Pobyt v přírodě 2023  Spálovský mlýn

22.5.

Tak jsme tady, tak dlouho jsme se těšili.  Začal nám tak dlouho očekávaný týden bez Vás, bez rodičů. Přivítali nás chatičky v úžasné přírodě. I když jsme nevěřili, že bez Vás dokážeme přežít v divočině, tak už je to druhý den a stále žijeme.  Vybalili jsme a vyrazili za dobrodružstvím, hledat poklad. Celý den se něco dělo a než jsme se nadáli, byl večer a my jsme šli po dlouhém skotačení spát. Neuvěříte, nikdo jsme se nebáli. Věříme, že Vám by asi bylo ouzko ( tma - pekelná, netopýři, sýček, zurčení řeky a my).

23.5.

Tábor se probudil do sluníčkového dne. Kačenka má narozeniny. Díky instruktorům, se učila létat, ale nenaučila. Za bouřlivého potlesku a přání štěstí nám začal zase jeden neobyčejný den. Po včerejší stezce za pokladem s buzolou ( kdo by se chtěl dozvědět, kde je sever, má smůlu, každý ho měl jinde) - dobrá zpráva - vyrazili po stezce všichni stejným směrem. Úkol :vyhloubit jámu bez pomoci nástrojů tak velkou, aby se jim tam vešel poklad. Podle velikosti jámy usuzuji, že musím být tím pokladem já. Z lesa se vrátili v dost neobvyklém stavu - byla nutná odpolední koupel, abychom je dokázali správně identifikovat.  Teď už se pomalu blíží další den ke konci, najíme se, přeblejskneme zuby a půjdeme si do chatek odpočinout, zahrát pár her, obsadit spacáky a čekat, až zase uslyšíme sýčka (nebo sovu - kdo ví ,co to bylo,  kukačka to, ale není). Tak ahoj zítra.

24.5.

Kouknu z okna a zataženo, zatím nám počasí přálo a nepršelo, tak snad to bude stejné i dnes.  Vyhrábneme z kufrů tepláky, mikiny a hurá na rozcvičku. Z ampliónu burácí Dan Nekonečný a my pobíháme po place, abychom se pořádně protáhli, zahřáli a vzbudili. Tuto  píseň z paměti dlouho nevymažeme. Po snídani jdeme na to. Dnes nás čeká spoustu sportovních disciplín. Laserová střelnice, slalom na chůdách, lanová dráha, minové pole, hod na cíl, přesun předmětů z bodu A do B. Večer táborák a stezka odvahy.

Ač jsme si ze školy na volné chvíle přivezli Lapbook, nevím, nevím, zda ho vůbec stihneme otevřít. Tak dneska pa a zítra zase na shledanou.

PS:  A co stezka odvahy ? Prý, kdo se bojí, nesmí do lesa - to byste koukali, kdo všechno v tom lese nakonec byl a kdo usnul dřív, než se smráklo.

25.5.

Je ráno, líně opouštíme naše obydlí, abychom byli včas na rozcvičce. Před odpolední honbou za pokladem si už nutně potřebujeme odpočinout. Scházíme se v jídelně a lepíme naše Lapbooky.  Po O a po odpoledním odpočinku nás totiž čeká dlouhá cesta cestou, necestou za pokladem. Obdrželi jsme mapu a vyrážíme na sever. 

I když jsme postupovali podle azimutu, do tábora jsme se díky dětem bezpečně vrátili. Cestou nás čekalo několik sportovních a logických úkolů. Všechny jsme zvládli a mohli jsme se na mapě pokladů zase o kousek přiblížit blíž k cíli. Posledním úkolem bylo, v lese vykopat poklad. Byl tam :o).

Večeře a konečně  čas na zkrášlovací předměty - proč? No přece diskotéka.   Poslední vyspání a hurá domů.

26.5.

Nikomu už se nechce, ale hudba řve na celý tábor..." Vzbuď se a koukni se ven, je ráno , je ráno Anno, dnes bude nádherný den, je ráno , je ráno Anno......" Z některého pokoje se ozve: "To by mě zajímalo, kde". Už jsme všichni hrozně unavení, ale šťastní. Balíme, svádíme litý boj s drakem ( dostat spacák do obalu, je horší než ten boj) -  málokdo vyhrál. Trošku se snažíme zkulturnit, aby nás doma poznali, snídaně, svačina, nejoblíbenější hra "Na chytanou" oběd, poslední Dan nekonečný, poslední " Kdo má lamu......, rozdělení pokladu, vyhlášení skřítků pořádníčků, dárky od Vás rodičů - na všechny se dostalo, přijíždí autobus, poslední zamávání a hurá domů. Tak snad někdy příště.

MOC,MOC DĚKUJI VŠEM, KDO NÁM PŘISPĚL MALIČKOSTMI PRO DĚTI, HLAVNĚ MAMINCE ADÉLKY. DÍKY NÍ MOHLY DÁREK DOSTAT VŠECHNY DĚTI A TO I TY, CO NÁS CELÝ TÝDEN BAVILY.  Zálejská