Příspěvky z konference
ENGLISH SECTION: "HEALTH – CHALLENGES AND THREATS"
Changes in Efficiency Scores by adding variables in Stochastic Frontier Analysis
Fatulescu Puiu, Alexandru Ioan Cuza, Iasi, România
· Presentation from conference: ANO
· Contribution in conference proceedings: ANO
Abstract: This study has the purpose of assessing the changes in the efficiency scores caused by any additional variable introduced in a Stochastic Frontier Analysis, one of the most spread parametric methods which is able to differentiate the technical inefficiency of the unit assessed from the statistical noise and other exogenous factors that affect efficiency. The study will begin with the model Health Adjusted Life expectancy as input and Life Expectancy as output. After analyzing the results, maternal mortality will be added as input in the set and the model will be re-run. Data will be interpreted. A third input, Gini index, will be introduced in the last part of the analysis, in order to assess the new results of the model. As secondary objective, the study will evaluate the efficiency of the 27 European Union Health Systems and the changes from one model to another. The results show that by adding variables, the stochastic frontier and the efficiency scores change. Nonetheless, the direction of change is not random and the results are consistent with the theory.
Mortality in the Czech Republic from 1993 to 2010
Dotlačilová Petra, Šimpach Ondřej, FIS VŠE v Praze, ČR
· Presentation from conference: ANO
· Contribution in conference proceedings: ANO
Abstract: This article will deal with analysis of mortality of the Czech population from the time of its independence. The aim of this analysis is to find out the changes in mortality during the reporting period. Special attention will be paid to application of models, used for extrapolating mortality curves. The Gompertz–Makeham function was the most frequented one in the last days. The new models would correspond better with the positive development of mortality. We will present the selected models and the models will be applied on obtained data about mortality in the Czech Rep. from 1993 to 2010. We will discuss about which model is the best for every particular year. At the end we will try to evaluate, if there are some changes in suitability of using models during the reporting period or not.
How much does the family and social environment indicates the youth health risk behavior in the Czech Republic?
Kážmér Ladislav, KSGRR PřF UK v Praze, ČR
· Presentation from conference: ANO
· Contribution in conference proceedings: NE
Abstract: Alcohol consumption, tobacco smoking and substance use are the world´s top leading causes of ill health and premature death. Youth health-related risk behaviors are of the highest importance in the area of health prevention. Social, economic and environmental circumstances are contextually interconnected factors reflected in behavioral characteristics of the individual. Generally, the youth population (especially teenagers) is more likely to be threatened by the substance abuse and health risk behavior, mainly in the context of processes of individualization and socialization present in this age. In this paper we focus on potential connection between family socio-economic and adolescents´ psychosocial characteristics in addition with geographical measure of the phenomena on one hand and self-reported substance use frequency (alcohol, tobacco and marijuana smoking) regarded as health risky level by the Czech schoolable population on the other hand. Separate logistic regression models were constructed showing the strong relation of these social, family and geographical characteristics to youth health risk behavior. Data were obtained by the 2007 ESPAD Survey (European School Survey Project on Alcohol and Other Drugs) with 8 573 evaluated adolescent respondents (age 15-16 completed) in the Czech Republic.
Úmrtnosť a zdravotný stav obyvateľstva rómskych osád. Súčasný stav, jeho determinanty a náčrt (možného) budúceho vývoja.
Šprocha Branislav, Výskumné demografické centrum, Prognostický ústav SAV, SR
· Prezentace z konference: ANO
· Příspěvek ve Sborníku: ANO
Abstrakt: Analýza dostupných údajov dlhodobo naznačuje, že rómske obyvateľstvo žijúce v rómskych osadách na Slovensku sa v porovnaní s nerómskou populáciou vyznačuje horšími úmrtnostnými pomermi a s tým súvisiacim nepriaznivým zdravotným stavom. Cieľom príspevku je na základe dostupných informácií z vybraných rómskych lokalít charakterizovať rozdiely v procese úmrtnosti, identifikovať niektoré jeho príčiny a tiež analyzovať niektoré aspekty zdravotného stavu rómskeho obyvateľstva (subjektívne hodnotenie vlastného zdravia, prítomnosť chronických ochorení a obmedzenia bežných denných aktivít) v spojitosti s niektorými determinantmi.
DEMOGRAFIE A ZDRAVÍ
Dopad změny struktury rodinného stavu na diferenciaci úmrtnosti v České republice
Rychtaříková Jitka, KDGD PřF UK v Praze, ČR
· Prezentace z konference: ANO
· Příspěvek ve Sborníku: NE
Abstrakt: Ve vyspělých zemích lidé žijící v manželství vykazovali nižší riziko úmrtí v porovnání se svobodnými, rozvedenými i ovdovělými. Nadúmrtnost neprovdaných/neženatých osob byla obvykle dávána do souvislosti se škodlivým životním stylem. Lze rovněž předpokládat, že v populacích s vysokou intenzitou sňatečnosti (tj. vysokým podílem lidí žijících v manželství), lidé, kteří nežijí v manželství jsou selektováni již od počátku svým horším zdravotním stavem (v důsledku špatného zdraví méně často uzavírají sňatek). Navíc u nich chybí ochranný vliv manželství, který znamená pravidelný životní styl, lepší stravovací návyky a méně rizikový způsob života. V posledních 30 letech došlo v České republice k proměnám rodinných forem a zejména výraznému poklesu úrovně sňatečnosti. Do jaké míry změna struktury obyvatelstva podle rodinného stavu ovlivnila/zmírnila rozdíly v intenzitě úmrtnosti podle rodinného stavu? Byla rychlost nedávného poklesu úrovně úmrtnosti diferencována z hlediska rodinného stavu? Byly uvedené změny genderově specifické? V příspěvku budou předloženy odpovědi na uvedené otázky za použití individuálních anonymizovaných dat České republiky v období 1982-2011.
Zdravotní stav obyvatelstva ČR z pohledu prostorové analýzy
Klufová Renata, Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích, ČR
· Prezentace z konference: ANO
· Příspěvek ve Sborníku: ANO
Abstrakt: Cílem příspěvku je prostorová analýza zdravotního stavu české populace – srovnání vybraných charakteristik zdravotního stavu. Vybrané ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva na úrovni okresů budou hodnoceny v souvislosti s vybranými ukazateli popisujícími vybavenost okresů zdravotnickou péčí. Součástí analýzy je také vyjádření vývojových tendencí za období 2000 – 2011 a následný pokus o typologii okresů z hlediska (vývoje) zdravotního stavu.
Příspěvek na péči a determinanty jeho využívání
Průša Ladislav, VŠE Praha, ČR
· Prezentace z konference: NE
· Příspěvek ve Sborníku: ANO
Abstrakt: Přijetím nového zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách došlo k vý¬znam¬ným změnám v systému financování sociálních služeb. Byla koncipována nová sociální dávka - příspěvek na péči, jejímž cílem bylo mj. posílit koupěschopnou poptávku a přispět tak k vytvoření tržních atributů v rámci tohoto systému veřejných služeb. Předpokládalo se, že dojde k mohutnému rozvoji nových sociálních služeb zejména terénního a ambulantního charakteru a k výraznému zvýšení kvality poskytovaných sociálních služeb. Dosavadní poznatky však ukazují, že tento cíl se doposud nepodařilo naplnit a že vynaložené finanční prostředky nejsou využívány v souladu s představami zákonodárce, nýbrž že často slouží k posílení příjmů seniorů a osob se zdravotním postižením bez jejich využití k zabezpečení sociálních služeb. Cílem tohoto příspěvku je proto charakterizovat determinanty ovlivňující jeho využívání.
ZDRAVÍ VS. NEMOC
Incidence vybraných novotvarů v ČR – vývoj a srovnání se světem
Zvolský Miroslav, ÚZIS ČR, ČR
· Prezentace z konference: ANO
· Příspěvek ve Sborníku: NE
Abstrakt: V roce 2010 bylo do Národního onkologického registru ČR (NOR) hlášeno celkem 82 606 onkologických onemocnění. NOR soustřeďuje data o incidenci těchto onemocnění od roku 1977. V úhrnu incidence novotvarů dlouhodobě stoupá. Vývoj výskytu některých diagnóz souvisí s preventivními programy a vývojem dostupných diagnostických metod (novotvar prostaty), jednak se změnami životního stylu (vývoj novotvarů dýchací soustavy) a dalších faktorů. V NOR lze vysledovat vývoj i u jednotlivých stádií (záchyt ranějších stádií u novotvaru prsu) nebo morfologických subtypů (změna incidence u novotvaru plic). Některé trendy vývoje incidence novotvarů odpovídají vývoji v okolních státech resp. ve světě. U některých diagnóz je naopak vývoj v České republice specifický (novotvary ledvin nebo tlustého střeva).
Analýza nemocnosti v důsledku diabetes mellitus v České republice
Kocová Markéta, KDGD PřF UK v Praze, ČR
· Prezentace z konference: ANO
· Příspěvek ve Sborníku: ANO
Abstrakt: Je všeobecně známým faktem, že spolu se společenským pokrokem, dochází také ke změnám v nemocnosti obyvatelstva. Mnohé infekční a parazitární choroby, které byly dříve zhoubou, jsou dnes již téměř vymýceny. Do popředí zájmu lékařů, ale i mnoha vědců, se tak dostávají jiné choroby, které jsou odvislé od životního stylu každého jedince. Jednou z nich je také diabetes mellitus neboli cukrovka. Tento příspěvek se bude věnovat základnímu zhodnocení nemocnosti v České republice v důsledku diabetes mellitus. Bude zde komentován jak vývoj počtu nemocných, tak také současný přístup k léčbě této choroby. V článku bude diskutována také současná situace nemocnosti cukrovkou v České republice s ohledem na jednotlivé komplikace diabetu.
Kvalita života onkologicky léčených dětí v dospělosti
Hrstková Hana, Dětská interní klinika LF MU Brno, ČR; Chromková Manea Beatrice, Ústav populačních studií, FSS MU, ČR
· Prezentace z konference: ANO
· Příspěvek ve Sborníku: NE
Abstrakt: Díky komplexní léčbě dětských zhoubných nádorů se nyní vyléčí, podle typu zhoubného nádoru, obvykle více než 80% postižených dětí. Tito bývalí onkologičtí pacienti se pak dožívají adolescentního věku a dospělosti a počty těchto bývalých pacientů přibývají. Předpokládá se, že jeden ze 450 jedinců ve věku 15-45 let může být jedinec s přestálým nádorovým onemocněním z dětství. Intenzívní terapie má řadu vedlejších účinků, které jsou časné i pozdní a týkají se i psychosociální oblasti. Do výzkumu jsme zařadili mladé dospělé nad 20 let věku v dlouhodobé komplexní remisi. Cílem tohoto příspěvku je analýza kvality života z perspektivy dosaženého vzdělání a založení rodiny. Zároveň chceme podotknout důležitost tohoto téma v oblasti sociologie a demografie zdraví.
Měření disability a její vztah k nemocnosti a lokalizaci bolesti v populaci ČR
Běláček Jaromír, Hrala Petr, Topinkova Eva, Berková Marie, Oddělení BioStat při ÚBI 1.LF UK a VFN Praha, ČR
· Prezentace z konference: ANO
· Příspěvek ve Sborníku: ANO
Abstrakt: Cílem této práce je analyzovat subjektivně vnímanou ADL-disabilitu z pohledu preferencí starších osob, jejich zdravotních problémů a lokalizace bolesti. Analyzovali jsme soubor N = 1252 respondentů ve věku 18–80 let, který byl reprezentativní pro českou populaci v roce 2006, ve vztahu k osobám starším 55 let. Na základě systematického průzkumu odpovědí na baterie otázek relevantních pro disabilitu a zdravotní obtíže jsme použili a porovnali několik variantních disability, pro které byla testována jejich citlivost na rostoucí věk respondentů (Spearman), ověřovali jsme rovněž vnitřní konzistenci testovaných baterií respondentům položených otázek (Cronbachovo alfa). Zjistili jsme, že celkové kompozitní skóre ADL-disability a skóre vytvořené na vybraných skupinách chorob odpovídajících MKN 10 by mohly být základem nejlepších věkově-senzitivních ukazatelů. Výsledky studie navazují na dřívější spolupráci autorů příspěvku při validizaci testu fyzické zdatnosti seniorů (SPPB) v České republice, který je senzitivním ukazatelem stařecké křehkosti, a připravuje půdu pro metodiku další analýzy dat v rámci mezinárodního projektu Shelter 2009 - 11.
Faktory ovlivňující výskyt pracovní neschopnosti v České republice
Krutská Jana, KDGD PřF UK v Praze, ČR
· Prezentace z konference: příspěvek nebyl pro nemoc autorky prezentován
· Příspěvek ve Sborníku: ANO
Abstrakt: Pracovní neschopnost je stav, který neumožňuje pracovníkovi dočasně vykonávat jeho dosavadní výdělečnou činnost. Příčinou tohoto stavu jsou zdravotní problémy, tj. nemoc nebo úraz, a zákonnou podmínkou pro jeho vznik je, vyjma samotné zdravotní indispozice, účast pracovníka na nemocenském pojištění. Pracovní neschopnost je na celostátní úrovni evidována Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Její výskyt je sledován rovněž v rámci Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), a to jako jedna z nabízených variant odpovědí na otázky: „Co bylo příčinou nepřítomnosti respondenta v zaměstnání v referenčním týdnu?“ a „Z jakého důvodu odpracoval v referenčním týdnu méně hodin než obvykle?“. Cílem tohoto příspěvku je na základě dat VŠPS z let 2002–2008 analyzovat a popsat vliv zejména demografických a socioekonomických charakteristik pracovníka na pravděpodobnost výskytu pracovní neschopnosti. Vzhledem k tomu, že v rámci VŠPS není rozlišováno, zda se jedná o pracovní neschopnost dle zákonné definice nebo o faktický výskyt
Úmrtnosť a zdravotný stav v EÚ – podobnosti, rozdiely a ich zmeny
Šprocha Branislav, Prognostický ústav SAV, SR; Šídlo Luděk, KDGD PřF UK v Praze, ČR
· Prezentace z konference: ANO
· Příspěvek ve Sborníku: ANO
Abstrakt: Príspevok sa zameriava na analýzu úrovne úmrtnosti jej charakteru, rozdielov a ich vývoja v členských štátoch EÚ s dôrazom na Českú a Slovenskú republiku. V úzkej súvislosti s predmetom nášho záujmu sa snažíme tiež charakterizovať zdravotný stav obyvateľstva jednotlivých členských štátov použitím výsledkov zisťovania EU-SILC. Zameriavame sa na niektoré špecifické indikátory zdravia: subjektívne vnímanie vlastného zdravotného stavu, výskyt chronických ochorení, obmedzenia bežných denných aktivít. Na záver sa pokúšame o sumarizáciu našich zistení a na ich základe o vytvorenie určitej klasifikácie členských štátov EU do niekoľkých skupín podľa charakteru úmrtnostných pomerov a zdravotného stavu obyvateľstva.
Nemoci z povolání v automobilovém průmyslu v podmínkách Středočeského kraje
Jarolímek Jan, Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze, ČR
· Prezentace z konference: NE
· Příspěvek ve Sborníku: ANO
Abstrakt: Článek se zabývá analýzou nemocí z povolání v automobilovém průmyslu ve Středočeském kraji z pohledu propojení pracovního lékařství a sociálně-ekonomické geografie. Předmětem studia jsou tři vybrané automobilové společnosti, jejichž význam pro hospodářství ČR přesahuje hranici nejen Středočeského kraje, ale i celé ČR. Výskyt nemocí z povolání v těchto firmách se nelišil od celostátní průměrné incidence nemocí z povolání (2,9/10 000 zaměstnaných v roce 2011). V rámci práce byly testovány hypotézy o vztahu mezi výskytem nemocí z povolání na jedné straně a pohlavím zaměstnanců, jejich věkem, výší průměrné mzdy a mírou nezaměstnanosti v okrese na straně druhé. Výzkum prokázal, že nemoci z povolání se vyskytovaly statisticky významně častěji u žen než u mužů (RR = 9,71, 95 % CI: 4,8-20,1) a u osob nad 40 let věku ve srovnání s osobami mladšími (RR = 3,38, 95 % CI: 1,7-6,8). Domněnka autora, že v okresech s vyšší mírou nezaměstnanosti je výskyt nemocí z povolání nižší, nebyla potvrzena, naopak byl naznačen trend k rostoucímu výskytu nemocí z povolání s rostoucí mírou nezaměstnanosti. Závěrem autor zdůrazňuje potřebu kvalitního poskytování pracovnělékařských služeb u zaměstnavatelů – především vstupních a periodických preventivních prohlídek, jako jednoho z hlavních nástrojů prevence vzniku nemocí z povolání.
Zdravie a životný štýl vysokoškolských študentov
Megyesiová Silvia, Bačo Tomáš, Poništ Peter, Ekonomická univerzita, Podnikovohospodárska fakulta, SR
· Prezentace z konference: NE
· Příspěvek ve Sborníku: ANO
Abstrakt: Postupné predlžovanie strednej dĺžky života by malo byť sprevádzané zvyšovaním rokov života v zdraví, pretože inak by síce obyvateľstve žilo dlhšie avšak kvalita ich života by bola do značnej miery obmedzená. Zdravotný stav obyvateľstva však nie je len výsledkom úrovne a kvality zdravotnej starostlivosti v tej ktorej krajine, ale jedinci by si mali uvedomiť dôležitosť toho, že oni sami do veľkej miery determinujú kvalitu svojho života, v ktorej život prežijú. Zdravý životný štýl spojený so zdravými stravovacími návykmi a dostatočnou pohybovou aktivitou by mal byť samozrejmosťou, ktorú si osvedčia jedinci v relatívne mladom veku, aby ju postupne prenášali do svojich rodín. Za účelom zistenia zdravotného stavu, spôsobu stravovania ako aj životného štýlu bol uskutočnený anonymný dotazníkový prieskum medzi študentmi prvého ročníka na PHF EU. Čiastkové výsledky tohto prieskumu sú prezentované v tejto práci.
DETERMINANTY ZDRAVÍ
Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci
Lustigová Michala, Státní zdravotní ústav, ČR
· Prezentace z konference: ANO
· Příspěvek ve Sborníku: ANO
Abstrakt: Příčiny vzniku kardiovaskulárních onemocnění jsou dobře známy; dnes lze hovořit o více jak třech stech prokázaných rizikových faktorech. Z populačního hlediska jsou významné faktory, jejichž výskyt lze ovlivnit a jež jsou hojně rozšířeny v populaci. Na základě dat kohortové studie HAPIEE byly pomocí analýzy přežívání hledány determinanty/rizikové faktory vedoucí ke vzniku fatální kardiovaskulární příhody v české populaci. V populaci středního a vyššího věku byla zjištěna vysoká prevalence řady rizikových faktorů KVO. Optimální hodnoty hlavních rizikových faktorů, představující minimální riziko vzniku KVO, byly naopak zjištěny u necelého 0,5 % populace. Ze sociodemografických faktorů mělo na KVO úmrtnost největší vliv vzdělání. Z hlavních rizikových faktorů potom mělo negativní vliv na KVO zdraví kouření, prevalence vysokého krevního tlaku, diabetu a absence fyzické aktivity. Naopak se nepotvrdil vliv obezity, nárazového pití a vysoké hladiny cholesterolu v krvi. Kumulace rizikových faktorů výrazně zvyšovala riziko úmrtí v důsledku KVO, naopak optimální hodnoty vybraných rizikových faktorů riziko významně snižovaly.
Vysvětlení poklesu úmrtnosti na ischemickou chorobu srdeční v České republice mezi roky 1985 a 2007
Bruthans Jan, IKEM, a kol., ČR
· Prezentace z konference: příspěvek prozatím nedodán
· Příspěvek ve Sborníku: ANO
Abstrakt: Cíl studie: Mortalita na ischemickou chorobu srdeční (ICHS) se v České republice v posledních dvou dekádách výrazně snížila. Cílem studie bylo stanovit, jaká část tohoto poklesu mortality může souviset s časovými trendy nejvýznamnějších rizikových faktorů ICHS a jaká část s pokroky medikamentózní, intervenční a chirurgické léčby.
Metodika: Při porovnání a analýze dat o použité léčbě ICHS a její efektivitě a dat o trendech rizikových faktorů v České republice u dospělých ve věku 25–74 let mezi roky 1985 a 2007 jsme použili ověřený mortalitní model IMPACT. Hlavními zdroji dat byly oficiální statistiky, národní registry kvality léčebné péče, publikované léčebné studie a metaanalýzy, a studie Czech MONICA a post-MONICA.
Výsledky: Mezi roky 1985 a 2007 se míry úmrtnosti na ICHS, adjustované na věk,výrazně snížily. Ve věkové skupině 25-74 let to představuje o 12 080 méně úmrtí na ICHS než v roce 2007. Změny v rizikových faktorech ICHS vysvětlují přibližně 52% celkového poklesu úmrtnosti, pokrok v kardiovaskulární léčbě přibližně 43%.
Závěry: Více než polovinu poklesu mortality na ICHS v České republice mezi roky 1985 a 2007 lze přičíst na vrub snížení hlavních kardiovaskulárních rizikových faktorů. Toto zjištění zdůrazňuje význam primární a sekindární kardiovaskulární prevence.
Dlouhověkost - výzvy a příležitostí pro zdraví a dlouhodobou péči
Wija Petr, Iva Holmerová, Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK, ČR
· Prezentace z konference: ANO
· Příspěvek ve Sborníku: ANO
Abstrakt: S růstem dlouhověkosti se mění význam pojmu zdraví a disability. Na důležitosti nabývá koncept zdravého stárnutí, celoživotní („life-course“) přístup ke zdraví a otázka dostupnosti a financování dlouhodobé péče. Pro vyspělé země vyvstává otázka, jak adaptovat veřejné politiky a služby na místní i celostátní úrovni v reakci na demografický vývoj. Jaké výzvy a příležitosti jsou spojené s růstem střední délky života (dlouhověkosti) a stárnutím populace? Jaké jsou perspektivy dostupnosti formální a neformální péče? Jaké jsou determinanty zdravého stárnutí? Jakou roli hraje pohlaví, socioekonomický status, migrace nebo informační technologie? Článek se zaměřuje na vybrané otázky veřejné politiky.
Incidence invalidizace v ČR a její genderové rozdělení
Pastorková Radmila, Ivanová Kateřina, Juríčková Lubica, Lékařská fakulta, Ústav sociálního lékařství, Univerzita Palackého v Olomouci,ČR
· Prezentace z konference: ANO
· Příspěvek ve Sborníku: NE
Abstrakt: Fyziologické opotřebení organismu spolu s nevýhodnými determinantami zdraví vedou k úbytku funkčních schopností. K tomu může dojít i vlivem nemoci. Významný úbytek funkčních schopností vede ke snížení pracovního potenciálu, případně k invalidizaci. Cílem příspěvku je srovnání míry incidence invalidizace vztaženou ke genderu jako základní veličině a k souvisejícím determinantám zdraví - profese, životní styl, geografické faktory. Obsahovou analýzou byl zkoumán soubor dat z veřejně přístupných ročenek ČSSZ, ČSÚ, MPSV v letech 2008 a 2009. Období pro analýzu vylo vybráno z důvodů zásadní změny posuzování invalidity od roku 2010. Výsledky prokázaly převažující míru incidence invalidizace u mužů ve věkové skupině 55-59 a 60 -64 let a to pro invalidizaci plnou i částečnou.
Vývoj zdravotního stavu městské populace v posledních deseti letech – Studie HELEN
Žejglicová Kristýna, Státní zdravotní ústav Praha, ČR
· Prezentace z konference: příspěvek nebyl pro nemoc autorky prezentován
· Příspěvek ve Sborníku: NE
Abstrakt: V letech 1998 až 2010 se v ČR uskutečnily tři etapy prevalenčního dotazníkového šetření zdravotního stavu městského obyvatelstva ve věku 45 -54 let (Studie HELEN). Studii organizuje Státní zdravotní ústav v Praze a je součástí Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Kromě zdravotních ukazatelů (celkové ukazatele zdravotního stavu a prevalence vybraných neinfekčních onemocnění) jsou hodnoceny také faktory, které zdravotní stav ovlivňují (socioekonomické a psychosociální faktory, ukazatele životního stylu, rodinná anamnéza). Dokončení III. etapy studie umožnilo porovnat, k jakým změnám došlo ve zdravotním stavu a životním stylu městské populace středního věku v průběhu posledních 10 let. Porovnání výsledků bylo provedeno pomocí regresních analýz.
Stravovanie ako predpoklad eliminácie civilizačných ochorení.
Lieskovska Vanda, Grullingová Mária, Marcinová Marta, Bilohuščinová, Denisa, EU PHF Košice, SR
· Prezentace z konference: příspěvek nebyl pro nepřítomnost autorek prezentován
· Příspěvek ve Sborníku: ANO
Abstrakt: Jedným zo strategických cieľov Svetovej zdravotníckej organizácie WHO je aj podpora zdravého životného štýlu a redukcia rizikových faktorov pre zdravie. Nezdravé stravovanie a sedavý spôsob života predstavujú dva hlavné z rizikových faktorov, ktoré podporujú vznik hypertenzie, zvýšenie hladiny cukru v krvi, koncentráciu lipidov v krvi, zvýšenú hmotnosť až obezitu a následne vznik chronických chorôb, napríklad srdcovo-cievneho systému, rakoviny či diabetu. Výrazné zlepšenie zdravia a prosperity populácie sa stalo aj jedným z cieľov Novej európskej politiky pre zdravie. Predložený príspevok sa pokúša vytvoriť vzájomné prepojenie medzi dôležitosťou konzumácie stravy, alternatívami dostupnosti zdravej výživy z pohľadu maloobchodu, spotrebiteľskými preferenciami konečných spotrebiteľov a na druhej strane vznikom civilizačných ochorení. Okrem spracovania sekundárnych dát sa sústredí pozornosť aj na prezentáciu čiastkových výsledkov realizovaného prieskumu na EU PHF Košice u poslucháčov prvého ročníka u ktorých boli zisťované atribúty týkajúce sa ich životného štýlu vrátane preferencie konkrétnej stravy. Príspevok je súčasťou riešenia grantového projektu VEGA 1/0906/11.
Diferenciace vnímání rizika v evropských zemích
Dagmar Dzúrová, KSGRR PřF UK v Praze, ČR
· Prezentace z konference: ANO
· Příspěvek ve Sborníku: NE
Abstrakt: Příspěvek se zaměřuje na chování zdravotních rizik evropských teenagerů, klade si za cíl odhalit vztahy rizikového chování a jeho kontextové faktory. Statistická analýza je založena na individuálních datech 71 287 studentů 23 evropských zemí ve věku 16ti let z European School Project on Alcohol and Other Drug, 2007. Ve srovnání s Evropou, se rizikové chování českých teenagerů jasně odlišuje od ostatních 23 zemí. Vnímání rizika mezi českými teenagery má jinou funkci než v ostatních evropských zemích. Prostřednictvím vícerozměrné statistické analýzy příspěvek identifikuje klíčové vzorce rizikového chování typické pro evropské studenty, prostřednictvím metody sociomapování vizualizuje rizikové vztahy v evropském prostoru.
Věk, zdraví a blahobyt v České republice
Chromková Manea Beatrice, Ústav populačních studií, FSS MU, ČR
· Prezentace z konference: ANO
· Příspěvek ve Sborníku: NE
Abstrakt: Evropský výzkum hodnot (EVS) poskytuje data, která umožňují odpovědět na některé důležité otázky týkající se názorů a postojů ke zdraví a blahobytu dospělé české populace. Otázka blahobytu je zkoumána jak na subjektivní, tak na sociální úrovni. Měřítkem subjektivního blahobytu se vztahuje na osobní hodnocení spokojenosti a štěstí v životě, přičemž sociální blahobyt zahrnuje obecnou důvěru a účast v různých dobrovolných organizacích nebo aktivitách. Hlavním cílem tohoto příspěvku je analýza subjektivního a sociálního blahobytu české populace z perspektivy věku, s důrazem na nejstarší generaci (50+). Dále budeme testovat, zda vnímaný zdravotní stav ovlivňuje pocit blahobytu. Smith et al. (2002) konstatují, že zhoršení zdravotního stavu během období vysokého věku může vést k zhoršení životní spokojenosti a zmírní pocit blahobytu.
Pracovná motivácia a osobnosť sestier
Sontagová Jarmila, Novotná Zuzana, Alcnauer Július, Fakulta manažmentu Prešovská univerzita, SR
· Prezentace z konference: NE
· Příspěvek ve Sborníku: ANO
Abstrakt: Príspevok je zameraný na oblasť pracovnej motivácie sestier. Objektom prieskumu bolo 200 sestier pracujúcich vo vybraných zdravotníckych zariadeniach Prešovského samosprávneho kraja. Príspevok prináša výsledky prieskumu a analyzuje zistenia o pracovnej motivácii a osobnosti sestier. Pre zber údajov sme použili štandardizovaný dotazník na zistenie neurotických príznakov a intenzity neurotizmu u sestier, neštandardizovnaý dotazník zameraný na pracovnú motiváciu podľa Herzbergovej dvojfaktorovej teórie a dotazník identifikujúci osobnostné rysy a temperament. Z výsledkov prieskumu vyplýva, že sestry sú ovplyvňované nielen motivačnými, ale aj hygienickými faktormi.
Psychosociální zdraví v kontextu kulturních systémů a kvality života
Heřmanová Eva, Metropolitní universita o.p.s. a LIGS (London International Graduate School), ČR
· Prezentace z konference: NE
· Příspěvek ve Sborníku: ANO
Abstrakt: Cílem příspěvku je diskutovat otázku zhoršování se psychosociálního zdraví jedinců a společnosti ve vztahu k odlišným kulturním systémům, k očekávané a reálně prožívané kvalitě života, k odlišně definovaným životním cílům i smyslu života. Příspěvek se dotýká jak problematiky psychosomatických onemocnění (zdravotních problémů souvisejících s duševním stavem) a problematiky celostní medicíny a léčitelství, tak i otázky spokojenosti s vlastním životem a otázky životního štěstí v současné postmoderní společnosti preferující relativismus, letargický hedónismus, individualismus, kult těla a mládí, ale i odmítání morálních hodnot ve smyslu Vše dovoleno. Příspěvek je proložen odkazy na související empirické výzkumy dané problematiky. V závěru nastoluje otázku, zda a jak by bylo možné psychosociální zdraví a potažmo kvalitu života jedinců zlepšovat.
Výchova k zdraviu u rómských žiakov zo sociálne znevýhodneného prostredia realizovaná a verifikovaná programom zdravotno-výchovnej intervencie s interaktívnou tabuľou
Urbanová Júlia, Prešovská univerzita v Prešove, Pedagogická fakult, SR
· Prezentace z konference: NE
· Příspěvek ve Sborníku: ANO
Abstrakt: V realizácii zdravotno-výchovnej oblasti majú svoje nezastupiteľné miesto zdravotno-výchovné programy a prevencie, ktoré sú čoraz častejšie predurčené pre žiakov primárnej školy. V príspevku uvádzame výsledky a interpretáciu z programu zdravotno-výchovnej intervencie s uplatnením interaktívnej tabule, ktoré podporujú edukačnú stratégiu a zvyšujú vedomostnú úroveň rómskych žiakov zo sociálne znevýhodneného prostredia. Príspevok prezentuje nami vytvorenú a overenú účinnosť programu zdravotno-výchovnej intervencie s uplatnením interaktívnej tabule pre rómskych žiakov. Program je zameraný na výchovu k zdraviu, zdravý životný štýl, hygienu a nekonzumentský prístup k návykovým látkam žiakov zo sociálne znevýhodneného prostredia.
POSTEROVÁ SEKCE
Délka života ve zdraví a projekt EHLEIS v České republice
Daňková Šárka, ÚZIS ČR, ČR
· Poster: ANO
· Příspěvek ve Sborníku: ANO
Abstrakt: Ukazatel délky života ve zdraví navazuje na ukazatel tzv. střední délky života (naděje dožití), ovšem zohledňuje nejen délku života a úmrtnostní poměry jako takové, ale zejména zdravotní stav, v jakém jsou tyto roky života prožity. V současné době se Česká republika účastní projektu JA:EHLEIS (Joint Action: European Health and Life Expectancy Information System), jehož trvání je vymezeno na období let 2011-2014. Cílem projektu je koordinovat a evidovat aktivity související s ukazatelem délky života ve zdraví, jeho analýzy, hodnocení a využití jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. Příspěvek se zaměřuje na představení tohoto projektu, jeho výstupy a zařazení České republiky z hlediska hodnoty ukazatele délky života ve zdraví v kontextu ostatních zemí EU.
Dopady sluneční činnosti na úmrtnost podle příčin v České republice
Podolská Kateřina, Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, ČR
· Poster: ANO
· Příspěvek ve Sborníku: NE
Abstrakt: V příspěvku bude ukázáno, do jaké míry výskyt slunečních událostí a jejich vliv na termální plazma v okolí Země ovlivňuje úmrtnost podle příčin v České republice. Zkoumáno bylo období 23. slunečního cyklu (roky 1994 – 2011) pro vybrané skupiny příčin smrti, které jsou potenciálně ovlivnitelné fyzikálními jevy v geosféře. Analyzovány byly denní počty zemřelých na vybrané příčiny smrti ze skupin II. Novotvary, VI. Nemoci nervové soustavy, IX. Nemoci oběhové soustavy, XII. Nemoci kůže a podkožního vaziva a XVII. Vrozené vady, deformace a chromozomální abnormality. Ukázány jsou i odlišnosti v maximu sluneční činnosti a během vzestupné a sestupné větve slunečního cyklu. Analyzované časové řady zemřelých, u kterých byla závislost nalezena, ovlivňuje zejména výskyt abnormálních slunečních událostí. U nemocí oběhové soustavy pak hlavně sluneční rádiový tok F10,7.
Komparace odvratitelné úmrtnosti v Česku a Rusku v letech 1980–2010
Novák Martin, Kocová Markéta, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze, ČR
· Poster: ANO
· Příspěvek ve Sborníku: ANO
Abstrakt: Z hlediska populačního vývoje je oblast bývalého Sovětského svazu jednou z mála částí světa, kde se, i přes výrazný pokrok medicíny, v posledních 20 letech neprojevil obecný trend zlepšování úmrtnostních poměrů. Naopak zde, jako v případě Ruska, docházelo k výraznému kolísání intenzity úmrtnosti, které bylo způsobeno především růstem intenzity úmrtnosti mezi muži ve středním věku. Česko je oproti tomu příkladem státu, kde lze se změnou politického uspořádání pozorovat výrazné zlepšení úmrtnostních podmínek. Předkládaný příspěvek si klade za cíl porovnat vývoj úmrtnosti v Rusku a Česku od roku 1980 a aplikovat koncept odvratitelné úmrtnosti na data za tyto dvě země. Analýza vývoje odvratitelné a neodvratitelné úmrtnosti bude prezentována pomocí vícerozměrných plošných grafů. Využití analýzy odvratitelné úmrtnosti by také mohlo pomoci poukázat na možné nedostatky ve zdravotní péči v obou zemích.
Náklady na zdravotní péči VZP ČR z (geo)demografického pohledu
Mrázek Jiří, VZP ČR, ČR; Šídlo Luděk, VZP ČR / KDGD PřF UK v Praze, ČR
· Poster: ANO
· Příspěvek ve Sborníku: NE
Abstrakt: Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP ČR) sdružuje v České republice více než 60 % pojištěnců, tudíž i generuje nejvyšší náklady na zdravotní péči ze všech subjektů na trhu zdravotního pojištění. Příspěvek má za cíl ukázat, jak se tyto náklady mění s věkem či místem bydliště pojištěnce, jaká je aktuální struktura nákladů podle jednotlivých segmentů zdravotní péči či podle Mezinárodní klasifikace nemocí a souvisejících zdravotních problémů (MKN-10).
Odhad vlivu alkoholu na zdraví v České republice
Kohoutová Iva, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, ČR
· Poster: ANO
· Příspěvek ve Sborníku: NE
Abstrakt: Česká republika patří k zemím s vysokou spotřebou alkoholu a problematika jeho vlivu na zdraví je u nás tedy velmi aktuální. Na posteru budou prezentovány výsledky odhadu podílu alkoholu na úmrtnosti a nemocnosti, který je založen na výpočtu tzv. alcohol-attributable fractions (AAF), podílu úmrtí nebo onemocnění, která by se nevyskytla, pokud by všichni obyvatelé byli abstinenty. Příslušné AAF byly vypočítány s ohledem na míru konzumace alkoholu v České republice a její pohlavně-věkovou strukturu. Pozornost bude věnována i protektivním účinkům alkoholu, které může přinášet jeho mírná konzumace.
Podpora kvality života a zdraví ženy v období klimakteria a postmenopauzy.
Lorenzová Eva, Horová Jana, ZČU Plzeň, FZS, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, ČR
· Poster: ANO
· Příspěvek ve Sborníku: NE
Abstrakt: Klimakterium je období hormonálních výkyvů a nestability a znamená vyhasínání reprodukčních funkcí ženy. Trvá v průměru 2 roky. V České republice žije 2 096 867 žen ve věku nad 50 let, což je 39 % z celkového počtu žen. Naděje na dožití činí u právě narozených českých žen 80,6 let. Protože průměrný věk menopauzy je 49 - 51 let, prožije žena více než třetinu života v období postmenopauzálním. Alternativní, nefarmakologické možnosti mohou vhodně farmakologickou substituční léčbu pohlavními hormony doplňovat a zlepšovat kvalitu života ženy. Poster graficky znázorňuje možnosti této péče a dále vyjadřuje výsledek průzkumu, ze kterého vyplývá, že ženami ve středním a pozdním věku jsou v této oblasti nejvíce preferovány volně prodejné doplňky stravy (50%) a fytoterapie (17%).
Střední a zdravá délka života v evropských zemích
Langhamrová Jana, Vysoká škola ekonomická v Praze, ČR
· Poster: ANO
· Příspěvek ve Sborníku: ANO
Abstrakt: S nárůstem střední délky života se často ptáme, kolika let se dožijí dnešní děti či kde jsou meze lidského života? Cílem toho příspěvku bude poukázat na skutečnost, že úmrtnostní poměry se zlepšují, střední délka života se zvyšuje a dochází k nárůstu počtu starých osob. Vědci říkají, že lidské tělo může žít do 120 let. Pokud by se našel lék na zhoubné novotvary, mohly by lidé tohoto věku dosáhnout v roce 2070. Zde je možné se ptát, zda přidané roky budou roku v dobrém zdravotním stavu či v nemoci. V dnešní době se proto v tomto kontextu často užívá pojem zdravé délky života nebo života v dobrém zdravotním stavu. Výhodami a nevýhodami tohoto indikátoru je jeho kvalitativní charakter. Na rozdíl od střední délky života nám zdravá délka života řekne více o kvalitě života. V příspěvku bude srovnán vývoj střední délky života a délky života ve zdraví pro vybrané evropské země.
Subjektivní hodnocení zdraví obyvateli České republiky
Zykmundová Eliška, Katedra demografie a geodemografie UK v Praze / Český statistický úřad, ČR
· Poster: ANO
· Příspěvek ve Sborníku: ANO
Abstrakt: Podrobně popsat zdravotní stav obyvatel je třeba zejména pro správné nastavení jednotlivých nástrojů zdravotní a sociální politiky. Důležité je však také sledovat subjektivní názory osob na jejich zdraví, které neodráží jen skutečný zdravotní stav obyvatel a jejich zdravotní omezení, ale také jejich spokojenost se životem či celkovou kvalitou života. Tento příspěvek hodnotí údaje získané z otázek na zdraví z výběrového šetření Českého statistického úřadu Životní podmínky, jejichž znění je harmonizováno s tzv. Minimálním evropským modulem o zdraví. Informace o zdraví obyvatel České republiky jsou pak analyzovány z mnoha hledisek. Subjektivní hodnocení zdravotního stavu osob starších 16 let je tak sledováno podle jejich sociodemografických charakteristik, tj. podle pohlaví, věku, rodinného stavu či vzdělání. Jednotlivé skupiny respondentů jsou popsány také vzhledem k jejich příjmové situaci. Pozornost je dále věnována analýze návštěvnosti lékařů a zubařů. Vyhodnoceny jsou tak i uvedené důvody, proč jednotliví respondenti nešli ke specialistům, přestože měli nějaký akutní zdravotní problém.