Sapere aude

Představení kandidátky

Volné uskupení Sapere aude hodlá v souladu s principy akademické samosprávy kritickým posuzováním předkládaných návrhů a strukturovanou, argumentovanou debatou spoluutvářet podmínky, za nichž je nám dáno na naší Filozofické fakultě bádat, přednášet a žít. Pestrost oborového zastoupení našich kandidátek a kandidátů je přitom zárukou, že v Senátu dokážeme prezentovat různé pohledy na otázky fakultního rozvoje a hájit tolik potřebný respekt k diverzitě oborů co do velikosti i co do badatelsko-vzdělávacího zaměření.

Náš program dělíme do pěti oblastí: I. Lidé, II. Finance, III. Výuka a studium, IV. Věda, V. Třetí role a VI. Udržitelný rozvoj.

Naši kandidáti jsou: Jan Bičovský (ÚSJ), Jan Chromý (ÚČJTK), Michal Křen (ÚČNK), Vanda Obdržálková (ÚTRL), Dora Poláková (ÚRS), Petra Johana Poncarová (ÚALK), Eva Richter (KSOC), Pavel Sládek (KBV), Ondřej Švec (ÚFAR), Lea Takács (KPS), Stanislav Tumis (ÚVES), Martina Vaníková (ÚŘLS), Lukáš Zádrapa (KSI)

I. Lidé

Za slabé místo personální situace na FF UK považujeme absenci rovných a spravedlivých podmínek pro kariérní postup jednotlivých pracovníků, nedostatečné motivování zaměstnanců a jen omezený ohled na zaměstnance s malými dětmi. Budeme proto apelovat na vedení fakulty, aby

  • směřovalo fakultu do stavu, kdy budou pracovníci transparentně odměňováni úměrně svým prokazovaným schopnostem a odváděné práci, a budou tak motivováni svou práci pro fakultu zlepšovat;

  • podporovalo zavedení finančních a jiných bonusů za mimořádný přínos akademických pracovníků v jednotlivých oblastech činnosti naší fakulty (výuka, publikace, třetí role – transfer poznatků a popularizace vědy) podobně, jako je to běžné na jiných fakultách UK;

  • získání grantových prostředků bylo oceňováno a vždy se významně promítlo do platu těch, kteří grant získali;

  • minimalizovalo administrativní zátěž akademických a vědeckých pracovníků fakulty a aby usilovalo o vyvážený model rozdělení práce mezi činnost výukovou a výzkumnou (tj. aby akademičtí pracovníci měli dostatek času nejen na výuku, ale i vlastní výzkum);

  • usilovalo o vytvoření co nejlepších podmínek pro brzký a pozvolný návrat z rodičovské dovolené jednotlivých pracovníků a pro vyrovnané skloubení pracovního a rodinného života, mimo jiné aby vznikly dětské skupiny pro děti zaměstnanců a studentů FF UK po vzoru AV ČR a aby zaměstnanci s krátkodobě zkráceným úvazkem nepřicházelyi o dlouhodobé výhody.

II. Finance

Aktuální informace ohledně nejistého rozpočtu fakulty a financování vysokých škol v blízké budoucnosti vyvolávají u řady pracovníků fakulty oprávněné obavy. Zároveň jsme si vědomi, že stávající systém historicky daného financování základních součástí je neudržitelný a vyžaduje nový model rozdělování prostředků dle transparentních kritérií. Budeme proto vedení fakulty žádat, aby

  • aktivně jednalo na univerzitní i ministerské úrovni za účelem zajistit větší objem celkových prostředků přicházejících na fakultu, neboť není možné po akademickém sboru požadovat mezinárodně excelentní výuku a vědu za plat, jehož výše se často ani nevyrovná průměrné mzdě;

  • se budoucí systém rozdělování financí opíral o explicitně formulovanou koncepci rozvoje fakulty a byl pro zaměstnance na koncepční úrovni transparentní, přičemž odměňována má být podle nás dobrá praxe vedoucí k naplňování podstaty FF UK jakožto české elitní humanitní a společenskovědní instituce;

  • předložilo k široké a věcné diskusi racionální způsob, jímž se v současnosti navrhované hodnocení pracovníků promítne do jejich odměňování, případně do příspěvku na vědu pro základní součásti;

  • se fakulta intenzivně připravovala na situaci po skončení projektu KREAS, kdy dojde k výraznému skokovému snížení rozpočtu fakulty; nebude-li fakulta připravena tento finanční výpadek kompenzovat jinými grantovými počiny;

  • byly efektivně využívány projektové náklady a získané investiční prostředky.

III. Výuka a studium

Tuto oblast fakultní činnosti považujeme za klíčovou pro její existenci i rozvoj. V současné situaci vidíme několik koncepčních otázek, jimž bychom se v akademickém senátu chtěli věnovat. Chtěli bychom vedení fakulty vést k tomu, aby

  • dále podporovalo rozšíření učitelských studijních programů, jejich stabilní finanční zajištění a kvalitní realizaci;

  • vytvářelo efektivní nástroje propagace všech typů studijních programů odpovídající současné mladé generaci;

  • byly racionálně využívány výukové prostory – v současné situaci se až absurdně často pro velké přednášky využívají menší místnosti a pro malé semináře velké sály, což je neefektivní a nepříjemné pro jak pedagogy, tak studenty;

  • byl vytvořen smysluplný systém průběžné kontroly a podpory realizace akreditací, přičemž akademický senát a relevantní komise by podle nás měl být půdou, na níž by se měly diskutovat a řešit případné problémy.

IV. Věda

Považujeme za zásadní, aby se fakulta rozvíjela ve směru elitní středoevropské vědecké instituce, která je na základě svých vědeckých výsledků věrohodným partnerem prestižních zahraničních institucí a může mít ambice ucházet se o špičkové mezinárodní projekty. V souvislosti s tím chceme, aby vedení fakulty

  • poskytovalo akademikům koncepční a administrativní podporu při zpracování projektů, hledalo příležitosti jejich financování i mimo dosavadní rámce;

  • aktivně vyhledávalo příležitosti pro vědecké projekty s excelentními zahraničními partnery;

  • navázalo na snahu organizovat vědu na FF do širších struktur (např. vědeckých center), které přispívají k interdisciplinaritě výzkumu, čitelnosti fakulty v rámci internacionalizace a v neposlední řadě i k získávání výzkumných grantů a projektů;

  • vytvořilo systém podpory juniorních vědeckých pozic (vytváření postdoktorandských pozic, podpora návratových projektů typu PRIMUS včetně udržení řešitelů těchto projektů na fakultě).

V. Třetí role

Domníváme se, že naše fakulta nemůže dobře fungovat a naplňovat své poslání, aniž by zároveň uspokojivě naplňovala svou třetí roli. Budeme vedení fakulty podněcovat k tomu, aby

  • fakulta i nadále v maximální míře využívala prostory a možnosti Kampusu Hybernská a podílela se na přípravách jeho programu i po jeho transformaci na takzvaný „zapsaný ústav“; a aby byla pro studenty zachována možnost využívat Studentský dům;

  • fakulta zaměstnancům i studentům vyšších ročníků studia aktivně zprostředkovávala možnosti práce s veřejností a díky tomu výrazně ovlivňovala veřejný prostor;

  • fakulta dále rozvíjela spolupráci s Hlavním městem Prahou a nejrůznějšími institucemi na jejím území – kulturními, vzdělávacími, i politickými;

  • fakulta dále rozvíjela nové formáty propagace FF UK, jako jsou podcasty, videa, a zároveň zajišťovala pro jejich rozvoj podporu technickou, dramaturgickou, i propagační;

  • v rámci celoživotního vzdělávání byl více než dosud podporován vznik e-learningových kurzů pro širokou i odbornou veřejnost;

  • obnovilo aktuálně utlumené aktivity směrem ke svým absolventům a začalo s nimi aktivně spolupracovat;

  • v rámci mantinelů určených univerzitním předpisem usilovalo o získávání sponzorské podpory pro projekty směřující k naplňování třetí role a zajistilo pro tuto činnost adekvátní administrativní podporu.

VI. Udržitelný rozvoj

Jsme přesvědčeni, že ačkoliv fakulta čelí mnohým jiným výzvám, neměla by opomíjet svůj dopad na životní prostředí, a to jak přímý z hlediska svého vlastního fungování, tak nepřímý prostřednictvím své výukové, výzkumné i třetí role. Chtěli bychom udržitelnost vnést a prosazovat jako jednu ze strategických priorit dalšího rozvoje fakulty, a usilovat o to, aby byl navržen strategický plán udržitelnosti fungování fakulty s přihlédnutím k využívaným zdrojům, k novým zakázkám a nákupům a infrastruktuře fakulty i k jejímu dalšímu rozvoji (jakkoliv jsou možnosti v historických budovách omezeny).

Budeme vedení fakulty podněcovat k tomu, aby

  • udržitelnost byla důležitým kritériem v zakázkách a nákupech fakulty a také při pracovních cestách zaměstnanců i studentů;

  • proběhl energetický audit u budov vlastněných FF UK a byl vytvořen koncepční plán, jak systematicky snižovat energetickou náročnost budov vlastněných FF UK;

  • vznikl systém praktické podpory pro ZS pro udržitelnější fungování (např. při pořádání konferencí a workshopů);

  • byl zřízen fakultní prostor pro výměnu či sdílení věcí a zároveň byla více propagována Knihovna věcí v Kampusu Hybernská prostřednictvím fakultních sítí.