Nyní už máš za sebou první mezinárodní setkání se zahraničními studenty v Rumunsku. Jaký komunikační jazyk jste společně zvolili a jak Vám to šlo? Můžeš nám to popsat?

Jelikož tam bylo dost lidí z různých zemí tak pro komunikaci byla logicky vybrána Angličtina. Kdyz bych to bral skupinově, tak jsme na tom my Češi byli nejlépe, co se tyče běžné konverzace v Aj. Ale samozřejmě bylo i hodně jiných lidi co mluvili skvěle anglicky, akorát to bylo spíš individuálně. V každé skupině se někdo našel. Rumunský učitelé povětšinou spíš neuměli než uměli, ale vím že se snažili. Na překlad jsme tam měli jednu paní a díky té jsme tak nějak věděli co se děje, uváděla všechny akce, tlumočila atd. Musím upřímně říct že jsem hrdý na to jak naše česká skupina konverzovala a zapojovala se do aktivit a také na to, jak mluvila naše paní učitelka Novakovska. Věděl jsem ze mluví anglicky, ale ze až tak dobře jsem nečekal. Hodně se zapojovala, byla komunikativní a asi i nejvíc sympatická ze všech co tam byli. Podle mě to od Čechů nikdo nečekal.

Mohl bys nám také popsat, v čem ještě ( kromě komunikace a orientace v cizím jazyku) vidíš ve vztahu k projektu svůj osobní posun?

Nevím jestli cítím nějaký posun já osobně, ale můžu říct, že je tu velká škála věcí a situací co dá člověku zajímavé zkušenosti. Určitě to člověka naučí samostatnost, komunikaci, empatii a v tomto případě i hodně trpělivost.

Hodně záleží jak se člověk angažuje.

Byly na cestách nebo při pobytu nějaké výzvy, kterým jsi ty nebo Vaše skupina museli čelit?

Těch výzev bylo, že bych je nespočítal. Ne všechny jsou publikovatelné ale například naše cesta z Devy zpět do Bukureště. Všiml jsem si, že v Rumunsku je doprava dosti svižná.

Ochutnal jsi nějaký pokrm, který jsi předtím neznal? Jak se jmenoval a jak ti chutnal?

Ochutnal jsem Grand Big Mac. Jde o větší verzi Big Macu, která se ale v ČR neprodává. Byl výborný, ale hranolky byli opravdu hnusné, mají tam nějaké zakroucené a barvou do červena. Ten Mekáč jako takový byl taky dost na nic, Rumuni vůbec neumí efektivně rozřadit Menu na tabule, tak, aby to bylo přehledné a člověk si mohl vybrat. Jak to mají v kuchyni ani vědět nechci, protože to těžce nestíhali, na jidlo jsme čekali průměrně tak 25 min (což ve finále nebylo tak dlouho po návštěvě jiných restaurací). Měli v tom hrozný zmatek a vypadali, že jim to bylo úplně jedno. Například jsem čekal u pokladny a takových dobrých 8 minut za mnou nikdo nepřišel a pak najednou přišel týpek za pokladnu, podíval se na mě, něco si tam objednal sám pro sebe, dal tam peníze a šel zase pryč, what the fuck tohle by mělo být naopak ne? V ten moment jsem byl opravdu zmatený.

Při Vašem pobytu jste navštívili i školu našich zahraničních partnerů. Probíhá výuka na rumunské střední škole obdobně jako u nás nebo je vše hodně jiné? Co je jiné?

Čekání, čekání a čekání. Tohle nebyl problém jenom té školy, ale tak nějak celého Rumunska. Lidé tam nějak vůbec nedokázali chápat podstatu času, člověk tam reálně nonstop na něco čekal. Toho nevyužitého času ve škole bylo opravdu hodně a i jsme tam byli zbytečně dlouho, když by škola byla namísto do 7 třeba do 3 a my pak mohli ještě do města, bylo by to skvělý. Možná jsem jenom zvyklý na to, že v Praze se tak nějak všechno děje rychle, ale já, jakožto celkem netrpěliví člověk jsem na tohle celkem umíral. Mě dokáže vyvést z míry i když přede mnou jde tlustý člověk pomalu a já ho nemůžu obejít a co teprve potom když musim někde hodinu čekat a zírat. Časově velmi blbě rozpracované, na druhou stranu jsme kvůli tomu byli všichni celkem dlouho po spolu. Bylo vidět že se opravdu snaží udělat dobrý program a snaha se cení. Občas mi to přišlo takové trochu falešné a na sílu. Hodně se snažili protlačit jak jsou na tom dobře, jak jsou Rumuni nadčasový a úžasný. Udělali úplně zbytečnou a nejspíš i drahou akci, kde jsme opět byli zbytečně dlouho a pojmenovali to “party” kde vlastně nikdo nevěděl co tam máme do háje dělat a celé to na mě působilo spis jako nějaká formalita.

Školní komplex byl opravdu velký a dobře vybavený, jakou mají výuku nedokážu říct protože pochybuju, že je taková jako ta kterou jsme měli. Ale škola mi přišla moc hezká, taky si myslim, že je to tam víc hierarchické než v ČR a to je co říct.

Splnil výjezd tvoje představy? Jel bys příště zase?

Vím, že jsem v předešlých otázkách nebyl zrovna milý, ale zájezd byl naprosto úžasný. Jel bych zase a jel bych klidně zítra. Měli jsme skvělou partu se kterou jsem se nikdy nenudil. Měli jsme s sebou super učitelky a mám opravdu hodně hustých zážitků. Bylo o nás skvěle postaráno a za to děkuju vám pani ucitelko. Miluju cestování.

Co bys vyřídil svým vrstevnikum, kteří se teprve rozhodují, zda se do Erasmus plus programu přihlásit?

Ať to nechají být, abych mohl jet znovu já.

Ne dělám si srandu, řekl bych jim ať se vůbec nerozhodují a rovnou se tam zapíšou. Jelikož je to i hrazené, tak nevidím reálně ani jednu negativní stránku na tomto programu. Nevyužít takovou nabídku je čirá hloupost.

Jaký komunikační jazyk jste společně zvolili a jak Vám to šlo? Můžeš nám to popsat?

Všichni si zvolili angličtinu a jeli jsme tam s tím že si o něco zlepšíme angličtinu.

Když jsme dorazili na kolej, kde byli jiní studenti z jiných státu tak 50% neumělo anglicky. A hodně učitelů neumělo anglicky.

Mohl bys nám také popsat, v čem ještě ( kromě komunikace a orientace v cizím jazyku) vidíš ve vztahu k projektu svůj osobní posun?

Můj osobní posun po tomhle zájezdu je to, že jsem se přestal bát dělat věci před velkou skupinou lidí. A v tom my pomohly odpolední aktivity ve škole. Mluvili jsme a zpívali jsme do mikrofonu. Přednášeli jsme prezentace před třídou. A já jsem si to užíval.

Byly na cestách nebo při pobytu nějaké výzvy, kterým jsi ty nebo Vaše skupina museli čelit?

Hlavní výzva podle mě byla se domluvit a povídat si s lidmi z jiných států kteří neuměli anglicky. Takže jsme se domlouvali gestama nebo nebo jsme používali Google překladač.

Ochutnal jsi nějaký pokrm, který jsi předtím neznal? Jak se jmenoval a jak ti chutnal?

Žádný pokrm který jsem ochutnal pro mě nebyl nový. Ale jídlo v Rumunsku mi moc nechutnalo.

Při Vašem pobytu jste navštívili i školu našich zahraničních partnerů. Probíhá výuka na rumunské střední škole obdobně jako u nás nebo je vše hodně jiné? Co je jiné?

To je strašně těžké odpovědět na tuhle otázku, protože ve třídě bylo strašně moc lidí takže tam byl strašně velký zmatek. A nemohl jsem pochopit jak ta škola funguje. Jediný co jsem si všiml, že jsou tam víc přísný učitelé než na naši škole. A některý hodně nepříjemný.

Splnil výjezd tvoje představy? Jel bys příště zase?

Rozhodně my tenhle zájezd splnil moje představy a já jsem si to užil a rozhodne bych se zúčastnil dalšího zájezdu.

Co bys vyřídil svým vrstevnikum, kteří se teprve rozhodují, zda se do Erasmus plus programu přihlásit?

Ať se hlásej do Erasmu dokud mají šanci protože je to super věc jak někam vycestovat do zahraničí poznat jinou kulturu a lidi a naučit se nový věci.

Mohl bys nám také popsat, v čem ještě ( kromě komunikace a orientace v cizím jazyku) vidíš ve vztahu k projektu svůj osobní posun?

Dozvěděl jsem se více o zdejší kultuře a tradice. A taky jsem se spřátelil s nějakými kamarády, kteří si myslím že v budoucnu by se mi mohli hodit. A jsem rád, že jsem měl možnost poznat zdejší památky a tradice.

Byly na cestách nebo při pobytu nějaké výzvy, kterým jsi ty nebo Vaše skupina museli čelit?

Naštěstí jsme neměli tak velké výzvy, ale spíš jsme s naši skupinou byli v kulturním šoku. Zdejší kultura se výrazně lišila od těch našich. Najdete tu mnoho věcí co v Česku nenajdete. Největší výzva pro nás bylo cestování, doprava není tak rychlá a provoz byl velmi hustý. Cestu kterou v Česku urazíte za 4 hodiny tak v Rumunsko skoro za dvojnásobek času.

Ochutnal jsi nějaký pokrm, který jsi předtím neznal? Jak se jmenoval a jak ti chutnal?

První den, když jsme přijeli do školy tak jsme dostali každý kus chleba posypaný solí, podle zdejší tradice je to jen pro vzácné hosty. Jinak jsme ve školní jídelně měli celkem podobný věci jako v Česku. A o volných časech jsme spíš jedli to co nám připadalo jako vhodný.

Při Vašem pobytu jste navštívili i školu našich zahraničních partnerů. Probíhá výuka na rumunské střední škole obdobně jako u nás nebo je vše hodně jiné? Co je jiné?

Výuka se zde výrazně liší od té naší. Ve škole, kde jsme byli, tak studenti trávili skoro celý den ve škole. A až od 7 mohli domů. Nevím jak je to na ostatních školách. Škola kde jsme byli, vychovávala a trénovala vrcholový sportovce, takže hned po výuce mají oběd a potom trénink do večera. Moc se mi nelíbilo jak zdejší učitelé všechno prodlužujou.

Splnil výjezd tvoje představy? Jel bys příště zase?

Ano, splnilo to moje představy, určitě bych se příště přidal na další zájezd.