Světluška

Informace o výši příspěvku, který se podařilo světluškám z OA Vinohradská při zářijové charitativní sbírce vybrat, přišly až začátkem nového roku 2017!

Světlušky ze 2. D obdržely poděkování od nadačního fondu Českého rozhlasu - získaly totiž během jediného dne, kdy se pohybovaly v ulicích Prahy a v budově naší školy, 13 356 Kč!

I já jim chci touto cestou ještě jednou poděkovat.

Rozhovor o světle v nás

V září začíná školní rok a také se tradičně koná charitativní akce nadačního fondu Českého rozhlasu s názvem SVĚTLUŠKA – v roce 2016 už 14. ročník. I naše OA Vinohradská se opět zapojuje, žlutá nebo černá trička dobrovolníků si obléká tentokrát třída 2. D.

Kdy a proč jsme se stali Světluškami?

Sbírkové dny jsou naplánovány v týdnu od 12. do 16. září, my vyrážíme do ulic v úterý 13. a ve škole nabízíme sbírkové předměty i 14. a 15. 9. Chceme pomoci nevidomým či těžce zrakově postiženým lidem, udělat dobrou věc, vybrat peníze, které se následně použijí k nákupu pomůcek nebo realizaci různých projektů.

Jak jsme se cítili v roli Světlušek?

Když byli oslovovaní lidé milí, bylo to super, ale když na nás byli nepříjemní, bylo to těžké… Byla to zábava, potkávali jsme lidi milé a ochotné… Museli jsme přemoci ostych, ale brzy jsme se „rozkoukali“ a bylo to v pohodě… Byla to zajímavá zkušenost – změnilo to náš pohled na lidi v Praze… Cítili jsme se dobře, protože pomáháme dobré věci, ale i trapně, když nás někteří lidé obcházeli obloukem… Větší sebevědomí jsme získali poté, co nám lidé ochotně přispívali, den s tykadly jsme si užili… Bylo by nám líp, kdyby někteří lidé nebyli nepříjemní, ale cítili jsme se i velmi dobře díky lidem, kteří byli štědří a laskaví… Jako spása nevidomých, jelikož pro ně jsme ty peníze vybírali…

S kým jsme se potkávali jako Světlušky?

Naše zkušenost je taková, že většinou přispívali staří lidé, maminky na mateřské, a dokonce nám přispěly i anglicky mluvící ženy… A taky nám dala příspěvek paní,která asi sama moc nemá, neboť vybírala koš… Přispívali nám starší, ale i mladší lidé… S ochotnými obyvateli Prahy i s turisty z Čech… Zaujala nás paní, která do lucerničky přispěla, aby získala píšťalku – manžel prý špatně slyší a ona na něj bude moci zapískat… Lidé, co nás oslovili, byli vstřícní, milí, dávali i něco navíc, ale jiní dělali, že nás nevidí, a když jsme je oslovili, byli arogantní nebo nás ignorovali… Přicházeli za námi ochotně mladí lidé a překvapila nás paní, která vyběhla z práce, aby si koupila hned 4 tykadla…

Organizátorům chceme vzkázat:

Nejlépe se prodávala tykadla, tato akce je smysluplná, doporučujeme pokračovat. Zájem byl hlavně o propisky, místo píšťalek by lidé chtěli záložky nebo zápisníček, ale ne v černé barvě, skoro nikdo nechtěl náramek, produkty by měly mít i jiné barvy, taky o butony byl zájem, někteří lidé se ptali po klíčenkách. Otvor na příspěvky je u pokladniček hodně malý – papírové bankovky se tam špatně strkaly.

A co jsme se díky zapojení do akce naučili?

Nebát se oslovovat cizí lidi, je dobré se víc usmívat, nestydět se a nebát se oslovit kohokoliv, nenechat se znechutit nezájmem některých lidí, radovat se z úspěchu, vždyť se nám podařilo udat plno produktů a vybrat dost peněz.