Protokol by měl obsahovat cíle práce, schéma zařízení (stačí okopírovat z návodu), postup měření (popsat stručně vlastními slovy), postup vyhodnocení s uvedením použitých vztahů (opět stručně vlastními slovy), naměřené a vypočítané hodnoty (ideálně v tabulce) a grafy uvedené v návodu*.

*možná debata ohledně osy x: číslo měření [zevrubné srovnání metod] vs. průtok z dané metody [korektnější způsob] >>> více okomentuje cvičící <<< :-)

Protokol by měl obsahovat cíle práce, schéma zařízení (stačí okopírovat z návodu + popsat zkratky), postup měření, postup vyhodnocení s uvedením použitých vztahů a výsledků jednotlivých výpočtů (hustota, modul objemové pružnosti, rychlost zvuku, doba reflexe, počáteční rychlost proudění, Žukovského hodnota přírůstku tlaku, perioda rázové vlny). U výpočtu modulu objemové pružnosti by bylo vhodné uvést tabulku podle vzoru, který si stáhnete dole. Poslední část je graf naměřeného průběhu tlaku v čase během rázu (ze snímače nejblíže k ventilu), ze kterého odečtete přírůstek tlaku po zavření ventilu a srovnáte s Žukovského hodnotou (ideálně dát do poměru teoretickou a naměřenou hodnotu a vyjádřit v procentech). Stejně tak odečtěte periodu rázových vln a srovnejte s teoretickou hodnotou. Výsledky zhodnoťte v závěru.

Protokol by měl obsahovat cíle práce, schéma zařízení (stačí okopírovat z návodu + popsat zkratky), postup měření (popsat stručně vlastními slovy), postup vyhodnocení s uvedením použitých vztahů (opět stručně vlastními slovy), naměřené a vypočítané hodnoty (ideálně v tabulce) a grafy závislosti ztrátového součinitele na Reynoldsově čísle pro jednotlivé prvky. Výsledky zhodnoťte v závěru.

Následující část není povinná, protože není součástí učiva hydromechaniky, nicméně pokud chcete mít v protokolu korektní výsledky (a navíc se i naučit něco navíc), je potřeba ji provést. V opačném případě by bylo dobré do závěru napsat, že nebyla provedena korekce na předrotaci.

Předrotace je jev, kdy oběžné kolo čerpadla roztáčí kapalinu v sacím potrubí. Přenos obvodové složky rychlosti (rotace) z oběžného kola dále do kapaliny se děje prostřednictvím smykových sil – vzpomeňte na viskozitu, Newtonův zákon smykového napětí a rychlostní profily. Rozrotovaná kapalina v sacím potrubí má za následek, že hodnota tlaku naměřená snímačem, a v konečmém důsledku i vypočítaná měrná energie čerpadla, je zatížena chybou (vlivem rotace je tlak u stěny vyšší než je střední průřezová hodnota). Čím je snímač blíže k čerpadlu, tím je tato chyba větší. Předrotace se obecně projevuje tím víc, čím nižší je průtok, nejvíce tedy v závěrném bodě. Pokud si napíšeme Bernoulliho rovnici mezi hladinou nádrže (kde je v = 0 a p – přetlak = 0) a vstupem do čerpadla, pak zjistíme, že závislost tlaku na vstupu do čerpadla na druhé mocnině rychlosti nebo průtoku je lineární – grafem je přímka. Na obrázku je pro ilustraci znázorněn graf naměřených hodnot tlaku na vstupu do jistého čerpadla v závislosti na oné druhé mocnině průtoku. Můžeme si všimnout, že tato závislost je u vyšších průtoků opravdu lineární, ovšem tlak v závěrném bodě se od ní výrazně odchyluje. Korekce na předrotaci spočívá v tom, že tlaky naměřené při několika nejvyšších průtocích proložíme přímkou a při výpočtu měrné energie čerpadla poté používáme hodnoty z této přímky namísto naměřených hodnot. Díky nižší hodnotě tlaku na vstupu pak vyjde v závěrném bodě měrná energie čerpadla vyšší, což má za následek, že charakteristika po korekci není tak nestabilní jako nekorigovaná charakteristika (obrázek zde).