Historie

Rádi bychom Vám přiblížili historii spolku a stručně bychom chtěli zachytit vývoj a rozvoj hasičstva v obci, převážně z dob jeho založení až do současnosti.

Z prvotní kroniky sboru dobrovolných hasičů ve Chvalíkovicích lze vyčíst toto:

"Potřeba hasičského sboru ve Chvalíkovicích cítila sesice již po několik let, avšak dílem pro naléhavé potřeby obecní, dílem pro vystupování sobě protivných stran v obci odkládáno se zřízením hasičského sboru. Aby aspoň úplný nedostatek hasičského nářadí odčiněn byl, tak dne 11. března 1894 koupila obec starou kontribuční stříkačku na Hradci - Podolí za cenu 51 zl."

Přípravné kroky ke zřízení dobrovolných hasičů ve Chvalíkovicích, stejně jako dostatečný počet přihlášených členů, se vztahuje k 24. dubnu 1895, kdy byly podány stanovy sboru k úřednímu schválení. Výnosem c.k. Zemské vlády slezské, ze dne 16. května 1895, číslo 7739, bylo povoleno zřízení spolku Hasičský sbor Chvalíkovský. Po doručení tohoto schválení, se konala ustavující valná hromada hasičského sboru, a to 9. června 1895, kdy byl také sbor oficiálně založen. Z přihlášených 43 členů, se ustavující valné hromady zúčastnilo 31 členů, následně se sbor skládá z 25 členů činných a 10 členů přispívajících. Ustavující valnou hromadu zahájil starosta obce p. Jan Beinhauer, jako předseda zřizovacího výboru a p. Antonín Kuzník vysvětlil stanovy. Prvním starostou sboru se stává p. Jan Beinhauer - majitel fojství, velitel pak p. Josef Beinhauer - rolník z č.p. 9. Prvním majetkem sboru je koňská ruční čtyřkolová stříkačka, dvouproudová, včetně příslušenství, kterou hasičům koupil Obecní výbor ve Chvalíkovicích od firmy R.A.Smekal, ještě před založením sboru, a to 10. března 1895, za 1070 zl. Hasiči poté obci dluh spláceli po několik dalších let, kdy byla stříkačka úplně zaplacena se neví, ale podle dostupných záznamů, bylo v roce 1904 uhrazeno asi 2/3 dluhu. Sbor neměl žádnou další výzbroj, nářadí, skladiště, a dosud nebyl vycvičen v zacházení se stříkačkou, která byla provizorně umístěna ve školní stodole. První ušité obleky si hasiči pořídili 8. prosince 1895, čepice pak 19. ledna 1896, vše za 102 zl.

Během prvních let provozu byla stříkačka několikrát nefunkční a musela být opravována. Snad největší oprava byla provedena v roce 1914, kdy stříkačka vypověděla službu. Opravy se nejdříve ujal tovární Helebrant z Opavy, ale práci provedl velmi nekvalitně a stav po opravě byl horší než před ní. Za opravu si továrník Helebrant naúčtoval 90,- Kč, které sbor také zaplatil. Chybou spolku ovšem bylo, že stříkačku řádně nepřevzali a neodzkoušeli. To, že továrník Helebrant sliboval a dělal něco čemu nerozuměl, žádal po něm sbor vrácení poloviny mzdy za opravu. Ten s tím nesouhlasil, ale vyžádal si lhůtu na rozmyšlenou, mezitím ovšem zemřel. Proto musel být povolán montér od výrobce R.A. Smekala, který stříkačku rozebral a strojní část odvezl na opravu do továrny v Čechách u Prostějova. Po zasazení nových kuželů a upravení pístu byla stříkačka opět plně funkční. Oprava tehdy stála 190,- Kč.

V prvních letech činnosti, mimo hašení požáru, se sbor osvědčil v udržování pořádku při zábavách, kde členové svědomitě konali převzaté úkoly, avšak u občanu chvalíkovských, si sbor nezískal ani vážnosti, ani přízně. Přesto však hasiči doufali, že bude uznáno, jak obětují své síly, svůj čas a své peníze ne k prospěchu svému, nýbrž k užitku svých spoluobčanů. Od roku 1897 klesala činnost hasičského sboru, poklesla i láska a důvěra ve sbor. Příčinou toho nebyli ani tak členové, jako spíše peněžní nesnáze sboru, který musí platit za výzbroj, členové dovolávali se soukenného stejnokroje a obec nutí sbor k dalším splátkám za stříkačku. Proto zavládla jakási lhostejnost ve věcech hasičských. Ta do jisté míry pominula po převzetí vlastního skladiště v obecním domě č.p. 58. Náklady spojené ses stavbou skladiště hradila obec, která sboru prakticky zařízené prostory předala do užívání 29. září 1901. Za roky s výrazným počtem požáru byl považován rok 1904 a rok 1906, o čemž svědčí záznamy z kroniky sboru.:

"Poněvadž r. 1904 bylo přes léto velké sucho a nepršelo v červnu, v červenci až do 15. srpna, bylo všecko hodně vysušené doma, v lese i na poli. Od odhozené sirky vznikaly požáry, ano o mnohých se tvrdilo, že povstaly přímo do slunečního úpalu. V celé krajině daleko široko, byly požáry velmi časté a na obzoru skoro každodenně bylo viděti oheň jeden, někdy i více požárů najednou. Nejen že hořely budovy, nýbrž i lesy, obilí stojaté, ano i louky. U nás také dne 11. 7. 1904 hořelo stlaní v lese Břemí, bylo však ještě zavčas zadušeno, proto větší škody nebylo. Toho roku 1904 zažili jsme několik nehod se stříkačkou. Jednou stříkačka při ohni nepracovala, po druhé vyjeli jsme k ohni bez sacího koše, potřetí bez provazu u koše. Avšak zdá se, že toho vinu nenese zbrojmistr ani sbor, nýbrž cizí zlomyslník, neboť ku stříkačce měli přístup mnozí nepovolaní."

Roku 1906 bylo jak obyčejné cvičení málo, ale za to zažili jsme několik požárů, které způsobily nejen veliké škody, nýbrž i veliké pobouření mysli všech občanů. Dne 8. 4. 1906 večer šlo se k požáru do Bohučovic. Sotva že hasičové vraceli se domů, hořelo zde v místě (9. 4. 1906). Stodoly na číslech 9, 10, 11 a 12 lehly popelem, založeno bylo na č. 9 a snad též na č. 11 v zadní stodole. O vzniku požáru vykládaly se různé věci, než jistého se nic nevypátralo. Dne 3. 6. 1906 vyjeli jsme se stříkačkou k ohni do Kylešovic, ale vrátili jsme se, poněvadž bylo brzo po požáru. Dne 30. 8. 1906 byli jsme při požáru ve Vršovicích, kde při silném větru a slaměných střechách oheň se velmi rozšířil, navzdor dostatečné lidské pomoci. Pro naše poměry památným je, že k tomuto požáru nočnímu vyjeli jsme ze skladiště bez hadic a bez svíček v lucernách. Nedostatek hadic byl teprve po vyjetí zpozorován, hadice stáhnuty z věšáku a naloženy na stříkačku.

1. srpna 1909, se ve Chvalíkovicích konal Sjezd hasičské župy Hradecké, který proběhl na dvoře ve fojství a shromáždil sbory z Benkovic, Bohučovic, Branky, Domoradovic, Chvalíkovic, Kajlovce, Komárova, Kylešovic, Raduně, Vršovic a Žimrovic, se 137 členy. Na tomto sjezdu přednášel zdejší učitel a jednatel sboru Ferdinand Vašek o příčinách požárů a prostředcích k jejich omezení. Značná účast a pěkný průběh slavnosti se odrazil i na tehdejší dobu na značném zisku, který činil 102,50 Kč. V roce 1909 vzdali hasiči povinné díky obecnímu představenstvu, které nechalo obecním nákladem velmi pěkně vydláždit hasičské skladiště. Jako velký pokrok byla brána obcí zřízená vodní nádržka na horním konci vesnice, která zabrala 1900 hl vody, hasičům sloužila jako zásoba vody při místních požárech, občanům zase ke každodenní potřebě. Do užívání byla dána v roce 1911. Toho roku sbor ke své podpoře založil i první pomocný hasičský sbor dorostu o 12 členech. Nutno dodat, že v těchto letech byla zdokonalena výzbroj, zlepšil se výcvik i kázeň, většina členů pracovala s chutí, a proto si sbor vydobyl náležité vážnosti v obci. Po vypuknutí 1. Světové války v roce 1914, byla činnost sboru do značné míry znemožněna, z 22 činných členů se jich 20 stalo vojáky. Chod sboru zajišťoval jen jednatel, který se staral o udržení běžného pořádku a zbrojmistr, který udržoval výzbroj a stejnokroje. Předvídaje nedostatek vycvičeného družstva, chtěl učitel Ferdinand Vašek v zacházení se stříkačkou vycvičit i několik děvčat, aby v případe potřeby dovedly rychleji a účinněji vypomoci. Po prvním zdařilém cvičení, se ovšem další již neuskutečnilo, neboť ho překazila závist. Proto musel být v zacházení se stříkačkou vycvičen hasičský a občanský dorost, což dostal za úkol velitel sboru. Od založení sboru v roce 1895 do roku 1914 zasahoval chvalíkovský sbor celkem u 43 požárů, po dobu 1. Světové války nebyl ve Chvalíkovicích, ani blízkém okolí žádný požár. Informace o založení a prvopočátcích sboru výše popsané zmapoval ve své kronice tehdejší obecní učitel, jeden ze zakladatelů hasičstva ve Chvalíkovicích, pozdější jednatel a pokladník sboru pan Ferdinand Vašek.

Od konce první světové války do konce druhé světové války, nemá sbor žádné záznamy o činnosti hasičů v obci, buď se tyto nedochovaly a byly zničeny, nebo se záznamy o činnosti sboru neprováděly, případně jsou uloženy na neznámém místě.

Další činnost sboru je tedy zdokumentována až od 25. října 1945, ze zápisu lze vyčíst, že první ustavující schůze po osvobození Československé republiky byla 21. května 1945, starostou je p. Josef Beinhaeur, č. p. 16, velitelem pak p. František Hrbáč č. p . 13. Po osvobození, v druhé polovině padesátých let, se činnost sboru opět pomalu rozbíhá. Válkou byla velmi těžce poškozena hasičská zbrojnice, do objektu pršelo, což nemělo dobrý vliv na výzbroj, výstroj a především na koňskou stříkačku, která byla nefunkční. Uvažovalo se o zbourání celého objektu a stavbě nové obecní hasičské zbrojnice, obec dokonce zařadila do svého rozpočtu na rok 1948 částku na výstavbu nové zbrojnice, ta ovšem nebyla ZNV v Ostravě schválena. Od konce války se tedy řešilo jaký osud zbrojnici postihne, objet mezitím chátral, až nakonec během roku 1948 došlo k opravě zbrojnice, materiál byl hrazen z prostředků Místního národního výboru, práci pak odvedli členové brigádnicky. V roce 1946 přebírá patronát v rámci kmotrovství nad Chvalíkovicemi město Železný Brod, což se projevilo i u hasičů, kteří chvalíkovským kolegům zaslali v červnu 1946, 18 kombinéz, 12 párů gumových bot, 2 hadice a jeden rozdělovač, což bylo vzato s povděkem a bratrskému hasičskému sboru v Železném Brodě byl zaslán děkovný dopis. V roce 1949 byly z tohoto daru vybrány 3 nejlepší kombinézy, zbytek byl rozprodán mezi členy.

V průběhu roku 1946 byla sborem zakoupena první motorová stříkačka, kterou zaplatil Místní národní výbor, protože sbor tak vysokou částku na nákup stříkačky neměl. Motorová stříkačka firmy Sigmund Pumpen stála 36 000,- Kč, včetně 135 metrů hadic. Ovšem hned v prvním roce byla poškozena, proto se musela nechat opravit. Poškození bylo zřejmě způsobeno neznalostí obsluhy, protože stroj přišel bez návodu k obsluze, až později byl pořádán kurz obsluh motorový stříkaček v obvodu Hradeckém. Trable s touto stříkačkou však pokračovaly i nadále, po drobných opravách byla 4. dubna 1955 stříkačka odvezena do Opavy k Východnímu nádraží do firmy Kovoslužba k provedení výbrusu, stav stroje však ani po této opravě nebyl dobrý. Následovala další oprava ve firmě Kovovýroba Opava, kde byla stříkačka odvezena 13. března 1956. Na členské schůzi, která se konala 30. července 1957, byl poprvé vznesen požadavek na nákup prvního domácího automobilu pro požární družstvo. Návrh sbor podal přes MNV na ONV. V roce 1960 byla provedena celková oprava požární nádrže na horním konci vesnice. Prostředky na materiál a plány poskytla Státní pojišťovna, veškeré práce byly zajištěny MNV. Hasiči se této opravy v hojné míře nezúčastnili, za což byli také kritizování MNV a Místní organizací KSČ. V červnu 1962 je dána do provozu požární siréna, zároveň bylo dohodnuto, že při požáru v obci se bude houkat dlouze, a při požáru mimo obec přerušovaně. V tomto roce hořel u obce stoh, sbor provedl rychlý, leč marný zásah, protože stoh se nepodařilo uchránit, a zcela shořel. Dne 12. června 1963 byla dovezena nová přenosná motorová stříkačka PS 8 v ceně 8 000,- Kč, a dne 17. září 1963 získává sbor první motorové vozidlo pro dopravu družstva, které přivezl tehdejší velitel Lubomír Valenta z Bratislavy za 25 000,- Kč. Cenu auta hradil Okresní inspektorát PO u ONV v Opavě. Jednalo se jen o nákladní vozidlo zn. RND, bylo nutné zajistit jeho zakrytí nepromokavou plachtou a upevnit lavice pro družstvo. Prostředky na úpravu vozidla pro hasičské účely uvolnil MNV. Do této doby se k dopravě družstva k požárům využíval převážně koňský potah, v lepším případě traktor s vlečkou, pokud se jej podařilo rychle sehnat. Z hlediska polohy naší vesnice řešil sbor velmi netypickou událost v roce 1965, kdy dlouhotrvající deště způsobily zatopení sklepů a studní, které členové spolku čerpali. Podobná situace nastala ještě v roce 1972, kdy letní přívalový déšť zaplavil sklepy rodinných domů a školy v dolní části vesnice.

Jeden z největších poválečných požárů v obci, vypukl 4. října 1966 odpoledne. Jednalo se o požár stodoly, u pana Chovance č. p. 6, sbor zasahoval jako první, provedl dopravu vody na požářiště z hasičské nádrže na horním konci vesnice, následně dojeli hasiči z Vršovic, požárního útvaru Opava, Kylešovic, Brano Branka a Bohučovic. Po likvidaci požáru prováděli členové sboru hlídání požářiště až do ranních hodin následujícího dne. V dalších letech nebyla činnost sboru nikterak výrazná, kromě běžných provozních věcí, se pořádaly různé zábavy pro občany obce, tradici měla zejména "Krmášová zábava".

V letech 1971 a 1972 došlo k rekonstrukci hasičské zbrojnice, z hlavní silnice byly vsazeny nové vchodové dveře, vjezdová vrata byla zcela vyměněna včetně rámů a nových prken, opraveny byly vnitřní i venkovní zdi, zbrojnici členové vymalovali a provedli nátěr fasády. Technický stav dopravního automobilu RND se postupně zhoršoval, proto bylo v roce 1971 zakoupeno z Braneckých železáren vozidlo na náhradní díly. Po opravě brzdového systému v roce 1972, následovala oprava motoru v roce 1973, na jaře roku 1975 vozidlo neprošlo technickou kontrolou, a je tudíž vyřazeno z provozu. Sbor žádá prostřednictvím Okresního výboru Sboru požární ochrany v Opavě o jiné vozidlo. Osud vozidla RND je zpečetěn na počátku roku 1976, kdy je rozhodnuto automobil sešrotovat a odvést do sběrných surovin na Palhanci což proběhlo 9. února 1976. Peníze utržené za sešrotování automobilu vylepšily sborovou pokladnu. Od této doby je sbor opět bez dopravního automobilu, což do značné míry ovlivňuje činnost spolku. 21. května 1976, požádá sbor o schválení Místního národního výboru dvoudenní autobusový zájezd do kmotrovského města Železný Brod, který i přes nepřízeň počasí prohloubil přátelství Chvalíkovic a Železného Brodu.

Nové možnosti v oblasti hašení požáru umožňuje chvalíkovským hasičům čerpání vody z hydrantů na nově vybudovaném vodovodním řádu obce. Schopnost použití tohoto vodního zdroje si hasiči poprvé vyzkoušeli při nočním cvičení na stodolu pana Bohumíra Hlaváče č. p. 14, které se uskutečnilo 22. září 1976, za účasti hasičů z Vršovic. V podvečer 19. prosince 1977 vypukl požár ve Vratimovských papírnách, závod Kylešovice, sbor se zúčastnil hašením požáru i když neměl vozidlo, ale stříkačku na místo dopravil traktorem z místního JZD a mužstvo dojelo auty. I přes tyto potíže dojeli naši hasiči k požáru jako první dobrovolný sbor.

V roce 1978, po jarní výměně oken ve stávající hasičské zbrojnici, se v souvislosti s plánovanou výstavbou v obci uvažuje o výstavbě nové hasičské zbrojnice. K tomuto záměru ovšem nikdy nedošlo. Na přelomu měsíce září a října roku 1978, se podařilo sboru získat úplně nový dopravní automobil Avia - 30, který zakoupil MěNV v Opavě. Vozidlo bylo ihned doplněno výstražným zařízením na kabině vozu a sedačkami na ložné ploše. V sobotní podvečer 21. dubna 197, vypukl požár stodoly pana Bohumíra Hlaváče č. p. 14. Zde mohli hasiči naostro uplatnit své zkušenosti ze cvičení, které na stejný objekt pořádali v září 1976, ovšem tentokrát byl tlak vody v hydrantové síti nedostatečný, hledání jiného vodního zdroje prodloužilo dodávku hasiva na požářiště, což zapříčinilo i přes veškerou snahu hasičů z Opavy a Vršovic, že stodola byla po požáru určena k demolici. Na podzim roku 1981 byla provedena celková rekonstrukce střechy požární zbrojnice, došlo k položení nové střešní krytiny a výměně staré dřevěné věže na sušení hadic za novou železnou. Ještě větší rekonstrukci prošla hasičská zbrojnice v letech 1986 a 1987, kdy byly vyměněny dřevěné stropy a podlahy za betonové, byl proveden nový vnitřní rozvod el. energie v budově, vystavěna klubovna v podkroví, zhotoveny nové železné schody na půdu, omítnuté vnitřní i venkovní zdi, zbrojnice byla vymalována a dostala novou fasádu.

Dne 19. října 1990 byla ze Skalice dovezena nová motorová stříkačka PPS 12 s kompletním vybavením, kterou zakoupil tehdejší MěNV v Opavě za 59 000,- Kč. S touto stříkačkou má ovšem sbor do dnešní doby neustále problémy, častokrát musela být pro svou poruchovost opravována, a to z důvodu různých závad. Nicméně stříkačka je funkční, i když její výkon není optimální, což se projevuje zejména při hasičských soutěžích. Na podzimu roku 1996 se začalo s přestavbou obecního bytu, který byl součástí hasičské zbrojnice. Obecní úřad tyto prostory přidělil sboru, ten na obecní náklady provedl celkovou rekonstrukci, zřízeny byly sociální prostory, z bývalého bytu vznikla nová klubovna, která je využívána dodnes. Tato rekonstrukce byla ukončena zprovozněním žumpy v polovině roku 2001. Na zasedání obecního zastupitelstva dne 29. září 2004, bylo rozhodnuto, že obec prodá dopravní automobil Avia - 30, a pro hasičské účely zakoupí ojetý devítimístný užitkový vůz.

Do dnešního dne (roku 2005) se ovšem nepodařilo skloubit technické požadavky vozidla s finančními možnostmi, a tudíž vozidlo zatím nebylo zakoupeno. Dne 2. října 2004 se rozběhly práce na stavbě dřevěné zastřešené pergoly, která je součástí západní strany budovy zbrojnice. Pergola je dostavěna a slouží členům. Na jaře roku 2005 byla provedena celková renovace staré koňské stříkačky. S konečným výsledkem této nákladné opravy jsme navýsost spokojeni a předčil naše očekávání.

V době příprav na oslavy 110 let založení sboru byl vznesen požadavek na zakoupení prvního chvalíkovského hasičského praporu, který se ve spolupráci s Obecním úřadem podařilo do oslav sboru zhotovit.

Autor: Zbyněk Tvrdý

Hasičský sbor Chvalíkovice v roce 1931

dole zleva: Stoklasa František, učitel Pruška, Vícha Jan, Beinhauer František 36, Beinhauer Jan, Věntus Josef 33, Valušek Ignác

uprostřed zleva: Beinhauer Jan - zbrojnice, Beinhauer Josef 16, Valenta Josef 30, Hrbáč Antonín 3, Hrbáč František 13, Kuzník František, Hendrych Jan 38

nahoře zleva: Vícha Robert, Beinhauer Jindřich 16, Kolovrat Jan, Kuzník Hubert, Hendrych Jan, Hendrych Robert, Škrobánek Adolf, Hendrych Albert, Hendrych Karel 19, Hendrych Oldřich, Beinhauer František 35

Kulturní program při akci "Kácení máje" v roce 1960, kterou sbor pořádal.

Soutěžní družstvo v Hradci nad Moravicí v roce 1964

dole zleva: Novák Vlastimil, Beinhauer František, Novák Miloš

nahoře zleva: Hendrych Rostislav, Novák Josef, Hlaváč Bohumír, Hrbáč Jiří 73, Valenta Lubomír, Hrbáč Jiří 39, Věntus Josef

Oslavy 75 let založení sboru v roce 1970

zleva: Fajkus Bohumil, Beinhauer František st., Beinhauer Antonín, Vícha Jan, Škrobánek Adolf, Hrbáč František, Hendrych Bohumil, Cihlář Ladislav

Vyznamenaní členové po slavnostní schůzi při oslavách 75 let založení sboru v roce 1970

vpředu zleva: Beinhauer Antonín, Hendrych Bohumil, Fajkus Josef, Hendrych Albert, Fajkus Bohumil

vzadu zleva: Škrobánek Adolf, Beinhauer František, Vícha Jan, Uvíra František, Hendrych Robert 47

Oslavy 75 let založení sboru v roce 1970 - Vícha Jan 34

Sbor po slavnostní schůzi při oslavách 75 let založení sboru v roce 1970

Chvalíkovský sbor 4. dubna 1976

dole zleva: Tvrdý Josef, Hendrych Josef, Vícha František, Beinhauer Antonín, Věntus Jaroslav, Fajkus Josef st., Škrobánek Adolf

uprostřed zleva: Novák Robert, Valenta Antonín, Hrbáč Milan, Hlaváč Bohumír, Stoklasa Miroslav, Vainar Josef, Valentová Vlastimila, Věntus Gabriel, Beinhauer Jiří, Hendrych Robert, Hrbáč Zdeněk

nahoře zleva: Novák Vladislav, Valenta Lubomír, Věntus Vladimír, Hrbáč Vladimír, Nosek Ladislav, Fajkus Josef ml., Binar Břetislav, Věntus Isidor, Beinhauer František

Družstvo mužů, které se zúčastnilo námětového cvičení v Kylešovicích v roce 1979

dole zleva: Valenta Lubomír ml., Binar Antonín ml., Stoklasa Miroslav, Pavlíček Karel, Fajkus Josef ml.

nahoře zleva: Věntus Vladimír, Kuděla Václav, Beinhauer František, Valenta Lubomír st., Vainar Josef

Žákovské družstvo u zapálené vatry v rámci oslav osvobození obce v roce 1980

zleva: Fisher Pavel, Hendrych Petr, Věntus Vladimír - vedoucí, Věntus Lumír, Hlaváč Jaromír, Věntus Vojtěch, Tvrdý Milan, Věntus Jiří, Hlaváč Tomáš