Re-use provoz v Rakovníku je provozován v rámci Sběrného dvora Marius Pedersen a.s. a je financován plně z rozpočtu města v rámci služby provozu sběrného dvora. Městský úřad podpořil tento projekt tím, že dodal regály z místní knihovny. Tento provoz nemá limit na přijímané ani vydávané předměty, neprovádí samostatnou evidenci předmětů. Jedná se o re-use point, který není navázaný na žádné doprovodné služby (např. opravy, instalace předmětů apod.) a negeneruje žádná nová pracovní místa (obsluha je totožná s obsluhou zbývajících částí sběrného dvora). Tento provoz využije průměrně 50 osob měsíčně. Důvodem pro vznik provozu byla poptávka Městského úřadu v Rakovníku, která se odvíjela od potřeb občanů města. Vyčleněné místo pro re-use point je dostatečně prostorný, odpovědní pracovníci nechtěli tento point umístit v kolně nebo jiném stísněném prostoru, účelem bylo, aby předměty byly viditelné pro všechny návštěvníky sběrného dvora (kolem zastřešeného prostoru se projíždí auty do dalších částí sběrného dvora).
Mezi definované přínosy patří: vyšší návštěvnost sběrného dvora; věci vhodné k dalšímu využití nejsou kvalifikovány jako odpad, dochází tedy k celkovému snížení odpadu. Občané, kteří přijeli do sběrného dvora původně pouze za účelem uložení odpadu, vyjádřili velkou radost z toho, jaký předmět si v re-use pointu vybrali.
Popis business plánu: Re-use provoz může využít každý občan katastru města, který si může vybrat cokoli, a to zdarma. Tento občan může rovněž přinést do re-use provozu nepotřebné věci, které jsou předem nadefinovány a deklarovány na přehledných vývěsních tabulích (viz fotografie). Občan předkládá pouze občanský průkaz při vstupu do sběrného dvora, a to obsluze.
Výčet přijímaných věcí: hračky, autosedačky, sportovní potřeby (lyže, kola), židle, stolky, skříňky, dveře, zrcadla, kuchyňské nádobí (hrnce, plechy, talíře), kočárky, knihy, zavařovací potřeby.
Výčet vyloučených věcí: elektronika, elektrozařízení, čalouněný nábytek (např. válendy), matrace, peřiny, oblečení, obuv, stavební materiál, zvíření hračky, pelechy.
Zhodnocení v rámci Best practice: jedná se o čistý, velmi přehledný a dobře umístěný provoz, který je provozován jako doprovodná služba sběrného dvora pro občany katastru města, jako taková je tedy samoobslužná a finančně nenáročná.
Re-use point v Plzni je provozován v rámci Sběrného dvora, který provozuje společnost Čistá Plzeň, s.r.o. a je financován plně z rozpočtu města v rámci služby provozu sběrného dvora. Daný provoz se vyskytuje prozatím pouze na jednom sběrném dvoře jako pilotní projekt. Z důvodu zneužívání re-use pointu lidmi obchodujícími s použitým zbožím na bleších trzích muselo dojít k omezení vydávaných věcí na 10 ks. V tomto provozu nejsou poskytovány žádné doprovodné služby a nejsou zde generována žádná nová pracovní místa (obsluha je totožná s obsluhou zbývajících částí sběrného dvora). Tento provoz využije průměrně 20 občanů/den. Vyčleněné místo pro kontejner je hned na začátku sběrného dvora, barevně se vymyká dalším kontejnerům a je dostatečně označen, aby u občanů nebylo pochyb o jeho účelu.
Mezi definované přínosy patří: vyšší návštěvnost sběrného dvora; věci vhodné k dalšímu využití nejsou kvalifikovány jako odpad, dochází tedy k celkovému snížení odpadu.
Popis business plánu: Re-use provoz může využít každý občan katastru města, který si může vybrat cokoli, a to zdarma. Tento občan může rovněž přinést do re-use provozu nepotřebné věci.
Výčet běžně se vyskytujících věcí: sklo, porcelán, příbory, talíře, kufry, hračky, gramofonové desky, lyže, houpačky, stojánky na vánoční stromečky, svícny, knihy, dětské autosedačky, stojany, cyklistické a lyžařské helmy.
Výčet vyloučených věcí: nábytek, oblečení.
Zhodnocení v rámci Best practice: jedná se o čistý, velmi přehledný a dobře umístěný provoz, který je provozován jako doprovodná služba sběrného dvora pro občany katastru města, jako taková je tedy samoobslužná a finančně nenáročná.
V roce 2024 byly v dánském městě Aarhus navštíveny tzv. "reuse pointy", které představují inovativní přístup k opětovnému využívání materiálů. Tato centra umožňují obyvatelům města zdarma odevzdávat a brát různé předměty, čímž se podporuje cirkulární ekonomika a snižuje množství odpadu. Denně projde těmito centry více než dvě tuny předmětů, od nábytku přes nádobí až po elektroniku, které jsou následně převezeny do nových domovů například pomocí nákladních kol půjčovaných městem.
Projekt byl zahájen v roce 2015 společností Kredsløb vlastněnou městem, která si všimla, kolik věcí obyvatelé Aarhusu vyhazují. Aby se tento problém vyřešil, bylo vytvořeno centrum, což je přepracovaná recyklační stanice, kde lze věci zdarma odevzdávat i brát. Dánsko je známé svými ekologickými politikami a snahami o vytvoření cirkulární ekonomiky, kde se nic nestává odpadem a vnitřní hodnota produktů a materiálů je zachována.
Aarhus plánuje rozšířit tuto iniciativu vytvořením dalších center v recyklačních stanicích po celém městě, aby se iniciativa stala více lokální a cirkulární. Tímto způsobem zůstanou věci darované komunitou určité čtvrti uvnitř této oblasti.
Zajímavostí je, že město půjčuje nákladní kola, která mohou lidé využít k přepravě svých nově získaných věcí domů. Tento přístup se liší od reuse center v jiných městech svou otevřeností a bezplatným přístupem pro všechny obyvatele, což podporuje komunitní spolupráci a sdílení zdrojů. Navíc, díky této iniciativě se podařilo snížit množství odpadu a podpořit udržitelné chování mezi obyvateli Aarhusu.
Tento model by mohl sloužit jako inspirace pro další města usilující o snížení odpadu a podporu cirkulární ekonomiky. Návštěva těchto center poskytuje jedinečný pohled na to, jak může komunita společně pracovat na udržitelnější budoucnosti.
Celkově lze říci, že reuse pointy v Aarhusu představují úspěšný příklad, jak lze efektivně kombinovat ekologické iniciativy s komunitní angažovaností.
Na koleji A v areálu České zemědělské univerzity v Praze vznikl ve veřejných prostorech sdílené kuchyňky prostor pro re-use point, do něhož mohou studenti odkládat nepotřebné, avšak použitelné předměty. Vedoucí koleje v půlročních intervalech kontroluje naplněnost polic, avšak vzhledem k tomu, že po absolventech nastupuje vždy nová generace ubytovávajících se studentů, jsou předměty rychle rozebrány. Největší naplněnost je tedy registrována v červnu a tyto předměty jsou dalšími studenty využity zejména v měsících září – prosinec. Nejčastěji se jedná o kuchyňské náčiní, ale i oblečení, pantofle, župany. Výjimkou nejsou ani knihy, skripta a další studijní pomůcky.