Procvičíme si poznávání slovních druhů
Budeme se věnovat příslovcím, předložkám a spojkám
Připomeneme si poznatky o podstatných jménech
musíme, upozornil, koukej, pochopili byste (5)
tři, jeden, druhého, stokrát (4)
učitel, koulování, práce, hloupost (1)
kromě, do, k, ve, z (7)
ať, kéž (9)
a, protože, sotva, jestliže, ale (8)
hele, bác, vrrr, jé (10)
pěkně, hezky, zticha, teď, nikdy (6)
který, takový, vás, my, ten, já (3)
Petrův, školní, nesnesitelný, jiný, zlatý (2)
je - sloveso nebo zájmeno?
Mirek a Pavla odjeli, viděli jsme je naposledy před třemi dny. Co je ti?
kolem - podstatné jméno, příslovce nebo předložka?
Kolem domu vede úzká cestička. Řidič sjel pravým kolem z vozovky. Zastavím se u tebe, až půjdu kolem.
zdraví - sloveso, přídavné jméno nebo podstatné jméno?
Všechny vás zdraví Zdenka. Zdraví lidé často sportují. Udělejte něco pro své zdraví a choďte na procházky.
slib - sloveso nebo podstatné jméno?
Slib mi, že už to neuděláš. Svůj slib nesmíš porušit.
na - citoslovce nebo předložka?
Na stole stála mísa s ovocem. Na, vezmi si kousek!
tři - sloveso nebo číslovka?
Tři si ruce, ať se zahřeješ. Kup tři rohlíky.
místo → ptáme se otázkami: kde?, kam?, odkud? Odpovídáme: nahoře, nahoru, shora
čas → ptáme se otázkami: kdy?, dokdy?, odkdy? Odpovídáme: ráno, večer, dnes, zítra, teď
způsob → ptáme se otázkou: jak? Odpovídáme: špatně, dobře, pomalu
příčinu (důvod) → ptáme se otázkou: proč? Odpovídáme: úmyslně, náhodou
míru → ptáme se otázkou: jak mnoho?, jak málo? Odpovídáme: málo, hodně, velmi, úplně
Doplň do vět vhodná příslovce :
Ve škole je dnes ………….. žáků. Jirka napsal velmi ……….. domácí úkol. Půjdete ………………. s námi do kina? Jirka jede na kole ……………. Eva má ……………. peněz. Sára bydlí …………. v podkroví. Babička chodívá ………. domů.
Doma je mi dobře. Kde? je mi dobře → doma Jak? je mi doma dobře
Půjdeme do kina. Kam? půjdeme → do (7) kina (1) POZOR! Odpovím dvěma slovy, pak je to předložka a podstatné jméno.
Karlík si hraje tiše. Jak? si hraje Karlík → tiše
Kočka leží dole pod židlí. Kde? leží kočka dole Kde? leží kočka pod (7) židlí (1)
Z přídavných jmen utvoř příslovce a napiš s vytvořenými příslovci věty. Sešit č. 2
pěkný ___________ opatrný ____________ rychlý ____________ dlouhý ____________ hladký _______________
nám urči nějaké místo: Ptám se otázkou KDE? KAM?
mohou nám určit bližší čas: Ptám se otázkou KDY? nebo způsob JAK?
odpověď musí být vždy jedním slovem
Karel chce žít zdravě. Často se zapovídám. Až dojedeš na křižovatku, jeď rovně. Včera sněžilo. Dlouze se zamyslel. Cyklista zahnul doleva.
7, 1, 5, 4, 1
3, 1, 5, 7, 1
1, 5, 8, 1, 5, 1
2, 1, 6, 5, 7, 1
9, 5, 6, 2, 1
3, 1, 8, 1, 3, 5, 1
Přepiš věty do sešitu č. 2 a urči slovní druhy.
Ta pila potřebuje nabrousit. Laň pila ze studánky každý večer. Lež má krátké nohy. Máš teplotu, lež v posteli. Stačí, když se jednou přihlásíš. Jednou si na mne snad vzpomenete. Známí lidé se mezi sebou zdraví. Všichni členové naší rodiny jsou zdraví.
3,1,5,5. 1,5,7,1,3,6. 1,5,2,1. 5,1,5,7,1. 5,8,3,4,5. 6,3,7,3,9,5. 2,1,3,7,3,5. 3,1,3,5,2.
slova neohebná
spojují slova → pejsek a kočička, kakao nebo čaj, Pavel i Karel, malý, ale silný
nebo věty → Šel včera po ulici a pěkně si zpíval. Uklidil nádobí, aby měla teta radost. Dostal nálepku, protože ji chtěl.
před některými spojkami píšeme čárku → Alena řekla, že bude včas doma. Pes může štěkat, ale nemusí kousat.
ale, že, nebo, protože, avšak, aby, když, ač, jestliže, a, i, třebaže, ačkoli, ani, ale
že, aby, až, ale, když, a
PS str. 47/1
slova neohebná
samostatná slova, ale vyslovujeme dohromady s následujícím slovem
najdeme je před podstatnými a přídavnými jmény, zájmeny nebo číslovkami
poznáme ji tak, že se mezi předložku a jméno může vložit další slovo (před domem - před naším domem)
jsou neslabičné (s, z, v, u, k, o) a slabičné → přízvuk ( na, pod, ve, se, za, ke, ...)
nikdy se nepojí s 1. a 5. pádem, vždy je v 6. pádu
pod, v, o, ze, na, v, s, od
pod, za, z, za, od, do, nad, v
PS str. 47/ 2
názvy osob, zvířat, věcí, vlastnosti a dějů
ukazujeme na ně: ten, to, to, ti, ty, ta
slova ohebná → skloňují se
určují jednu osobu (vlastní) nebo kteroukoli (obecná)
určujeme → rod, číslo, pád a vzor (mluvnické kategorie)