Probírat se sportovně-motoristickou minulostí Zdeňka Sedláčka a nevzpomenout přitom na Karla Novotného, kamaráda ze školních lavic, to by bylo velikou historickou nedůsledností. Vždyť první kola, jejichž otáčky směřovaly Zdeňkův život na závodní tratě, nebyla kola koloběžky, ale kola od kočárku, která s Karlem používali ke konstrukci dřevěných kár.

A byl to právě Karel Novotný, se kterým vedli společné úvahy o tom, jestli dráždit bahno a výmoly terénních tratí, či vrhat se do zatáček silničních okruhů. To když spolu křižovali českou krajinou na svých dvoudobých cestovních krasavicích, Zdeněk na Jawě250 a Karel na ČZ 175.

Zatímco Zdeněk se vydal ve šlépějích Gustava Havla a Bohouše Stašy, Karlovi učarovala Šestidenní a Stříbrná váza a vydal se po stopách Mašity a Stodůlky.

Rozdílnost disciplín znemožňovala oběma kamarádům měřit své síly na společných kolbištích. Ale existuje obor motoristického klání, kde lze využít spolupráce dvojice. Ano, jsou to sajdy. Kde jinde lze tréninku letité spolupráce využít jinde než právě tady? Kárky z prkýnek tak vystřídala sajdkárkrosová mašina a pozornost hlídače pražského parku (tzv. šedého mora) pozornost diváků regulérních tratí. Celé toto dobrodružství má počátek v roce 1981. Zdeňkovou obživu tehdy zajišťovala mzda za práci řidiče autobusu a důvěra zaměstnavatele o rok později vyvrcholila svěřením zkušební Karosy na víkend. A Zdeněk svěřený majetek prověřil důkladně. Nejen jízdní vlastnosti a chod motoru, ale především vlastnosti kapacitní. Výsledek testu byl pro autobus vynikající – Sajda se do Karosy vejde! A tak začalo veliké dobrodružství, a to jen tak mimochodem jako přestávky v seriálu silničních závodů, na jejichž konci stál Zdeněk na prostřední bedně. Ale vraťme se k terénu. Píše se květen 1982 a zkušební Karosa míří na Moravu.

Čeká se na odstartování “MEDLOVSKÉ SKALKY 82“.