Zeměpis

Práce v týdnu od 2.2. - 6.2.2026

1.hodina

                Opakování učiva - Utváření zemského povrchu ( vnitřní, vnější činitelé)

                                        1.pozorně si přečíst v učebnici str. 60 - 65 

                                        2.vypracovat ofocený pracovní list ( samostatně, bude hodnoceno)

2.hodina   

                                              Členění zemského povrchu        

                                       1.pozorně si přečíst v učebnici str.66 - 70

                                       2. Zápis do sešitu : 

                                                               Výšková členitost povrchu

1. podle nadmořské výšky

    a) nížina- území o nadmořské výšce 0 - 200 m n.m. (300 m n.m.)

    b) vysočina - území o nadmořské výšce nad 200 m n.m.

2. podle rozdílu nadmořské výšky mezi nejvyšším a nejnižším místem v krajině

     ( poměrné výšky)

     viz. ofocený obrázek vlepit do sešitu

     Pokud zbyde čas, vypracovat do zadní části sešitu odpovědi na otázky ze str.70 

Práce od 19.1.2026

Test - zemětřesení, sopečná činnost

                                              Utváření zemského povrchu

  Zemský povrch se neustále mění v důsledku působení vnitřních a vnějších přírodních činitelů.

  Vnitřní činitelé – utvářejí zemský povrch

                                             1. vrásnění

                                            2. kerná činnost

                                            3. sopečná činnost

Vnější činitelé – zarovnávají zemský povrch

                              -působí na horniny, rozrušují je - dochází ke zvětrávání

                                          1.     voda (dešťová, tekoucí, mořská, ledovce)

                                          2.     vítr

                                          3.     teplota vzduchu

                                          4.     rostliny

                                          5.     činnost člověka

Učebnice str. 62 - 65 .

Práce od 5.1.2026

                                                   Pohyby litosférických desek

Litosférické desky se pohybují podél sebe, od sebe nebo proti sobě. 

V důsledku těchto pohybů vznikají pohoří, příkopy...

Průvodními projevy jsou sopečná činnost a zemětřesení.

                                                          Zemětřesení

                    - je to přírodní katastrofa 

                      - otřesy zemského povrchu, které vznikají nejčastěji po nárazu litosférických desek                                        

                      - zemětřesení zaznamenává seismograf ( seismologie - věda, která se zabývá zemětřesením)

                                      - ohnisko zemětřesení (hypocentrum) - místo pod zemským povrchem, kde vzniká zemětřesení

                                      - epicentrum - přímo nad ohniskem, na zemském povrchu

                                      - Richterova stupnice - síla zemětřesení, 1 - 9

                                       -tsunami – jsou vlny, které vznikají v důsledku podmořského zemětřesení

    Přečti si v učebnici str.57,58 -  prohlédni si Richterovu stupnici a nakresli si do sešitu schéma vzniku zemětřesení

                                                               Sopečná činnost

                 Sopka je místo, kde roztavené horniny(magma) vytékají na povrch v podobě lávy

                 Sopky dělíme na :     činné (v Tichém oceánu)

                                                   spící  ( Yellowstone v USA)

                                                   vyhaslé ( např. hora Říp)

                Nejčastější výskyt sopečné činnosti - Ohnivý prstenec v Tichém oceánu

                 Nakresli zjednodušený obrázek řezu sopkou – viz.str.55

                 Vyhledej v atlase 5 sopek a zapiš si je do sešitu 

Práce od 8.12.2025

Test - zeměpisná poloha - města

                                               Krajinná sféra Země

Přírodní složka krajiny se skládá z pěti částí - přírodních sfér.

                        Litosféra - kamenný obal Země

                        Atmosféra - vzdušný obal Země

                        Hydrosféra - vodní obal Země

                        Pedosféra - půdní obal Země

                        Biosféra - živý obal Země

                                                              Litosféra

        Zemi tvoří tři hlavní vrstvy: zemské jádro, zemský plášť, zemská kůra (nakresli obr.str.50 – průřez Země)

        Litosféra = tvoří ji zemská kůra a nejsvrchnější část zemského pláště

            a)     pevninská kůra (mocnější  až 100 km)

            b)    oceánská kůra (slabší do 6 km)

       Litosféra je rozlámána na desky, které se pohybují - od sebe, podél sebe, proti  sobě...

                   Příklady litosférických desek :

                    Vypiš z atlasu ( str. 14,15 ) -  5 libovolných litosférických desek

     Části desek, které vystupují nad hladinu oceánu tvoří pevninu.

                   Přehled světadílů:     1.Asie

                                                     2.Afrika

                                                     3.Severní Amerika

                                                     4.Jižní Amerika

                                                     5.Antarktida

                                                     6.Evropa

                                                     7.Austrálie a Oceánie

                 Přehled oceánů:      1.Tichý oceán

                                                 2. Atlantský oceán

                                                 3. Indický oceán

                                                 4. Jižní oceán

                                                 5.Severní ledový oceán

                Vyhledejte všechny pojmy v mapě ( str. 12,13) a zakreslete do ofocené mapy, kterou si vlepíme do sešitů

Práce od 24.11.2025

Čas (výpočty) + test

Pokračujeme v procvičování zeměpisné polohy měst

                                                                                             Mapa

                 Mapa - zmenšený a zjednodušený obraz zemského povrchu převedený do roviny

                 Glóbus – zmenšený model Země

                 Zmenšení udává měřítko

                  Např.                          1 : 1 000 000

                       1cm na této mapě =  1 000 000 cm ve skutečnosti

                                              1cm   =  10 km ve skutečnosti

               Dělení map podle měřítka:

                        a) mapy velkých měřítek (plány, turistické mapy) 

                        b) mapy středních měřítek (automapy)

                        c)  mapy malých měřítek (kontinenty, státy)      

               Dělení map podle druhu:

                      a) obecně zeměpisné ( obsahem je povrch, vodstvo, města)

                      b) tematické (politické, zemědělství, podnebí atd.)

                                                                         Obsah map

 Na mapách rozlišujeme:

                 Výškopis

                           -  znázorňuje nadmořskou výšku

                           - pomocí barev ( na pevnině i v oceánech) , kót, vrstevnic

                           - vrstevnice = čára v mapě, která spojuje místa se stejnou nadmořskou výškou

                    Popis

                              - to jsou názvy – např. měst - Praha, řek - Labe, hradů - Karlštejn…

                    Polohopis

                                 - zakreslení toho, co vidíme, podle smluvených značek

    Úkol :  z učebnice na str.33 si vyber a zakresli do sešitu 5 značek( např. hrad, jeskyně..)

Práce v týdnu od 17.11.2025

Pokračujeme v procvičování zeměpisné polohy měst

                                   Čas a časová pásma

             -poledníky spojují místa se stejným časem 

                  - Země je rozdělena na 24 časových pásem

                  - po překročení každého časového pásma se posune čas o 1 hod.

                  - hlavní časové pásmo je na nultém poledníku 

                  - na V od hl. poledníku se čas přičítá ( + )

                  - na Z od hl. poledníku se čas odčítá ( - )

                  - ČR má středoevropské časové pásmo (SEČ)

                  -datová hranice je na 180 poledníku

Učebnice str.45 - 47

 Práce od 3.11. 2025

                                                                            Zeměpisná poloha 

určování míst na Zemi pomocí rovnoběžek (s.š., j.š.) a poledníků ( v.d., z.d.)

práce s rejstříkem

Učebnice str.24,25

Procvičování zeměpisné polohy - práce s mapou

Práce od 13.10.2025

                                                                                        ORIENTACE NA ZEMI 

           Směrová růžice

                      -zde si nakresli obrázek 

                                                                                        Zeměpisná síť

                       -tvoří ji poledníky a rovnoběžky, jejichž pomocí určíme polohu každého bodu na Zemi

                                                                                       Poledníky

                        - jsou polokružnice

                        - spojují severní a jižní pól

                        - jsou všechny stejně dlouhé

                        - mají hodnotu 0°- 180 °

                        - nultý 0°( hlavní) poledník procházející Londýnem a poledník 180° vytvářejí   kružnici a rozdělují Zemi na Z a V polokouli

                        - určují východní délku 0°- 180° ( v.d.) a západní délku 0°- 180°( z.d.)

Přečíst si v učebnici str. 20 - 22

Úkol: práce s mapou - atlas str.12,13

          Vypiš z mapy vždy alespoň 3 místa, kterými prochází - 1. hlavní poledník 0°

                                                                                                  2. 90°v.d.

                                                                                                  3. 90°z.d.

                                                                                 Rovnoběžky

                          - jsou kružnice

                          - jsou rovnoběžné

                          - jsou různě dlouhé , směrem od rovníku k pólům se zkracují  

                          - nejdelší rovnoběžka je rovník ( 0°) . Rozděluje zeměkouli na S a J polokouli

                          - nejkratší rovnoběžky jsou póly ( jsou to jen body)

                          - mají hodnotu 0° - 90°

                          - určují severní zeměpisnou šířku 0°- 90°(s.š.) a jižní zeměpisnou šířku 0°- 90°(j.š.) 

                          - nejdůležitější rovnoběžky jsou : rovník, obratník Raka, obratník Kozoroha, S a J polární kruh, S a J pól

Přečíst si v učebnici str. 23

Úkol: práce s mapou - atlas str.12,13

          Vypiš z mapy vždy alespoň 3 místa, kterými prochází - 1.rovník

                                                                                                  2. 30°s.š.

                                                                                                  3. 30°j.š.

                                                 Zeměpisná poloha (určení zeměpisných souřadnic)

určování míst na Zemi pomocí rovnoběžek (s.š., j.š.) a poledníků ( v.d., z.d.)

práce s rejstříkem

Učebnice str.24,25

Procvičování zeměpisné polohy - práce s mapou

Práce od 6.10.2025

                                                                                Měsíc

-přirozená družice Země

                  - vykonává 3 pohyby : otáčí se kolem své osy

                                                       obíhá kolem Země 

                                                       spolu se Zemí obíhá kolem Slunce

            -nesvítí vlastním světlem

            - vidíme stále stejnou stranu Měsíce

           - 4 měsíční fáze : nov, první čtvrt, úplněk, poslední čtvrt ( obrázek)

           - vlivem gravitační síly Měsíce a Slunce vzniká příliv a odliv

Opakování !

Práce od 29.9.2025

                                                                          Pohyby Země

Země vykonává 2 základní pohyby :

      1. otáčí se kolem své osy (  Z → V )

             - zemská osa je myšlená přímka, která spojuje severní a jižní pól 

             - doba otočení kolem osy = 1 DEN ( cca 24 hod.)

      2. otáčí se kolem své osy a zároveň obíhá kolem Slunce

             - doba oběhu = 1 ROK ( 365 dní a 6 hodin)

             - 1x za 4 roky přestupný rok ( 366 dní - 29.2)

Učebnice str. 37 - 40

Sklon zemské osy a oběh Země kolem Slunce způsobuje střídání ročních období a rozdílnou délku dne a noci

Viz. tabulka, kterou vypracujeme v hodině.

Práce od 25.9.2025

                                                                             Planeta Země

- stáří 4,6 mld.let

- má tvar koule, která je na severním a jižním pólu mírně zploštělá

- označení geoid ( nepravidelný tvar)

- vznáší se v prostoru, na povrchu působí gravitační síla

Práce v týdnu od 15.9.2025

                                                                           Rekordy sluneční soustavy

1. nejteplejší a nejhmotnější objekt slun.soustavy - Slunce

2. planeta nejblíže ke Slunci - Merkur

3. planeta nejdále od Slunce - Neptun

4. největší planeta - Jupiter

5. nejmenší planeta - Merkur

6. planeta s nejvyšší teplotou - Venuše

7. planeta s nejnižší teplotou - Neptun

8. planeta s nejvíce měsíci - Jupiter

9. největší měsíc slun. soustavy - Ganymed

10. nejvyšší hora slun.soustavy - Mt. Olympus

11. planeta s nejjasnějším prstencem - Saturn

12. nejznámější kometa - Halleyova kometa