazem na jeho završení; nabriefovat, nalajnovat), za- (prostě vidový význam; zasejfovat, zasuportovat), za- si (malá míra děje; uspokojení; zashortovat si, zaspoilovat si), o- (prosté dokonání děje; ofejkovat, očekovat), vy- (vidové protějšky základových sloves, příp. velká míra děje; vydriftovat, vytweetovat), u- (konec existence, aktivní, záměrná činnost vedoucí k unavení, vyčerpání, vysoká míra děje; udriftovat, ulajkovat), od- (pohyb směrem pryč; odcentrovat, odskypovat), pro-, pro- se (‚provést děj důkladně, zcela, ve vysoké míře po značnou dobu‘; prosérčovat, proskypovat), roz- -it: (‚provedení/rozpoutání změny stavu spjaté se základovým slovem‘; rozlajnit, roztwitterovat). Popis tvoření neologických sloves je v příspěvku doplněn přehledem a charakteristikou slovotvorných typů a variant imperfektiv a perfektiv (kap. 3.3 a 3.4).

 Substantiva verbální zakončená na -ní/-tí (copyrightování, voipování, přebookování, leaknutí, tweetnutí) se v češtině tvoří v rámci transpoziční kategorie paradigmaticky (kap. 4, přehled Tabulka 2); u přejatých sloves bývají jedním z ukazatelů stupně (míry) jejich adaptace. Kromě nich nebo někdy spolu s nimi (jako varianty) se vyskytují i přejatá substantiva verbální zakončená na -ing (forecasting, uploading; brainstormování – brainstorming, twistování – twisting, uploadování – uploading). Méně zastoupena jsou v excerpovaném neologickém materiálu deverbativní jména, tvořená slovotvorným sufixem -(iz)ace  (youtubizace, twitterizace; viz kap. 5). Jen pro doplnění obrazu slovesných anglicismů v češtině (kap. 7) byly uvedeny ilustrativní doklady sémantického tvoření na základě anglických sloves (anglické neosémantismy a kalky víceslovných spojení se slovesem být; těžit, být čistý).

Slovesné neologické anglicismy byly konečně posouzeny podle užívání v textu a v komunikaci a podle jejich vidové a stylové platnosti (kap. 8). V excerpovaném materiálu jsou doloženy především v publicistických textech (v českých denících, časopisech, na sociálních sítích), v závislosti na oboru se objevují v šíře i úzce tematicky zaměřených textech, nejčastěji v článcích, reportážích, fejetonech, glosách, recenzích, rozhovorech, diskusích, anketách apod. Vedle novosti a cizosti jazykového původu mívají často stylový příznak, příznak slangovosti, profesionalismů nebo expresivity.

 Závěr

Analýza slovesných neologických anglicismů z databáze Neomat a korpusu syn v6 potvrdila aktuálnost a četnost přejímek z angličtiny i jejich uplatňování v současné české komunikaci. Jejich neologický charakter se poměrně výrazně projevuje ve formální neustálenosti (mnohé se vyskytují ve dvou i více formálních variantách); tato rozkolísanost úzu odráží vedle časové novosti i odlišnost zdrojové angličtiny a cílové češtiny nejen typologickou, ale především v poměru psané a mluvené podoby jejích výrazových prostředků. Variantní jsou většinou podoby slovotvorných základů (vesměs kořenů), vlastní slovotvorné formanty jsou analogické s formanty užívanými při tvoření z domácích základů. Podle mechanismů adaptace neologických anglických sloves byla zaznamenána u 30 % sloves motivace anglickým substantivem, u 54 % slovesem a u 16 % substantivem i slovesem.

 Jedinou zjištěnou slovotvornou analogií s angličtinou je přejímání a užívání původních gerundiálních podob zakončených na -ing paralelně vedle českých substantiv verbálních zakončených na -ní/-tí; lze je považovat za projev vyrovnávacích tendencí v současném jazyce (srov. Martincová, O.: Internacionalizace a vyrovnávací tendence. In: Internacionalizmy v nové slovní zásobě. Praha 2003, s. 17–22). Potvrzuje se již dříve zaznamenaný kvantitativní nárůst substantiv s formantem -ing; Mravinacová je označuje jako výrazný přejímaný strukturní typ (Mravinacová, J.: Přejímání cizích lexémů. In: Neologizmy v dnešní češtině. Praha 2005, s. 187–211); v analyzovaném materiálu se objevují u více než čtvrtiny imperfektiv (27,5 %). Zatímco substantiva verbální s formantem -ní/-tí ve vyšší míře uchovávají dynamické, procesuální aspekty lexikálního významu, substantiva s formantem -ing se užívají především jako názvy procesů, postupů, metod, disciplín, a tím se vzájemně diferencují. Za podpůrný faktor této diferenciace lze považovat typologickou avidovost substantiv s formantem -ing, resp. systémovou obouvidovost jejich anglických motivujících sloves. Ta se projevuje i při tvoření deverbativních substantiv s formantem -(iz)ace.

Word-formation adaptation of new

Anglicisms in Czech

 doc. PhDr. Ivana Bozděchová, CSc. Charles University, Prague,                                                                 Faculty of Arts  Institute of Czech Language and Theory of Communication

Background

The majority of modern languages intensively and dynamically borrow and adapt the lexical resources from English in the last few decades. The paper is therefore focused on word-formation structure of new Anglicisms in contemporary Czech vocabulary, the structure as a result of the word-formation adaptation, which usually occurs with the processes of borrowing due to the typological distance between English and Czech (alongside with the formal and grammatical adaptation). The issue is illustrated on the word-formation realisation of onomasiological category of action, primarily expressed (named) by verbs. Adaptation of English verbs in Czech means necessary morphological adaptation by means of a (domestic) stem-forming suffix; that suffix is also used when deriving Czech verbs from the English names (nouns). As reported by Martincová, p. 132 (Martincová, O.: New verbal naming. In: Neologizmy v dnešní češtině. Prague 2005, pp. 119–133), borrowing (adaptation) and derivation are intertwined, there is a tension between them, pointing to the tendency of Czech to structured word-formation construction of new words.

 Aim

The aim of the paper is the analysis of the verbal neological Anglicisms from the perspective of word-formation adaptation considered in analogy with the formation of Czech (domestic) verbs. The verb as a primary means of naming an action represents the basis of the utterance (sentence); analysing their new creation, we also try to assess the role of word-formation in addressing the new communication needs and to verify up-to-date function of borrowings from English and their use in contemporary Czech communication.

 Method

Analysis of the formation of new verbs from English bases was carried out on the neological material, its main sources were the database Neomat (202 340 entries, excerpted mostly from the texts from the field of journalism, partially from fiction and translated literature, during the period of the years 1991–2005) and the syn v6 of the Czech National Corpus (the size of  4 834 739 998 positions). We excerpted all the lexemes labelled as Anglicisms from the database Neomat, and out of them we selected verbs and their related nouns: the verbal nouns and deverbative nouns, denotating a (broadly conceived) action. We also put down the verbal nouns with formant -ing/-ink (the original indeterminate verbal forms of the so-called English gerund, e.g. searching, twisting), used in a similar function as the domestic verbal nouns ending in -ní and -tí (i.e., primarily in the sense of onomasiological transposition).

Results

The analysed corpus consists of verbs formed from 112 root morphemes from English. Analysed verbs with aspectual counterparts, including the reflexives were arranged according to those roots (chipovat – chipnout, skypovat – odskypovat – proskypovat – zaskypovat – zaskypovat si – skajpnout si); that way, we recorded a total number of 206 verbs with different word-formation structure (the concepts of the lexeme and the verbal form in relation to the verbal sign was deliberately simplified, because we are dealing with word-formation and onomasiological aspects of verbs). Of that number, there are 102 imperfectives and 104 perfectives, and out of them 62 imperfectives and 25 perfectives are without formally different aspectual counterparts.

 Due to the typological character of the analytic English, it tends to be difficult or ambiguous to determine in many cases, to which part-of-speech the word on which the adapted verb was based, belongs to, i.e. above all to decide whether it was a noun, or a verb that was adapted in Czech as the first. In our classification of neological verbs of English origin, we proceeded in particular cases from the (not)existence of lexemes belonging to the both word-classes (noun, verb) in English and from the meaning of the Czech verb (we considered both structural and lexical meanings). In our material, we recorded:

1. desubstantives: 33 verbs; motivated by a syntactic common or proper noun, i.e. a one-word lexeme (brunch, banner, hipster, style, copyright, friendzone, Twitter), collocation (high line, fast food, Old Spice) or abbreviation (ICQ, IT, NATO)

2. deverbatives: 61 verbs (leak, meet, release, search, stand-up)

3. verbs with a twofold motivation: 18 verbs (dislike, forecast, hype, request, stream).

In chapter 3.2, there is a classification and characterization of individual recorded word-formation affixes and their meanings/functions (an overview is given in Table 1). The structural meanings of verbs carried by the relevant affixes often lexicalise in the lexical-semantic shades, or meanings. Our overview, therefore, serves only to document the recorded word-formation processes and means and to illustrate the semantic changes associated with them. In the excerpted material, the following word-formation affixes are applied in particular:

I. stem-forming formants

With neological verbs, it is the stem-forming formant -ova- which predominates completely, in lesser extent, are used formants -izova-, -i-, -nou-, -a- (upgrade, fastfoodizovat, spoileřit, sharnout, talkat). By means of the formant -ova-, the vast majority of verbs, both based on nouns and verbs, imperfectives and perfectives are adapted from English in Czech. They express mainly the following word-formation meanings: 1) 'use as a tool or a method, what indicates the base noun' (bookmarkovat, cashbackovat, skypovat, twitterovat), 2) 'create, do, perform, operate it, what indicates the base noun, to realize, to manifest activity named the base noun' (dumpingovat, branchovat, snackovat), 3) 'to equip with what indicates the base noun' (hashtagovat, likovat, pricovat, copyrightovat), 4) 'be who (what) indicates the base noun‘ (cosplayovat, fangirlovat, spoilerovat).

 II. Prefixes, circumfixes

Word-formation prefixes modify the lexical meaning of the base verbs (adapted in the Czech language), and in most cases, they bring the meaning of perfective aspect at the same time (imperfectives become perfectives). In excerpted material, the following prefixes with the following general meanings occurred: -na- (the complexity of the action, with an emphasis on its completion; nabriefovat, nalajnovat), za- (aspectual meaning; zasejfovat, zasuportovat), za- si (a small degree of activity, satisfaction zashortovat, zaspoilovat), o- (pure completion of an action; ofejkovat, očekovat), vy- (aspectual counterparts of the base verbs, or a great degree of an activity; vydriftovat, vytweetovat), u- (end of existence, active and deliberate actions leading to the exhaustion, a high degree of activity; udriftovat, ulajkovat), od- (move away from something; odcentrovat, odskypovat), pro-, pro- se ('carry out the action thoroughly, completely, in a high degree for a considerable time'; prosérčovat, proskypovat), roz- -it ('start / make changes related to the base word'; rozlajnit, roztwitterovat). A description of the formation of the neological verbs is supplemented by an overview and a characteristic of the word-formation types and variants of the imperfective and perfective verbs (chapters 3.3 and 3.4).

Verbal nouns ending in -ní/-tí (copyrightování, voipování, přebookování, leaknutí, tweetnutí) are formed paradigmatically in Czech within the framework of the transposition category (chapter 4, an overview in Table 2); with borrowed verbs, they tend to be an indicator of the degree (extent) of their adaptation. Apart from them or sometimes together with them (as variants), there are adapted verbal nouns ending in -ing (forecasting, uploading, brainstormování – brainstorming, twistování – twisting, uploadování – uploading). In our neological material, there are less represented deverbative nouns with the word-formation suffix -(iz)ace (youtubizace, twitterizace; see chapter 5). Just to complete the picture of verbal Anglicisms in Czech, few illustrative examples of semantic formation on the basis of English verbs are shown in chapter 7 (English neosemantisms and calques of multiword collocations with the verb to be; těžit 'to mine', být čistý 'to be clean').

Verbal neological Anglicisms were finally assessed according to their use in the text and in the communication and according to their aspectual and stylistic validity (chapter 8). In excerpted material, they are documented primarily in the journalistic texts (in Czech newspapers, magazines, social networks), depending on the field, they appear in the width and closely thematically oriented texts, most often in the articles, reports, columns, reviews, interviews, discussions, surveys, etc. Next to the novelty and foreign-language origin, they are stylistically marked, with slang, professionalism or expressive features.

 Conclusion

The analysis of the verbal neological Anglicisms excerpted from the database Neomat and the syn v6 corpus proved the timeliness and frequency of borrowings from English, and their use in contemporary Czech communication. Their neological character is quite significantly reflected in their unstable forms (many of them occur in two or more formal variants); such unstableness of norm reflects their novelty, and distinctness of the English (source) and Czech (target) languages in terms of their particular relation between the written and spoken forms of their means of expression. The variants occur mainly in their word-formation basis (mostly roots), their word-formation formants are analogous with formants used in the formation from domestic bases. According to the mechanisms of adaptation of neological English verbs, the motivation by an English noun was observed in 30 % of the verbs, motivation by an English verb in 54% of the verbs and motivation by both, an English noun and verb, in 16% of the verbs.

The only word-formation analogy with English found in our material is the adaptation and use of the original gerund forms ending in -ing parallel to Czech verbal nouns ending in -ní/-tí; they can be considered as a manifestation of the equalizing tendencies in the contemporary language (cf. Martincová, O.: Internationalization, and equalizing tendencies. In: Internacionalizmy v nové slovní zásobě. Prague 2003, pp. 17–22). It confirms a quantitative increase of nouns with the formant -ing previously observed; Mravinacová refers to them as to a significant adapted structural type (Mravinacová, J.: Adapting foreign lexemes. In: Neologizmy v dnešní češtině. Prague 2005, pp. 187–211); in the analysed material, they occur in more than one quarter of imperfectives (27,5 %). While verbal nouns with the formant -ní/-tí preserve the dynamic, processual aspects of lexical meaning in a higher degree, nouns with formant -ing are used primarily as names of processes, procedures, methods, disciplines, and that is the differentiation between those two types. As a support factor of that differentiation, we can consider a typological lack of aspect of nouns with the formant -ing, respectively the system biaspectuality of their motivating English verbs. That is also reflected in the formation of deverbative nouns with the formant -(iz)ace.