První nástup

První večerní nástup byl naplněn radostí z toho, že tábor stojí a slavnostní náladou, kdy jsme po roce stáli v krojích. nováčci se dozvěděli co to znamená takový kroj nosit a všechno další, co bylo potřeba o táborovém životě vědět.

Najednou zazněla hudba a přímo do táborového kruhu přijel indián, nebo spíše indiánka :-) Její kůň se nenechal tolika dětmi vyvést z míry a poklidným krokem zastavil až u náčelníka tábora. 

Z několika indiánských slov a hlavně z posunků, jsme pochopili, že pergamen který drží v ruce je zpráva pro nás. Indiánka nám nabízela území Divokého západu, výměnou za odcizený náhrdelník, který patřil jejímu kmeni. Sice ne jednomyslně, přesto převahou jsme si odhlasovali, že náhrdelník vydáme a očekávali jsme, jaká že to území na nás čekají.