(původní neupravená verze)
Ročník 1970, s pětiletou přestávkou, kdy jsem studoval v Liberci, žiji v Trutnově, bráně Krkonoš. Profesí učitel, zkušenosti mám i s drobným podnikáním. Aktivně jsem činný v politice od roku 2001 a to především na komunální úrovni. V roce 2010 jsem byl zvolen členem Zastupitelstva Města Trutnova. Vedle domácího a evropského prostoru se zajímám také o neklidnou oblast Blízkého východu.
K rádiu jsem se dostal přes skříňku zvanou „draťák“, posléze jsem si začal vybírat pořady, které již jsou dnes (bohužel) minulostí a dnes jsou poklady rozhlasového archivu a nebo už zbyly jen vzpomínky. Za všechny uvedu Mikrofórum, nebo 3x60 a to stereo. Jak jsem začal vnímat svět kolem sebe, dostal jsem se i k těm stanicím, které nebyly úplně „v kurzu“, nicméně byly to právě Svobodná Evropa, BBC, nebo Hlas Ameriky, které informovaly o tom, co se u nás i ve světě skutečně děje. Rozhlasu zůstávám věrný stále a tomu s názvem Český na začátku obzvlášť. Jsem velmi rád, že způsob, kterým kdysi vysílaly BBC, nebo Svobodná Evropa v české a slovenské řeči v době, kdy se v Československu nemohlo vysílat o všem, zůstal typický pro vysílání Českého rozhlasu 6 a proto je tato stanice pro mě symbolem profesionální žurnalistiky a v dnešním mediálním prostředí v Česku nemá obdoby. Je moc dobře, že my, posluchači Šestky můžeme spolupracovat s lidmi se zkušenostmi ze Svobodky, či BBC. Měl jsem možnost, ještě v době kdy BBC mělo svou redakci v Praze, prostřednictvím této redakce zavítat do sídla stanice v Londýně a vidět, jak se dělá rádio. Je dobře, že Šestka Českého rozhlasu se dokáže vyrovnat tomu, co jsem mohl vidět v BBC.
To, že vznikl Klub přátel Šestky, považuji za výborné, neboť komunikace mezi rozhlasáky a jejich posluchači, kteří nemají rádio jen jako kulisu, dělá rozhlasové vysílání lepší. Umožňuje to mít určitou zpětnou vazbu pro tvůrce vysílání. Věřím, že nejen naše Šestka, ale i další stanice Českého rozhlasu budou důvodem, proč budu zapínat a ladit svůj přijímač na pomyslnou značku s názvem Český rozhlas.