Hydrogeologie

V oblasti hydrogeologie se zaměřujeme především na zkoumání výskytu podzemní vody a jejího využívání co by zdrojů pitné a užitkové vody. Souběžně s tímto se soustředíme také na zajištění ochrany podzemních a povrchových vod před možným znečištěním a na posuzování vlivů staveb na odtokové a hydrogeologické poměry.

V rámci řešení hydrogeologické problematiky se tak zaměřujeme zejména na:

  • projektování a realizaci vodních děl (vrtaná studna, vrt pro tepelné čerpadlo)
  • legalizaci stávajících studní
  • posouzení možnosti likvidace srážkových vod zasakováním do horninového prostředí
  • posouzení možnosti vypouštění přečištěných odpadních vod z ČOV do podzemních a povrchových vod
  • režimní měření podzemních, povrchových, skládkových a odpadních vod
  • průzkum vlivu těžby na vodní režim okolí
  • návrhy a revize ochranných pásem vodních zdrojů
  • průzkumy pohřebišť – zjištění základních požadavků zákona 256/2001 Sb.
  • Analytické řešení Povodeň – 1D model

Projektování a realizace vodních děl

Naší hlavní činností v rámci projektování a realizace vodních děl je zejména realizace vrtaných studní pro potřeby individuálního a hromadného zásobování pitnou a užitkovou vodou a také budování tepelných čerpadel sytému země / voda.

V rámci realizace vrtané studny provádíme vše od zpracovaní projektu hydrogeologických prací dle zákona č. 66/2001 Sb., přes vyvrtání hydrogeologického průzkumného vrtu (studny) a provedení hydrodynamické (čerpací a stoupací) zkoušky až po legalizaci vrtané studny (od územního rozhodnutí až po kolaudační souhlas).

Podobně i v případě budování tepelného čerpadla se v našem podání jedná o komplexní činnost zahrnující mimo jiné prováděcí projekt geologických prací, vrtné a technické práce, projektovou dokumentaci vrtu pro tepelné čerpadlo a také potřebné hydrogeologické vyjádření. Zajišťujeme i vystrojení vrtu geotermálními vertikálními sondami a montáž primárního okruhu. Za stavebníka jsme také schopni vyřídit rozhodnutí o umístění stavby dle zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění (stavební zákon) a souhlas dle § 17 zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění (vodní zákon).

Legalizace stávajících studní

Pro studny již využívané bez stavebního povolení provádíme zpracování vyjádření osoby s odbornou způsobilostí podle zákona č. 62/1988 Sb. o geologických pracích, které je následně podkladem pro vydání stavebního povolení a povolení k odběru podzemních vod

Vyjádření osoby s odbornou způsobilostí je zaměřeno zejména na navržení doporučených odběrů podzemní vody, možnosti a rozsah ovlivnění okolních zdrojů podzemní vody a vyhotovení projektové dokumentace – technického popisu studny.

Posouzení možnosti likvidace srážkových vod zasakováním do horninového prostředí

Tam, kde z nově vybudovaných staveb není možné odvádět srážkové vody do kanalizace, zpracováváme pro stavebníka odborné posouzení možnosti likvidace zachycených srážkových vod vsakem do horninového prostředí.

Srážkovými vodami rozumíme povrchové vody vzniklé dopadem atmosférických srážek na stavbu, zařízení či plochu podstatným způsobem měnící přírodní odtokové poměry.

Při řešení zasakování srážkových vod existuje vždy možné riziko negativních vlivů na okolní stavby a zařízení, popř. změny stability svahů. Z toho důvodu je vždy vyžadováno provedení hydrogeologického průzkumu.

Norma ČSN 75 9010 dělí stavby z hlediska rozsahu hydrogeologického průzkumu na nenáročné stavby (kde redukovaný půdorysný průmět odvodňované plochy Ared, je menší než 200 m2) a náročné stavby (kde redukovaný půdorysný průmět odvodňované plochy Ared, se rovná nebo je větší než 200 m2).

Z hlediska návrhu hydrogeologického průzkumu se pak dle téže normy přírodní poměry dělí na jednoduché poměry (kde geologická stavba je příznivá, monotónní a hladina podzemní vody není napjatá a nachází se 2 m a více metrů pod terénem) a na složité poměry (se složitou geologickou stavbou, hladina podzemní vody je v hloubce méně než 2 m p.t., lokalita se nachází v ochranném pásmu či CHOPAV, existuje nebezpečí sesuvů apod.).

Námi provedený hydrogeologický průzkum tak může mít ve finále dvě podoby.

Pro nenáročné stavby v jednoduchých poměrech zpracováváme tzv. orientační průzkum. Ten má zpravidla formu rešerše všech předcházejících geologických prací doplněné povrchovou rekognoskací zájmového území. Výsledkem je zpráva o vsakovacích poměrech na lokalitě, obsahující odhad koeficientu vsaku, zhodnocení možnosti vsakování srážkových vod a doporučení pro návrh vsakovacího prvku.

Pro náročné stavby nebo pro stavby ve složitých poměrech pak provádíme průzkum podrobný. Ten zahrnuje terénní vrtné (sondovací) a laboratorní práce v normou stanoveném rozsahu. Výsledkem je zpráva o vsakovacích poměrech na lokalitě, obsahující údaje o koeficientu vsaku vypočítaného na základě vsakovacích zkoušek, zhodnocení možnosti vsakování srážkových vod, včetně stanovení podmínek a doporučení pro návrh vsakovacího zařízení.

Posouzení možnosti vypouštění přečištěných odpadních vod z ČOV do podzemních a povrchových vod

Pokud nelze přečištěné vody z domácí čističky odpadních vod odvádět do místní kanalizace a je možné volit variantu vypouštění těchto vod do vod podzemních či povrchových, zpracováváme pro stavebníka hydrogeologický posudek. Ten řeší vliv vypouštění přečištěných odpadních vod na hydrogeologické a odtokové poměry a okolní objekty.

Hydrogeologické posudky pro vypouštění přečištěných odpadních vod z ČOV doprovázejí zpravidla projekt samotných čistíren, u kterých se dle vodního zákona jedná o vodní stavbu (potřebují tedy ke svému schválení projekt a hydrogeologický posudek).

Analytické řešení Povodeň - 1D model

V rámci projektu Metodika a technologie pro odhad vlivu dynamického působení hladiny podzemní vody na povodňovou situaci bylo vytvořeno analytické řešení Povodeň 1D model, jímž lze na základě sledování hladiny povrchového toku a základního hydrogeologického popisu lokality modelovat vliv povodně na hladinu podzemní vody v blízkosti toku. Tato metoda umožňuje definovat havarijní stavy hladin, které mohou představovat riziko např. z pohledu ohrožení budov, apod. Tímto způsobem je tak možné orientačně definovat hladiny, při kterých lze aktivními zásahy minimalizovat negativní dopady povodně.

Pro potřeby praktické aplikace bylo analytické řešení zpracováno v aplikaci MS Excel. Základními vstupními parametry výpočtu odezvy hladiny podzemní vody jsou:

H0 ustálená hladina v řece před začátkem simulace (před povodní), která odpovídá hladině v řece po skončení povodně v řece [m]

Hmax hladina v řece při povodni [m]

T transmisivita [m2.s-1].

S storativita napjatého kolektoru [-]. Při využití pro kolektor s volnou hladinou nutno zadat drenážní pórovitost. Nejedná se o specifickou storativitu.

dt doba trvání povodně [hod]. Po celou dobu je hladina na úrovni Hmax.

q boční přítok ze svahů [l.s-1.km-1]. Probíhá po celou dobu simulace.

i počáteční hydraulický gradient daný bočním přítokem ze svahů [-].

Výstupem v tabulkovém kalkulátoru MS Excel je vypočtená piezometrická výška hladiny podzemní vody v konkrétním bodu (tj. vzdálenosti od řeky) a v daném čase od začátku povodně. V aplikaci MS Excel jsou rovněž připraveny grafické výstupy analytického řešení ve formě grafu piezometrické výšky hladiny podzemní vody v závislosti na vzdálenosti

od řeky a grafu piezometrické výšky hladiny podzemní vody v závislosti na čase

od začátku povodně. Vypočtené orientační úrovně hladiny podzemní vody lze použít pro nastavení hlásných hodnot přístroje EHGlogger.