Odjezd aneb první dobrodružství na divokém západě

Naše dobrodružství začalo již při odjezdu. Někteří z nás si všimli podivně vyhlížejícího člověka chlapíka se starým kufrem. Vypadalo to, že netrpělivě čeká na vlak a choulí se do límce kabátu, aby ho nikdo neviděl.

Do vlaku nastoupil s námi, ale protože nastalo loučení, mávání rodičům vzdalujícím se na perónu a také vítání se s kamarády, přestali jsme mu věnovat pozornost.

Najednou však dveře vagonu, rozrazili šerifové. Ukazovali nám plakát hledaného muže s vypsanou odměnou a všem bylo více méně jasné, že je to tentýž chlapík, co nastoupil do vlaku s námi. Někteří z nás byli také šerifům ihned nápomocni, ale to už vlak vjížděl do Police nad Metují a strhla se honička, hledaný neznámý utíkal, co mu nohy stačily.

Nevěděli jsme, že starý kufr před svým útěkem vrazil do rukou Míše a Ádě z druhého oddílu. Naléhal, ať ho schovají a rozhodně ho nevydají šerifům. Obě holky statečně svůj úkol splnily, i když šerifové nás na nádraží vyslýchali a dokonce měli i posily na koních!