Pravidla pro řízené vyprávění (neoficiální pravidla) - je systém, kde se klade důraz na skupinové hraní před sólovým hraním hráče a PJ. Hráči jsou postaveni do pozice vypravěčů a je jen na nich, jestli to budou dělat z pozice první osoby, nebo ze třetí, ale navzdory tomu se nezapomíná na hraní postav, které je bráno jako jeden z vyprávěcích nástrojů. Jedná se o systém, kde není kladen tolik důraz na čísla, ale spíš na vyprávění. Základní pravidla, podle kterých se bude hrát, není těžké pochopit. Hlavní u tohoto systému je mít chuť vytvořit příběh.
Žánr: akční sci-fi
Popis: Pamatujete ještě doby, kdy jste řešili své malé problémy? Třeba když vám vypadla vaše oblíbená stránka. Já ano. Pamatuji si, že jsem zrovna na svém smartphonu načítal stránky Cinema City, abych si vybral, kdy půjdu na film Avengers. Pamatuji si to naštvání, když mě můj prohlížeč napsal "není internetové připojení". Doběhl jsem k modemu a díval se, jestli je všechno v pořádku. Po chvíli jsem zavolal svému poskytovateli internetu, co se děje, ale to už jsem slyšel sirény. Víte jak zní sirény, když začne válka? To asi nikdo, ale všichni poznali, že se děje něco špatného.
Uběhl týden, kdy jsem byl se svojí rodinou ukryt ve sklepě svého domu a poslouchal rádio. Ve večerních vysíláních jsme zjistili, že u Berlína, Vídně, Říma a dalších velkých měst se objevily Červí díry - brány do jiného světa - a začali z nich vycházet vojáci zelené barvy ozbrojené energetickými zbraněmi. Společně s roboty připomínající nějaký šílený vynález z filmu. NATO a OSN se pokusili vyjednávat, to skončilo velkým fiaskem. Skoro jako by to ti Skořabníci, jak se jim později začalo říkat, měli naplánované. Nezbylo, než s mimozemšťany začít válku.
Ze začátku to nebyl lehký boj, než lidstvo překonalo strach z těch velkých mechanických skořápek, co měli mimozemšťané na sobě. Stálo nás to pár velkých měst, než jsme upravili munici díky ukradeným zbraním Skořábníků. Nakonec jsme se ale stali skoro rovnocenným soupeřem.
A teď, o 5 let později, nás lidi trápí vlastně jen jeden jediný problém. A to, jak porazit Skořábňíky. Vždyť se jim sotva vyrovnáme technologií a počty vojáků ubývají. Populaci to rozdělilo na dvě strany, na vojáky a hospodáře. Hospodáři jsou ti, co se ještě bojí otevřených bojů a tak nám na polích pěstují jídlo a v továrnách vyrábí nové zbraně. A možná že se ve městech snaží i znovu žít tak, jak se žilo kdysi. I když moderní technologie mají k dispozici jen vojáci, tak si asi těžko zasmsemeskují. Vojáci jsou pak lidi jako já, co se rozhodli stát se hrdiny. Ale skutečnými, ne těmi z komixů nebo filmů. Thor, Ironman, Hulk mají superschopnosti, my ne. Jen zbraně a zbroje a to ještě většinou horší než naši nepřátelé. Proto jsme skuteční hrdinové.