Sapere aude

Na FF UK působím od roku 2007 na Ústavu starého Předního východu (dříve Ústav srovnávací jazykovědy), zaměřuji se na indoevropskou srovnávací jazykovědu, vývoj jazyka a rekonstrukci. V rámci akademické samosprávy jsem zastával funkci proděkana pro přijímací řízení a vnější vztahy a opakovaně jsem byl členem AS FF UK. Momentálně zastupuji FF UK také v Akademickém senátu UK.

Čeká nás volba děkana. Jakožto zástupce „malého oboru“ považuji za důležité, aby chystané a nutné změny, jako je zejména zavedení transparentního modelu financování, umožnily zachování a podporu kvality vědy a výuky bez ohledu na velikost pracoviště nebo počet studentů. V obecné rovině pak podpořím kandidáta, jemuž mohu důvěřovat, že potřebné a dlouho odkládané reformy provede a umožní, aby se FF UK dokázala adaptovat na změny, které nás nepochybně v budoucnu čekají, a neztratila přitom nic ze své jedinečnosti a kvality.

Zároveň se dlouhodobě věnuji třetí roli fakulty a univerzity obecně, podpoře popularizace a studentské činnosti, a rád bych se podílel na rozvoji této oblasti v následujícím období, včetně potřebné debaty o ocenění těchto aktivit a jejich zohlednění v pracovní náplni, hodnoceních výkonu, či grantové a projektové podpoře.

V rámci orgánů FF UK bych se rád věnoval práci v Komisi pro vnější vztahy. Na úrovni RUK se angažuji v Komisi pro třetí roli, jsem členem Komise pro komunikaci a PR a nadále působím v Kampusu Hybernská a podílím se na řadě aktivit na rozhraní města a univerzity – tyto činnosti se přirozeně dotýkají také FF UK a za součást činnosti senátora pokládám i komunikaci mezi těmito dvěma úrovněmi.

Od roku 2016 působím na Ústavu českého jazyka a teorie komunikace a externě učívám i na Ústavu bohemistiky pro cizince a komunikace neslyšících, tři roky jsem vedla přednášky i na Ústavu translatologie. Specializuju se na didaktiku češtiny a jsem členkou Centra učitelství FF UK a garantkou přijímacího řízení za jazykovou část bohemistických oborů. Organizuju festival Den češtiny, jsem zapojená v projektu Zeptej se vědce a aktivně i teoreticky se věnuju oblasti popularizaci vědy. Na Filozofické fakultě jsem studovala velký obor český jazyk a literatura a menší obor estetika. 

Velmi mě zajímá dobré pracovní a studijní klima, možnost přímé komunikace i opěrné body pro řešení různorodých společenských a psychických nesnází. Vítám spolupráci se studentskými spolky, roli ombudsosoby, individuální přístup ke studujícím, fakultní komunikaci s veřejností a popularizaci vědy zejména mezi mladými lidmi i seniory. Za velmi důležité považuju to, aby vyučující na fakultě měli možnost systematického zvyšování svých pedagogických kompetencí a aby existovala síť podpory pro vztah obou stran vzdělávacího procesu, studující a vyučující. 

Jsem členem Ústavu českého jazyka a teorie komunikace, zabývám se psycholingvistikou, variační sociolingvistikou a šířeji empirickými a experimentálními metodami v popisu jazyka a jeho užívání. Vedu badatelský tým ERCEL zaměřený na psycholingvistický výzkum jazyků střední Evropy a s kolegy pořádám Summer School of Linguistics. V letech 2020–2023 jsem v rámci stipendia Alexandera von Humboldta působil na Univerzitě Tübingen.

V akademické kurii akademického senátu působím od roku 2010, v letech 2010–2014 a 2016–2017 jsem byl jeho předsedou. Můj dlouhodobý názor je, že FF UK má být elitní instituce, která poskytuje kvalitní vzdělání v širokém spektru oborů, na níž mezi sebou intenzivně spolupracují badatelé z různých oblastí a kde se celkově dělá věda evropské úrovně.

Budu-li zvolen, chtěl bych se primárně věnovat otázce podpory rodičů a studentů s malými dětmi, protože sám dobře vím, jaké komplikace jinak úžasné životní období přináší. Myslím, že FF UK by se měla cíleně snažit svým zaměstnancům a studentům, kteří mají malé dítě, co nejvíce ulehčovat situaci. Kromě toho bych se v senátu chtěl věnovat otázce vnějších vztahů, propagace oborů a práce s absolventy.

S FF UK jsem spojen od roku 2001. Studoval jsem bohemistiku, lingvistiku-fonetiku a hungaristiku, přičemž poslední dva zmíněné obory jsem v kombinaci také dostudoval. Byl jsem studentským členem AS FF UK v letech 2004–2006. Jako akademický pracovník působím na FF UK nepřetržitě od roku 2012 a věnuji se lingvistické hungaristice a areálové lingvistice střední Evropy. 

Po dobu nedávných pěti let (2019–2023) jsem se věnoval exekutivním rolím na úrovní základní součásti: vedoucí Katedry středoevropských studií (2019–2023), pověřený vedoucí Katedry jihoslovanských a balkanistických studií (2021–2023), pověřený ředitel nově sloučeného Ústavu etnologie a středoevropských a balkánských studií (2023). 

Jakkoli se chci nyní věnovat hlavně akademické práci a organizování hungaristiky FF UK, přemýšlel jsem, kde mohu netriviální zkušenosti posledních let uplatnit pro užitek společenství naší fakulty – dříve, než tyto zkušenosti s časem nutně erodují a zastarají. Exekutivní roli plnit nechci, ale dospěl jsem k závěru, že AS FF UK je tím správným místem. 

Mými prioritami jsou: optimalizace administrativních procesů, aby co možná nejméně zatěžovaly akademické pracovníky; zohlednění rovněž perspektivy tzv. malých / areálových oborů v debatě o fakultě a jejích vnitřních řešeních; spění k explicitnějšímu nastavení organizačního pořádku základních součástí a jejich vnitřní struktury (zvláště v kontextu slučování do větších celků).

Na fakultě působím jako zástupce ředitele Ústavu Českého národního korpusu (ÚČNK) a věnuji se především korpusové lingvistice, variabilitě v jazyce, jazykovým změnám, otázkám stavby a složení jazykových korpusů či obecněji digital humanities. Jsem hlavním řešitelem infrastruktury Český národní korpus a účastním se projektu CLS INFRA. V předchozích letech jsem byl ředitelem ÚČNK (2016-2022), v rámci svého angažmá ve fakultní samosprávě jsem působil v Komisi pro IT, Komisi pro informační zdroje a od r. 2022 už jako člen senátu v Hospodářské komisi.

Budu-li zvolen, chtěl bych se věnovat zejména následujícím otázkám, které považuji za klíčové: a) nastavení co nejspravedlivějšího modelu financování základních součástí, který by zohledňoval kvalitu vědecké práce, rozsah výuky i různorodost kateder; b) důraz na internacionalizaci fakulty (cizojazyčné studijní programy, doktorské studium, zjednodušení zaměstnávání zahraničních výzkumníků); c) snižování administrativní zátěže; protože si ale uvědomuji, že fakulta bude okolnostmi tlačena spíše k opaku, bude o to důležitější soustředit se na další digitalizaci běžných agend a také na administrativní podporu akademiků, například při podávání návrhů projektů.

Působím jako odborná asistentka v Ústavu translatologie, kde vyučuji zejména předměty zaměřené na kontrastivní lingvistiku, neliterární a odborný překlad a zároveň vykonávám funkci tajemnice. Jsem členka oborové rady doktorského studijního programu Translatologie a v posledních dvou letech členka Zahraniční komise.

V senátu bych chtěla zastupovat zejména pohled profesně a prakticky zaměřených oborů. Domnívám se, že jedním z hlavních úkolů akademického senátu v nadcházejícím funkčním období bude zvolit do funkce děkana takového kandidáta či kandidátku, který/která bude pokračovat v reformách, jejichž výsledkem bude transparentní a spravedlivé financování základních součástí. Hlavním kritériem by měla být vysoká kvalita výuky a výzkumné práce a zároveň zachování rozmanitosti a jedinečného know-how jednotlivých oborů. V návaznosti na to bych chtěla nadále podporovat kroky vedoucí k férovému, transparentnímu a předvídatelnému platovému ohodnocení a k zajištění motivujících pracovních podmínek pro akademiky a akademičky všech věkových kategorií. To vše by mělo směřovat k rozvoji fakulty, která bude pro studující a uchazeče inspirativním a bezpečným místem, kde se jim dostane kvalitního a užitečného vzdělání.

Působím na Ústavu románských studií, kde vyučuji hispanoamerickou literaturu a jsem vedoucí oddělení hispanistiky. Několik let jsem byla členkou Zahraniční komise FF UK, nyní působím v komisi vědy FF UK.

Akademický senát považuji za místo, kde by se věcně a kultivovaně měly hledat smysluplné kompromisy pro fakultu, která je tak různorodá a rozmanitá. Za důležitý považuji jak vědecký, tak pedagogický rozměr. Aby mohly oba fungovat, vidím jako podstatné snížení administrativní a byrokratické zátěže akademických pracovníků a budování důstojného pracovní prostředí (prostory, technické vybavení, digitalizace). Dále bych se ráda věnovala účinné propagaci fakulty navenek a konsolidaci učitelských programů

V současné době jsem zaměstnankyní a také doktorandkou na Katedře sociologie FF UK. Ve svém odborném výzkumu i ve výuce se zabývám především sociologií genderu a těla. Hlavní pozornost dlouhodobě věnuji tématu menstruace ze sociologické perspektivy. Na katedře sociologie vyučuji několik povinných předmětů, jako např. Seminář k obecné sociologii či Diplomový seminář, a další výběrové předměty v českém i anglickém jazyce. Od června 2022 vykonávám rovněž funkci tajemnice na téže katedře.

V akademickém senátu bych se ráda zasadila o snížení administrativní zátěže akademiček i akademiků, jelikož právě ta zbytečně odvádí pozornost od výuky a výzkumu. Zavedením efektivnějších procesů a zjednodušením byrokracie můžeme zvýšit čas, který bychom mohli*y věnovat studujícím, zkvalitnění výuky a také vědeckému výzkumu a rozvoji.

Zároveň bych chtěla klást důraz na témata, která podporují inkluzivní a spravedlivé akademické prostředí, jelikož si myslím, že naše instituce by měla být otevřená vůči různorodým identitám a měla by podporovat kroky, které by umožnily, aby se všichni mohli*y cítit v akademickém prostředí respektovaní a vítaní.

Od roku 2018 působím na Ústavu anglofonních literatur a kultur, kde se zabývám skotskou literaturou, zejména ve skotské gaelštině. Pět let jsem byla administátorkou European Joint Doctorate MOVES (Marie Curie Actions, Horizon 2020), podílela jsem se na organizaci mezinárodních konferencí jako World Shakespeare Congress (2011) a World Congress of Scottish Literatures (2022), které FF UK hostila, a intenzivních kurzů včetně International Summer School of Romanticism. V roce 2023 jsem získala Marie Curie Postdoctoral Fellowship na University of Glasgow a v období 2023–2026 zastávám funkci tajemnice International Association for the Study of Scottish Literatures. Tyto zkušenosti bych v senátu ráda zúročila. Z vlastní zkušenosti vím, jaké výzvy přináší rozhodnutí věnovat se oboru, který je na půdě FF UK i na úrovni celé republiky zcela nový a nemůže se opřít o existující akademické a diplomatické struktury. Ráda bych přispěla k vytváření takového prostředí, které je vůči podobným inovacím vstřícné a přispívá tak k rozvoji bádání i ke zvyšování prestiže a konkurenceschopnosti fakulty.

Jako socioložka působím na Katedře sociologie, kde vyučuji kurzy základů sociologie pro oborové i neoborové studující, kurzy akademických dovedností a kurzy z oblastí teorie rizika a environmentální sociologie, tedy oblastí, jimž se věnuji i výzkumně. Několik let jsem také působila jako tajemnice katedry, v současnosti koordinuji doktorské studium sociologie a od roku 2017 realizuji pravidelný průzkum absolventů a absolventek fakulty.

Pro mé případné další působení v AS bych se ráda zaměřila především na:

1. zvýšení efektivní interní komunikace a snížení administrativní zátěže;

2. racionalizaci (mezioborové) výuky podporou sdílených a celofakultních kurzů;

3. podporu kvality (studentského) výzkumu sdílením a centralizací informací o výzkumných nástrojích dostupných na fakultě, probíhajících (studentských) výzkumech a možnostech vzdělání v metodologii a standardech výzkumu napříč obory (snažím se nyní iniciovat vznik vhodné platformy);

4. možnosti zapojení absolventů a absolventek do života fakulty;

5. podporu rodičů na FF – na základě osobní zkušenosti jsem své katedře a fakultě vděčná za vstřícnost a flexibilitu, s jakou jsem se setkala při své snaze skloubit práci a mateřství. Ráda bych, aby se takové podpory dostalo všem rodičům a aby se dále rozvíjela.

Kromě těchto konkrétnějších oblastí a úkolů vnímám své působení v AS v širším kontextu rozvoje fakulty jako svobodného, otevřeného, bezpečného a podporujícího prostředí pro studium a bádání, v němž by práce měla být důstojně a férově ohodnocena.

Od r. 2012 jsem odborným asistentem na Ústavu filosofie a religionistiky, kde přednáším a publikuji o fenomenologii, pragmatismu, filosofii vědy a současné francouzské filosofii. Doktorát jsem získal na FF UK a École Normale Supérieure v Lyonu za svou práci na téma Fenomenologie afektivity. Od roku 2016 jsem členem Akademického senátu FF UK, jemuž jsem od r. 2022 také předsedal. V loňském roce jsem koordinoval protestní akce za důstojné platy na VŠ ve spolupráci s dalšími předsedy akademických senátů filosofických fakult a s vysokoškolskými odbory.

V Senátu se hodlám angažovat především v oblastech, které se týkají a) vytvoření vyváženého modelu financování, který zohlední různorodost oborů, typů výuky a vědeckého zaměření; b) podpory takových předpisů a hodnotících kritérií, které ve výuce a zejména ve vědeckém bádání upřednostňují kvalitu před kvantitou; c) snížení nadměrné administrativní zátěže akademických pracovníků tak, aby mohli většinu své práce věnovat přípravě kvalitních a pro studenty atraktivních kurzů a mezinárodně relevantních vědeckých publikací.

V letech 1998–2005 jsem vystudoval na FF UK obor historie. Od roku 2007 působím na FF UK v Praze jako odborný asistent, nejprve na Ústavu světových dějin a později na Ústavu východoevropských studií, od ledna 2018 do prosince 2023 jsem působil jako ředitel Ústavu východoevropských studií FF UK. V předchozím funkčním období (2022–2025) jsem byl členem Akademického senátu (v kurii akademických pracovníků). V minulosti jsem pracoval v Legislativní komisi FF UK a v současnosti ve Stipendijní komisi FF UK. Účastnil jsem se řešení projektů GAČR a byl jsem vedoucím podprogramu Profilace – asimilace – koexistence – integrace – reflexe v rámci Prvouk „Historie v interdisciplinární perspektivě“ (P12). V současné době vedu projekt SVV Strategické regiony v současném světě a za českou stranu koordinuji mezinárodní projekt ERASMUS+ Cooperation Partnership „EUkraine Forum“ vedený INALCO.

V Akademickém senátu bych se rád nadále věnoval zejména problematice udržitelnosti středně velkých ústavů a tzv. malých oborů a podílel se na diskusi o racionalizaci výuky těchto oborů na Filozofické fakultě a hledání takového finančního modelu, který jejich rozvoj na Filozofické fakultě nadále umožní. Mezi další priority, které bych chtěl při práci v Akademickém senátu podporovat, náleží „internacionalizace“ studia a vědy, podpora konceptu tzv. areálových studií a zvyšování kvality pedagogické práce a jejího spravedlivého ocenění. Zároveň bych se chtěl taktéž věnovat i otázkám Třetí role univerzity, což považuji pro Filozofickou fakultu za zásadní.

Jsem odborná asistentka na Ústavu řeckých a latinských studií, členka a administrátorka UNCE a účastním se projektu OPVVV Pregraduál zaměřeného na inovaci oborových didaktik. Specializuji se na latinskou lingvistiku a didaktiku.

Zásadní téma, v němž se chci angažovat, je podpora a motivace akademiků a studentů s malými dětmi. Sama jsem psala disertační práci nejprve s jedním, posléze se dvěma dětmi a vím, jak náročná situace to je a jak malá je podpora ze strany fakulty. Za palčivý problém považuji také neúnosnou administrativní zátěž, která se kontinuálně zvyšuje a bere akademikům mnoho času, který by chtěli věnovat zkvalitňování výuky a psaní vědeckých publikací. V otázce financování fakulty považuji za klíčový respekt k velmi různorodým potřebám jednotlivých kateder.

Od r. 2004 se podílím na zajišťování sinologických oborů, nejprve pod Ústavem Dálného východu, jehož ředitelem jsem byl v letech 2011–2014, později na Katedře sinologie, již vedu od r. 2020. Zaměřuji se na jazykovědu čínštiny a čínského písma, příležitostně se zabývám intelektuálními dějinami Číny. Věnuji se i překladu a popularizaci, ba se nevyhýbám ani komentářům na aktuální témata. Během svého působení na fakultě jsem zastával a zastávám rozmanité administrativní funkce, od členství v senátních komisích či v AS FF samotném po zasedání v oborové či vědecké radě nebo radě programu Cooperatio.

Své zkušenosti bych v akademickém senátu rád využil k hájení takového pojetí úlohy akademiků, v němž se na jedné straně klade důraz na kvalitu vědecké a pedagogické práce, na druhé straně je však dostatečně doceněna její společenská úloha a její společenský smysl. Za důležitou proto považuji, obzvlášť coby sinolog, otázku akademické integrity a třetí role univerzity. Budu se rovněž zasazovat o zachování co největší oborové pestrosti, jakkoli plně podporuji snahy o sjednocení základních standardů a vytvoření funkčního, průhledného a zároveň spravedlivého systému rozdělování peněžních prostředků na fakultě.