Louisianský leopardí pes: stopoval prasata, jeleny, ale troufl si i na pumu. Skvělý pracant a lovec.
Historie:
Louisianský leopardí pes je původní americké pracovní plemeno, vyšlechtěné pro lov divoké zvěře a shánění dobytka v těžkém terénu Louisiany. Vynikal neúnavností, samostatností a výborným čichem.
Psi provázejí člověka od chvíle, kdy se z ohně stalo domácí teplo a z lovu obživa. Některá plemena vznikla, aby chránila majetek, jiná, aby lovila, pásla nebo doprovázela člověka na cestách. Pracovní a lovecká plemena vždycky zůstávala těmi, která dokázala přemýšlet po svém. Nebyla jen nástrojem, ale také partnerem. Měla vlastní hlavu, sílu i intuici, kterou si člověk musel zasloužit. A právě z této skupiny, z těch opravdových dělníků americké půdy, pochází pes s nádherným a zvláštním jménem. Je to pes, který v sobě nese energii divočiny, i klid moudrého pracanta, který ví, že síla má smysl jen tehdy, když ji ovládne rozum.
Když se řekne Louisiana, většina lidí si představí bažiny, aligátory a blues. Ale v těchto místech se zrodilo i jedno z nejzajímavějších psích plemen Ameriky. Louisianský leopardí pes vznikl někde mezi indiánskými osadami a prvními farmami bílých osadníků. Indiáni tehdy chovali své psy, podobné menším vlkům, kteří lovili a pomáhali s přežitím. Evropané přivezli lovecké psy, hlavně mastify, chrtí typy a španělské psy. Když se tyto linie spojily, vznikl pes, který zvládal všechno od stopování, hlídání přes práci v těžkém terénu.
O louisianském leopardím psu se začalo psát kolem 18. století, kdy byl popisován jako „mramorovaný pes z Catahouly“. Lidé si ho vážili nejen kvůli práci, ale i proto, že dokázal číst člověka. Prý poznal, kdo se bojí, kdo lže a kdo stojí za důvěru. Na plantážích i v lesích Louisiany byl k nezaplacení. V bahně, kde by se jiní psi ztratili, louisian našel stopu a šel po ní, dokud akci nedotáhl do konce. Dlouho to byl pes, který existoval mimo oficiální kynologii. Nebyl šlechtěn pro vzhled, ale pro výkon. Každý farmář měl svého leoparda trochu jiného, ale vždycky silného, houževnatého a odvážného. Až v roce 1979 se z něj stal oficiální státní pes Louisiany, čímž získal uznání, které si dávno zasloužil. Dnes je rozšířený i mimo Spojené státy, například do Evropy, ale pořád zůstává tak trochu tajemstvím.
Popis:
Na první pohled působí louisianský leopardí pes dojmem, že si s ním příroda pohrála víc než s ostatními. Jeho srst bývá krátká, hustá, hladká a přiléhavá, ale co na něm zaujme nejvíc, jsou jeho barvy. Mramorování, skvrny, flíčky, někdy v odstínech šedé, jindy do červena, modré nebo černé. Každý louisian vypadá jinak, jako by příroda malovala každý kus zvlášť. Někteří mají navíc jedno oko modré a druhé hnědé, jiní oči s více odstíny. Efekt je zvláštní a trochu tajemný.
Postavou je středně velký až větší pes, vysoký kolem 55 až 65 centimetrů, s váhou, která se pohybuje zhruba mezi 25 a 40 kilogramy. Je to pes svalnatý, pevně stavěný, ale zároveň pružný. V jeho pohybu je vidět jistota, rovnováha a síla. Není těžkopádný, je spíš atletický, připravený vyrazit kdykoli vpřed. Hlava je široká, čenich silný, uši střední a lehce převislé. Ocas bývá nesen přirozeně, ne stočený nad zády, spíš jako prodloužení linie těla. Celkově působí kompaktně. Tohle plemeno nepotřebuje vypadat impozantně, protože impozantní prostě je.