Inženýrská geologie

V rámci oboru inženýrské geologie se zabýváme především vztahem mezi geologickým prostředím a stavbami různého druhu. Naším hlavním úkolem je stanovit podmínky pro zakládání – posoudit, zda-li je možné v daném prostředí stavební práce provádět, popř. jak zlepšit základové poměry, aby bylo možné stavbu realizovat.

V oblasti inženýrské geologie nabízíme:

Průzkum pro založení rodinného domu

Inženýrsko-geologický průzkum je spolu s geodetickými pracemi prvním úkonem a zároveň základním stavebním kamenem, od kterého se odvíjejí další etapy výstavby rodinného domu. Kvalitně provedený průzkum základové půdy velkou měrou ovlivňuje nejen technickou náročnost a nákladnost založení, ale často i celkové uspořádání domu.

V rámci inženýrsko-geologického průzkumu dojde prostřednictvím provedených jádrových vrtů, případně kopaných sond, k ověření zemin či hornin, které můžeme v rámci výstavby rodinného domu očekávat a které budou tvořit podloží budoucích základů. Popisem geologického profilu a případnými laboratorními analýzami na odebraných vzorcích pak dojde k upřesnění geomechanických parametrů materiálu, k určení jeho těžitelnosti a případného dalšího využití.

Důležitou informací ověřovanou v rámci inženýrsko-geologického průzkumu jsou údaje o vlivu podzemní vody na základové konstrukce.

Průzkum pro stavby občanské vybavenosti

Výsledky inženýrsko-geologického průzkumu by měly být jedním ze stěžejních podkladů projektantů a statiků při navrhování založení staveb občanské vybavenosti jakými jsou např. sportovní areály, školy, obchodní a společenská centra, skladovací a výrobní haly a podobně.

Inženýrsko-geologickým průzkumem ověříme zpravidla prostřednictvím jádrových vrtů a dalších doplňkových měření a analýz, geologickou stavbu území a především vlastnosti zemin a hornin v podzákladí stavby a v dosahu účinků od stavby do potřebné hloubky. Průzkumem také zjistíme možnou přítomnost podzemní vody a laboratorně zanalyzujeme její případné agresivní působení na betonové konstrukce.

Hloubkový dosah průzkumu musí zastihnout všechny vrstvy, které budou ovlivněny projektem nebo ovlivněny při výstavbě. Do větších hloubek by se základová půda měla zkoumat v místech s nepříznivými vlastnostmi, kde je nutné zjistit podmínky sedání a hydrogeologické poměry staveniště. Vzdálenost mezi zkoumanými místy má být obvykle mezi 20 až 40 metry.

Výsledky inženýrsko-geologického průzkumu jsou vyhodnoceny a porovnány s příslušnými platnými technickými předpisy, metodickými pokyny a normami. Je to především s ČSN EN ISO 14688-1 (Geotechnický průzkum a zkoušení – Pojmenování a zatřiďování zemin – Část 1: Pojmenování a popis), ČSN EN ISO 14688-2 (Geotechnický průzkum a zkoušení – Pojmenování a zatřiďování zemin – Část 2: Zásady pro zatřiďování) a ČSN EN 206-1.

Průzkum pro liniové stavby

Průzkum pro železnice, silnice a potrubní stavby (plynovody, ropovody, vodovody) spojuje ve své podstatě inženýrsko-geologické mapování a rajónování a klasický inženýrsko-geologický průzkum s využitím jádrových vrtů, penetrací, polních zkoušek a laboratorních prací.

Následně nám provedený průzkum poskytuje podklady o změnách inženýrsko-geologických poměrů v trase liniové stavby (rozdílné sedání, svahové pohyby, ovlivnění konstrukcí podzemní vodou a podobně) a poskytuje nám také podklady pro návrh založení jednotlivých souvisejících objektů – mostů, podchodů, stožárů atd.

V rámci průzkumu dochází mimo jiné také k posouzení vhodnosti odtěžovaného materiálu z hlediska jeho případného dalšího využití, například z pohledu vhodnosti co by materiálu násypů či podloží budoucích komunikací.

Při návrhu, provádění a vyhodnocování průzkumu postupujeme v souladu s platnými předpisy, normami a technickými podmínkami a to zejména s TP 76 (Technické podmínky – Geotechnický průzkum pro pozemní komunikace), ČSN 73 6133 (Navrhování a provádění zemního tělesa pozemních komunikací) a ČSN EN 206-1 Beton – Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda.

Průzkum sesuvných území

V rámci průzkumu sesuvných území zabezpečujeme komplexní služby spojené s tímto průzkumem. Jde zejména o zjištění smykové plochy a jejího prostorového omezení, objasnění hydrogeologických podmínek v zájmovém území a ověření podloží smykové plochy.

V návaznosti na průzkum jsou pak i s pomocí geotechnických výpočtů stanoveny příčiny podmiňující vznik sesuvu a jsou navrženy odpovídající sanační práce jako jsou například realizace odvodňovacích vrtů, kotvení svahu a podobně. Na tyto sanační práce dále navazuje monitoring vývoje sesuvu.

Dozor při realizaci stavby

Geologický dozor za stranu stavebníka by měl sloužit k potvrzení předpokladů a závěrů inženýrsko-geologického průzkumu a případně k jejich korekci. V rámci realizace staveb provádíme dozor při hloubení a zabezpečení stavebních jam, kontrolu materiálu v úrovni základové spáry a její přebírku a dozor a kontrolu při vrtání pilot a mikropilot. Stanovujeme také třídy těžitelnosti zastiženého materiálu.

Subdodavatelsky zajišťujeme také kontrolu zhutnění materiálu v zásypech a kontrolu únosnosti zemní pláně.

Měření výskytu radonu

Cílem radonového průzkumu je stanovení radonového indexu pozemku. Radonový index pozemku stanovujeme v závislosti na objemové aktivitě radonu v půdním vzduchu a plynopropustnosti zemin. Radonový průzkum resp. radonový index nám následně slouží jako podklad pro navrhování protiradonových opatření při stavbách či rekonstrukcích rodinných domů a jiných pobytových objektů.

Stanovená protiradonová opatření mají za cíl zajistit, aby objemová aktivita radonu (OAR) v každé místnosti pobytového prostoru, byla menší než směrné hodnoty uvedené v § 95 vyhlášky č.307/2002 Sb ve znění pozdějších předpisů.

Rešerše archivních dat

Geologická rešerše by měla mít za úkol maximálně využít údaje, které již byly o daném území (či o jeho širším okolí) v minulosti na různých úrovních získány a učinit tak průzkum, který by měl na tuto rešerši v budoucnu navazovat, co nejhospodárnější. Měla by také přinést stavebníkovi základní obraz o geologických poměrech na lokalitě včetně předpokládaných geologických typů zemin a hornin, jejichž zastižení lze v rámci uvažované výstavby očekávat.

Jedním ze základních postupů při tvorbě geologické rešerše je podrobné studium veškeré dostupné archivní dokumentace. V průběhu tohoto studia shromažďujeme a hodnotíme všechny dostupné geologické, hydrogeologické a inženýrsko-geologické podklady, které se vztahují k zájmovému území a jeho okolí. Při studiu archivních podkladů využíváme zejména archiv Gefondu ČR a také archiv společnosti EKOHYDROGEO Žitný s.r.o.