O mně
Byl velký talent! Už ve čtrnácti hrál první extraligový zápas a v nejvyšší domácí soutěži smíšených družstev několik sezón hájil barvy Rudé hvězdy Praha po boku takových borců, jako Jiří Hřebec, Pavel Huťka či Jan Šimbera. Trenéři Karel Pachovský a Lubor Stuchlý ho v pražské Stromovce vedli k tenisu na maximální razanci. "Nikdy jsem na kurtu nespekuloval. Mlátil jsem do balonu největší silou, jakou jsem mohl. Hrál jsem způsobem servis-volej a dával dvě esa do gamu“ vzpomíná nyní pětapadesátiletý Karel Matějka.
Je stejný ročník jako Ivan Lendl a moc nechybělo k tomu, aby i jeho porazil v roce 1975 na turnaji v Litvínově. ,,Vyhrál jsem první šest a ve druhém jsem vedl 4:1. Pak jsem ale hodně znervózněl.
Škoda!“ O rok později na mezinárodním juniorském turnaji v Milánu zdolal vynikajícího Itala Claudia Panattu, bratra ještě slavnějšího Adriana Panatty. V deblu v utkání proti ČLTK Praha společně s Alešem Matzenauerem zvítězil nad Pavlem Huťkou a Vladislavem Šavrdou. V polovině 70. let byl členem širšího kádru reprezentačního juniorského týmu Československa pro Galeův pohár. V sedmnácti letech Matějkův talent nečekaně zhasl. Přišly bolesti zad a s nimi obávana Scheuermannova nemoc (vychýlení páteře). ,,Měl jsem nejlepší zdravotní péči docenta Miroslava Slavíka. Rok jsem jen cvičil a plaval. Denně kilometr v bazénu. Ani to nepomohlo. Tenis jsem zas začal hrát, ale na vrcholový to už nestačilo“. Roku 1980 přestoupil do Bohemians, kde sice ještě něco odehrál, ale postupně se stal profesionálním trenérem i dobrovolným funkcionářem. Ovšem rovněž pravověrným klokanem. Už léta ve vršovickém Ďolíčku nevynechá jediný domácí zápas fotbalistů Bohemky a na řadu z nich jako fanoušek jezdí i na hřiště soupěrů….Ale zpět k tenisovým Bohemians. Mezi jeho svěřence tam patřil i současný český daviscupový reprezentant Jan Hernych. ,,Na Honzu jsem musel být tvrdý. Někdy se mu do tréninku moc nechtělo. Ale psychologicky mu dost pomáhala jeho maminka. A tatínek notář se naopak staral o finanční prostředky, aby to Honza dotáhnul tam, kde je dnes. Dřeli jsme spolu několik hodin denně.“I Matějka potvrdil staré české přísloví o tom, že kovářova kobyla chodí bosa. "Trenérské zanícení jsem hodně upnul ke své dceři Tereze. Nějaký čas se slušně prosazovala ve věkové kategorii, v níž hrála i Nicole Vaidišová. Ale když jí bylo 17, s tenisem skončila a mě to moc mrzelo“. V sezóně 2003 se Karel Matějka stal předsedou Bohemians. Tenisového klubu na pražském Hagiboru, která má nyní dvě stovky členů, ale také zajímavou minulost i přítomnost. Vždyť kromě už vzpomínaného Jana Hernycha z dalších velkých postav našeho tenisu v něm hrál Vladimír Zedník či Vlasta Vopičková. A jeho nynějším členem je i současný prezident Českého tenisového svazu Ivo Kaderka.
/napsal sportovní spisovatel Jaroslav Kirchner/