10. února 2024
Umíte si představit Křemílka bez Vochomůrky? Alvina se Simonem, ale bez Theodora? (Chikmunkové) Nebo snad rok bez tradičního "vodění medvěda"? Že ne? Ani my ne! A proto jsme se i přes náročnost tratě vydali znovu celou vesnicí. Ačkoli se to zdá býti jednoduché, opak je pravdou. Vesnice, jako by se nějak zvětšila, písně, jako by se vyhrávaly snad vždy o sloku delší, nebo jsme přeci jen vyčerpanější? Nezdá se to, ale náročnost pochodu nabírá rok od roku na síle. Masky stárnou, síly slábnou? I přes chabou účast se ale nechceme téhle tradice prozatím vzdát. Nejen vidina vůně čerstvě usmažených koblížků, mnoho dobrot v bříšku, ale i energie opět skvěle naladěného hudebního doprovodu muzikantů Hradeckého orchestru byla pro nás hnacím motorem. Sluníčko svítilo, venku jako by bylo už jaro, počasí bylo doslova andělské. Že by nám ho seslalo snad samo nebe? Seslalo! Nebe nám seslalo i masky, které zůstaly téhle tradici věrné. Velký dík patří všem, kteří medvěda spolu s jeho družinou mile přivítali a pohostili. Nemůžeme zapomenout ani na občany, kteří nejsou již mezi námi, ti by příchod medvěda, muzikanty a jejich vyhrávané lidovky vyhlíželi pomalu od rána. Už právě pro tyhle vzpomínky na naše předky nechceme o vodění medvěda přijít. Jako loni, věříme i dnes, že se naše družina příští rok o pár masek rozroste! (Pár rovná se deset.)
SDH Chvalíkovice
Ve Chvalíkovicích, dne 10.2.2024, Beinhauerová Zuzana, SDH Chvalíkovice