Petra a Serpa

Budu se snažit napsat všechno, jak to je s touto dvojicí :) ..nedám na ně totiž dopustit!

Nejdřív, jak se Petra k Serpovi vlastně dostala..:)

Protože díky "jistým" okolnostem přišla o svého milovaného kladrubského hřebce Ariosu, zjistila, že musí mít dalšího! V USA, kde Petra už přes 6 let žije se těžko shánějí, tak její nejlepší kamarádka Katka Hlavová se ujala úkolu, najít pro ní vhodného koně. V červenci 2008 se přijela podívat právě do hřebčína Favory, kde jsem byla tou dobou na brigádě a společně s dalšíma brigádnicema Sábou a Jančou jsme se staraly o docela čerstvě obsedlého hřebce Gss Serpa, kterého jsme si moc oblíbily. :) Katce žádný z mladých koní nepřipadal vhodný a až nakonec uviděla Serpu, tak se jim předvedl, vyfotili si ho a rozhodli se, že to je On! Tak nám odvezli toho koníčka a než se vyřídily všechny veterinární prohlídky a papírování, tak si Petra ještě asi měsíc počkala, než se ho dočkala..Další asi 3 týdny po příletu musel být v karanténě, ale pak už mohl jet konečně Domů. :) Museli ho v podstatě znovu obsedat, když měl tak dlouhou pauzu..

Nebyl to jednoduchý rok. Shodil několik chlapů, nabral svaly a pomalu se s Péťou seznamoval. Pořád to ještě není tak pevný vztah jako měla s Ariosou, ale zlepšuje se to, Serpa se zklidňuje, zlepšuje, pracuje a už prostě k Petře neodmyslitelně patří. :) Petra říká, že je to její životní kůň, se kterým se chce dostat až do Grand Prix, a tak na něj nespěchá a hezky postupně si ho zpracovává..

Tohle bude ještě dlouhý příběh, a tak jí strašně moc přeju, ať jí všechno vyjde, a ať jí Serpáček dělá jenom radost :)