Putování žiraf

Z tábora jsme došli do Police (jen s menší zacházkou v Bezděkově), kde jsme si užili spoustu srandy na

koupališti a taky si dali k obědu pizzu. Pak nám ale z ničeho nic zmizel jeden vedoucí – Honza, kterého

jsme se tedy vydali hledat. Hned před koupalištěm jsme potkali Babču z Madagaskaru, která

vyváděla, protože ji fosy ukradly kabelku. Následně nám řekla, že měli i nějakého mladíka. Jelikož nás

noc předtím v táboře napadly fosy také, domysleli jsme si, že onen unesený bude asi náš Honza. No, a

jelikož fosy mají hnízda většinou v kopcích, vydali jsme se na nedalekou Ostaš, kde se nám podařilo

Honzu najít. Dokonce jsme tam narazili na stádo zeber, díky kterým jsme byli tuto noc v bezpečí.

Ráno jsme našli vzkaz, který nás dovedl do Sluje Českých bratří, kde jsme se dozvěděli, že máme jít do

Dědova na vlak. Odtamtud jsme jeli do Hronova, a tam jsme si v parku dali oběd, zahráli pár her,

odpočinuli si a pokračovali na Pavlišov. Tam jsme si zahráli minigolf a k večeři si v nedaleké hospůdce

dali lemura s hranolkami a tatarkou nebo kečupem. Se zapadajícím sluncem nás ale opět začal

přepadat strach z fos. Naštěstí se nám podařilo sehnat Lovce fos, který s námi zůstal přes noc a

ochránil nás. Ráno jsme se vydali na vydatnou snídani do sídla Sedláčků a posilněni jsme pak

pokračovali do Poříčí na vlak, kterým jsme se přiblížili k táboru. Plni zážitků jsme nakonec v pořádku

dorazili do tábora, kde nás s radostí přivítal náš král Jelimán.