O Mustangu byla již řeč v textu hlavní stránky. Připomeňme jenom krátce, že Jawa 50 Mustang byla pro patnáctiletého kluka naprostým velebohatstvím. A ještě i pro šestnáctiletého. Ale ! Byla to přeci jenom padesátka. Ve velkém panáku zběsile lítal malý prcek, a to za zvuku, který každým rokem stával se nedůstojnějším světa muže dospělého. Bez řádného prokluzování spojky se to nerozjelo a trapný pokles otáček po rozjetí jasně naznačoval, že sportovní duch nemůže být tímto strojem uspokojen na věky. Prostě a krátce – byl to fichtl.
Ale taková dvěapůle, nebo alespoň stopětasedma, to už nebyl žádný jekot, to už bylo regulérní a nefalšované brumlání. Strojový park se prostě musel rozšířit. A nejen o dvěstěpadesát kubíků, ale i o další dva výfuky. Nebyly sice zlověstně zdvižené (zlověstně zdvižené výfuky měl jenom Kalif, rozuměj Jawa 350 Californian), ale dva byly, to ano. Dvě robustní, stříbrná torpéda.
A k tomu samozřejmě nezbytné doplňky z Cassidy Pardubice a Okuly Nýrsko.
A když se Zdeněk s kamarádem Karlem Novotným rozhodli propálit benzín v takovýchto strojích, to nebylo jako když se Větrovec rozjel shánět Bohouše nebo náhradní díly na orchestrión. To byla přehlídka technické dokonalosti a lidského umu. Byla to prostě veliká radost ze života.
Připomeňme si ty nádherné chvíle alespoň trojicí fotografií.
A když už jsme u těch nezávodních Zdeňkových strojů, musíme tu zmínit jednu zvláštní Zdeňkovu schopnost. On sám ze skromnosti o ní nerad mluví, ale jistě se na nás nebude zlobit, když jí na této stránce připomeneme.
Zdeněk totiž se značnou uměleckou bravurou často vytvářel (ve své době velmi populární) tzv. motoristické alegorické obrazy z dějin českého národa. Jeden z nejúspěšnějších obrazů byl zachycen fotoaparátem a my se o něj se čtenáři těchto stránek podělíme následou edicí snímku ze začátku osmdesátých let. Pomocí sovětského buldozeru a německého motocyklu BMW 750 vytvořil Zdeněk scénu, potvrzující skutečnost, že kolektivizaci zemědělství předcházela nacistická okupace.