Úvod do RSt

Úvod do rozvojových studií

instrukce platné pro akademický školní rok 2017-2018

  • kurz je společným dílem řady členů Katedry rozvojových studií, s nimiž se budete v rámci semestru postupně setkávat

  • v rámci mé dvouhodinové přednášky se vám pokusím představit rozdíl mezi vzděláním a kvalifikací, poodhalit historické důvody, proč chodíte na vysokou školu a (třeba) nepasete kozy ;-) a nabídnout pár argumentů, které by mohly pomoct při ujasnění si důvodu proč vlastně studovat a co očekávat od vzdělání v době, která nosí přízvisko postfaktická

  • podmínkou absolutoria je dále sepsání seminární práce na některé z vyhlášených témat (víc níže)

  • harmonogram kurzu pro akademický školní rok 2016/2017, včetně instrukci k sepsání odborného textu najdete také ZDE ve formátu PDF.

  • hlavním koordinátorem kurzu je dr. Jiří Pánek; v opravdu nezbytných případech se s dotazy obracejte na něj

Podmínky absolvování kurzu

  1. Docházka 85 % (tj. alespoň 11 bloků včetně bloku 13, který je povinný)

  2. Prezentování zvoleného pojmu (prezentační dovednosti, přesně 1 minuta)

  3. Napsání odborné práce v délce 1000–1200 slov (text bez abstraktu a literatury, abstrakt a literatura bude nad limit minimálně 100 slov)

  • student píše odbornou práci na vybrané téma z vyhlášených, pod vedením daného pracovníka katedry (viz níže)

  • odborná práce bude obsahovat abstrakt, úvod, vlastní text práce (členěný na části), závěr, seznam literatury

  • termíny:

    • téma musí student nahlásit vybranému vedoucímu práce do 31. 10. 2017

    • doporučujeme nenechávat výběr a nahlášení tématu na poslední chvíli, po přijetí 10 studentů na jedno téma může vedoucí práce další studenty odmítnout, pokud není uvedeno jinak

    • první verzi práce musí student poslat na emailovou adresu svého vedoucího do 5. 1. 2018, v případě nedostatečné práce má student možnost práci upravit do 5. 2. 2016

Anotace témat odborné práce

Klimatická změna (Tomáš Daněk)

Průzkum klimatické změny prošel za posledních několik desetiletí bouřlivým vývojem. Od objevu prvních provokativních spekulací, popisujících zásadní vliv lidských aktivit na chování atmosféry, až k poslední zprávě IPCC o aktuálním stavu klimatu, byla předložena řada argumentů podporujících i popírajících jak samotný fakt klimatické změny, tak míru lidského podílu na ní. Dnes je klimatická změna a její vliv člověka na ni považována většinou vědecké veřejnosti za prokázanou skutečnost, která bude mít zásadní důsledky jak na proměnu přírodních společenstev, tak společností lidských. Na základě relevantní odborné literatury se pokuste shrnout tento vývoj a/nebo popsat současný stav a jeho předpokládané důsledky do budoucna. Pokud s klimatickou změnou nesouhlasíte, argumentujte proč.

Městská chudoba v rozvojových zemích (Lenka Voleníková)

S rostoucím celosvětovým počtem obyvatel narůstá i míra urbanizace v rozvojových zemích. Města však většinou nejsou připravena na takový nápor nové populace – ať už se jedná o migranty z venkova tak o nově narozené. Rozrůstají se především chudinské čtvrti, které jsou charakteristické především následujícími znaky: chybějící pracovní příležitosti, nízká úroveň sanitace a špatné hygienické podmínky, nedostatečný přístup k potravinám a vysoká závislost na penězích. To vše činí městskou chudobu v mnoha ohledech tíživější, nežli chudobu venkovskou. Zároveň jsou městské problémy často opomíjeny ze strany rozvojové spolupráce i ze strany místních vlád. Cílem práce je diskutovat problematiku městské chudoby v prostředí rozvojových zemích, sledovat historické trendy či předpovídat možné scénáře budoucího vývoje.

Informační technologie a jejich využití v rozvoji (Jiří Pánek)

Informační a komunikační technologie (ICT) hrály klíčovou roli v posledních dekádách, které jsou některými odborníky nazývány jako období digitalizace společnosti. Vývoj a osvojení si klíčových technologií je potřebné, avšak ne podmiňující, pro ekonomický rozvoj a posílení konkurenceschopnosti. Jakou roli však hrají informační a komunikační technologie v tomto procesu? Informační a komunikační technologie v rozvoji (ICT4D) lze definovat jako interdisciplinární oblast, podobně jako rozvojová studia, která kombinuje témata socioekonomická, rozvojová, lidskoprávní a technologická. Informatizace společnosti navazuje na předchozí velké technologické zvraty v minulých stoletích, a to na mechanizaci za využití vodních zdrojů (mlýny), 1. vědecko-technickou revoluci, která byla zahájena vynálezem parního stroje (18. století), 2. vědecko-technickou revoluci, která je spojena s objevem elektrického proudu (přelom 19. a 20. století) či motorizaci společnosti. Cílem práce je vybrat si jednu technologii, která má pozitivní/negativní vliv na rozvoj, popsat ji a analyzovat její dopady.

Vzdělávání v rozvojových zemích (Veronika Heczková)

Vzdělání je základním předpokladem rozvoje společností všude na světě. Kvůli problémům, které existují, je vzdělání v některých zemích pro většinu lidí téměř nedosažitelné. Rozvojové země se v této oblasti potýkají s mnoha problémy, jako jsou finanční prostředky, nekvalifikovaný personál, přelidnění. Další problém se týká legislativního zakotvení, kdy v některých zemích neexistuje žádný právní rámec pro poskytnutí povinné školní docházky. Neméně důležité je také nastolit podmínky přizpůsobené dětem v rozvojových zemích. Tento problém se týká např. osnov a vyučovacího jazyka. Osnovy jsou často kopiemi evropských či amerických osnov, které nejsou pro toto prostředí vhodné a jsou pro děti náročné. Překážkou může být i vyučovací jazyk, který často není mateřským jazykem všech dětí ve škole. Na středních školách je problémem nepropojenost osnov s pracovním trhem.

Rozvojové země se často nedokáží samy s těmito problémy vyrovnat. Nemají ke změně situace potřebné zdroje, a to ani finanční či materiální, ani lidské. Cílem práce je diskutovat problematiku vzdělávání v rozvojových zemích a zamyslet se nad možným řešením jednotlivých problémů.

Ekosystémové služby (Jarka Filippovová)

Výzkum vývoje ekosystémových služeb jako stěžejní "nástroj" finančního hodnocení krajiny a tím i jako důležitý mechanismus zachování kostry ekologické stability každého typu krajiny versus průmyslová krajina a její antropogenní "nápady".....jaké jsou nutné finanční náklady jako náhražka ekosystémových služeb, které poskytuje daný ekosystém v případě, že podlehne antropogenním stavbám a jiným "nápadům".

Migrace a rozvoj (Lucie Macková) – pouze pět studentů

Vztah mezi migrací a ekonomickými podmínkami v zemi původu je předmětem diskuze mezi politiky i rozvojovými aktéry. Někteří tvrdí, že migranti pomáhají ekonomickému rozvoji ve svých zemích původu tím, že tam směřují kapitál nebo své dovednosti. Jiní mají naopak za to, že odjezd velkého množství mladých a schopných pracovníků zpomaluje růst země a nutí více lidí emigrovat. Země původu často berou emigraci jako problém, v jiných případech ji vnímají jako příležitost (např. Filipíny). Přijímací země mají většinou strach z migrace, přestože mohou těžit z flexibilní a levné pracovní síly, a proto prosazují rozvoj jako nástroj kontroly a snižování migrace. Cílem práce je zkoumat souvislosti migrace a rozvoje - způsob, kterým rozvoj (a především jeho nedostatek) vede k emigraci anebo způsob, jakým emigrace může vést k rozvoji země původu.