Název organizace: KA-GEL Kaufhaus der Gelegenheiten gGmbH

Sídlo organizace: Pallaswiesenstrasse 122, 642 93 Darmstadt 

Druh provozu: RE-use centrum

Právní forma: gGmbH

Webová stránka: ka-gel.de

K právní formě podnikání: gGmbH je právní formou společnosti, která je kombinací podnikatelského subjektu s prvky neziskové organizace. V českých podmínkách lze připodobnit společnosti s. r. o., o obecně prospěšné společnosti. V německém prostředí lze tedy do určité míry v rámci této společnosti vykonávat podnikatelskou činnost, avšak zároveň charitativní činnost, která je podporována ze strany státních orgánů. Tato společnost má daňová zvýhodnění, nemusím platit žádné daně, jelikož předmětem hlavního výkonu činnosti je to, že něco „vrací zpět společnosti“. Nejčastěji formou zaměstnávání sociálních případů – myšleno kriminálníci, alkoholici, vyléčení narkomani. Často je tato forma využívána ze stran muzeí, škol a nemocnic. Vhodné pro charitativní projekty. Společnost je možné založit se základním kapitálem 1 eur. Založena dle ustanovení § 52,53 Abgabenordung). Společnost je povinna vůči společnosti vykonávat charitativní funkce a zásluhy.

Je provoz financován z veřejného rozpočtu? Provoz je financován z rozpočtu města. Město provoz podporuje provoz tím, že Re-use centrum není povinno hradit nájem, ve kterém vykonává svoji činnost a energie. Ze strany města jsou hrazeny i příspěvky na mzdy – viz níže. Společnost začala provozovat svoji činnost před 15 lety, jako rodinný podnik o dvou osobách. Toto fungovalo bez problémů do doby Covidu, kdy provoz byl zcela uzavřen, nebyly prostředky na výplaty. Po době covidu se re-use centrum opětovně otevřelo s podporou města. V současné době zaměstnávají 18 lidí. Z toho 7 lidí – sociálně slabší skupiny, alkoholici, narkomani, kriminálníci (vše po léčbě, či léčení). Re-use centrum samo nezajišťuje, ale spolupracují se skupinou a sítí odborníků, kteří nad nimi mají dohled a jsou připraveni jim poskytnout pomoc. Počítá se s tím, že tyto lidé pracují problematicky, pomalu, není na ně zase takový spoleh. Jejich plat – 50 % je hrazen s prostředků města, a 50 % platu je hrazeno s výdělků re-use centra. Platy jsou stanoveny na základní mzdě, záleží na délce pracovního poměru apod. Zbytek, tedy 11 lidí je zaměstnán na plný úvazek. Jedná se o „normální“ zaměstnance, kdy jejich mzda je 100 % hrazena z prostředků re-use centra. 

Výčet přijímaných věcí: Přijímají cokoliv. Odmítnutí by mohlo znamenat snížení počtu věci v re-use centru. Přijímají věci, které nejsou rozbité, či markantně poškozené. Způsob, jakým si obstarávají věci pro re-use centrum:

1. dary – velmi časté, lidé chodí z ulice s věcmi, které nepotřebují

2. vyklizením domácnosti – i výdělečná činnost. V případě, kdy někdo potřebuje vyklidit domácnost, re-use centrum toto učiní, věci si ponechá pro následný prodej. Za vyklizení domácnosti si účtuje cca 1.000 eur. 

3. Prodej – největší příjem, cca 1.000 eur za den, z hlediska návštěvnosti po-čt cca 50 lidí denně, pá-so – cca 100 lidí denně

4. Pronájem – možnost si zapůjčit elektrická zařízení – sekačku, čističe nábytku apod. Pronájem je zdarma, pouze se vybírá kauce, která v hodně případech propadá re-use centru – není vráceno. 

Výčet vyloučených věcí: poškozené, nefunkční, rozbité – re-use centrum nezajišťuje opravy věcí

Existuje limit pro přijímané věci: Ano, neberou bezpečností věci (hasící přístroje, autosedačky), rozbité věci, poškozené věci. V případě prodeje elektroniky neposkytují záruku. 

Existuje limit na výdej věcí: NE

Je zajištěn provoz i zprostředkování služeb, oprava: NE

Je vedena evidence předmětů? V současné době není vedena elektronická evidence předmětů. Vše je založeno na „starém“ systému, kdy v případě příjmu zboží se polepí cenovkou a popisem a případně se zapíše do sešitu. Pokud se zboží prodá, slepí se nálepka a zboží se ze sešitu odepíše. Pro příští rok však plánují elektronickou evidenci, kdy zboží dostane čárkový kód a vše bude evidováno elektronicky, včetně prodeje zboží. 

Kolik zboží je v průměru přijato a vydáno? O počtu přijatého zboží nejsou schopni říct, mají plný sklad, protože opravdu přijímají vše, co kdo donese. Prodá se přibližně 500 ks denně. Prodávají se hlavně drobné a malé věci, obvyklé věci tvořící vybavení domácnosti. Největší podíl prodaných věcí, o které je zájem jsou textilie, oblečení jak pro dospělé, tak děti. 

Co děláte s předměty, které dlouhodobě nikdo nechce? Největší problém se s velkými věcmi. Obývákové stěny, masivní nábytek. V tomto případě, když je to dlouho na prodejně (více jak 4 týdny), snažíme se to prodat přes e-bay. Většinou se to prodá. Nezajišťují ale dopravu, věc musí být vyzvednuta na místě. Pokud se to neprodá přes e-bay věci vyhazují. E-bay tvoří cca 10 % podíl na prodeji. 

Je měřena efektivita v oblasti předcházení vzniku odpadu? NE

Kolik návštěvníků má re-use centrum: Neevidují, ale počítají, že cca po-čt cca 50 lidí denně, pá-so – cca 100 lidí denně. Na návštěvnost má vliv i pořádání akcí ze strany re-use centra. Např. tento měsíc je akce dlabání dýní na halloween. Také v případě vánočních svátků se návštěvnost zvyšuje. 

Kolik pracovníků má re-use centrum a kolik osob je se sociálním znevýhodněním? V současné době zaměstnávají 18 lidí. Z toho 7 lidí – sociálně slabší skupiny, alkoholici, narkomani, kriminálníci (vše po léčbě, či léčení). Re-use centrum samo nezajišťuje, ale spolupracují se skupinou a sítí odborníků, kteří nad nimi mají dohled a jsou připraveni jim poskytnout pomoc. Počítá se s tím, že tyto lidé pracují problematicky, pomalu, není na ně zase takový spoleh. Jejich plat – 50 % je hrazen s prostředků města, a 50 % platu je hrazeno s výdělků re-use centra. Platy jsou stanoveny na základní mzdě, záleží na délce pracovního poměru apod. Zbytek, tedy 11 lidí je zaměstnán na plný úvazek. Jedná se o „normální“ zaměstnance, kdy jejich mzda je 100 % hrazena z prostředků re-use centra. 

Jaké důvody vedly ke vzniku? Společnost začala provozovat svoji činnost před 15 lety, jako rodinný podnik o dvou osobách. Toto fungovalo bez problémů do doby Covidu, kdy provoz byl zcela uzavřen, nebyly prostředky na výplaty. Po době covidu se re-use centrum opětovně otevřelo s podporou města. Důvodem vzniku byla potřeba pomáhat a v současné době se jim práce líbí. 

Problémy při zřízení provozu? S žádnými se nesetkali, všichni je podporovali, největší problém byl covid. 

Problémy při provozu? Žádné, maximálně se sociálně znevýhodněnými zaměstnanci, ale s tím je do určité míry počítáno. 

Pomáhá nějaká organizace? Organizace při provozu nepomáhá. Spolupracují však se sítí organizací, které se specializují na pomoc sociálně vyloučených lidí. V případě potřeby odkazují své zaměstnance na tyto organizace a chtějí potvrzení, aby mohli dál v re-use centru pracovat, že pomoc skutečně vyhledali. 

Přínosy: Pro re-use centrum je největším přínosem pomoc od města. Za přínos se dá také považovat sociální kontakty se zákazníky. Mají i takové, kteří se pravidelně chodí dívat, zda nemají nové zboží. 

Mají zájem zůstat ve spojení, mají o náš projekt zájem. Smlouva podepisována nebyla, souhlas s pořízením fotografií byl dán ústně. Podmínkou bylo, že na fotografiích nebudou žádné osoby. Velmi přátelští lidé, jazyková bariéra. Neovládali moc angličtinu. I z tohoto důvodu trvala komunikace ve věci dojednání schůzky velmi dlouho. Hlavní „centrála“ ve Frankfurtu nad Mohanem, která je v pozici jako je naše Federace Re-use center. 

Zajímavosti: I přes to, že v rámci města Darmstadt je hodně studentů, re-use centrum nenavštěvují. Re-use centrum opravdu navštěvují převážně sociálně slabé skupiny a také přistěhovalci. 

Re-use provoz v Pardubicích je provozován v rámci Služeb města Pardubic, a.s.. Zřízení i provoz je plně hrazen z rozpočtu města. Tento provoz má limit na přijímané věci jen co do rozměru předmětů a neprovádí samostatnou evidenci předmětů. Jedná se o re-use centrum, které není navázané na žádné doprovodné služby (např. opravy, instalace předmětů apod.) a zaměstnává jednoho samostatného pracovníka (součástí obsluhy sběrného dvora). Tento provoz je využit nárazově, v průměru jej navštíví 10 osob denně. 

Důvodem pro vznik provozu bylo splnění předvolebního slibu, který byl dán občanům. Otevření centra bylo odsunuto vlivem pandemie Covid-19, v současnosti je však již využíváno dle plánovaného záměru. Při provozu se vyskytují občasné problémy vlivem zneužívání určitými skupinami lidí. Vyčleněná hala pro re-use centrum je dostatečně prostorná, předměty jsou dobře viditelné a dostupné pro všechny návštěvníky Služeb města Pardubic.  

Mezi definované přínosy patří: rozšíření služeb pro obyvatele kraje, dostupnost předmětů znevýhodněným osobám, další využití ještě fungujících předmětů a prezentace vedení města. 

Popis business plánu: provoz přijímá předměty zdarma, výdej je realizován za symbolický poplatek, přičemž k dispozici je orientační ceník. Získané prostředky jsou věnovány na podporu udržitelných projektů ve školách (odměny pro děti). 

Výčet přijímaných věcí: knihy, drobný nábytek, spotřební věci, CD/DVD, předměty do domácnosti.

Výčet vyloučených věcí: objemný nábytek, elektro zřízení, oblečení, obuv.

Zhodnocení v rámci Best practice: jedná se o čistý, velmi přehledný a dobře umístěný provoz, který je provozován jako doprovodná služba Služeb města Pardubic, a.s. pro občany. Generuje nízkou úroveň příjmů, která je účelově vynaložena na podporu školních projektů. 

Re-use centrum v Plzni je společností s ručením omezeným, které bylo založeno 7. 7. 2021 a je financováno primárně ze své výdělečné činnosti. Sídlí na Koterovské 158, Plzeň, webové stránky organizace jsou: www.reuseplzen.cz. Tento provoz nemá množstevní limity na přijímané ani vydávané předměty. Zprostředkovává služby opravy a údržby tím, že spolupracuje s fyzickou osobou – „hodinovým manželem“.  Provozuje rovněž facebookové stránky (Centrum REUSE PLZEŇ), prostřednictvím kterých se snaží distribuovat vybrané předměty. Předměty zůstávají na provozovně do doby jejich použitelnosti, pouze v případě knih bude nutné provést v blízké budoucnosti probírku. Toto re-use centrum eviduje předměty a vyhodnocuje nejefektivnější předměty (ty, které se daří nejrychleji předat dalším majitelům). Mezi ty nejefektivnější patří dětské hračky. Tento provoz využije průměrně 20 osob denně (včetně soboty – neboť otevírací doba je pondělí až sobota, vždy 12:00 – 18:00). Provoz kromě paní majitelky obhospodařují 3 zaměstnanci v rámci dohod o provedení práce. Od roku 2024 budou tito zaměstnanci pracovat na částečný pracovní poměr. Problémy se zřízením se vyskytovaly pouze v rámci domlouvání smlouvy o pronájmu, problémy při provozu jsou s překupníky, kteří přijedou pro zboží za účelem přeprodeje (na bleších trzích a jarmarcích). 

Důvodem pro vznik re-use centra je přesvědčení paní zakladatelky a majitelky, která vnímá, jak nedostatek informací a vědomí o stavu životního prostředí vede  hodně lidí k tomu, aby „konzum“ považovali za hlavní měřítko životní úrovně. Jak uvádí na svých webových stránkách – hned na začátku svojí podnikatelské cesty pochopila, že nejlepší vzorec chování pro šťastné a udržitelné přežití je – chovat se jako dobrý hospodář, který chytře nakládá s hodnotou darů a zároveň se nebrání pomoci druhým. Skrze dary využitelných věcí by tedy chtěla předcházet vzniku odpadů a zároveň dokázat pomoci potřebným nebo podpořit ty, kteří konzumní společnost odmítají. Ráda připomíná svoji mateřsko-babičkovskou myšlenku, která zní: „kdybych se mohla dožít 200 let, přála bych si vidět svoje pra-, pra-, pravnoučata žít alespoň tak, jak žijeme dnes my – v dostatku a hojnosti, nezavalené odpadky! (www.reuseplzen.cz, 2023)

Popis business plánu: provoz přijímá nepotřebné, ale funkční předměty zdarma, výdej je realizován na prodejně za symbolickou cenu, která je uvedena na každém předmětu. Cenotvorba probíhá podle nastaveného schématu stanoveného dle množství druhu zboží a kvality individuálního kusu.  Nakupovat zde (na základě osobního výběru či prostřednictvím nabídky na facebooku) může úplně každý – bez ohledu na bydliště.

Výčet přijímaných věcí: je velmi rozmanitý – kancelářské a školní potřeby, dárkové předměty (dle sezóny – např. vánoční/velikonoční), knihy, sportovní potřeby, ložní prádlo, autosedačky, nádobí všeho druhu, oblečení (v omezeném množství), hračky, galanterie, nábytek, dekorace, potřeby pro maminky a miminka, parfémy, dlaždičky a mnohé další…

Výčet vyloučených věcí: na webových stránkách je uvedeno, že si re-use centrum vyhrazuje právo některé věci nepřijmout, neboť nedokáže smysluplně využít všechny donesené předměty – proto přijímají pouze ty, u kterých ze zkušenosti vědí, že pro ně existuje poptávka. Časem se na webových stránkách chystají poskytnout detailní popis toho, co přijímají a co nikoliv (www.reuseplzen.cz, 2023).

Od roku 2024 tato firma zavádí zkušební provoz pobočky „recyklačního re-use“, které bude nabízet stavební materiál (zámkovou dlažbu, skruže, dlaždičky a další stavební předměty). 

Zhodnocení v rámci Best practice: jedná se o přehledný provoz s velmi ochotnou obsluhou, který dle zkušenosti sofistikovaně třídí přijímané věci a v rámci omezeného prostoru se snaží jej v maximální možné míře předat novým majitelům. Z tohoto důvodu je zde velmi aktivní spolupráce (napojení) na tyto organizace:

a) Nábytková banka – probíhá předávání nábytku

b) Charita – probíhá předávání oblečení, potřeb pro domácnost

c) Ledovec (nestátní nezisková organizace Ledovec vytváří v Plzeňském kraji prostředí, které pomáhá lidem s duševním onemocněním na jejich cestě zotavení) – probíhá předávání knih a drobných předmětů

d) Medici na ulici – dochází k předávání naslouchátek, holí.

e) Swap Plzeň – dochází k předávání oblečení a ramínek (swap je organizován 6x do roka)

f) Recyklační a demoliční společnost – dochází k odběru umyvadel, vodovodních baterií atd.

V budoucnosti by se chtělo centrum zabývat rovněž pořádáním vzdělávacích a kulturních akcí – typu komunitního střetávání, volnočasového tvoření a exkurzí pro zájemce. Vše je však otázkou personálního zabezpečení, na které si čistě soukromý provoz musí vydělat. 

Zápis ze šetření RE-Use centrum: Vídeň – Rakousko, termín: 20. 11. - 22. 11. 2023

Fotografie byly pořízeny se souhlasem Re-use centra, nebyla uzavíraná smlouva o pořízení fotografii – fotografie však musely být pořízeny bez pracovníků Re-use centra. 

Název organizace: DRZ Demontage und Recycling Zentrum

Qualitätsmanagement und F&E

Sídlo organizace:    Vogtgasse 29, 1140 Wien

Druh provozu: RE-use centrum

Právní forma: GmbH

Webová stránka: www.drz-wien.at 

K právní formě podnikání: Re-use centrum podniká odlišně, než tomu bylo v Německu. Zde společnost podniká v rámci podnikatelské formy GmbH (Gesselschaft mit beschrankter Haftung), což je obdoba kapitálové společnosti s. r. o., v ČR. V rámci této společnosti jsou sdružováni společníci a základní kapitál za účelem společného podnikání. Společníky tedy mohou být jak právnické, tak fyzické osoby. V rámci Rakouska je tato společnost využívána jako právní forma malých a středních podniků. Základní kapitál musí být nejméně 25.000 EUR a vklad jednotlivého společníky musí být nejméně 250 EUR. Před podáním návrhu na zápis společnosti musí do veřejného rejstříku musí být splaceno nejméně 12.500 EUR.

V případě tohoto konceptu Re-use centra je nutné zmínit a uvědomit si, že zřízené Re-use centrum ve Vídni, je založeno na diametrálně odlišné koncepci, než tomu bylo v rámci provedeného šetření v Německu. Re-use centrum v Německu se soustředilo na běžné vybavení domácnosti a na běžné spotřební věci, které byly přijímány jako dary a nepotřebné zboží a následně bylo prodáváno koncovým spotřebitelům za nízké ceny. Podpora sociálně slabých tedy probíhala jak v rámci provozu Re-use centra (pracovníci), tak v rámci prodeje (prodej sociálně slabých skupin). 

Provoz tohoto Re-use centra se soustředí na elektroniku a její zpracování. Re-use centrum se svojí koncepcí soustředí na předcházení a prevenci vzniku odpadů, maximální využití odpadů, vzdělávání veřejnosti o odpadech a v neposlední řadě o podporu sociálně slabých skupin (v tomto případě je však cíleno pouze na pracovníky Re-use centra). Pracovníci Re-use centra školí o odpadech i v Africe a Španělsku (v rámci projektové činnosti). Hlavním cílem je tedy redukovat odpad, znovu použít a recyklovat zbytkový odpad. Hlavní činností je tedy zpracování elektroniky a doplňkových služeb s tím souvisejících. Re-use centrum jiný odpad nezpracovává. 

Je provoz financován z veřejného rozpočtu? Financování provozu Re-use centra je založeno na spolupráci a na sponzoringu zřizovatelské organizace. V rámci Re-use centra je nutné rozlišit způsoby financování do dvou oblasti. 

První oblastí je přímá úhrada nákladů vztahující se k provozu Re-use centra, která tvoří podíl na celkových nákladech Re-use centra. V tomto ohledu je Re-use centrum navázáno na dvě organizace, a to sponzorskou a zřizovatelskou organizaci Die Wiener Volkshochschulen, jenž se jako vzdělávací organizace zaměřená na dospělé lidi, snaží podporovat tyto lidi, podporovat jejich zlepšování a zvyšování kvalifikace. Financování provozu Re-use centra tedy částečně financován prostřednictvím této organizace. V rámci této organizace, a to formou jiných projektů zvyšuje povědomí o odpadech na základních školách, kde děti učí o odpadech, o předcházení odpadům a z čeho se odpady skládají (např. z čeho je složen mobilní telefon a jaké součástky obsahuje. Do škol zasílá speciálně vyvinuté krabice s informačními materiály pro sběr mobilních telefonů apod. Dále spolupracuje Re-use centrum s AMS (Veřejná služba zaměstnanosti Vídeň), která přímo spolupracuje s Re-use centrem. Spolupráce spočívá v následujícím: Lidé, kteří jsou více jak jeden rok nezaměstnaní dostávají nabídku pracovat v rámci Re-use centra. O toto místo však musí projevit zájem a vůli v rámci Re-use centra pracovat. Rozsah pracovní činnosti: 15 hodin týdne, 40 hodin týdně. K úhradě jejich mzdy dochází ze strany AMS. Všichni zaměstnanci Re-use centra mají stejný plat, a to bez ohledu na náplň jejich činnosti. Re-use centrum jim v rámci své činnosti a prostřednictvím stálých zaměstnanců poskytuje podporu outplacementu, aby byl pro tyto zaměstnance snazší vstup na pracovní trh. Re-use centrum je v rámci sociální práce, kterou poskytuje, učí, jak vystupovat na pohovorech, jak sestavit své CV apod. Tyto zaměstnanci jsou v rámci Re-use centra zaměstnáni cca 6 měsíců. Neustále se konstantě zaměstnanci mění a stále přicházejí nový zaměstnanci. Obvykle pracuje v Re-use centrum 65 zaměstnanců, v současné době je to cca 100 zaměstnanců tohoto tipu. Re-use centru má v současné době stálých 14 zaměstnanců (administrativní pracovníci, sociální pracovníci, účetní apod), tito jsou však hrazeny z přímých prostředků re-use centra. AMS tak tedy poskytuje dvě třetiny finančních prostředků potřebných k provozu podniku. Zbývající 1/3 je generována vlastními příjmy Re-use centra, tedy financemi z Die Wiener Volkshochschulen. Dále z prodeje recyklovaných materiálů, z prodeje elektroniky, která je opravena, z prodeje výrobků, které byly vyrobeny získáním materiálů z provedené recyklace (trasch desing - www.trashdesign.at), kdy jsou prodávány např. šperky, obaly na sešity, hodiny, ale také jsou na objednávku zhotovovány pro zákazníky ocenění a trofeje (viz foto). Nájem a energie si Re-use centrum hradí ze svých prostředků. 

Jak získá Re-use centrum odpad, tedy elektroniku pro následné zpracování? Re-use centrum spolupracuje se řadou společností a firmami, které jim elektronický odpad „dodávají“. Re-use centrum spolupracuje s Městem Vídeň. Disponují dvěma vozidly, které svážejí odpad na základě uzavřené spolupráce s ostatními společnostmi. Spolupracují i se společností Pulswerk a architektonickou kanceláří Thomas Romm, kde se snaží realizovat myšlenku o opětovném použití elektronického odpadu, který je získán při demoličních projektech (např. rozebráním kabelu je následně získán barevný drátek, který je použit k výrobě šperků, ze starých monočlánků jsou vyrobeny náušnice, nebo obal na sešit). Dále spolupracují se společnostmi tipu – dopravní společnosti, společnosti zpracovávají kovový šrot, společnosti pokládající kabely apod. Muller – Guttenbrunn – společnost, která má na starost kontejnery se železným nebo smíšeným šrotem, bílým zbožím apod. 

Popis provozu Re-use centra: 

1/ Dodaný elektrický odpad ze strany spolupracujících společností, případně přivezený odpad ze strany zaměstnanců Re-use centra

2/ Dovezený elektronický odpad se dále třídí, tak aby byl vytříděný společný odpad setříděn společně (mikrovlnky, koloběžky, staré počítače, vysavače apod.). Následně jsou věci tříděny na věci, které lze opravit, které lze využít, kdy mohou být stále funkční a na věci, jejichž oprava není efektivní, případně nemožná. /realizace v přízemí Re-use centra/.

3/ Věci, které lze opravit, či jsou funkční, přebírá jiné oddělení, které věci prohlédne, odzkouší z hlediska bezpečnosti, případně opraví a uvádí je zpět do životního procesu. Zde je v rámci re-use centra prodejna, avšak velmi malá, kde je možné si koupit věci běžného užití v domácnostech (šicí stroje, počítače apod.). Z prodeje těchto věcí je pouze nepatrný a doplňkový příjem. Zde je opět navázána spolupráce se společnostmi, které si následně zpracovaný, opravený a fungující elektronický odpad odkupují. Toto tvoří zbývající část příjmů Re-use centra. /realizace v druhém patře Re – use centra/.  Zde prodávají přes e-shop, který je velmi oblíbený. Mají sice i Re-use prodejnu, ale ta není tak využívaná. S ohledem na to, že největší objem obchodu je přes e-shop, nemají nastavenou moc příznivou otvírací dobu pro veřejnost. Prodávají také na výstavách a trzích. 

4/ U věcí, které není možné opravit, a tudíž je není možné vrátit do dalšího životního cyklu, dochází k maximálnímu rozebrání na součástky /např. z kabelů jsou vypreparovány drobné barevné kabely, ze starých PC a operačních desek se získává měď apod./ a ty jsou následně využity k dalšímu použití /sběr, výroba šperků a doplňků do domácnosti, trofeje apod., viz., informace výše/. Prodej hlavně přes e-shop. Re-use centrum se snaží předcházet i nebezpečnému odpadu, tudíž u věcí, které tento materiál obsahují /baterie/, dochází k jeho sběru a následně ho Re-use centrum následně předává k jeho zlikvidování společnostem, které se tomu věnují. 

Výčet přijímaných věcí: Přijímají pouze elektronické zboží (mikrovlnky, vysavače, radiomagnetofony apod.)

Výčet vyloučených věcí: Nepřijímají ledničky, mrazáky, klimatizace

Existuje limit pro přijímané věci: Ne, neexistuje. 

Existuje limit na výdej věcí: NE

Je zajištěn provoz i zprostředkování služeb, oprava: Není, historicky však Re-use centrum (myšlenka existence Re-use centra) vzniklo ve společnosti, která se zabývala opravami zboží, a která stále s Re-use centrem sousedí. Vznikla myšlenka, co dělat s věcmi, které nelze opravit. Re-use centrum tedy vzniklo v roce 2006. 

Je vedena evidence předmětů? Disponují speciálním registračním systémem, kde evidují vše, co přijde a odkud to přijde. 

Kolik zboží je v průměru přijato a vydáno? V průměru je přijato 6 tun odpadu denně. Po covidu a v současné době se příjem odpadu zvýšil, tudíž je to v průměru 10 tun odpadu denně. 13 % odpadu pochází z Vídně.

Co děláte s předměty, které dlouhodobě nikdo nechce? Tento problém moc neřeší, zboží prodávají partnerům a přes internet, tudíž mají stále své odběratele. V případě, kdy je to nefunkční zboží, rozebere se a zbytek materiálu, který nemůže být použit se zlikviduje. 

Je měřena efektivita v oblasti předcházení vzniku odpadu? NE

Kolik návštěvníků má re-use centrum: Neevidují počet návštěvníků na internetových stránkách. Na dotaz, kolik návštěvníků navštěvuje jejich prodejnu – cca 10 návštěvníků týdně. Prioritním prodejem je však internetový obchod, veletrhy, výstavy a trhy. 

Kolik pracovníků má re-use centrum a kolik osob je se sociálním znevýhodněním? Rozepsáno viz výše. V současné době pracuje v Re-use centru 100 pracovníků, kteří jsou zaměstnáni přes úřad práce. Cca 14 zaměstnanců je stálých a mzda je financována přímo Re-use centrem. 

Jaké důvody vedly ke vzniku? Není, historicky však Re-use centrum (myšlenka existence Re-use centra) vzniklo ve společnosti, která se zabývala opravami zboží, a která stále s Re-use centrem sousedí. Vznikla myšlenka, co dělat s věcmi, které nelze opravit. Re-use centrum tedy vzniklo v roce 2006. 

Problémy při zřízení provozu? S žádnými se nesetkali, všichni je podporovali, největší problém byl covid. 

Problémy při provozu? V současné době řeší otázku, jak zpracovat drobné plasty, které jsou obsaženy v odpadu. V současné době je však trápí otázka existence, tím, že jsou závislí na svém sponzorovi, nemají v současné době jistotu, zda a jaké finanční prostředky obdrží příští rok. Mají problém s tím, že Re-use centrum je zřízeno v zastavěné zóně a lidé si stěžují na hluk z Re-use centra. Každý den musí tedy navozený odpad uklidit do budovy. V případě, kdy by Re-use centrum nebylo umístěno ve Vídni, hodně pracovníků by mělo problém s dojížděním. 

Pomáhá nějaká organizace? Informace uvedeny výše. 

Přínosy: Pro re-use centrum je největším přínosem pomoc od města. Za přínos se dá také považovat sociální kontakty se zaměstnanci. Hlavní výhodu spatřují v pocitu uspokojení, že mohou také pomáhat a přispět k životnímu prostředí. Určitý přínos vidí i ve spojování lidí a možnostech přimět lidi uvažovat o odpadech a možnostech předejití jeho vzniku. 

Jako určitou negativní stránku této činnosti uvedli: Hodně práce, stresu, hodně opadu, nejasná existence. Mají problém umístěním Re-use centra (zastavěná oblast) a dále s velikostí budovy, v které sídlí. 

Mají zájem zůstat ve spojení, mají o náš projekt zájem. Smlouva podepisována nebyla, souhlas s pořízením fotografií byl dán ústně. Podmínkou bylo, že na fotografiích nebudou žádné osoby. 

Re-use centrum Omigjen je příspěvkovou organizací města sídlící na adrese Eternitveien 4, Level 2, Asker, Norsko. Jedná se o provoz plně financovaný z veřejného rozpočtu. Nemá stanoven omezující limit na množství předmětů ani na vstupu, ani na výstupu, rovněž nezprostředkovává žádné doprovodné služby. Evidenci předmětů zaznamenává jak při přebírání zboží, tak při jeho prodeji. Za 10 měsíců provozu dokázal tento provoz přijmout cca 40 tun (100 %), z čehož 80 % bylo vydáno k opětovnému využití. Předměty, o které není dlouhodobě zájem, putují na sběrný dvůr. Za zmíněných 10 měsíců provozu využilo re-use centrum 40 tis. zákazníků. Za účelem zajištění provozu je zde zaměstnáno 10 osob. Provoz je realizován městským úřadem města Asker, proto jsou zaměstnanci re-use centra zároveň zaměstnanci městského úřadu.

Přínosy re-use centra: splnění závazků municipality, PR pro politickou stranu, naplnění potřeb občanů regionu. Pro občany - alternativa k běžnému nákupu, nabídka udržitelných nákupů, možnost koupit krásné věci levně, možnost efektivně se zbavit předmětů.

Popis business plánu: Předměty jsou přijímány bezúplatně od dárců nebo svozem ze sběrných dvorů. Následně jsou zváženy na vstupu a naceněny na základě kvalifikovaného odhadu. Provozovatel platí standartní komerční nájemné za prostor, vytěžené finance se tedy vrací zpět do nákladů na provoz. Část zisku pochází z prodeje předmětů, ale většina je řešena formou podnajímání prostoru organizacím, které samostatně navrací určitou sortu předmětů do oběhu - typicky se jedná o oblečení (společnost UFF) a nebo dětské vybavení. Součástí prostoru je provoz sociálního podniku „Sisters in business“, který zaměstnává ženy - migrantky a zaměřuje se na opravu a upcyklaci látek, průmyslových materiálů  a vytváří řadu tašek, obalů a dalších výrobků. Klíčové statistiky za dobu provozu (10 měsíců): 44 tisíc kusů předmětů, 40 tun navráceného materiálu zpět do oběhu, 40 tis. zákazníků a obrat cca 11 330 000 Kč.

Výčet přijímaných věcí: nábytek, nádobí a kuchyňské potřeby, dětské vybavení, sportovní potřeby, oblečení.

Zhodnocení v rámci Best practice: Ač se jedná o finanční zátěž pro rozpočet města Asker, nejedná se o újmu, neboť je služba hojně využívána a na základě statistik je vidět, že je velmi populární.

Re-use centrum OZO v Ostravě je financováno prostřednictvím společnosti OZO Ostrava s.r.o., která vznikla z bývalé rozpočtové organizace TAZSMO Ostrava a její historie sahá až do roku 1949. Po roce 1990 byla rozpočtová organizace pro nakládání s domovním odpadem transformována na organizaci příspěvkovou a posléze k 30. 6. 1995 na společnost s ručením omezeným, přičemž zkratka OZO v názvu společnosti znamená odvoz a zpracování odpadů (www.ozoostrava.cz, 2023). Provoz re-use centra sídlí na Slovenské 1083/1 Ostrava – Přívoz a disponuje webovými stránkami reuse.ozoostrava.cz.

V provozu neexistuje limit ani na přijímané, ani na vydávané předměty. Evidence předmětů je prováděna – na vstupu i na výstupu projde cca 60 tis. kusů za rok. Eviduje se samostatně jak příjem, tak výdej. Pokud se v provozu vyskytuje zboží, které je nabízeno dlouhou dobu, pravidelně dochází k jeho zlevnění (cena se může snížit až na polovinu – např. v prosinci dochází ke zlevnění o 50 %).  Provoz zajišťuje i zprostředkování služeb – poskytuje dílčí drobné opravy a samozřejmě vyčištění všech přijímaných věcí. Provoz využije průměrně 100 osob denně, tyto osoby jsou obsluhovány personálem (provoz generuje 2,5 pracovních úvazů). Návštěvníky jsou sociálně slabí, udržitelní a bazaristé (bazaristé nevadí, protože podstatné je, aby věci dostaly nový život). Požadavek na založení re-use centra vyplynul z myšlenky vedoucího odpadového hospodářství. Zřízení provozu se zprvu potýkalo s problémy organizační náročnosti, což vyplývalo z neznalosti způsobu a podmínek provozu. V současnosti se provoz potýká s problémy nedostatečné podpory ze strany města. Dle provozovatele je důležité si uvědomit, že ziskovost provozu je minimální, a proto je potřeba tyto provozy podpořit ze strany měst (městských úřadů či magistrátů). 

Přínosy provozu:

1) odběr části produktů, které by jinak skončily jako odpad,

2) pořádání doprovodných vzdělávacích akcí, veřejných dílen, šicích dílen, místo setkávání, komunitní centrum, společenský prostor (sdílený prostor pro knihovnu), pořádání workshopů.

Popis business plánu: existuje manuál pro zaměstnance podle typu zboží – jakou prodejní cenu stanovit. Každý produkt je nabízen za předem stanovenou cenu (20 – 200 Kč). Roční příjem z prodeje je cca 1,5 mil. Kč. Vybrané prostředky jsou investovány na veřejnou zeleň v Ostravě. Projekt je koncipován jako veřejná sbírka. 

Centrum nabízí také velké elektro (pračky, myčky, sušičky). Z 90 % jde o nové věci od partnera, které měly nějaký funkční problém, který byl však firemním servisem opraven a zboží je nyní Re-use centrem prodáváno za poloviční cenu (jinak by výrobek skončil jako odpad), tj. jde o prodejní místo partnera, který následně posílá příspěvek Re-use centru. Pracovníci Re-use centra přijímané věci třídí, co přijmou a co ne (podle toho, o co je zájem) a následně všechny věci čistí. Když se věci nahromadí, dělají se speciální akce (velmi často), např. 1+1 zdarma a tím je v centru regulován počet. Tzn. daří se tak regulovat počet věcí přijímaných a vydávaných. 

Barevné rozlišení částí provozu je z důvodu podnícení návštěvníků, aby prošli více věcí a nešli jen cíleně pro jednu věc. Takto si nenásilnou formou vezmou více užitečných věcí. Některé elektro (např. lustry) si zákazníci kupují jako „dekorační předmět" a tím se obejde riziko závady.

Je realizováno sdílení Re-use s nábytkovou bankou, což je v rámci ČR unikátní.  Informace o existenci a fungování re-use centra se vyskytuje na Instagramu, facebooku, webu města - různé kampaně za podpory města s informacemi. 

Výčet přijímaných věcí: je velmi rozmanitý – kuchyňské nádobí, nářadí, hračky, knihy, sportovní potřeby, hudební nástroje, kočárky, hodiny, autosedačky a mnohé další… 

Výčet vyloučených věcí: čalouněný nábytek, oděvy, vybrané elektrospotřebiče.

Zhodnocení v rámci Best practice: jedná se o čistý, svěží a přehledný provoz s velmi ochotnou obsluhou. Centrum je veřejností oblíbené a funguje velmi dobře. Nyní je umístěno na okraji města – je však vyvíjena snaha přesměrovat ho do centra a vytvořit tzv. Cirkulární dům (zatím se nepodařilo). V rámci centra existuje spolupráce s partnery (firmami), kteří mají v centru vyčleněn svůj prostor pro svou prezentaci (sponzoři).

Název organizace / Name of the organization: BATITERRE

Rue Heyvaert 140 1080 Melenbeek – Sanint – Jean

Druh provozu / Type of operation: re-use centrum – opětovné použití stavebních materiál

Právní forma / Legal form: společnost s ručeným omezeným, společnost tvořící zisk

Sídlo – adresa / Registered Office – Address: Rue Heyvaert 140, 1080 Melenbeek – Sanint – Jean

Identifikace sídla - okres, kraj / Identification of the seat - district, region: Belgie, Brusel

Webová adresa nebo jiný odkaz / Web address or other link: www.batiterre.be

Způsob financování:

Společnost vznikla na základě činnosti a spolupráce třech společností. Jednou ze společností je společnost, která se specializuje na textil, druhá společnost se specializuje na rekonstrukce a třetí společnost se specializuje na nábytek, sociálně potřebné a sociální aktivity. Batiterre začala jako pilotní projekt těchto společností, tento projekt začal fungovat, proto se Bariterre přeměnila na společnost a začala realizovat činnost – opětovné použití stavebních materiálů. Jednotlivé společnosti spolu navzájem spolupracují. Společnost není financována ze státního rozpočtu, ani na něj není nikterak navázána. Společnost si na svůj provoz vydělává sama. Někdy žádá o státní dotace na základě vyhlášených programů. V rámci financování jsou závislí na své činnosti a svých finančních prostředcích.

Seznam přijímaných položek:

Akceptují všechny druhy stavebních materiálů a movitých věcí nacházejících se v rámci budov (toaletní mísy, umyvadla, dlaždice apod.). Pro akceptaci stavebního materiálu a movitých věcí nacházejících se v rámci budov musí být tyto věci v dobré kondici. Záleží na tom, v jakém je materiál stavu, v jaké je kondici, zda ho mohou prodat za dobrou cenu, a zda je dále použitelný. Je důležitá také kvalita a množství, např. u cihel není efektivní nakupovat malé množství cihel. Limit je 20 m2. Evidují poptávku na trhu, a proto je také důležitá poptávka trhu pro akceptaci materiálů. Pro akceptaci zboží je také důležitá barva zboží, zvažují, jaká by byla po zboží poptávka a zda je tedy efektivní zboží akceptovat. Proces je následující: Vlastník budovy, která je určena k demolici, nebo se bude renovovat zavolá do re-use centra. Specialista z re-use centra budovu navštíví a označí věci, o které by mělo re-use centrum zájem. Tyto věci zdokumentují, zdokumentují množství. V rámci této činnosti jsou realizovány tři aktivity: konzultace s vlastníky budov o druhu materiálu, který se v budově nachází, konzultace jeho obnovy apod. Druhá aktivita zahrnuje činnost, že vybraný materiál sami prodají třetím osobám. Třetí aktivita je spolupráce s jinými vlastníky budov, kdy materiál rovnou nabízejí pro další rekonstrukce budov. V rámci druhé aktivity zboží ukládají ve skladu, ale zboží na skladě není dlouho. Občas materiál obdrží i od soukromých osob. Rozhodující je také to, aby re-use centrum bylo konkurence schopné.

Seznam vyloučených položek:

Znehodnocený, nebezpečný materiál. Rozbité movité věci nacházející se v rámci budov. U některých položek není akceptováno malé množství zboží.

Je omezení na přijímané položky?

Není, limity jsou dány skladovacími prostory, pracovníky. Akceptují tedy takové množství zboží a v takovém rozsahu v jakém jsou schopni zboží pojmout. Například společnost měla poptávku – zakázku na krásné dveře, ale nemohli ji přijmout, protože neměli prostory pro tuto zakázku. Jsou tedy více limitovány podmínkami než věci.

Je omezení na to, kolik položek lze vydat?

Ne limitace není. Mnoho zboží neprojde skladovacími prostory. Je realizován přímý prodej třetím osobám.

Poskytuje provoz také zprostředkovatelské služby - např. opravy, instalace, dopravu?

V rámci našeho re-use centra probíhá pouze spolupráce. Spolupracují s podniky, spolupracují s laboratořemi, když potřebují rozbor nějakého materiály,  spolupracují s demoličními společnostmi. Spolupracují i s čistícími společnostmi s malíři, celý čistící proces na konci. 

Vedete záznamy o položkách?

Nemají a nevedou žádnou evidenci materiálu. Jediná „evidence“, která se provádí je při prvotním určení, o který materiál budou mít z budov zájem. Provádí sepis věcí, určuje se jejich množství a vytvoří se fotografická dokumentace. Nemají žádná evidenční čísla, ani čas vše evidovat. Na základě prvotní identifikace materiálu umísťují informace na web, kde věci prodávají. Jsou tedy tímto způsobem do určité míry materiály evidovány. Snaží se vše prodat prostřednictvím webových stránek. V některých případech mají vytipované kupující, kteří jeví zájem o specifické materiály. Např., modrý kámen – je velmi drahý, je to těžké prodat, kontaktují lidi, o kterých vědí, že mi o tuto věci měli zájem.

Pokud ano – kolik položek je průměrně přijato a vydáno?

Neevidujeme průměrný počet přijatých a vydaných položek.

Co děláte s položkami, o které nikdo dlouho nejeví zájem (na skladě)?

V případě, kdy o položky nejeví dlouho nikdo zájem dochází k jejich likvidaci.

Měříte efektivitu re-use centra/provozovny v oblasti prevence vzniku odpadu

Ne

Kolik návštěv podporuje vaše re-use centrum/provozovnu (denně, týdně, měsíčně, ročně)?

Naše skladové prostory navštíví až 90 lidí měsíčně. Ostatní zboží se prodává napřímo.

Kolik pracovních míst vytváří vaše re-use centrum/provozovna?

V rámci re-use centra je zaměstnáno 6 pracovníků. Někdy spolupracují s organizacemi a společnostmi, kdy tyto organizace a společnosti mají pracovní sílu, ale nemají podmínky pro rekvalifikaci těchto lidí. Batirerre tedy tyto lidi rekvalifikuje a vzdělává pro možné uplatnění na pracovním trhu. Tato aktivita je financována státem. Lidé často pracují pouze po dobu projektu. Jedná se o nezaměstnané lidi. Je to tým maximálně deseti lidí. Jsou to pouze nezaměstnaní lidé, a tito lidé musí projevit zájem o vzdělání. Tréning může trvat až dva roky. V tréningů může být více lidí, projekty mohou trvat až tři roky a lidé se stále točí tak, aby mohly pracovně pokrýt realizované projekty.

Kolik sociálně znevýhodněných osob zaměstnává vaše re-use centrum/provozovna?

Záleží na počtu realizovaných projektů. Maximálně 10 lidí.

Jaké důvody vedly k založení re-use centra/provozovny?

V Bruselu jsou velikým problémem odpady. Je zde hodně budov, které potřebují rekonstrukci a jsou tu velké problémy s nezaměstnanými lidmi. Jedním z důvodů bylo vytvořit pracovní pozici pro všechny typy lidí a národnosti.

Jaké problémy doprovázely založení re-use centra/provozovny?

Když jsme začínali s provozem re-use centra měli jsme problémy s transportem materiálu, a to především z daňového hlediska. Museli jsme řešit, jak materiál označit za produkt, nemohli jsme transportovat stavební materiál. Dále jsme měli finanční problémy.

Jaké problémy se objevují při provozu re-use centra/provozovny?

Při provozu re-use centra máme problémy se skladováním. Pokud najdeme vyhovující prostor je drahý. Dále se potýkáme s nedůvěrou lidí, nevěří ve re-use materiály. Provoz re-use centra stále to stojí hodně peněz a hodně času. Např. při vynětí některých materiálů je nutné použít malé nástroje, což je velmi často finančně i časově náročné.

Pomohla vám s názvem nějaká organizace?

Společnost vznikla na základě činnosti a spolupráce třech společností. Jednou ze společností je společnost, která se specializuje na textil, druhá společnost se specializuje na rekonstrukce a třetí společnost se specializuje na nábytek, sociálně potřebné a sociální aktivity. Batiterre začala jako pilotní projekt těchto společností, tento projekt začal fungovat, proto se Bariterre přeměnila na společnost a začala realizovat činnost – opětovné použití stavebních materiálů. Jednotlivé společnosti spolu navzájem spolupracují.

Jaké jsou přínosy re-use bodu/re-use centra pro vás jako zakladatele?

Snížení odpadu, možnost zaměstnat nezaměstnané a sociálně znevýhodněné lidi.

Jaké jsou přínosy re-use bodu/re-use centra pro obyvatele?

Snížení odpadu, možnost zaměstnat nezaměstnané a sociálně znevýhodněné lidi.

Jaké jsou nevýhody, které přináší re-use bod/re-use centrum?

Nejsme si vědomí nevýhod, které re-use centrum přináší.

Popis obchodního plánu (přijetí jako dar? vydání zdarma nebo za poplatek, ocenění jednotlivých kusů?) Jsou přijaté peníze použity na nějaký charitativní účel, atd. /

Obchodní plán máme stále stejný. Finance jsou použity na provoz našeho re-use centra a úhradu nákladů (mzdy, nájem prostor apod.)

Datum šetření (návštěvy): 10.10.2024

Re – use KOLO Bratislava:

Popis provozu

Provoz je neziskovou organizací zřízenou společností OLO a.s. – odvoz a likvidace komunálních odpadů. Jedná se o městskou společnost, tzn. 100 procentním akcionářem je Hlavní město Bratislava.

Hlavní město Bratislava má vypracovanou strategii nakládání s komunálním odpadem ve městě Bratislava s cílem přechodu na oběhové hospodářství pro roky 2021 – 2026, v rámci které si stanovilo cíl,  že město bude provozovat své re-use centrum a sběrná místa.

Poptávka po re-use centru byla vyzkoušena prostřednictvím městských bazarů, které vedly k získání prvních zkušeností – nejprve byla organizována výzva obyvatelstvu, že mohou přinést nepotřebné předměty a následně se z těchto věcí uspořádal městský víkendový bazar. Na základě úspěšnosti těchto bazarů bylo usouzeno, že je o stabilní re-use centrum velký zájem.

V současné době je re-use centrum „KOLO - Bratislavské centrum opätovného použitia“ umístěno v nákupní zóně poblíž dalších obchodů. Nevýhodou tohoto umístění je nutnost platit komerční nájem, výhodou je však blízkost společnosti OLO, kam lidé jezdí s odpadem do sběrného dvora, tudíž si občané mohou vybrat, kam dají svůj odpad.

Re-use centrum bylo otevřeno v říjnu roku 2022 a fungovalo do května 2023. Z důvodu požáru byl provoz půl roku pozastaven. Na základě úspěšnosti projektu bylo však znovu otevřeno
11. 11. 2023.

Počet návštěvníků se pohybuje kolem 11.000 osob měsíčně.

Výčet přijímaných věcí: nečalouněný nábytek, zahradní nábytek, knihy, časopisy, CD a DVD, společenské hry a hračky, dětský sortiment, kuchyňské potřeby, domácí a zahradnické potřeby, kancelářské a školní potřeby, chovatelské potřeby, sportovní potřeby, kola, koloběžky, odrážedla, tříkolky, hudební nástroje, tašky, kufry, batohy, kabelky.

Toto re-use centrum také provozuje celoroční swap rostlin.

TOP zboží s největším obratem: sklo, porcelán, kuchyňské náčiní, hrnce, dětské hračky, knihy, stoličky, obrazy.

V rámci šetření mezi obyvateli bylo zjištěno, že by zde chtěli pořídit i funkční elektroniku. V první fázi jsou přijímány svítidla (do zásuvky). Jsou vybírány pouze lampy, které lze zapojit do zásuvky, vystavují se zde pouze prověřené a odzkoušené lampy. Další směr – přijímat i malé a drobné domácí spotřebiče – bude se řešit, jak toto pojmout.

Výčet vyloučených věcí: oblečení a obuv, čalouněný nábytek a nábytkové soupravy, matrace, deky, přikrývky, elektrické a elektronické zařízení, dřevěné kuchyňské vybavení jako vařečky a prkénka, zavařovací sklenice, lahve na pití, nádoby na přepravu a skladování barev, čistící prostředky a chemikálie, kosmetika, věci, které splňují svoji funkčnost jen jako součást celku (např. kličky ke dveřím, vodovodní baterie, svítidla s ohalenými kabely a bez elektrické šňůry atd.).

Evidence předmětů:

K evidenci předmětů používají aplikaci, realizuje se prostřednictvím QR kódů. Množství přijímaného zboží se pohybuje kolem 15 tun měsíčně.  Výdej ještě není statisticky podpořen, odhadem si až 70 - 80 % předmětů najde v KOLO svého majitele. Na přijímané ani vydávané věci neexistuje žádný limit. Obyvatelé přinesou předměty do re-use centra a zde je zdarma zanechají k dalšímu využití. Postupně re-use centrum rozšiřují také sběrné dvory v jednotlivých městských částech (aktuálně je sběr na sběrném dvořen 1 – městské části Rača, který rovněž provozuje společnost OLO). Re-use centrum rovněž poskytuje tzv. KOLO taxi, kdy si občan může objednat svoz nepotřebných předmětů od domu (za poplatek 35 eur). Dvakrát do roka se realizují rovněž sběry ve vícero městských částech.

Předměty se po příjmu ve skladu nejprve přetřídí, očistí (či umyjí – na nádobí je zde k dispozici myčka), přidělí se evidenční číslo a výše příspěvku. Výše příspěvků jsou rozděleny na hodnoty 0,5/1/3/5/10/15/25 eur a dále je možné stanovit i individuální cenu. Návštěvník za předměty získané v KOLO uhradí příspěvek do veřejné sbírky a to v hotovosti nebo kartou. Zákazník za nákup předmětu zaplatí u pokladny přímo na účet veřejné sbírky, a to v hotovosti či kartou. Výška příspěvku je stanovená personálem KOLO na základě jejich zkušenosti z bazarů apod.

V re-use centru je zboží rozděleno na kategorie zájmu – zóna dětských potřeb, zóna knih, zóna domácích potřeb, zóna sportovních potřeb, zóna obrazů atd.

Součástí provozu je i dílna, kde dochází k opravě předmětů a přípravě na opětovné využití. Tato dílna může být využita také pro edukaci. Je zde vidět snaha o přidanou hodnotu re-use centra, probíhají zde vzdělávací akce pro veřejnost. Většina workshopů v dílně nebo osvětové místnosti pro veřejnost je bez poplatku.

Samostatným prostorem je dále osvětová místnost, kde probíhají workshopy a další besedy. Spolu s dalšími organizacemi se v KOLO realizují různé přednášky a workshopy pro děti od mateřských přes základní až po vysoké školy, prostřednictvím kterých probíhá edukace přímo v re-use centru.

Re-use centrum spolupracuje rovněž s jinými neziskovkami – poskytuje materiální pomoc – spolupracuje s organizacemi na projektech. Organizace oslovují re-use centrum s potřebou konkrétních věcí, pokud tím provoz disponuje, věci daruje na základě darovací smlouvy. Je realizována pomoc rodinám s materiálními věcmi.

Zřizovatel – společnost OLO, a.s. spolupracuje s řadou organizací na inovativních nápadech a projektech (např. recyklace vánočních stromků, ze kterých je vyrobena dřevotříska a následně knihovny, které jsou následně darované například do center volného času, do základních uměleckých škol nebo do rodin samoživitelek. Podobné projekty jsou  vnímané veřejností velmi pozitivně. OLO zastřešuje i jiné cirkulární projekty – např. sběr kuchyňského bioodpadu, sběr jedlých olejů a tuků z domácností nebo sběr cigaretových nedopalků k následné recyklaci (recykluje se vnitřní buničina, která se posléze přidává do asfaltu). V současnosti je rozpracován projekt s knihkupectvím na recyklaci knih. Osvědčila se rovněž spolupráce s místní univerzitou.

Pro provoz re-use centra se tato organizace inspirovala v Brně a ve Vídni.

Zaměstnanci jsou v zaměstnaneckém poměru s OLO, a.s. Zaměstnáno je zde deset stálých/klíčových zaměstnanců. Na sezónní aktivity jsou najímáni také „dohodáři“. V budoucnu by zde rádi zaměstnávali rovněž osoby,  kterým by dokázali pomoci s návratem do pracovního procesu.  

Financování

Dosažené zisky nejsou dostačující na úhradu provozních nákladů - s růstem zkušeností se však výsledek hospodaření již přibližuje nule, ale stále musí být provoz dofinancováván. Do budoucna se předpokládá soběstačnost. Přibližně za dva měsíce plánuje OLO ve spolupráci s Hlavním městem Bratislava další re-use centrum, menší, v jiné části města. V rámci strategie města by měly být otevřeny celkem tři re-use centra.

Zhodnocení provozu

Jednou ze základních myšlenek KOLO je předcházení vzniku odpadů, a tím přispívat ke snížkování množství produkované odpadu. Re-use centrum však nehraje pouze roli snižování množství odpadu, ale také roli environmentální, edukační a komunitní (networkingovou). KOLO (Bratislavské centrum opätovného použitia) je tedy místem, kde dostávají na jedné straně nepotřebné, na druhé straně zachované a stále využitelné předměty druhou šanci. KOLO tedy slouží lidem jako nástroj předcházení vzniku odpadu.

Tento provoz je výborným příkladem dobré praxe jako nástroj dobra (neboť vykazuje ekologický i sociální rozměr) pro komunitu v rámci fungující akciové společnosti.

Re-use centrum RetroUse v Brně, spravované neziskovou organizací AMEFRO o.p.s., bylo navštíveno v roce 2024.

Nachází se na adrese Drobného 45a a funguje jako prostor pro opětovné využití věcí, které by jinak skončily jako odpad. Centrum je financováno částečně z veřejných zdrojů, což umožňuje jeho dlouhodobý provoz a rozvoj. Jeho cílem je podporovat udržitelnost a minimalizovat zbytečný odpad v komunitě. Do centra lze odevzdávat širokou škálu předmětů, včetně starých, ale stále funkčních věcí z domácností, jako jsou knihy, porcelán, starožitnosti či nábytek. Podmínkou je, že se musí jednat o předmět vyrobené před rokem 1989.  Individuálně je posuzována možnost přijetí předmětů, aby byly splněny bezpečnostní a kvalitativní standardy. Zajímavostí tohoto centra je, že za sedm let svého fungování se podařilo znovu využít přibližně 150 tun knih, 60 tun porcelánu a 15 tun starožitností. Tímto způsobem se RetroUse významně podílí na ochraně životního prostředí. Na rozdíl od některých jiných re-use center RetroUse klade důraz na zachování historické hodnoty předmětů. Díky tomu centrum láká i sběratele a milovníky retro stylu. V centru nejsou stanoveny limity na počet věcí, které lze darovat nebo získat, což podporuje jeho otevřenost pro širokou veřejnost. Předměty, o které není dlouhodobě zájem, nejsou vyhazovány. Pouze při stěhování nebo reorganizaci se provádí důkladné třídění. Centrum také vede podrobnou evidenci přijatých a vydaných předmětů, což umožňuje sledovat jeho efektivitu. Tato data jsou využívána k informování veřejnosti o přínosech re-use iniciativ. Návštěvníci centra oceňují jeho přátelskou atmosféru a ochotu personálu pomoci s výběrem či darováním věcí. Tím se centrum stává nejen místem pro výměnu předmětů, ale i komunitním prostorem pro setkávání lidí. Provoz centra inspiruje podobné iniciativy v jiných městech a ukazuje, že udržitelnost může být kombinována s kulturním a historickým aspektem. RetroUse se tak stává příkladem, jak může být re-use koncept adaptován na potřeby specifické komunity, aniž by ztratil svou ekologickou a společenskou hodnotu.

Re-use centrum SAKO v Brně, provozované akciovou společností Sako Brno, bylo navštíveno v roce 2024. 

Toto centrum funguje jako sběrné místo pro nepotřebné předměty, které mohou být dále využity. Centrum sídlí na adrese Jedovnická 2 a je součástí větší sítě re-use pointů, zahrnující sedm sběrných středisek po celém městě. SAKO se zaměřuje na podporu cirkulární ekonomiky, kdy jsou nepotřebné věci dále nabízeny komunitě. Do centra mohou být odevzdány různé předměty, jako je nábytek (židle, stolky, skříňky) nebo domácí potřeby. Naopak nejsou přijímány čalouněné kusy nábytku, drobná elektronika či věci neodpovídající bezpečnostním standardům. Zajímavostí tohoto centra je, že provoz není financován z veřejných rozpočtů, což jej odlišuje od mnoha podobných projektů v jiných městech. Centrum funguje na principu dobrovolnosti a podpory komunitní spolupráce. Předměty přijaté centrem jsou nabízeny veřejnosti zdarma, přičemž neexistují limity na počet věcí, které lze odevzdat či získat. Tento otevřený přístup zvyšuje dostupnost služeb pro široké spektrum obyvatel. Statistiky ukazují, že zhruba polovina přijatých věcí najde nové majitele. Předměty, o které není dlouhodobě zájem, jsou recyklovány nebo ekologicky likvidovány. Zásadní důraz je kladen na udržitelnost a snižování odpadu, což je hlavním cílem projektu. Centrum však zatím nevede detailní evidenci efektivity v oblasti předcházení vzniku odpadu. SAKO Brno provozuje také informační kampaně na podporu re-use principů, čímž vzdělává veřejnost o významu opětovného využívání materiálů. Speciální akce a workshopy nabízejí praktické ukázky, jak lze starým věcem dát nový život. Tento projekt je příkladem, jak může město přispět k ekologickému povědomí a udržitelnému rozvoji. Re-use centrum v Brně je inovativní především propojením sběrných středisek, což zvyšuje jeho dostupnost. Centrum však čelí výzvám, jako je potřeba větší angažovanosti veřejnosti a zlepšení logistických procesů. I přesto je projekt úspěšný a inspiruje podobné iniciativy v jiných městech. Jedním z klíčových aspektů je rovněž zapojení dobrovolníků, kteří pomáhají s tříděním a organizací. Tím se centrum stává nejen místem pro předávání věcí, ale i komunitním bodem setkávání. Návštěva tohoto centra zanechává pozitivní dojem a ukazuje, že snižování odpadu je dosažitelné prostřednictvím jednoduchých a efektivních kroků. Centrum se tak stává příkladem dobré praxe v oblasti re-use managementu.

Rediscovery Centre v Dublinu, sídlící na adrese The Boiler House, Ballymun Road, je re-use centrum zaměřené na udržitelnost a cirkulární ekonomiku. Toto centrum, fungující jako registrovaná charita, bylo v roce 2024 navštíveno pro bližší zkoumání jeho unikátních přístupů.

Centrum je plně financováno z veřejných rozpočtů, což umožňuje poskytovat rozsáhlé služby komunitě a zároveň podporovat environmentální vzdělávání. Jeho hlavním cílem je podpora opětovného využití a vzdělávání o udržitelnosti. Do centra lze přinést různé předměty, jako jsou stará kola nebo interiérové barvy na vodní bázi. Předměty, které nejsou přijímány, zahrnují například elektroniku z důvodu bezpečnostních rizik. Jednou z nejzajímavějších služeb centra jsou opravy, které provádějí buď zaměstnanci centra, nebo externí specialisté. Tento přístup zajišťuje vysokou kvalitu oprav a přidanou hodnotu pro zákazníky. Centrum také provozuje eco-obchod, kde jsou znovu použité předměty prodávány. Tento obchod je oblíbeným místem pro ty, kteří hledají udržitelné alternativy ke klasickým produktům. Zásadním aspektem je měření uhlíkových úspor, které jsou spojeny s provozem centra. Tato data pomáhají demonstrovat přínos cirkulární ekonomiky pro životní prostředí. Rediscovery Centre pořádá pravidelné workshopy a přednášky na téma udržitelnosti, čímž vzdělává širokou veřejnost a podporuje ekologické chování. Centrum také spolupracuje s místními školami a univerzitami, aby šířilo povědomí o významu re-use konceptů mezi mladými lidmi. Předměty, které nejsou okamžitě využity, jsou uchovávány pro budoucí prodej nebo recyklovány. Tento přístup minimalizuje plýtvání zdroji. Zajímavostí je využití bývalé kotelny jako hlavní budovy centra. Tím centrum dává nový život nejen předmětům, ale i samotnému prostoru. Na rozdíl od jiných re-use center má Rediscovery Centre výrazný vzdělávací aspekt, který z něj činí nejen místo pro předávání věcí, ale i pro získávání nových znalostí. Centrum neomezuje počet přijatých nebo vydaných předmětů, což umožňuje flexibilitu a podporuje aktivní zapojení komunity. Podle odhadů bylo v roce 2023 znovu využito značné množství zásob, což přispělo k výraznému snížení produkce odpadu. Personál centra je znám svou ochotou a odborností, což zajišťuje příjemnou atmosféru pro návštěvníky. Rediscovery Centre inspiruje podobné projekty v Irsku i v zahraničí svým důrazem na inovace a udržitelnost. Návštěva tohoto centra je nejen inspirativní, ale také praktická, neboť nabízí konkrétní způsoby, jak snížit vlastní ekologickou stopu. Centrum je příkladem, jak mohou veřejně financované projekty efektivně podporovat environmentální cíle a zlepšovat kvalitu života v komunitě. Rediscovery Centre v Dublinu je důkazem, že re-use koncept může být úspěšně spojen s ekologickým vzděláváním a komunitní podporou.

Název organizace: Ekofabryka Wejherowo SP. z o.o.

Typ organizace: společnost s ručeným omezeným

Právní forma: obdoba společnosti s. r. o., dle českého práva

Sídlo: Fabryczna 10, 84-200 Wejherowo

Region: Polsko

Webová adresa: Nemají

Společnost existuje již 70 let.  Původně se věnovala jiným aktivitám, re-use centrum – aktivity od roku 2012. Prvotně byla společnost komplexně ve vlastnictví státu, jako státní organizace, následně došlo k legislativním změnám a společnost byla přetvořena na s. r. o. Stoprocentním vlastníkem je v současné době město. Společnost sbírá odpady z vymezených lokalit v rámci okolí. V rámci města Gdaňsk a okolních měst jsou rozmístěna recyklační centra, kdy odložené věci jsou dováženy přímo do re-use centra. Sbírají také odpad, který lidé přivážení, a to jakýkoliv. Staré věci, plasty, sklo, stavební materiál. V rámci re-use centra jsou zřízeny odpadové kontejnery, do kterých lidé přivážející odpad mohou věci vyhazovat, dle jejich charakteru (plast, nábytek, sklo, stavební materiál, elektronika apod.). Dále každé město má svůj re-use point, do kterého je možné vyhazované věci umístit. Tyto věci jsou následně sváženy do Re-use centra. Od roku 2013 je pro fyzické osoby navíc stanovena legislativní povinnost třídit věci a povinnost odkládat je na místa k tomu určená. V každé obci je tedy nutné zřídit point, v rámci, kterého se tyto věci shromažďují. Tato povinnost vzešla ze zkušeností, kdy mnoho lidí nevědělo, co s odpadem dělat a házeli jej do lesa, přírody apod. Mnoho lidí však o této legislativní povinnosti nemá povědomí a není zřízeno tolik míst, kam odpad umístit. Předmětná legislativa platí pouze pro fyzické osoby. Firmy mají odlišné podmínky, hradí určité částky do státního rozpočtu za celý management odpadů, za to že je mohou umísťovat do re-use centra, za jeho zpracování. Prvotní lokalita předchozího re-use centra byla malá, a proto se rozhodli pro hledání nové budovy. Byla nalezena stará rozpadlá továrna, která byla zrekonstruována, v níž je nyní provozováno re-use centrum. Rekonstrukce byla financována z EU, a z národního fondu Polské republiky.

Společnost funguje jako s. r. o., tedy může podnikat. Financování tedy zajišťuje svými aktivitami a částečně jsou i finance přidělovány městem, formou příspěvků. Na svůj provoz vydělávají především tím, že realizují činnosti pro město i pro soukromé organizace. Upravuji parky, čistí cesty, upravují veřejná místa. Většinové zakázky (90%) pochází od města. Stejný druh činnosti zajišťují i pro soukromé osoby. Nemají tedy problém s finančními prostředky.

Seznam přijímaných věcí: Akceptují vše, mimo nebezpečného odpadu.

Seznam vyloučených věcí: Neakceptují nebezpečný odpad – baterie, eternitové obaly, bio odpad, jídlo, součástky automobilů, rozbitou elektroniku (přijímají pouze elektroniku v celku). V rámci sběrných kontejnerů je však možné rozbitou elektroniku vyhodit, je následně zpracována jako odpad a zlikvidována spolupracujícími společnostmi.

Je limit na vydávané? Ne

Poskytuje provoz také zprostředkovatelské služby - např. oprava, montáž, doprava...?

Jsou dvě divize, jedna devize je pro recyklaci – sbírají plasty, následně je odevzdávají, třídí podle toho, jaký je to odpad, předávají společností, které to zpracovávají. Druhá devize – věci vracejí zpět do oběhu, tedy prodávají v rámci re-use centra. Re-use poskytuje pouze drobné opravy. V případě větších oprav spolupracují s firmami, které opravy zajišťují.

Vedete evidenci položek?

Vše je dokumentováno, v rámci elektronického systému, zakládají se karty odpadu v systému, zadávají informace, co se s odpadem děje a co s ním nadále dělají. Všechny společnosti, s kterým spolupracují mají online systém, kam informace zadávají. Je to polský evidenční systém. Každá přijatá věc má svoji kartu a je všem známo, jak je s ní naloženo a v jakém stavu a kde se nachází.

Pokud ano – kolik položek je v průměru přijato a vydáno? Není známo

Co děláte s předměty, o které dlouho nikdo nejeví zájem (ležáky)?

U věcí, které nejsou zlikvidovány jako odpad a jsou umístěny na re-use centrum takové zkušenosti nemají, vše je vždy prodáno. V minulosti uvažovali o denním provozu, ale bylo to nákladné. Z tohoto důvodu pořádají každé 3 měsíce akci otevření re-use centra, která je spojena s propagací firem a jiných produktů a lidé si mohou přijít nakoupit věci. Lidé jsou zde většinou ve frontách a vše je levné. Den před otevřením jsou lidé informováni o nabídce re-use centra. Vše je zveřejňováno a jsou zveřejněny fota věcí, které si tu mohou koupit. Ceny jsou velmi nízké a vše je levné. V den výprodeje přijde stovky lidí, nevědí a nepočítají kolik lidí přijde. Akce je spojená většinou s předváděním produktů jiných firem, které s re-use centrem spolupracují. Akce se tím více zefektivňuje, nikdo za to neplatí, podporují se navzájem. Re-use centrum pořádají i ostatní akce, je to však vždy jednorázové, někdy i v rámci spolupráce s městem. Pořádají různé work shopy, školské vzdělávací akce.  Organizují také work shopy, a ostatní akce, kdy pomáhají společnosti, kde například vytvářejí s dobrovolníky věci pro bezdomovce a pomáhají společnosti a charitě, které pomáhají daným organizacím.

Měříte efektivitu re-use centra/bodu v oblasti předcházení vzniku odpadů? Ne

Kolik pracovních míst Vaše re-use centrum generuje? 150 pracovníků, nemáme znevýhodněné pracovníky.

Zaměstnáváte nějaké sociálně nebo fyzicky znevýhodněné zaměstnance? V minulosti jsme tyto pracovníky měli, ale v současné době nikoho takového nezaměstnáváme.

Jaké problémy provázely zřízení střediska/místa pro opětovné použití?

Tím, že je vlastníkem město, větší problémy jsme neregistrovali. Stále bojujeme s nedostatkem pracovníků a velmi těžko se hledá pracovní síla, která má o tuto činnost zájem.

Pomáhala Vám se zřízením re-use centra nějaká organizace? Ne

Pojmenujte výhody Vašeho re-use centra pro Vás jako zakladatele:

Dobrý pocit, poznávání nových lidí, lepší buducnost. Sloužíme jako příklad pro jiné a pro společnost. Velké uspokojení a činnosti, spolupráce s charitami, pomoc lidem, vzdělání v této oblasti.

Pojmenujte výhody re-use centra pro obyvatele:

Povědomí o tom, jak se má zacházet s opadem, včetně místa, kam tento odpad mohou vyhodit.

Jmenujte nevýhody, které může Váš provoz přinášet: žádné

Popis podnikatelského záměru (přijetí darem?, vydání zdarma či za úplatu, případně ocenění jednotlivých kusů?) Jsou přijaté peníze použity na nějaký dobročinný účel apod.

Od fyzických osob jsou všechny věci přijímány zdarma, stačí pouze předložení ID, že bydlí v dané lokalitě, kde provádíme sběr odpadu. U právnických osob je vybírán poplatek dle velikosti a gramáže odpadu. Ocenění probíhá našimi pracovníky. Nemáme žádné speciální pracovníky, které by určovali cenu dle trhu, ale vše probíhá dle našeho uvážení. Samozřejmě spolupracujeme i s charitami a znevýhodněnými osobami, kterým dáváme vybrané věci zdarma.

Datum návštěvy: 22. 8. 2024

Název organizace: STILBRUCH – Betriebsgesellschaft mbH

Právní forma: obdoba naší společnosti s ručením omezeným, jedná se o společnost vznikající za účelem dosažení zisku

Sídlo společnosti:

Pobočka č. 1: Pobočka Hamburk – Altona, Ruhstrasse 51, 227 61 Hamburk

Pobočka č. 2: Helbingstrasse 63, 220 47, Hamburk – tato pobočka byla v rámci šetření navštívena

Region: Německo

Webová adresa: www.stulbruch.de

Společnost komunikuje i prostřednictvím facebooku, instagramu

Centrum bylo otevřeno v roce 2001, jako dceřiná společnost Stadreinigung Hamburg, která částečně financuje provoz re-use centra a re-use centrum s matkou úzce spolupracuje. Společnost je založená za účelem dosažení zisku, tedy si na svůj provoz, mzdy a ostatní náklady vydělává svými činnostmi. V rámci města jsou rozmístěna recyklační místa – až 15 míst, kam lidé mohou nosit a vozit nepotřebné věci. Stilbruch má své nákladní automobily, celkem 4 auta, která každý den sváží z těchto recyklačních center věci, které následně prodávají v rámci re-use centra. Každý den přivezou 5-6 automobilů vyhozených věcí. Lidé také přinášejí věci přímo do re-use centra. Službu vyzvednutí věcí určených pro re-use centrum u fyzických či právnících osob neposkytují. Re-use centrum nabízí i službu vyklízení pozůstalostí odkud také získává mnoho věcí pro svůj provoz. V okamžiku, kdy věci přijdou do re-use centra, probíhá jejich třídění. Věci jsou prohlíženy, mnoho věcí jde přímo na prodejnu. Elektronika je kontrolována z hlediska své funkčnosti a věci, které jsou drobně poškozeny, resp. jdou opravit, jsou opravovány prostřednictvím malé dílny, která je přímo v re-use centru. Věci, které jdou přímo na prodejnu jsou oceňovány a je jim tedy přidělena cena. Nemají na tuto činnost žádné specialisty, ale zaměstnance, kteří mají v této oblasti dlouholeté zkušenosti. Cenu zboží porovnávají se zbožím na bazarech a aukcích na internetových prodejnách a na základě porovnání stavu, druhu a kvality zboží je stanovena cena. Elektronika je naceněna až po její prohlídce. Prohlídka z hlediska funkčnosti je realizována v re-use centru, důkladnější prohlídka a případná oprava je realizována v re-use centu v Altoně.

Seznam přijímaných předmětů: Akceptují veškeré věci. Neakceptují věci, které jsou velmi poškozené, či rozbité. Tyto věci nechávají v recyklačních centrech, kde dochází k jejich likvidaci.

Seznam vyloučených věcí: Neakceptují nebezpečný odpad – baterie, eternitové obaly, bio odpad, jídlo, součástky automobilů, rozbitou elektroniku (přijímají pouze elektroniku v celku). Neakceptují matrace.

Limit na přijímané věci:  Neexistuje, na prodejně mají cca 400.000 položek.

Limit na vydávané věci:  Neexistuje.

Poskytuje provoz také zprostředkovatelské služby – např. oprava, montáž, doprava...?

Re-use centrum nezajišťuje transport od fyzických nebo právnických osob. Osoby, které chtějí darovat, či předat nějaké věci do re-use centra je mohou přivést v otvírací době re-use centra, případně odvést do recyklačního centra. Re-use svépomocí provádějí drobný servis, opravy a kontrolu přijatých věcí. Kontrola bezpečného provozu s poskytnutím záruky za provedenou kontrolu je prováděna re-use centrem.

Vedete evidenci předmětů?

Ano, ale existuje pouze evidence velkých věcí. V případě, kdy přijde do re-use centra velká věc (nábytek, elektronika apod.), je tato věc registrována, a je jí přiděleno evidenční číslo, které je následně zapsáno do systému a je k němu vytištěn čárkový kód s cenou. Při prodeji je tedy evidováno, které věci jsou prodány, a které zůstaly na prodejně. U malých věcí tato evidence prováděna není, těmto věcem je pouze vytištěna cena (talíře, nádobí, oblečení, hračky apod.).

Pokud ano – kolik položek je v průměru přijato a vydáno?

Denně je na pokladně provedeno 500–600 transakcí. Každý den přijde mezi 950–1300 lidmi.

Co děláte s předměty, o které dlouho nikdo nejeví zájem (ležáky)?

Předměty, o které nejeví nikdo dlouho zájem zlevníme, nebo vracíme zpět do recyklačního centra k likvidaci. Recyklační centrum předměty ekologicky zlikviduje.

Měříte efektivitu re-use centra/bodu v oblasti předcházení vzniku odpadů? Ne

Kolik návštěvníků podpoří vaše centrum/bod pro opětovné použití (denně, týdně, měsíčně, ročně)?

Re-use centrum má otevřeno po-so. Každý den přijde mezi 950–1300 lidmi. Není provozován online obchod, bylo by to náročné a zboží se hodně mění.

Kolik sociálně znevýhodněných lidí zaměstnává vaše centrum/bod pro opětovné použití?

V současné době (2024) je v tomto re-use centrum 36 zaměstnanců. Zaměstnány jsou osoby, které se vrací zpět do pracovního procesu – nezaměstnaní, recidivisté, drogově závislí. Je zde spolupráce s různými organizacemi, většinou však záleží u přijetí, co jsou ochotni zájemci o práci dělat resp. jakou pracovní pozici vykonávat.

Někdy zde pracují i praktikanti ze školy. Dělají se zde stáže pro školy – tyto akce praktikují 15-16 let. Praktikanti zde pracují maximálně 2-3 týdny. Zajímají se o problematiku re-use centra. Chtějí vědět jak re-use centrum pracuje.

Jaké důvody vedly ke zřízení střediska/místa pro opětovné použití?

Děláme to pro dobrý pocit, pro životní prostředí, a proto, že z toho máme dobrý pocit. Děláme to i pro to, aby město bylo bez odpadu.

Jaké problémy provázely zřízení re-use centra?

Žádný zásadní problém není vnímán. Re-use centrum si vydělá finanční prostředky, uhradí mzdy a veškeré náklady, zbytek peněz je navrácen „matce“ na úklid města.

S jakými problémy se během provozu centra/bodu opětovného použití setkáváte?

Žádné zásadní problém nevnímají.

Pomáhala Vám se zřízením nějaká organizace:  Ne

Jaké jsou kladné stránky re-use centra pro Vás jako zřizovatele?

Dobrý pocit, poznávání nových lidí, lepší buducnost.

Jaké jsou kladné stránky re-use centra pro obyvatele?

Povědomí o tom, jak se má zacházet s opadem, včetně místa, kam tento odpad mohou vyhodit.

Existují v souvislosti s re-use centrem nějaká negativa: žádné

Popis podnikatelského záměru (přijetí jako dar? vydání zdarma nebo za úplatu, nebo ocenění jednotlivých kusů?) Jsou přijaté peníze použity na nějaký dobročinný účel apod.

Kdokoliv může do re-use centra, nebo recyklačních míst přivést jakýkoliv předmět. Zboží je na základě třídění umístěno do re-use centra, či zlikvidováno.

Datum návštěvy: 24.9.2024

Pozn.: Ve městě bydlí mnoho imigrantů a chudých osob, kteří nemají dostatek finančních prostředků na nákup vybavení bytu. Re-use centrum je pro ně skvělým řešením.

Pääkaupunkiseudun Kierrätyskeskus  - Helsinki

Reuse centrum v Helsinkách, známé jako Pääkaupunkiseudun Kierrätyskeskus, je jedním z největších re-use center v regionu. Centrum se nachází na adrese Siltasaarenkatu 11 c a poskytuje široké spektrum služeb zaměřených na podporu cirkulární ekonomiky a udržitelného životního stylu. Toto centrum funguje jako korporace bez přímého veřejného financování, avšak získává podporu prostřednictvím specifických projektů a grantů. Hlavním cílem je minimalizace odpadu a podpora opětovného využívání předmětů. Centrum přijímá téměř všechny druhy darů, včetně oblečení, nábytku, elektroniky a knih, s výjimkou silně znečištěných předmětů. Přijaté věci jsou tříděny a opraveny, aby mohly být nabídnuty dalším lidem. Zajímavostí tohoto centra je zaměření na upcyklaci textilu. Nabízejí se zde kurzy a workshopy, kde si lidé mohou vyzkoušet, jak přetvořit staré oděvy na nové, moderní kousky.

Všechny předměty jsou pečlivě evidovány podle kategorií a sledováno je i jejich množství. To umožňuje efektivní řízení zásob a měření přínosů centra pro životní prostředí. Kromě fyzického prostoru centrum provozuje také e-shop, kde jsou k dispozici vybrané předměty. Pokud není určitý předmět prodán po delší dobu, je nabídnut k recyklaci nebo jinak využit. Centrum měsíčně zpracovává stovky kilogramů darovaných věcí, což významně přispívá ke snižování odpadu v Helsinkách. Díky tomu se stalo inspirací pro další podobné projekty. Na rozdíl od některých jiných re-use center centrum nabízí drobné opravy elektroniky a textilu, což přidává další hodnotu darovaným předmětům. Tímto způsobem pomáhá prodlužovat životnost produktů a snižovat ekologickou stopu. Pro návštěvníky je k dispozici i vzdělávací zóna, kde se mohou dozvědět více o udržitelnosti a principech cirkulární ekonomiky. Tyto aktivity jsou často zaměřeny na děti a mládež. Reuse centrum v Helsinkách podporuje komunitní zapojení a spolupráci. Pořádají se zde akce a kampaně zaměřené na zvýšení povědomí o odpovědném nakládání s odpady. Z hlediska designu je prostor centra přívětivý, což přitahuje návštěvníky všech věkových kategorií. Zaměstnanci jsou ochotní a připraveni poradit s výběrem nebo darováním věcí. Centrum klade důraz na transparentnost a pravidelně zveřejňuje své výsledky, včetně statistik o přijatých a prodaných předmětech. Tím buduje důvěru mezi komunitou a podporuje další dary. Toto místo je skvělým příkladem, jak lze spojit ekologii, komunitu a podnikání do jednoho udržitelného konceptu. Návštěva centra inspiruje k většímu zamyšlení nad vlastním životním stylem. Reuse centrum v Helsinkách je důkazem, že cirkulární ekonomika může být nejen funkční, ale také atraktivní a užitečná pro všechny generace. Jeho přístup slouží jako model pro další města a země.

Kabinet CB – popis provozu – příklad dobré praxe

Re-use centrum Kabinet CB sídlí v Českých Budějovicích a má aktuálně tří provozovny. Dílna a sklad půjčovny nábytku je na Palackého náměstí a prodejní místa v Obchodním domě Prior a v Nové ulici 1870/3. Zde si provozovatelé pronajímají dům – vizuálně i prostorově velmi vhodný k dané činnosti. První patro (přístupné z hlavní ulice) je vyhrazeno jako prodejní plocha. Jedna z místností je vkusně naaranžována jako jídelní prostor s prezentováním jídelních sad, porcelánu, skla a drobných předmětů. V další části tohoto patra je sklad nádobí včetně souvisejících předmětů k výpůjční činnosti a v zadním partu je vchod na zahrádku, na které jsou organizovány swapy rostlin, bazárky a další akce. Druhé patro budovy je využíváno k tvoření a vzdělávání. Nachází se zde dílna pro pořádání kurzů šití a dále zasedací místnost pro semináře. Celé třetí patro představuje apartmán, který je velmi vkusně zařízen (předměty re-use) a slouží k pronájmu.

Veškeré činnosti jsou provozovány prostřednictvím dvou organizací – jednak sociálního podniku (právní formy s.r.o.), který zahrnuje činnosti jako pronájem apartmánu, půjčování nádobí a nábytku, šicí dílny apod., a jednak neziskovou organizací, která se zaměřuje na re-use, swapy a osvětu (workshopy apod). Poměr financování těchto provozů z veřejného rozpočtu ku vlastním zdrojům se pohybuje zhruba 30:70.

V rámci re-use centra je vyloučeno přijímání textilu (s výjimkou zvláštních akcí zaměřených na tento artikl – akce „Věšák“), matrace (přijímány jsou pouze zánovní kusy), elektronika. Vše ostatní je přijímáno, a to bez limitu. S provozem re-use centra jsou dále spojeny služby – oprava/renovace, vyklízení, zapůjčení.  Daný provoz eviduje předměty a třídí je dle tabulek Federace nábytkových bank a re-use center. V budoucnu plánuje realizaci evidence prostřednictvím čárových kódů. Za rok je vydáno 80-100 tun materiálu, který by se jinak stal odpadem.  Snahou je minimalizovat množství předmětů, pro které se nenajde další uplatnění (ročně se jedná o 3-4 tuny). 

V provozu pracuje 17 zaměstnanců, z nichž 10 má v provozech stálý úvazek. Neboť se jedná o sociální podnik, má zaměstnávat minimálně 30 % osob znevýhodněných na pracovním trhu. V současnosti se však míra těchto osob v Kabinetu pohybuje kolem 50 %. 

Počet návštěvníků re-use centra lze odhadnout na 3 000/rok, avšak některé akce (jako pořádání festivalu) navštíví až tisíce návštěvníků. 

Provozovatelé jsou si vědomi nestabilního charakteru příjmů z re-use centra, proto se snaží řešit tuto nestabilitu doprovodnými službami. Mezi tyto služby patří – vyklízení prostor (většinou v době prázdnin), pronájem apartmánu (využití celoroční) a konferenčního prostoru, renovace nábytku (celoročně), pořádání kurzů. Mezi organizované kurzy patří např. šití pro začátečníky, akce „Pletací káva“, „Šicí dílna s asistencí“, kurz renovace dřevěného nábytku nebo kurz čalounění. Velký úspěch měla akce „punková výšivka“. 

Uvedená skladba činností umožňuje, aby re-use centrum nabízelo vybrané předměty trojím způsobem dle stupně přidané hodnoty – první způsob je příjem a výdej předmětů s minimem přidané hodnoty, druhý způsob spočívá v očištění a vystavení předmětu k prodeji. Třetím způsobem (u nábytku) je zrekonstruování předmětu a nabídnutí k prodeji. Na stupni přidané hodnoty závisí cenotvorba. Ta se v případě prvních dvou způsobů prodeje odvíjí od ceny konkurence. V případě zakázkové výroby rekonstruovaného nábytku se cenotvorba odvíjí od celkových vynaložených nákladů + marže. 

Kabinet CB je rozhodně příkladem dobré praxe – realizuje provoz, který slaďuje všechny tři funkce – sociální, environmentální i ekonomickou. Sociální tím, že zaměstnává lidi se znevýhodněním na trhu práce, environmentální tím, že každoročně zabrání 80 – 100 tunám v propadnutí do kategorie odpadu a ekonomickou tím, že neustále ladí nabídku svých činností tak, aby byl zabezpečen chod všech svých provozů s maximem vlastních prostředků.

Southern Harbour Reuse Station - Kodaň

Reuse centrum v Kodani, Southern Harbour Reuse Station, se nachází na adrese Bådehavnsgade 50 a je klíčovým projektem města Kodaň zaměřeným na podporu cirkulární ekonomiky. Centrum funguje jako veřejná organizace a je plně financováno z městských rozpočtů. Toto centrum přijímá širokou škálu předmětů, včetně vybavení domácností, stavebních materiálů, sportovního vybavení a nábytku. Elektronika je však řešena samostatným systémem mimo centrum. Přijaté věci jsou pečlivě tříděny a nabídnuty dalším uživatelům, čímž se minimalizuje produkce odpadu. Jedna z dalších forem centra se nachází v recyklačním areálu Sydhavn, který kombinuje moderní architekturu s ekologickými principy. Návštěvníci mohou nejen darovat nebo získat předměty, ale také se zúčastnit vzdělávacích aktivit zaměřených na udržitelnost. Centrum neomezuje množství přijatých nebo vydaných předmětů, což zvyšuje jeho přístupnost pro veřejnost. Důraz je kladen na transparentnost a sledování přínosů pro životní prostředí. Předměty, které nejsou dlouhodobě využity, se téměř nevyskytují, protože centrum má vysokou míru poptávky. Tato efektivita je výsledkem dobrého managementu a komunitní podpory. Kromě standardních re-use služeb centrum nabízí i workshopy a akce zaměřené na kreativní využití materiálů. Tímto způsobem inspiruje návštěvníky k udržitelnému chování a aktivnímu zapojení do cirkulární ekonomiky. Centrum měsíčně zpracovává značné množství materiálů, které by jinak skončily jako odpad. Tato činnost přispívá k celkovému snížení množství odpadu přebíraného městem. Zásadním rysem tohoto centra je spolupráce s místními školami a univerzitami. Studenti mají možnost se zapojit do projektů, které podporují výzkum a inovace v oblasti recyklace a znovuvyužití. Centrum je nejen místem pro výměnu věcí, ale také pro sdílení nápadů a vzdělávání o udržitelnosti. Návštěvníci odcházejí inspirováni k tomu, jak mohou sami přispět k ochraně životního prostředí. Prostory centra jsou moderní, dobře organizované a navržené tak, aby podporovaly interakci mezi návštěvníky. Zaměstnanci jsou odborně vyškoleni a vždy připraveni poradit, jak nejlépe přispět k udržitelnosti. Reuse centra v Kodani také slouží jako inspirace pro další evropská města, která hledají efektivní způsoby, jak implementovat principy cirkulární ekonomiky. Díky propojení recyklace, vzdělávání a komunitní spolupráce se centra dalšího využití stávají klíčovým prvkem městské strategie udržitelnosti. Návštěva ukazuje, že i velká města mohou efektivně řešit problém odpadu.

WasteServ Malta Ltd

Reuse centrum na Maltě, provozované společností WasteServ Malta Ltd, je klíčovým projektem zaměřeným na podporu udržitelnosti a opětovného využívání předmětů. Centrum je součástí širší iniciativy ECOHIVE Complex a nachází se v několika lokalitách, včetně Luqa, Ħal Far, Mrieħel a Tal-Kus. Centrum je financováno prostřednictvím Operačního programu I – Evropské fondy pro regionální rozvoj, což umožňuje pokrýt náklady na jeho provoz a rozvoj. Jeho hlavním cílem je minimalizace odpadu a podpora cirkulární ekonomiky. Přijaté předměty zahrnují nábytek, domácí potřeby, knihy a hračky, pokud jsou v dobrém stavu. Mezi vyloučené položky patří textil, baterie, pneumatiky a bezpečnostní vybavení, které vyžadují speciální nakládání. Jedním z unikátních aspektů tohoto centra je sezónní tematické vystavování předmětů, což přitahuje širokou veřejnost a zvyšuje povědomí o opětovném využívání. Centrum pečlivě sleduje denní příjem a výdej předmětů, což umožňuje efektivní řízení zásob a analýzu dopadů jeho činnosti. Data jsou pravidelně reportována v rámci komplexu ECOHIVE. Re-use centrum neomezuje množství přijatých ani vydaných předmětů, což podporuje jeho přístupnost a flexibilitu pro veřejnost. Zajímavostí je, že centrum slouží i jako vzdělávací prostor, kde se pořádají workshopy a akce zaměřené na udržitelnost a recyklaci. Tyto aktivity zahrnují například ukázky upcyklace nebo správného třídění odpadu. Prostory centra jsou navržené tak, aby podporovaly interakci mezi návštěvníky. Přátelský personál je připraven pomoci s výběrem nebo darováním předmětů. Centrum rovněž spolupracuje s místními komunitami a školami na projektech zaměřených na zvýšení povědomí o ochraně životního prostředí. Tím se stává důležitým partnerem v ekologických iniciativách na Maltě. Reuse centrum na Maltě je skvělým příkladem toho, jak lze kombinovat ekologii, komunitu a inovace do jednoho udržitelného konceptu.

Reuse centrum v Oslu, spravované Agenturou pro nakládání s odpady města Oslo, se nachází na adrese Haraldrudveien 20.

Centrum hraje klíčovou roli v podpoře cirkulární ekonomiky a udržitelných praktik v norské metropoli. Centrum je plně financováno z poplatků za odpady domácností, což umožňuje jeho stabilní provoz. Jeho hlavním cílem je snižovat množství odpadu a podporovat opětovné využívání předmětů. Přijaté předměty zahrnují sportovní vybavení, jako jsou lyže, sáňky, hokejové hole, a další věci vhodné pro rekreační aktivity. Tím centrum reflektuje norský životní styl zaměřený na pohyb a přírodu. Občané města mohou darovat použité předměty přímo v centru, kde jsou tříděny a nabízeny k opětovnému využití. Mezi vyloučené položky patří například textil nebo silně poškozené předměty, které nelze znovu použít. Jedním z unikátních aspektů centra je limit na počet věcí, které si návštěvníci mohou odnést za rok, čímž se zajišťuje spravedlivý přístup pro všechny. Tento limit zároveň podporuje odpovědné nakládání s věcmi. Centrum neprovádí opravy nebo čištění předmětů, ale zaměřuje se na jejich rychlé zprostředkování k dalšímu využití. Efektivita tohoto procesu je sledována prostřednictvím denních statistik o přijatých a vydaných předmětech. Návštěvníci centra oceňují jednoduchost a transparentnost jeho provozu. Personál je dobře vyškolen a připraven pomoci s tříděním nebo darováním předmětů. Zajímavostí je, že některé nepoužité předměty jsou přesunuty do samostatného prostoru pro dlouhodobé skladování nebo speciální tematické výstavy. Centrum je součástí širší strategie města Oslo, která se zaměřuje na minimalizaci odpadu a dosažení uhlíkové neutrality. Díky tomu se centrum stává vzorem pro další města. Návštěva tohoto centra inspiruje k zamyšlení nad vlastním přístupem k odpadu a ukazuje, že každý může přispět k ochraně životního prostředí jednoduchými kroky. Reuse centrum v Oslu je skvělým příkladem, jak lze kombinovat ekologii, komunitu a efektivní veřejnou správu. Jeho model je hodnocen jako jeden z nejúspěšnějších v Evropě.

Oxfam je globální konfederace tvořená 20 nezávislými členskými organizacemi, které společně pracují na zlepšení životních podmínek lidí po celém světě. Organizace byla založena v roce 1942 v Oxfordu ve Velké Británii jako Oxfam (Oxford Committee for Famine Relief) s cílem poskytovat humanitární pomoc při hlubině hladomoru. Oxfam působí ve více než 90 zemích světa prostřednictvím svých členských organizací. Mezi klíčové regiony patří Afrika, Asie, Střední a Jižní Amerika, a Evropa. Organizace se zaměřuje na řešení specifických problémů v každém regionu, přičemž se drží principů udržitelného rozvoje a sociální spravedlnosti.

Mise Oxfam je "bojovat proti chudobě, nerovnosti a nespravedlnosti". Cíle organizace zahrnují:

1/ Boj proti chudobě: Zajišťování přístupu k základním potřebám, jako jsou čistá voda, zdravotní péče, vzdělání a bezpečné bydlení.

2/ Podpora udržitelného rozvoje: Implementace programů, které podporují dlouhodobý rozvoj komunit a snižují závislost na humanitární pomoci.

3/ Advokacie a politika: Prosazování změn v politice a zákonech, které podporují sociální a ekonomickou spravedlnost.

4/ Podpora lidských práv: Ochrana a posilování práv zranitelných skupin, zejména žen a dětí.

Oxfam funguje jako konfederace, což znamená, že každá členská organizace je nezávislá, ale spolupracuje s ostatními na globálních iniciativách. Mezi klíčové úrovně řízení patří:

1/ Globální úroveň: Koordinace globálních strategií, politik a kampaní prostřednictvím Oxfam International.

2/ Regionální úroveň: Členské organizace působí v různých regionech světa, což umožňuje přizpůsobení programů místním potřebám.

3/ Národní a místní úroveň: Implementace konkrétních projektů a iniciativ v jednotlivých zemích a komunitách.

Oxfam Belgique je významnou součástí globální konfederace Oxfam, která přináší změny na lokální úrovni v Belgii prostřednictvím svých charitativních obchodů, re-use iniciativ, fair trade programů a advokátních kampaní. Organizace hraje klíčovou roli v podpoře udržitelného rozvoje, snižování odpadu a boji proti sociální a ekonomické nerovnosti. Díky své angažovanosti v komunitách a spolupráci s různými partnery má Oxfam Belgique schopnost efektivně reagovat na aktuální výzvy a přispívat k pozitivním změnám ve společnosti.

Struktura Oxfam Belgique:

Struktura Oxfam je tvořena třemi základními organizacemi:

1/ Oxfam Fair Trade: poskytuje příležitosti lidem, které produkují své potraviny a přispívají k rozvoji udržitelnosti a rozvoji lokálních produktů. Investuje do lokálních produktů a i do dalších aspektů udržitelnosti.

2/ Oxfam Magasins du monde: V rámci tohoto odvětví jsou vedeny projekty na nastavení alternativních modelů spotřeby a výroby. Asociace provádí celosvětové kampaně a ve svých prodejnách prodává fair trade výrobky a produkty a oblečení z druhé ruky. Provozuje na 175 obchodů po celé Belgii.

3/ Oxfam solidarity: Je tvořen dalšími třemi divizemi.

a.  Oxfam Public: dobrovolníci pro činnosti Oxfam, financování dobrovolníků

b. Oxfam Law and regulation: stará se o právní stránku struktury v rámci Oxfam Belgie

c. Oxfam Trade: v rámci této divize jsou provozována re-use centra, která se zaměřují vždy pouze na jedno odvětví zboží. Těmi jsou re-use centra, která zpracovávají a prodávají textil, knihy, domácí potřeby, elektroniku a nábytek. Re-use centra získávají zboží třemi způsoby. Oxfam disponuje kontejnery po celé Belgii, dále mají kontrakty s prodejci, kancelářemi, bankami a jinými organizacemi, které často poskytují re-use centru zboží, které vyřazují, vyhazují a dále od fyzických osob, které zboží do re-use centra darují. Zboží je následně kontrolováno a tříděno. Podle toho, v jakém je stavu je s ním dále nakládáno. Také záleží, o jaké zboží se jedná. Například pokud se jedná o nábytek, jsou kontaktováni partneři napřímo. Pokud se jedná o textil, nepoškozené zboží jde přímo na prodejnu re-use. Byla navštívena dvě re-use centra, konkrétně re-use centrum zabývající se nábytkem a re-use centrum zabývající se textilem.

Re-use nábytku:

Název organizace: IMPACT Furniture by Oxfam

Druh provozu: re-use

Právní forma: nezisková organizace

Sídlo – adresa: Hellestraat 89, 1800 Vilvoorde, Belgie

Identifikace sídla – okres, kraj: Brusel

Webová adresa nebo jiný odkaz https://oxfambelgique.be/impact-furniture

Je provoz financován z veřejných rozpočtů?

Není, v rámci úhrady svých nákladů (nájem, mzdy, provozní náklady) si na úhradu těchto nákladů vyděláváme sami. Prostředky, které zbydou jsou poskytovány dalším divizím Oxfam na plnění svých projektů a misí.

Seznam přijímaných položek:

Seznam přijímaných věcí nevedeme. V současné době začínáme s novým evidenčním systémem, nemáme s ním ještě zkušenosti. Zatím vedeme evidenci, kolik věcí máme na skladě a kolik jsme prodali. Vedeme však evidenci pouze o větších kusech nábytku. Nabízíme nábytek k prodeji na webových stránkách, máme tedy určitou evidenci majetku. Máme smlouvy a dohody s partnery (evropská komise, banky, supermarkety), kteří nám zavolají, že budou nábytek vyřazovat a my si jej jezdíme vyzvedávat. Mnoho lidí volá, že potřebuje vyklidit domy, hodně lidí nám poskytuje dary. Musí si však zaplatit dopravu. Při prodeji vystavují na webových stránkách a také kontaktují prodejce, kteří nábytek přeprodávají, kontaktují školy a univerzity. Ceny jsou stanoveny na základě zkušeností a podle poptávky na zboží. Dívají se na internet, za jakou cenu se obdobné zboží prodává.

Seznam vyloučených položek:

Re-use centrum neakceptuje nábytek, či kusy nábytku, které jsou rozbité. V současné době nemají pracovníky, kteří by nábytek opravovali.

Je omezení na přijímané položky?

Není přijímáme veškerý nábytek. Nábytek, který nepřijímáme je nábytek, který je rozbitý. Dále neakceptujeme drahé věci, které bychom neprodaly a věci, o které není na trhu zájem.

Je omezení na to, kolik položek lze vydat? Není

Poskytuje provoz také zprostředkovatelské služby - např. opravy, instalace, dopravu?

Samo re-use centrum z důvodů nedostatku pracovníků opravy nerealizuje. Mají nasmlouvané partnery, kteří případně nábytek opraví, pokud je to efektivní. Mají pouze speciální stroje, které čistí nábytek.

Vedete záznamy o položkách?

Ano, vedeme záznamy o větších položkách. Víme jaké položky máme na skladu a jaké položky byly prodány a vyskladněny.

Pokud ano – kolik položek je průměrně přijato a vydáno?

Tento rok (2024) obdrželi 40 tisíc věcí a ze skladu odešlo okolo 90 % věcí.

2021–372 tun věcí – 27 % věcí z toho recykluji

2022–781 tun věcí – 8 % věcí z toho recyklují

2023–987 tun věcí

Co děláte s položkami, o které nikdo dlouho nejeví zájem (na skladě)?

Cenu nábytku, který je dlouho na webových stránkách, snížíme. Před tím, než přijmeme věci do re-use centra šetříme, zda je o tyto věci poptávka a zda budou prodány. Věci, které nejsou prodány, recyklujeme. Použijeme je pro výroku nových výrobků. Následně je prodáme univerzitám, školám apod. Spolupracujeme s lidmi, kteří navrhují nový nábytek, který vzniká z nábytku, který předělávají. Například obdržíme stoly, z kterých je použitelné pouze dřevo /desky stolu/. Toto dřevo poskytneme partnerovy, který podle našeho návrhu vyrobí nový nábytek. Tyto společnosti často zaměstnávají znevýhodněné osoby. Zaplatíme za předělaný nábytek a následně ho dále prodáváme.

Měříte efektivitu re-use centra/provozovny v oblasti prevence vzniku odpadu? Ne

Kolik návštěv podporuje vaše re-use centrum/provozovnu (denně, týdně, měsíčně, ročně)?

Do našeho re-use centra návštěvníci chodí jen minimálně. Vše je prodáváno v rámci webových stránek, nebo napřímo partnerům. Občas máme speciální akce pro obyvatele – jako garážový výprodej, v rámci edukačních programů – organizujeme stáže jak pracovat s dřevem, jak zacházet s materiálem, mají kontrakt s organizací státní organizací, která poskytuje znevýhodněné obyvatele na stáže, aby se naučili, jak pracovat.

Kolik pracovních míst vytváří vaše re-use centrum/provozovna?

Sedm, a dále zaměstnáváme pracovníky (migranty, recidivisty, sociálně slabé), mzdy je však hrazena státní organizací

Kolik sociálně znevýhodněných osob zaměstnává vaše re-use centrum/provozovna? Pracuje zde 7 pracovníků, čtyři pracovníci jsou zaměstnanci Oxfam. Jeden ze strany státní organizace – ochrana a stabilita přistěhovalců. Re-use je zaměstná, ukáže jim, jak pracovat, jak se navrátit do pracovního procesu. Mzdy za tyto zaměstnance hradí státní organizace. V rámci re-use centra pracují šest měsíců až jeden rok. Dále mají dohodu s mediační službou. Pracuje zde člověk, který je v podmínce a dále osoby, které jsou sociálně znevýhodněné. Za tyto osoby mzdy nehradí. Hradí je státní organizace.

Jaké důvody vedly k založení re-use centra/provozovny?

Potřeba předcházet odpadu, společenský a charitativní cíl

Jaké problémy doprovázely založení re-use centra/provozovny?

Vznikali jsme v rámci velké organizace, založení tedy nebylo problematické. Problematické bylo najít prostory pro provoz re-use centra. Jsou cenově málo dostupné.

Jaké problémy se objevují při provozu re-use centra/provozovny?

Práce s problémovými pracovníky, nedůvěra v naše výrobky.

Pomohla vám s názvem nějaká organizace? Organizace Oxfam

Jaké jsou přínosy re-use bodu/re-use centra pro vás jako zakladatele?

Společenské uplatnění, komunikace s lidmi.

Jaké jsou přínosy re-use bodu/re-use centra pro obyvatele?

Společenské uplatnění, komunikace s lidmi, prevence a regulace odpadu.

Jaké jsou nevýhody, které přináší re-use bod/re-use centrum?

Mnoho lidí o nás neví. Dále se nám snaží hodně lidí darovat odpad. Není jednoduché pracovat s některými lidmi v rámci programů – jsou problémoví. Lidé o nás nemají povědomí, proto je těžké prorazit např. u velkých společností. Neznají nám, nedůvěřují našim výrobkům.

Popis obchodního plánu (přijetí jako dar? vydání zdarma nebo za poplatek, ocenění jednotlivých kusů?) Jsou přijaté peníze použity na nějaký charitativní účel atd.

Přímo obchodní plán nemají. Mají tři mise, a to neziskovost, vydělávat finanční prostředky na financování činností Oxfam a cirkulární misi – dávat věci zpět do oběhu. Ano finanční prostředky jsou použity na charitativní účel – v rámci organizace Oxfam.

Datum šetření (návštěvy) / Date of investigation (visit): 11.10.2024

Oxfam je globální konfederace tvořená 20 nezávislými členskými organizacemi, které společně pracují na zlepšení životních podmínek lidí po celém světě. Organizace byla založena v roce 1942 v Oxfordu ve Velké Británii jako Oxfam (Oxford Committee for Famine Relief) s cílem poskytovat humanitární pomoc při hlubině hladomoru. Oxfam působí ve více než 90 zemích světa prostřednictvím svých členských organizací. Mezi klíčové regiony patří Afrika, Asie, Střední a Jižní Amerika, a Evropa. Organizace se zaměřuje na řešení specifických problémů v každém regionu, přičemž se drží principů udržitelného rozvoje a sociální spravedlnosti.

Mise Oxfam je "bojovat proti chudobě, nerovnosti a nespravedlnosti". Cíle organizace zahrnují:

1/ Boj proti chudobě: Zajišťování přístupu k základním potřebám, jako jsou čistá voda, zdravotní péče, vzdělání a bezpečné bydlení.

2/ Podpora udržitelného rozvoje: Implementace programů, které podporují dlouhodobý rozvoj komunit a snižují závislost na humanitární pomoci.

3/ Advokacie a politika: Prosazování změn v politice a zákonech, které podporují sociální a ekonomickou spravedlnost.

4/ Podpora lidských práv: Ochrana a posilování práv zranitelných skupin, zejména žen a dětí.

Oxfam funguje jako konfederace, což znamená, že každá členská organizace je nezávislá, ale spolupracuje s ostatními na globálních iniciativách. Mezi klíčové úrovně řízení patří:

1/ Globální úroveň: Koordinace globálních strategií, politik a kampaní prostřednictvím Oxfam International.

2/ Regionální úroveň: Členské organizace působí v různých regionech světa, což umožňuje přizpůsobení programů místním potřebám.

3/ Národní a místní úroveň: Implementace konkrétních projektů a iniciativ v jednotlivých zemích a komunitách.

Oxfam Belgique je významnou součástí globální konfederace Oxfam, která přináší změny na lokální úrovni v Belgii prostřednictvím svých charitativních obchodů, re-use iniciativ, fair trade programů a advokátních kampaní. Organizace hraje klíčovou roli v podpoře udržitelného rozvoje, snižování odpadu a boji proti sociální a ekonomické nerovnosti. Díky své angažovanosti v komunitách a spolupráci s různými partnery má Oxfam Belgique schopnost efektivně reagovat na aktuální výzvy a přispívat k pozitivním změnám ve společnosti.

Struktura Oxfam Belgique:

Struktura Oxfam je tvořena třemi základními organizacemi:

1/ Oxfam Fair Trade: poskytuje příležitosti lidem, které produkují své potraviny a přispívají k rozvoji udržitelnosti a rozvoji lokálních produktů. Investuje do lokálních produktů a i do dalších aspektů udržitelnosti.

2/ Oxfam Magasins du monde: V rámci tohoto odvětví jsou vedeny projekty na nastavení alternativních modelů spotřeby a výroby. Asociace provádí celosvětové kampaně a ve svých prodejnách prodává fair trade výrobky a produkty a oblečení z druhé ruky. Provozuje na 175 obchodů po celé Belgii.

3/ Oxfam solidarity: Je tvořen dalšími třemi divizemi.

a.  Oxfam Public: dobrovolníci pro činnosti Oxfam, financování dobrovolníků

b. Oxfam Law and regulation: stará se o právní stránku struktury v rámci Oxfam Belgie

c. Oxfam Trade: v rámci této divize jsou provozována re-use centra, která se zaměřují vždy pouze na jedno odvětví zboží. Těmi jsou re-use centra, která zpracovávají a prodávají textil, knihy, domácí potřeby, elektroniku a nábytek. Re-use centra získávají zboží třemi způsoby. Oxfam disponuje kontejnery po celé Belgii, dále mají kontrakty s prodejci, kancelářemi, bankami a jinými organizacemi, které často poskytují re-use centru zboží, které vyřazují, vyhazují a dále od fyzických osob, které zboží do re-use centra darují. Zboží je následně kontrolováno a tříděno. Podle toho, v jakém je stavu je s ním dále nakládáno. Také záleží, o jaké zboží se jedná. Například pokud se jedná o nábytek, jsou kontaktováni partneři napřímo. Pokud se jedná o textil, nepoškozené zboží jde přímo na prodejnu re-use. Byla navštívena dvě re-use centra, konkrétně re-use centrum zabývající se nábytkem a re-use centrum zabývající se textilem.

Re-use textilu:

Informace zjišťované v re-use provozech jako příklady dobré praxe / Information collected in re-use centers/points as examples of good practice

Název organizace / Name of the organization: Oxfam Yunus Center

Druh provozu / Type of operation: re-use

Právní forma / Legal form: nezisková organizace

Sídlo – adresa / Registered Office – Address: Rue du Pré aux Oies 303, 1130 Brusel

Identifikace sídla – okres, kraj / Identification of the seat - district, region: Brusel

Webová adresa nebo jiný odkaz / Web address or other link: www.oxfamsol.be

Je provoz financován z veřejných rozpočtů? Není, v rámci úhrady svých nákladů (nájem, mzdy, provozní náklady) si na úhradu těchto nákladů vyděláváme sami. Prostředky, které zbydou jsou poskytovány dalším divizím Oxfam na plnění svých projektů a misí.

Seznam přijímaných položek Neevidujeme seznam přijímaných položek. Oxfam disponuje kontejnery po celé Belgii. V Bruselu je nad 600 kontejnerů. Zboží je tedy získáno prostřednictvím těchto kontejnerů, případně je zboží darováno fyzickými osobami a partnery, s kterými spolupracujeme. Zboží je následně kontrolováno a tříděno. Podle toho, v jakém je stavu je s ním dále nakládáno. Pokud se jedná o nepoškozené zboží jde přímo na prodejnu re-use. Zboží, které je méně kvalitní, či je drobně poškozeno odkupují partneři, kteří ho odkupují k recyklaci a obnovitelnému použití – vyrábějí z kusů oblečení jiné výrobky. Zboží, které je nepoužitelné je recyklováno a ekologicky zlikvidováno.

Toto re-use centrum přijímá textil, elektroniku, hračky, boty, kabelky

Seznam vyloučených položek:

Přijímáme všechny věci. 24 000 kusů oblečení denně. Věci následně třídíme až po-té dochází k jejich selekci a následně k jejich vyloučení a recyklaci či likvidaci.

Je omezení na přijímané položky?

Není, určité omezení je pouze u darů, nepřijímáme rozbité zboží (týká se hraček a elektroniky). S ohledem na to, že zboží získáváme nejvíce z kontejnerů, není možnost omezení přijímaných položek.

Je omezení na to, kolik položek lze vydat? Není

Poskytuje provoz také zprostředkovatelské služby - např. opravy, instalace, dopravu? Ano, nevztahuje se však k textilu, ale k přijímané elektronice. Máme pracovníky, kteří elektroniku kontrolují a jsou schopni ji opravit, ale pouze ze softwarového hlediska.

Vedete záznamy o položkách?

Nevedeme. S ohledem na množství je to poměrně komplikované. Vedeme evidenci u elektroniky. Textilní zboží evidujeme po pytlích, které mají různé barvy. Zboží je tříděno do těchto pytlů na základě stavu zboží, kvality a značky. Vedeme systém, kde jsou vedeny všechny módní značky a po zadání do systému, nám systém ukáže barvu, na základě, které je pak také zboží následně naceněno. Vycházíme z cen internetu textilu konkrétních značek.

Pokud ano – kolik položek je průměrně přijato a vydáno?

24 000 kusů oblečení denně – 6 denně.

Co děláte s položkami, o které nikdo dlouho nejeví zájem (na skladě)? Měříte efektivitu re-use centra/provozovny v oblasti prevence vzniku odpadu?

S ohledem na to, že nejsme přímými prodejci, ale zboží třídíme a dále distribuujeme, nemáme položky, o které nejeví dlouho nikdo žádný zájem. U textilu, který je v rámci třídění vyřazen, dbáme na to, aby byl řádně a ekologicky zlikvidován.

Kolik návštěv podporuje vaše re-use centrum/provozovnu (denně, týdně, měsíčně, ročně)?

S ohledem na to, že nejsme přímými prodejci, ale zboží třídíme a dále distribuujeme, nejsou v rámci našeho re-use centra časté návštěvy. Jsou spíše ojedinělé.

Kolik pracovních míst vytváří vaše re-use centrum/provozovna?

Máme několik oddělení – textilní, oddělení informatiky, knihy, hračky. V rámci tohoto oddělení je zaměstnáno 10 lidí. Celkem však zaměstnáváme 90 lidí. Je zde hodně dobrovolníků, sociálně slabých. Spolupracujeme s centrem pro migrační politiku a s organizacemi zabývající se lidmi, kteří se nemohou vrátit zpět do systému, nemluví jazykem, jsou recidivisti. U nás pracují přes tyto organizace. Tyto organizace hradí jejich mzdové prostředky a re-use centrum se zavazuje je proškoliv v rámci práce, poskytovat jim edukační programy, aby se vrátili zpět do pracovního procesu. Tento proces trvá 1–2 roky. Záleží i na staří zaměstnanců. Jakmile je tento proces dokončen, zaměstnanci odcházejí do jiné organizace, v rámci, které si již hledají normální zaměstnání.

Kolik sociálně znevýhodněných osob zaměstnává vaše re-use centrum/provozovna?

Spolupracujeme s centrem pro migrační politiku a s organizacemi zabývající se lidmi, kteří se nemohou vrátit zpět do systému, nemluví jazykem, jsou recidivisti. U nás pracují přes tyto organizace. Tyto organizace hradí jejich mzdové prostředky a re-use centrum se zavazuje je proškoliv v rámci práce, poskytovat jim edukační programy, aby se vrátili zpět do pracovního procesu. Tento proces trvá 1–2 roky. Záleží i na staří zaměstnanců. Jakmile je tento proces dokončen, zaměstnanci odcházejí do jiné organizace, v rámci, které si již hledají normální zaměstnání. Je tu poměrně mnoho lidí, kteří mají určité sociální znevýhodnění. Lidé se hodně střídají, není možné tedy říct přesné číslo.

Jaké důvody vedly k založení re-use centra/provozovny?

Potřeba předcházet odpadu, společenský a charitativní cíl

Jaké problémy doprovázely založení re-use centra/provozovny?

Vznikali jsme v rámci velké organizace, založení tedy nebylo problematické. Problematické bylo najít prostory pro provoz re-use centra. Jsou cenově málo dostupné.

Jaké problémy se objevují při provozu re-use centra/provozovny?

Máme problémy se skladovacími prostory. Naše re-use centrum je na okraji Bruselu z důvodů ceny pronájmu. S ohledem na množství přijímaných textilů je nutné mít velké skladovací prostory. Problémy s pracovníky.

Pomohla vám s názvem nějaká organizace? Ano Oxfam

Jaké jsou přínosy re-use bodu/re-use centra pro vás jako zakladatele?

Společenské uplatnění, komunikace s lidmi.

Jaké jsou přínosy re-use bodu/re-use centra pro obyvatele?

Společenské uplatnění, komunikace s lidmi, prevence a regulace odpadu

Jaké jsou nevýhody, které přináší re-use bod/re-use centrum?

Práce s problémovými lidmi, někdy jsou problematičtí.

Popis obchodního plánu (přijetí jako dar? vydání zdarma nebo za poplatek, ocenění jednotlivých kusů?) Jsou přijaté peníze použity na nějaký charitativní účel, atd.

Přímo obchodní plán nemají. Mají tři mise, a to neziskovost, vydělávat finanční prostředky na financování činností Oxfam a cirkulární misi – dávat věci zpět do oběhu. Ano finanční prostředky jsou použity na charitativní účel – v rámci organizace Oxfam.

Datum šetření (návštěvy) / Date of investigation (visit) 11.10.2024

ReTuna – Stockholm, Švédsko

Re-use centrum ReTuna v Eskilstuně, Švédsko, je prvním recyklačním obchodním centrem na světě a nachází se na adrese Folkestaleden 7. Centrum je unikátní svou koncepcí a zaměřením na podporu cirkulární ekonomiky a udržitelného nakládání s odpady. ReTuna funguje jako obchodní centrum, kde všechny produkty nabízené v obchodech pocházejí z druhé ruky. Centrum přijímá širokou škálu předmětů, včetně hraček, nábytku, oblečení a interiérových doplňků, a přitom nevylučuje žádné kategorie předmětů. Darované předměty jsou nejprve tříděny v recyklačním centru a následně odevzdány do obchodů, kde jsou opraveny, čištěny a znovu uvedeny na trh. Tento model podporuje lokální zaměstnanost a vytváří příležitosti pro malé podnikatele. Zajímavostí centra je, že návštěvníci mohou darovat věci přímo na místě a sledovat proces jejich třídění. Kromě toho se zde pořádají workshopy a vzdělávací akce zaměřené na upcyklaci a udržitelnost. Provoz centra je částečně financován z poplatků za odpady domácností, což umožňuje jeho dlouhodobou udržitelnost. Statistiky o přijatých a prodaných předmětech jsou vedeny denně, což zajišťuje transparentnost a efektivitu provozu.

ReTuna má moderní design a prostory jsou navrženy tak, aby podporovaly interakci mezi návštěvníky a podnikateli. Tím se centrum stává nejen místem pro nakupování, ale i komunitním prostorem. Unikátní rys centra spočívá v tom, že se zde provádějí opravy a čištění všech věcí, které jsou darovány. To zaručuje vysokou kvalitu zboží, které se dostává zpět na trh. Centrum spolupracuje s místními školami a organizacemi na vzdělávacích programech zaměřených na recyklaci a udržitelný rozvoj. Tím inspiruje další generace k odpovědnému přístupu k přírodním zdrojům. ReTuna je příkladem, jak lze propojit podnikání s ochranou životního prostředí a komunitní podporou. Model tohoto centra je nyní inspirací pro další města po celém světě. Návštěva centra ukazuje, jak inovativní přístup k odpadu může vytvořit hodnotu pro komunitu a zároveň snižovat ekologickou stopu. ReTuna je průkopníkem v oblasti udržitelného rozvoje.

Baterkáreň Trnava – popis provozu:

Tato organizace od začátku působí pod stejným názvem. Začala své působení již v roce 2019 jako Baterkáreň – první re-use centrum na Slovensku. V současnosti fungují již 2 provozy – Baterkáreň (na adrese Starohájská 1, Trnava) a dále městské centrum Back2Life (na adrese Ulica Jána Bottu 3852, Trnava). Tyto provozy společně spolupracují, dochází mezi nimi k výměně zboží, čímž se snaží reagovat na odlišnou zákaznickou klientelu obou provozů. Na obou provozech je realizován prodej jak fyzicky, tak online.

Baterkáreň provozuje SVDM s.r.o., registrovaný sociální podnik ve spolupráci s OZ SaUvedom, které v Baterkárni zastřešuje environmentální vzdělávání, práci s mládeží a dobrovolnictví. S.R.O. se zaměřuje, mimo jiného na prodej bezobalové drogerie a poskytování služby reuse centra. Provozují výdej balíčků zásilkové společnosti.

V rámci re-use centra je poskytováno oblečení, doplňky, obuv a mnohé další. Velmi příjemná je místnost s dětským re-use, kde si mohou maminky vybírat z oblečení, hraček a dalších pomůcek a děti si mezitím mohou hrát v dětském koutku. Vyloučenými věcmi jsou: velký nábytek, velká elektronika, stavební materiály. Limit na donesené věci jsou 2 tašky standardní velikosti. Limit na výdej není stanoven. Doprovodné služby (opravy, dovoz) nejsou běžně poskytovány, spolupracují však se společností opravující elektroniku, zajišťují tedy zdarma možnost opravy pro třetí osoby. Evidence předmětů je realizována – měřítkem je většinou taška standardní velikosti.

Cena na předmětech je označena barevným odstupňováním, podle kterého zákazník platí příspěvek u pokladny (hotově či kartou). Tento příspěvek je platbou za službu, proto se k předmětům nevztahují žádné záruky.

Na edukační činnost a další záležitosti bylo zřízeno občanské sdružení. Edukační činnost zahrnuje přednášky o životním prostředí, dále však také umělecké akce, přednášky
o partnerském násilní, knižní kluby, dále také kurzy šití, vyšívání, háčkování a mnohé další. Každý měsíc je realizován SWAP (např. swap knih nebo rostlin) a dále řada workshopů (např. intenzivní kurz akvarelu, uzlíkování nebo „Šikovníček – kroužek pro děti apod.).  Kapacita akcí je obvykle 4-7 účastníků.

V rámci fundraisingu hledají jednorázové i pravidelné dárce, a to jak mezi návštěvníky, sledovateli na sociálních sítích, komunitou. Taktéž se zaměřují na firemní dárcovství.
Dle možností se ucházejí o různé granty a dotace.

Realizují sbírky a následně předávají potřebným organizacím – charitě či nemocnicím, dětským domovům apod. Důsledkem všech těchto aktivit je návštěvnost cca 100 lidí denně.

Počet zaměstnanců na hlavní pracovní činnost = 3 lidé, poloviční úvazek má v této společnosti 7 zaměstnanců. V provozech je využívána i pomoc dobrovolníků. Neboť se jedná o sociální podnik (nikoli adaptační),  nesoustředí se na to, aby realizovali činnost adaptace znevýhodněných zaměstnanců do společnosti. Přesto je zde však vytvářená silná komunita společně smýšlejících lidí, kteří se snaží o edukaci v oblasti prevence odpadu. Cílem je přimět spoluobyvatele ke změně návyků v oblasti zacházení s odpady.

Zhodnocení provozu:

Jedná se o velmi „živé“ provozy, prostřednictvím kterých je šířena důležitá myšlenka. Je zde nenásilně re-use centrum spojeno s dalšími prodejními aktivitami (bio kosmetika, bezobalová drogerie). Paní zakladatelsky šíří nadšení a dávají do provozu maximum své energie. O svém environmentálním smýšlení publikují také knihy – zdroj: https://baterkaren.sk/product-category/knihy/e-booky/

Re-use centrum – Brandýs nad Labem – Na Dolíku

Jedná se o re-use provoz, který spadá pod Technické služby Stará Boleslav. Oficiální informace se nacházejí na webu města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav – webové stránky jsou zde: https://www.brandysko.cz/re-use-centrum-na-doliku/d-64132

Centrum si na provoz vydělává svým provozem. Z externích zdrojů přijalo jen příspěvek od města, a to na opravu prostoru a rekonstrukci. Přijímá funkční věci v dobrém stavu: domácí potřeby a vybavení (např. kuchyňské nádobí, dekorace), drobný nečalouněný nábytek, nářadí, umělecké předměty, dekorace, hudební nástroje, hodiny a budíky, sportovní potřeby a hračky, doplňky do domácnosti. Naopak nepřijímají elektrozařízení, čalouněný nábytek, matrace a peřiny, oblečení a ovu, stavení materiály. Zboží je nabízeno za cca 10-15 % reálné ceny (zjišťováno zejména u dražších věcí přes Google). Minimální cena je 5 Kč, obvyklá cena je 10, 15 nebo 50 Kč, dražší do 500 Kč, výprodej za 1 Kč. Provoz obsluhují 2 osoby (0,5 + 0,2 úvazku). Cca po měsíci obsluha centra ležáky přesune na sběrný dvůr. 

Návštěvnost centra se pohybuje mezi 30ti a 40ti lidí denně, přičemž lze registrovat hodně pravidelných návštěvníků. Centrum se občas setkává s drobnými krádežemi. 

Centrum spolupracuje s řádovými sestrami Vincentkami, které pomáhají potřebným lidem. Nechtějí konkurovat charitě, a proto například neprodávají oblečení (to si přebírají sestry). Velký nábytek se přesměrovává do Nábytkové banky. Dochází k propojení všech subjektů - když je poptávka po určitém konkrétním zboží, snaží se přes kontakty. Zahájení provozu nastalo 9/2023 (nejdřív podpora města, cca po půl roce samofinancováno z vlastního provozu - plat zaměstnance). Pronájem prostoru je realizován od města za 1 Kč. Součástí je půjčovna nádobí na oslavy. Pořádají se bleší trhy, kde jsou součástí koláčky i s talířkem (kdo chce, může si talířek odnést domů). V listopadu 2025 otevřen RU point jako součást sběrného dvora pro objemnější věci (kontejner, volně přístupné ve dvoře, odběr zdarma). Co je špinavé, zaměstnanec provozu očistí. Rozbité věci se převezou na sběrný dvůr. Obsluhující zaměstnankyně někdy nabízené věci i fotí a nabízí prostřednictvím fb. Dochází k edukační činnosti pro školky a školy, které centrum navštěvují, jako součást vzdělávání.

Od ledna 2026 se budou přijímané předměty vážit (za účelem sběru dat zejména pro Městský úřad) a počítat kusy (tzn. začne se provádět tzv. zjednodušená evidence předmětů). 

Jedná se o čistý a přehledný re-use provoz.

Abfallwirschaftsbetrieb München

Geschäftsbereich Wiederverwendung

Kooperationsmanagerin und stellv. Geschäftsbereichsleitung

Tato společnost nemá svoji samostatnou právní subjektivitu. Re-use centrum je zřízeno jako oddělení společnosti AWA, která je městkou organizací zabývající se odpady. Jedná se tedy o státní podnik. Re-use centrum Halla 2 je oddělené oddělení, které má vlastní provoz. Rozpočtově je však navázán na AWA. 

Registered Office – Address: Georg-Brauchle-Ring 29, 809 92 München

Umístnění re-use centra na adrese: Peter-Anders-Straße 15

Webová adresa: https://www.awm-muenchen.de/vermeiden/halle-2

Společnost komunikuje i prostřednictvím facebook, instagram

Provoz nemá svoji samostatnou právní subjektivitu. Re-use centrum je zřízeno jako oddělení společnosti AWA, která je městkou organizací zabývající se odpady. Jedná se tedy o státní podnik. Re-use centrum Halla 2 je oddělené oddělení, které má vlastní provoz. Re – use je financováno částečně z finančních prostředků společnosti AWA, které získá jako poplatky za odvoz komunitního odpadu, který je vybírán od poplatníků poplatku za odvoz komunálního odpadu. Dále jsou finanční prostředky získávány vlastní činností re-use centra, tedy prodejem použitých věcí, dále doplňkovými akcemi, které re-use centrum pořádá. V současné době negenerují zisk, je to však jejich cílem. 

Se svojí činností začali v roce 2001 u Mnichova, v roce 2016 se přestěhovali na místo, kde se současný provoz re-use centra nachází. 

Akceptují veškeré věci. Neakceptují věci, které jsou velmi poškozené, či rozbité. Dále neakceptují bílé zboží (pouze ve výjimečných případech), dále neakceptují v současné době šaty (plánují, že je do budoucna budou akceptovat), hygienické potřeby (ručníky, spodní prádlo), starý nábytek, pokud by byl v originálním balení tak ano. 

Krom výše uvedeného dále neakceptují nebezpečný odpad – baterie, eternitové obaly, rozbitou elektroniku (přijímají pouze elektroniku v celku). Neakceptují matrace.

Nemají žádný limit pro akceptaci věcí ani pro množství odebíraných věcí. 

Re-use zajišťuje transport zboží do re-use centra. Není to přímo od FO nebo PO. Tyto osoby jsou informování o trasách automobilů, které svážejí nepotřebné věci. FO i PO mohou tedy tyto věci umístit v daný den, kdy dochází v dané lokalitě ke svozu do sběrných pointů. Po městě mají také umístěny kontejnery, do kterých lze nepotřebné zboží vyhodit, následně však musí probíhat třídění, které věci budou akceptovat a které nikoliv. Ta samá činnost je realizována v rámci re-use centra ve věci dovezeného zboží automobily. Po městě je také rozmístěno 12 re-use pointů, kam lidé opět mohou odnášet nepotřebné zboží. Lidé donášejí přímo do re-use centra nepotřebné zboží. Mohou nosit i mimo pracovní dobu – je přímo vyhrazeno místo, kam lze tyto věci odložit. Halle 2 provozuje také pop – pop – store, pojízdné re-use centrum, kam je možné nepotřebné zboží přinést a také si ho tam koupit. Patří k obchodnímu plánu, aby se zvýšilo povědomí o provozu re-use centra. 

V případě elektroniky jsou nasmlouvané dvě externí firmy, které prohlížejí elektroniku a vydávají potvrzení o stavu elektronicky. 

Každé zboží má svoji průvodku o stavu zboží, kdy jsou na ni vyobrazeny barevné označení, které odpovídají stavu elektroniky a definují její poškození. Poskytují rok na vrácení zboží, pokud přestane fungovat, ale pouze v případě, pokud zboží bylo prodáno s průvodkou označení zboží ve velmi dobrém stavu bez závad. Pokud je na zboží závada, kupující ji kupuje s vědomím závady, která je popsaná na průvodce zboží a označena barvou. Mají tři barvy, které zachycují stav zboží. 

Nevnímají žádné zásadní problémy – ať již při založení, nebo při provozu.

Kdokoliv může do re-use centra, nebo recyklačních míst přivést jakýkoliv předmět. Zboží je na základě třídění umístěno do re-use centra, či zlikvidováno. 

- Re-use centrum pořádá aukce. Pokud se v rámci re-use centra nachází nějaká hodnotná a mimořádná věc, je zařazena na seznam předmětů aukce. Re-use centrum pořádá aukci, kdy se předměty prodají za nejvyšší podání.

- Dále pořádají sešlosti lidí za účelem naučit se, jak věci opravovat.

- V případě, kdy mají hodně knih, pořádají akce a slevy na knihy. 

- Spolupracují s obchodem pro kola, oprava a servis kol pro zákazníky re-use centra a kupující použitých kol.

- Pořádají workshopy (např. akce recyklace obrazů).

- Jiná organizace provozuje u re-use centra boxy, kdy si mohu lidé na internetových stránkách vybrat nářadí a věci do domácnosti. Tyto věci jsou následně doručovány do boxů k re-use centru, kde si je lidé vypůjčí za poplatek. Stálý zákazníci re-use centra mají většinou svoji registraci, není třeba pro vypůjčení nářadí nutné prověřovat jejich totožnost, u ostatních osob ano. 

SORPA bs. – Reykjavík – Island

Veřejná (komunální) správa odpadů, sběr, třídění, recyklace, energetické využití odpadu, provoz skládek a bioplynových zařízení.

Právní forma: Společnost vlastněná obcemi (municipal cooperative / municipally owned cooperative)

Adresa: Köllunarklettsvegur 1, 104, Metropolitní oblast Reykjavík 

Sídlo, region: Reykjavík 

Webová adresa:  https://www.sorpa.is/ 

Základní informace:

Společnost SORPA bs. byla založena v roce 1989 jako komunální nezisková organizace, jejímž cílem je zajišťování komplexní správy odpadového hospodářství pro metropolitní oblast Reykjavíku a okolní obce. Právní forma společnosti odpovídá modelu městské kooperativy, tedy společnosti vlastněné samosprávami, které jsou zároveň jejím jediným vlastníkem. Činnost SORPA zahrnuje sběr, třídění, recyklaci, zpracování a energetické využití odpadu, provoz skládek, kompostáren a bioplynových zařízení, jakož i vzdělávání veřejnosti v oblasti prevence vzniku odpadu. Společnost tak představuje hlavní infrastrukturu nakládání s odpady v celé hlavní městské aglomeraci Islandu.

SORPA původně provozovala klasickou skládku Álfsnes, která přijímala prakticky veškerý odpad z Reykjavíku a okolí. V posledních letech však společnost postupně transformovala systém nakládání s odpady a zavedla nový systém čtyř kategorií třídění. Domácnosti nyní oddělují papír a lepenku, plastové obaly, zbytky potravin a směsný komunální odpad. Kovové a skleněné obaly jsou shromažďovány ve sběrných stanicích v jednotlivých čtvrtích. Organický odpad je shromažďován v papírových sáčcích a zpracováván v bioplynové stanici Gaja, která se nachází v areálu bývalé skládky Álfsnes. Z bioplynu je dále vyráběn metan, který je využíván jako palivo pro městská vozidla, včetně vozů SORPA, a současně dochází k produkci kompostu využitelného pro zlepšení kvality půdy. Tento přechod od ukládání odpadu na skládku k jeho využití představuje jeden z nejvýznamnějších kroků v modernizaci islandského odpadového hospodářství.

Společnost provozuje síť recyklačních a sběrných center, která jsou rozmístěna po celém regionu, a zajišťuje také export zbytkového nerecyklovatelného odpadu pro energetické využití v zahraničí. Ročně zpracuje přibližně 200 000 tun odpadu, přičemž objem ukládaného odpadu se díky novému systému výrazně snížil. Mezi hlavní přínosy činnosti SORPA patří snížení množství skládkovaného odpadu, využití biologicky rozložitelného odpadu k výrobě energie a kompostu, rozvoj oběhového hospodářství a zvýšení povědomí veřejnosti o udržitelnosti. Významný přínos má rovněž systém výroby bioplynu, který umožňuje částečnou soběstačnost regionu a přispívá k redukování emisí skleníkových plynů. Naopak mezi problémy, kterým společnost čelí, patří nedostatečná kapacita domácí infrastruktury pro energetické využití odpadu, nutnost exportu části zbytkového materiálu, časté legislativní změny a tlak na vyrovnané hospodaření bez ztráty veřejného charakteru činnosti. Další výzvou je přechod obyvatelstva na nový systém třídění odpadu a zajištění dostatečné motivace k jeho dodržování.

SORPA v posledních letech také navrhla zavedení poplatků za dovoz textilu, aby dovozci nesli odpovědnost za náklady spojené s likvidací textilního odpadu. Tím se snaží reagovat na zvyšující se množství odpadu z módy a oděvního průmyslu. Společnost rovněž pokračuje v rozvoji digitálních řešení, včetně monitorování provozu a automatizace procesů.

Celkově je SORPA považována za modelový příklad transformace tradičního systému odpadového hospodářství směrem k oběhovému hospodářství. Představuje kombinaci veřejného zájmu, environmentální odpovědnosti a technologické inovace, přičemž usiluje o udržení ekonomické stability a o další rozvoj v souladu s evropskými standardy. Pro budoucí období se doporučuje pokračovat v rozšiřování kapacit pro energetické využití odpadu, ve zlepšování informovanosti obyvatel, ve zvyšování míry recyklace a v posilování spolupráce s obcemi i soukromým sektorem, aby byla zajištěna dlouhodobá udržitelnost systému.

Kromě logistické a technické činnosti se SORPA zaměřuje i na vzdělávání obyvatel, pořádá exkurze pro školy a informační kampaně o třídění odpadu. Z technologického hlediska společnost zavádí inovace v oblasti prediktivní údržby zařízení, využívá senzorové systémy a digitální evidenci k monitorování provozu a zvyšování efektivity.

Financování provozu:

Z finančního hlediska je SORPA financována kombinovaně – prostřednictvím příspěvků z rozpočtů zapojených obcí a z vlastních příjmů, které plynou z poplatků za zpracování odpadu a poskytování doprovodných služeb. Vzhledem k tomu, že jde o komunální společnost, má její financování veřejný charakter, zároveň však vykonává hospodářské činnosti v konkurenčním prostředí. V současné době Island podle rozhodnutí dozorových orgánů EFTA připravuje ukončení vybraných forem veřejné podpory této společnosti, aby byl zajištěn soulad s evropskými pravidly hospodářské soutěže.

Šetření proběhlo v rámci: Góði Hirðirinn je neziskový second-hand obchod vlastněný SORPA, kde se prodávají použité věci – nábytek, knihy, elektronika, dekorace a další předměty, které jsou stále funkční nebo použitelné. Výtěžek z prodeje je věnován na charitativní účely. Provoz dostatečně pokrývá náklady re-use centra. Je hodně oblíben mezi lidmi a denně se prodává skutečně mnoho věcí. Góði Hirðirinn má rozlohu celkem 3 600 m², z toho 2 000 m² tvoří prodejní plocha, 1 000 m² sklad a 600 m² plocha kontejnerové zóny. 

Výčet přijímaných věcí: 

V rámci navštíveného re-use centra jsou umístěny pouze věci, které slouží k běžné potřebě lidí. Akceptují vše, pokud je to v dobré kondici. Limit na přijímání věci je 10 tun denně, to odpovídá 3 kontejnerům. Limit na výdej věcí neexistuje. Re-use si samo opravuje poškozené věci, ale pouze ty, které jsou poškozeny minimálně a je, je možné nenákladně opravit. Na tyto věci neposkytují záruku. Jiné služby, jako je oprava, montáž apod. neposkytují.

Mají internetový obchod, obecně se hodně věcí prodá v rámci prodejny, ale i přes facebook a internetový obchod. Ceny zboží pro prodej určují srovnáním nabídky na internetu. To, co se neprodá, zlikvidují, tedy recyklují. Když něco prodají, servis nezajišťují, kupující si předmět musí odvést na své vlastní náklady. 

Vedou evidenci předmětů, vedou evidenci každého předmětu. Roční příjem věcí činí přibližně 1 800 tun, přičemž 1 200 tun (tedy zhruba 66 %) je znovu použito a prodáno. Roční tržby dosahují kolem 660 milionů islandských korun, z čehož bylo 23 milionů ISK věnováno na charitativní dary, aukce a granty.

Důvody pro vznik re-use centra: Prevence odpadu, klimatické důvody, spolupráce s komunitou. Efektivitu provozu re-use centra neměří. Denně navštíví re-use centrum 2.000 osob. Zřízení re-use centra neprovázeli žádné problémy. S ohledem na hlavní organizaci SORPA nebyly problémy. Během fungování nemají zásadní problémy, místní politika je nakloněna této činnosti. Se zřízením re-use pomáhala společnost SORPA. 

Počet pracovních úvazků: Celkem je tam 65 lidí, z toho 10 lidí je se sociálním znevýhodněním. V rámci re-use působí také mnoho dobrovolníků. Například lidé v důchodu docházejí do re-use centra a vedou a provozují work shop, kde se snaží mladým lidem předat své zkušenosti. Re-use centrum realizuje edukační programy pro školy a pravidelně pořádají Repar Café – kde se učí lidé různým zručnostem. Repair Café je komunitní prostor, kde se lidé mohou naučit opravovat své věci s pomocí zkušených dobrovolníků. Cílem je posílit princip „opravuj, nevyměňuj“. Dále profesionální dílna, která je určena pro řemeslníky a odborníky schopné renovovat, upravovat a přepracovávat poškozené zboží s cílem prodloužit jeho životnost a vytvořit nová pracovní místa. Třetím prvkem je komunitní prostor pro vzdělávací a osvětové akce, sdílení zkušeností a propojení lidí, kteří sdílejí hodnoty udržitelnosti.

Jak se dostanou věci do re-use centra: Lidé věci přímo darují, nebo v rámci sběrných dvorů jsou připraveny kontejnery určené pro re-use centrum, kam lidé tyto věci vyhazují. Kontejnery jsou následně odvezeny do re-use centra, kde probíhá třídění, toho, co je v dobré kvalitě, podle druhu a následně je umístěno na prodejnu. Žádný konkrétní bussines plán nemají. V rámci sběrných dvorů plánují otevřít prodejnu se stavebním materiálem, který je vyhozen do sběrného dvora. 

Zajímavosti: Dle poskytnutých informací re-use centrum funguje jako komunita, která se stará o společnost a jejím přesvědčením nejsou finanční prostředky, ale mezilidské vztahy a minimalizace odpadu. Hlavním posláním organizace je „dát starým věcem nový život“ a současně snižovat množství odpadu, který končí na skládkách. Všechny předměty, které se do centra dostávají, pocházejí z recyklačních středisek společnosti SORPA, odkud jsou vybírány a následně prodávány v obchodě Góði Hirðirinn. Motto organizace zní „From Trash to Treasure“, tedy „ze smetí poklad“. Dopady činnosti centra jsou popsány ve třech rovinách – environmentální, ekonomické a sociální. Z ekologického hlediska dochází k významnému snížení množství odpadu ukládaného na skládky a zároveň k nižší poptávce po nových výrobcích. Z ekonomického pohledu přináší projekt nové příležitosti pro vznik pracovních míst a lokálních příjmů z oprav a přepracování věcí. Sociální dopad spočívá ve vzdělávání veřejnosti, posilování pocitu odpovědnosti a vytváření prostoru pro komunitní setkávání.

Na Islandu všichni používají sociální sítě, tedy nejlepší způsob propagace a prodeje je přes sociální sítě. 

Re-use Borgarnes, Iceland

Plný název organizace: Nytjamarkaqur Skallagrims, solusiqa

Typ organizace: zřízeno při basketbalovém týmu

Právní forma: Společnost vlastněna basketbalovým týmem 

Adresa sídla: Bkakarbraut 27, Borgarnes, Iceland – prodejna zavřena, hledají novou provozovnu

Facebook:  https://www.facebook.com/profile.php?id=100077745692169&locale=cs_CZ 

Re-use centrum v daném islandském městě představuje malý, avšak velmi aktivní komunitní projekt, který funguje především díky dobrovolníkům a silnému zapojení místní komunity. Centrum nemá oficiální webové stránky ani formální institucionální zázemí – jeho hlavní komunikační platformou je pouze Facebook, který na Islandu slouží jako hlavní kanál pro sdílení informací a propagaci podobných iniciativ. Projekt vznikl před přibližně deseti lety a od té doby se již šestkrát stěhoval, přičemž hlavním důvodem těchto přesunů byly finanční náklady na nájem a provoz prostor. Re-use centrum je organizačně zřízeno pod místním basketbalovým týmem, který je jeho zřizovatelem i hlavním příjemcem výtěžku z činnosti.

Veškerý výnos z prodeje darovaných věcí slouží k pokrytí provozních nákladů – tedy především nájemného a plateb za energie – a případný přebytek je beze zbytku předán basketbalovému týmu. Cílem projektu není podnikání, ale komunitní podpora a minimalizace odpadu. Hlavní osobou, která centrum provozuje, je dobrovolník, jenž sám pobírá sociální dávky, avšak věnuje se činnosti re-use centra z přesvědčení, že je důležité společnosti něco vracet a současně chránit životní prostředí.

Centrum funguje výhradně na dobrovolnické bázi a nemá žádné zaměstnance. Jeho provoz je sezónní – otevřeno bývá pouze v letních měsících, přibližně od června do srpna, kdy je o činnost zájem a kdy počasí umožňuje provoz. V zimním období je centrum uzavřeno, jelikož není dostatečná poptávka a podmínky provozu by byly ekonomicky neudržitelné. Během hlavní sezóny přichází do centra v průměru asi padesát návštěvníků denně. Typickými zákazníky jsou rodiny s dětmi, které potřebují finanční pomoc, dále turisté, kteří přijíždějí na dovolenou a kupují menší věci jako suvenýry, a také lidé, kteří pobývají na letních chatách a hledají drobné vybavení.

Re-use centrum má ve městě umístěný kontejner, do něhož mohou obyvatelé odkládat použité věci. Pokud jsou tyto předměty v dobrém stavu, jsou dále nabízeny k prodeji, v opačném případě jsou vyřazeny a zlikvidovány. Centrum neprovádí žádné opravy, renovace ani servisní práce – prodává pouze věci v původním stavu. Kupující si zakoupené předměty musí vyzvednout sami a zajistit si jejich přepravu na vlastní náklady. Přijímány jsou všechny věci, které jsou zachovalé a čisté, s výjimkou náplní do dek a polštářů, které z hygienických důvodů centrum nepřijímá.

Evidenci centrum vede pouze v omezeném rozsahu – zaznamenává pouze údaje o tom, co bylo prodáno a za jakou cenu. Ostatní položky nejsou administrativně sledovány. V posledních letech se projekt potýká s rostoucími provozními náklady a zejména s nedostatkem dobrovolníků. Zvýšení nájmu za prostory dokonce vedlo k dočasnému uzavření centra a k hledání nové lokality, která by byla finančně dostupnější.

Přestože jde o skromný projekt s velmi omezenými prostředky, má významný sociální a komunitní dopad. Dobrovolníci i organizátoři vnímají svou činnost jako příspěvek k udržitelnosti, k posilování sousedských vazeb a k ochraně životního prostředí. Cílem není pouze recyklace a znovupoužití věcí, ale především pocit sounáležitosti, solidarita a snaha ukázat, že i malé lokální iniciativy mohou přinést pozitivní změnu. Tento projekt tak doplňuje širší systém recyklačních aktivit SORPA a re-use centra Góði Hirðirinn, avšak s výrazně komunitnějším a dobrovolnickým charakterem, který je typický pro menší islandská města.

Re-use Selfoss

Plný název organizace: Nytjamarkaqurinn Selfossi

Typ organizace: zřízeno při kostelu

Právní forma: Společnost vlastněna kostelem

Adresa sídla: Gagnheioi 32, Selfoss

Facebook:  https://www.facebook.com/NytjamarkadurinnSelfoss?locale=cs_CZ 

Re-use centrum Nytjamarkaðurinn Selfossi se nachází v islandském městě Selfoss 

a představuje významnou komunitní iniciativu s charitativním zaměřením. Založeno bylo v prosinci roku 2008 pod patronací místního evangelikálního – pentekostálního sboru, který jej provozuje jako součást svých misijních a pomocných aktivit. Od samého počátku funguje jako second-hand obchod, jehož cílem je spojit ekologický přístup s pomocí lidem v nouzi.

Provoz centra stojí na jednoduchém principu: obyvatelé města i okolních obcí mohou darovat použité, ale zachovalé věci, které jsou následně tříděny a prodávány v obchodě. Výtěžek z prodeje slouží především k financování charitativních a misijních projektů, například na podporu vzdělávací organizace ABC in Africa, ale i k přímé pomoci místním obyvatelům v tíživé životní situaci. Po uhrazení základních provozních nákladů, jako je nájem, energie a údržba prostor, jsou veškeré zbývající prostředky směřovány do dobročinných aktivit.

Obchod funguje díky dobrovolníkům, kteří pomáhají s přijímáním, tříděním i prodejem věcí. Zájemci z řad veřejnosti se mohou zapojit jako dobrovolní pracovníci, čímž centrum posiluje sociální soudržnost a nabízí možnost integrace do místní komunity.

Sortiment je velmi pestrý a zahrnuje oblečení, obuv, nábytek, knihy, hračky, dekorace, domácí potřeby, drobnou elektroniku i další vybavení domácnosti. Ceny jsou nízké, aby byly dostupné pro všechny, a předměty jsou vybírány s důrazem na kvalitu a funkčnost. Zákazníky tvoří především místní obyvatelé, kteří hledají cenově dostupné vybavení, ale také návštěvníci Selfossu, kteří v second-hand obchodech často nacházejí originální předměty či suvenýry. Akceptují vše, co je funkční. 

Centrum je považováno za významnou součást sociální struktury města. Poskytuje prostor pro sdílení, dobrovolnickou činnost a smysluplné využití volného času. Dobrovolníci často vnímají práci v obchodě nejen jako službu druhým, ale i jako způsob, jak se stát aktivní součástí komunity. Pro řadu nově příchozích obyvatel představovalo právě zapojení do Nytjamarkaðurinn první krok k začlenění do společenského života města.

Z ekologického hlediska přispívá centrum ke snižování množství odpadu, podporuje princip oběhového hospodářství a zvyšuje povědomí o udržitelném nakládání s věcmi. Z ekonomického pohledu je příkladem soběstačného neziskového modelu, který nevyžaduje veřejné financování, a přitom generuje stabilní prostředky pro dobročinné účely. Z hlediska sociálního posiluje vztahy mezi obyvateli, podporuje solidaritu a nabízí pomoc těm, kteří ji skutečně potřebují.

Nytjamarkaðurinn Selfossi se během své existence stal nejen místem, kde dostávají použité věci nový život, ale také symbolem místní soudržnosti a praktickým příkladem toho, jak lze spojit dobročinnost s ochranou životního prostředí. I přes malé měřítko má jeho činnost výrazný dopad – spojuje obyvatele, pomáhá lidem v nouzi a současně přispívá ke snižování odpadu v regionu.

Uuskasutuskeskus MTÜ – Tallinn, Estonsko

Jedná se o re-use centrum s oficiálními webovými stránkami: uuskasutus.ee. Se zřízením Uuskasutuskeskus MTÜ (2004) přímo pomohly tyto organizace a osoby: Heateo Sihtasutus (Good Deed Foundation) – inkubace a rozvoj sociálního podniku. Eestimaa Looduse Fond (Estonian Fund for Nature – ELF). SA Caritas (Caritas Estonia). Dva spoluzakladatelé – Rasmus Rask a Priit Mikelsaar.

Rok vzniku: 2004. Největší síť reuse/second-hand obchodů v Estonsku; přijímají dary (oblečení, nábytek, knihy atd.), provozují obchody a e-shop. Prodejny: 17 po celé zemi, z toho 7 v Tallinnu. Uuskasutuskeskus MTÜ je ekonomicky soběstačný v běžném provozu.

Provoz se opírá hlavně o tržby z prodeje darovaných věcí. To snižuje závislost na dotacích a zvyšuje odolnost podnikání. Možnost párovat s projektovým financováním na rozvoj (kampaně, sběr, infrastruktura) lze čerpat veřejné granty.

Tento provoz přijímá věci čisté, funkční a pro další použití. Oblečení a textil: oděvy, obuv, kabelky, doplňky, domácí textil. Nábytek: stoly, židle, komody, police apod. (větší kusy lze nechat odvézt dodávkou po posouzení, že jsou prodejné). Knihy a média: knihy, časopisy, hudba/filmy (CD/DVD), deskové hry. Nádobí a kuchyňské vybavení: talíře, hrnky, příbory, hrnce, drobné kuchyňské potřeby. Hračky a dětské potřeby (bez autosedaček; pouze bezpečné a kompletní). Hobby a sport: sportovní vybavení, volnočasové a kutilské potřeby, dekorace. Malé domácí spotřebiče a elektronika: pouze funkční a kompletní (větší a těžké kusy se řeší individuálně). Není stanoven pevný počet kusů na dárce. Platí ale kapacitní omezení a podmínka, že věci musí být čisté, kompletní a prodejné. Při větším množství prosí dárce, aby předem kontaktovali prodejnu. Není uveden pevný limit také na počet odebraných věcí. 

Kvalita a hygienická vhodnost darů - je nutné přísné třídění – město i centra výslovně odmítají vlhké, plesnivé či rozbité věci. Zavedení přijímacích pravidel a školení obsluhy je proto nutnost. 

Logistika a kapacita skladů: sběrné trasy, časté svozy a dostatečné sklady jsou klíčové; kde je logistika řídká, vznikají provozní potíže (plnění kontejnerů, „přimíšený“ odpad, nepořádek u sběrných míst).  Koordinace s městskou odpadovou infrastrukturou. Ne všechno lze přijímat v mobilních sběrech (nábytek, velké spotřebiče se směrují jinam); je třeba vyřešit napojení na městské sběrné dvory a jasné informování veřejnosti. 

Lokalita a dostupnost pro veřejnost - výběr vhodného místa (dostupnost MHD, parkování, sousedské vztahy) je klíčový faktor úspěchu každé pobočky/reuse provozu. 

Kvalita a hygienická vhodnost darů – část lidí nosí vlhké, plesnivé nebo rozbité věci, které centrum nemůže přijmout; zátěž pro obsluhu i komunikaci s veřejností. Nežádoucí „littering“ u veřejných sběrných míst – nepořádek, přimíšený odpad a náklady na údržbu, zejména tam, kde je logistika svozu řídká. 

Nerovnoměrné pokrytí sítě a kapacitní limity – ne vždy je „point pro znovupoužití“ blízko bydliště; město samo uvádí, že neplánuje kontejnery „u každého domu“. Tlak rostoucích objemů textilu vs. nedostatečné zpracování – od roku 2025 se textil třídí separovaně, ale Estonsko (stejně jako EU) nemá dostatečnou kapacitu třídění/recyklace; část toků pak zatěžuje sklady a logistiku. 

Organizace nepřijímá dětské autosedačky a podsedáky, plynové sporáky, staré televizory a vše nečisté, poškozené, plesnivé nebo nebezpečné.

Uuskasutuskeskus provozuje 17 obchodů. Pokud by byl provoz rovnoměrně rozložen (což není úplně pravda), znamenalo by to zhruba 403 návštěv na obchod a den. Celá síť Uuskasutuskeskus MTÜ stýtá cca 168 pracovních míst.

Realizují bezplatný odvoz darů (nábytek, funkční spotřebiče) dodávkou. Příjem darů přes balíkomaty  - zásilka jde do třídicího centra Uuskasutuskeskus. V centru je šicí a opravný koutek v pobočce Sõpruse (Tallinn) – odborník pomáhá s opravami/úpravami oděvů a textilu. Městská šicí dílna je provozována  ve spolupráci s Uuskasutuskeskus – je nabízena bezplatná oprava po předchozí rezervaci.

Centrum vede evidenci darovaných a prodaných věcí, ale veřejně ji publikuje převážně v agregované podobě (např. tuny, podíly, počty balíků/návštěv). V roce 2024 bylo do znovupoužití nasměrováno cca 1 412 tun textilu (v roce 2023 to bylo cca 1 113 tun). To odpovídá zhruba 118 tunám/měsíc napříč sítí. Uuskasutuskeskus MTÜ průběžně sleduje účinnost z hlediska prevence vzniku odpadu – ne na úrovni „počtu kusů“, ale pomocí agregovaných ukazatelů: hmotnosti vrácené do oběhu (tuny), míra znovuvyužití z darů (v roce 2024 uvádějí, že 95 % všech darovaných věcí šlo znovu do oběhu).

Pracovníci zlevňují a vyprazdňují sklad přes pravidelné akce. Každý měsíc mají „Sales Days“ (ALLA!) – oblečení za jednotnou cenu, ostatní kategorie -50 %, nábytek až -50 %. Probíhají také speciální skladové výprodeje („laomüük“). Přebytečné použitelné oblečení mohou nabídnout hromadně jiným second-hand prodejnám. Věci, které nejsou prodejné ani darovatelné, směřují do recyklace (podle možností) nebo – pokud jsou nebezpečné/poškozené – na sběrný dvůr (odpadovou stanici).

Cílem je vracet použité věci zpět do oběhu a snižovat množství, které by jinak skončilo v odpadu. 

Od založení (2004) je misí učinit opětovné používání a redesign „běžnou a snadno dostupnou volbou“ pro každého – tedy vytvořit dostupné kanály pro darování i nákup z druhé ruky. Podpora chytré spotřeby a cirkulární kultury. Centrum chce měnit spotřebitelské návyky směrem k uvážlivosti, opětovnému využití a čistotě prostředí („pomáháme udržet Estonsko čistší a podporujeme chytré nákupní volby“). 

Organizace má sociální rozměr – pomoc lidem v nouzi. Vedle prodeje darovaných věcí organizace systematicky předává vybrané položky prostřednictvím partnerů potřebným; sociální dopad byl součástí poslání už od začátku.

Pro projekty prevence odpadu existují dotační schémata (např. estonské KIK), ale žádosti jsou soutěžní a dotace jsou převážně projektové – vlastní každodenní provoz musí umět pokrýt tržbami. Od roku 2025 je povinný separovaný sběr textilu; infrastruktura třídění a další zpracování ale v řadě zemí (včetně Estonska) zatím nemá plnou kapacitu – tlak na re-use centra proto rychle roste. Existuje silný prokazatelný dopad na prevenci odpadu. 

Ohledně síťového efektu  a brandu - 17 prodejen v Estonsku (7 v Talinnu) znamená levnější marketing (značka je známá), jednodušší logistiku (přesuny zboží) a možnost centrálně řídit akce typu výprodej/„Sales Days“. To zvyšuje obrat i rychlost otáčky zásob. 

Jedná se o organizaci, která dlouhodobě pomáhá potřebným (část zboží jde zdarma skrze partnery). Pro zakladatele je to reputační kapitál u města, dárců i médií a lepší šance získat nové lokality či spolupráce. Snaží se o soulad s evropskými trendy (textil, cirkularita), mají velký dosah na veřejnost (návštěvnost). Jedná se o soběstačný provoz, což z něho určitě činní příklad dobré praxe.

Mohu Budapešť

Jedná se o dva provozy (Károlyi Sándor u. 166 a Besence u. 1/A) sídlící v hlavním městě Maďarska. Provoz není financován z prodeje použitých věcí (prodeje za symbolické ceny), ale pobočky jsou součástí velké organizace, která je zřízena městem. Přičemž provozy nejsou financovány přímo z běžného veřejného rozpočtu (tj. z daní tak, že by stát přímo rozpočtově pokrýval provoz), ale prostřednictvím smluvní koncese (s povinnostmi stanovenými státem) a prostředků vzniklých z poplatků výrobců, systémů vratných obalů. Centrum je v provozu 10 let, z toho poslední 2 roky pod novou organizací s názvem MOHU. Tento projekt byl financován z prostředků EU, udržitelnost činí 15 let. 

Oba provozy přijímají použitelné, nepoškozené předměty, které stále plní svou původní funkci. To mohou být např.: nábytek, kuchyňské potřeby, knihy, hračky, sportovní vybavení, dekorace, domácí potřeby. Přijetí posuzují pracovníci centra, kteří kontrolují stav a vhodnost k opětovnému použití. Naopak nepřijímají elektroodpad / elektrická zařízení (byla by nutná revize), velké kusy nábytku, oblečení (může být znečištěné). Předměty, které nejsou dlouho odebrané, bývají nabídnuty charitativním organizacím. Pokud předmět nelze už dále prodat, ale některé díly jsou stále použitelné, mohou být použity jako náhradní části. Když věc není opravitelná a nelze jí dát nový účel, je přesunuta k recyklaci materiálů (dřevo, kov, plast apod.). Sběrný dvůr je součástí areálu.

Co se týče služeb jako opravy, čištění, instalace, transport (v smyslu pomoci lidem s instalací či opravami věcí, např. nábytku, elektroniky etc.) nejsou prováděny. Nejsou k dispozici zaměstnanci ani vhodné prostory. Při odběru např. větších kusů nábytku je možné věc po dobu tří dnů rezervovat a v mezidobí si vlastními silami zajistit odvoz.

Je sledován příjem i výdej formou zavedení produktu do elektronického systému. Každá položka je opatřena krátkým slovním popisem. Fotografie se nepořizují. Je přidělen čárový kód a označeno cenovkou. Jedná se přibližně o jednotky až desítky věcí denně. Velmi záleží na ročním období. Na jaře a na podzim je příjem i výdej největší (jarní úklid, stěhování). Systematické měření účinnost re-use center v oblasti prevence vzniku odpadu  není prováděno (např. kg/t odkloněných před vznikem odpadu, počet znovu-uvedených předmětů, úspora CO₂).

Denní návštěvnost je 50 – 100 návštěvníků denně. Provoz zabezpečuje 7 osob, avšak všechny mají nastarosti i jiné činnosti než obsluhu re-use provozu. 

Největším problém na počátku bylo najít vhodné prostory. Těžké je však i udržet prostory v dobrém stavu, čisté a prezentující věci přijatelně — vzhled má velký vliv na vnímání veřejností. Často není dostatečná infrastruktura (dopravní dostupnost, prostory, pracovní síla). Nedostatek povědomí o fungování reuse center — lidé nemusí vědět, kam odevzdat použité věci, nebo být motivováni je tam odnést. Některé položky nelze přijmout kvůli bezpečnostním nebo technickým standardům. Reuse centra často soupeří s běžnými second-hand obchody či online platformami (aukce, inzertní servery), které mohou být flexibilnější, méně formální a levnější v provozu. V Maďarsku je reuse retail (re-sale) zatím menšinovou aktivitou; některá reuse centra existují spíše jako pilotní projekty.

Obyvatelé mohou předat předměty, které nepotřebují nebo je nechtějí, ale které jsou pro někoho jiného ještě použitelné. Centra nabízejí interaktivní akce, školní výukové programy (např. školní třídy), workshopy, přednášky, kde se obyvatelé dozvědí o třídění odpadu, kompostování, recyklaci a dalším nakládání s odpadem. Věci, které lidé odevzdají, jsou k dispozici ostatním obyvatelům — někdo může potřebovat třeba nábytek, kuchyňské vybavení, hračky — takže centrum umožňuje jejich znovupoužití a snížení nákladů pro tyto obyvatele. Někteří návštěvníci uvádí, že použité věci bývají ve špatném stavu – třeba poničené, zašlé, nesprávně či nedostatečně vyčištěné. Zaměstnanci se snaží vybírat předměty, o kterých si myslí, že o ně bude zájem. Někdy se věci hromadí, ale orientace a uspořádání prostoru je přehledné s využitím regálového systému.  Oba provozy jsou situovány na okrajové části města, i přes MHD může být méně dostupné, což ztěžuje návštěvu, zejména pro lidi bez auta.

MOHU má oddělený charitativní  systém u vratných obalů REpont, kde mohou lidé směrovat zálohy na dary – to se ale netýká reuse center. Neprobíhá klasické oceňování hodnoty; účtuje se paušální skladovací poplatek podle kategorie velikosti.

Věci jsou k dispozici komukoli po zaplacení drobného „skladovacího“ poplatku (nejde o tržní cenu věci). Výše poplatku se řídí velikostí/typem položky. Poplatek za skladování (100-10 000 Ft podle velikosti). 

100 HUF: např. kniha, CD, DVD, drobné kuchyňské potřeby, menší plyšové hračky. 

300 HUF: např. hračky jiných dětí, střední taška, dekorace, desková hra, menší váza

500 HUF: např. taška, drobné sportovní vybavení

1000 HUF: např. židle, malý nábytek, noční stolek

3000 HUF: např. stůl, skříň, některé pohovky, křesla, postele

5000 HUF: např. jednolůžko, pohovka

7000 HUF: např. bytové zařízení (některé postele, skříně)

10 000 HUF: např. kompletní sedací souprava, kuchyňský nábytek, nábytek do obývacího pokoje, manželská postel. 

Podmínkou pro výměnu nebo „nákup“ předmětů je registrace – která vyžaduje průkaz totožnosti s fotografií a adresní kartu – a úhrada poplatku za skladování v hotovosti. 

Provozy mají také edukativní funkci: pořádají kurzy, osvětové akce pro veřejnost, školy, sdílení povědomí o odpadovém hospodářství, o cirkulární ekonomii. 

Odevzdané věci zůstávají formálně ve vlastnictví dárce, ale ten se vzdává dispozičního práva; centrum je eviduje a vystaví v show-roomu. Odběr věcí je možný až následující den od 8:00 (pro malé položky), velké kusy lze rezervovat na max. 3 dny.

Jedná se o velké provozy s přehledně uspořádanými předměty, obsluha je převážně mužským personálem.

Re-use centrum Asociația Ateliere Fără Frontiere – Bukurešť

Jedná se o provoz formou neziskové organizace, oficiální webové stránky: https://atelierefarafrontiere.ro/. Tato nevládní organizace získává prostředky z různých grantů, dotací, partnerství i projektů. Přijímá veškerý elektrický a elektronický odpad (WEEE) – zejména počítače, monitory, klávesnice apod., které lze repasovat. Repasování elektroniky je hlavní činností tohoto re-use provozu. Ateliere Fără Frontiere INTEC v Bukurešti tedy přijímá dary (zejména elektrospotřebiče, IT vybavení a materiály). Část z nich po opravě zdarma předává školám a neziskovým organizacím, část prodává za dostupné ceny. Výtěžek z prodeje a činností (např. výrobky z recyklovaných materiálů) je využíván výhradně k financování sociálních a integračních projektů neziskové organizace, tedy k zaměstnávání a podpoře znevýhodněných osob. Tento provoz dále přijímá reklamní bannery a mesh materiály (staré plakáty) pro upcyklaci. Z těchto materiálů jsou šity nákupní tašky pro obchody s potravinami (např. Kaufland), zástěry pro kuchařky apod. V malém měřítku jsou dárci jednotlivci, spíše jdou dary od velkých firem, které si takto zajišťují odběr starých počítačů při nákupu nových. Re-use centrum nepřijímá nefunkční věci, které nelze repasovat a rozměrné věci - je vyloučen např. nábytek (nemají dostatečné skladové prostory), velké spotřebiče typu lednice.

Provozují atelier DEEE pro sběr, recyklaci a přípravu IT zařízení pro znovupoužití („reconditionare calculatoare“). Transport v rámci sběru elektro-odpadů v okolí Bukurešti, který je zdarma a do 7 dnů od objednání. Zařízení, která již nelze repasovat, jsou rozebrána na použitelné součástky, případně probíhá separace na základní suroviny. Po repasování dochází k dodávání IT vybavení do škol, úřadů a dalších zařízení na základně předchozí dohody. 

Je vedena evidence předmětů v elektronickém systému (počet kusů). V provozu je zaměstnáno cca 8 osob pro repasi IT zařízení + 1 osoba jako školitel, cca 8 osob v šicí dílně. Dalších cca 50 osob na dalších provozech (provozují i farmu), včetně kanceláří neziskové organizace. U lidí v provozu se jedná o osoby jinak obtížně zaměstnatelné bez obvyklých pracovních návyků, např. osoby po výkonu trestu, dlouhodobě nezaměstnané. Maximální doba kontraktu jsou 2 roky, kdy je poskytován základní plat, příspěvek na dopravu a stravování včetně asistence nácviku pracovních dovedností. Lidé, které AFF zaměstnává v rámci integračních programů, mají často kombinaci různých obtíží: dlouhodobá nezaměstnanost, závislosti, zdravotní postižení, školní opuštění, domácí násilí, problémy se zákonem, chudoba, nedostatek bydlení atd. To znamená, že jejich integrace na trh práce je složitá a vyžaduje intenzivní podporu. Cílem je tedy poskytovat příležitosti pro lidi ze zranitelných skupin – lidi marginalizované, dlouhodobě nezaměstnané, osoby ohrožené sociálním vyloučením – aby se zapojili na trh práce. V rámci centra se osobám nabízí nejen práce, ale i individuální doprovod, vzdělávání, poradenství sociálně‐profesionální. Reuse centrum pomáhá snižovat množství elektronického odpadu (DEEE – elektrická a elektronická zařízení), obnovovat a znovu využívat IT vybavení a jiné materiály.

Centrum se tedy zabývá zejména sběrem elektrických a elektronických odpadů (DEEE / WEEE), jejich opravou a přípravou ke znovupoužití – což je technicky náročné. Musí splňovat regulace, zajistit bezpečnost, mít znalosti a vybavení pro diagnostiku, opravy a testování. Tyto procesy jsou nákladné a někdy logisticky složité. AFF má významnou část příjmů z grantů, veřejných zakázek, dotací a sponzorství. Stabilita financí může být ohrožena, pokud granty skončí nebo jsou menší.

AFF je autorizovaným sběrným místem, kde lidé mohou odevzdat starou elektroniku (počítače, laptopy apod.) k opravě či recyklaci. AFF vytváří pracovní místa a vzdělávací/tréninkové programy pro lidi z vyloučených nebo znevýhodněných prostředí. Obyvatelé tak profitují i nepřímo skrze podporu komunit, zaměstnávání a příležitosti ke vzdělávání. Programy jako „Green Challenge“, kurzy k ekologické udržitelnosti, přednášky o cirkulární ekonomice aj. pomáhají obyvatelům lépe porozumět ochraně životního prostředí a možnostem udržitelného chování.

Největším problémem bylo najít vhodné prostory - organizace sídlí sice poměrně v centru města, ale v prostorách bývalé továrny, která vyžaduje rekonstrukci.

Provozovatelé této re-use organizace mají autorizaci na sběr, přípravu k opětovnému použití, recyklaci elektrického a elektronického odpadu (WEEE). V Bukurešti i mimo něj existují školy a komunity, které nemají dostatečné technologické vybavení. Reuse centrum pomáhá školám a vzdělávacím institucím tím, že poskytuje repasovaná počítače a další IT vybavení. Ateliere Fără Frontiere funguje i jako sociální podnik – generuje příjem prostřednictvím re‐use, oprav, prodeje, upcyklace bannerů, meshů, atd. Ten pak financuje sociální a vzdělávací programy. Musí fungovat v rámci rumunské legislativy pro ekologii, WEEE / DEEE zákonů, zákonů o ekonomii sociální a podnikání chráněných jednotek. Některé právní rámce jsou nové / ne zcela ustálené, což může vést k administrativní náročnosti a nejistotě pro financování, kvalifikaci či certifikaci. Je například k dispozici stroj na separaci kabelů na kov a plast.

Jedná se o příkladný sociální podnik.

Intinde - Re-BeInvolved – Integrated Circular Economy Centre Bukurešť

Právní identitu nese Asociația Eco-Durabil (asociace/neziskovka) ve spolupráci s městskou DGASMB. Centrum funguje v partnerství s městskou sociální službou DGASMB a je přímo uvedeno mezi jejími službami (provozní podpora z rozpočtu města). Zároveň se opírá o NGO Asociația Eco-Durabil, dobrovolnictví a veřejné dary (sbírky/dary). Částečně je financováno ze soukromých prostředků zakladatele. Na založení a rozběhu centra se podílela nezisková Asociația Eco-Durabil s firemními partnery (Green Group, Decathlon, Kaufland, UiPath, Coca-Cola), centrum je provázáno s městskými sociálními službami (DGASMB) a v roce 2024 získalo významné financování od ENGIE Romania přes Bucharest Community Foundation, které umožnilo další rozvoj.

Provoz přijímá oblečení a obuv (čisté, nepoškozené), hračky, knihy a média, nádobí a vybavení domácnosti, elektroniku (např. malé spotřebiče, počítače), elektrospotřebiče, nábytek (menší kusy, v dobrém stavu), hygienické a toaletní potřeby (nové, neotevřené). Dárci mohou nabídnout jakýkoli typ výrobků v dobrém stavu. Nelze přijímat velké kusy nábytku z kapacitních důvodů omezených prostor. Pokud chce někdo darovat nábytek, může přes Whatsupp poslat fotografii a pokud se například prostřednictvím partnerských spolupracujících organizací podaří najít vhodného příjemce, je nábytek přesměrován přímo k příjemci. Obecné pravidlo: věci musí být v dobrém stavu (bez poškození).

Darované věci prochází čištěním, opravou a renovací před vydáním příjemcům. Probíhají i dílny/ateliéry, kde je možné věci opravit. Na příjmu se zapisuje do elektronického systému v počítači kategorie (např. oblečení, drobný nábytek, nádobí, elektronika, hračky, sportovní vybavení nebo knihy) a dále se eviduje počet "pytlů" nebo "tašek" od dárce.

Na výstupu se eviduje počet odebraných kusů. Jedná se o desítky až stovky kusů v závislosti na tom, zda odebírá jednotlivec nebo se jedná o odběr ve spolupráci se sociálním pracovníkem pro potřeby větší skupiny osob. Kusy, o které není delší dobu zájem, jsou nabídnuty přes charitativní obchod nebo předány organizacím sociálních služeb; a pokud nejsou v darovatelné kvalitě, jsou recyklovány / zpracovány podle možností. Jednou za cca měsíc se úplně vyprázdní prodejní prostory (věci se darují potřebným lidem např. na venkově).

Denně provoz navštíví 10-20 osob. Nejvíce návštěvníků chodí v sobotu. Nabídka a kvalita věcí kolísá, protože centrum závisí na tom, co lidé aktuálně darují. Část věcí je směrována do „Charity Shopu“ na stejné adrese, tedy ne vše je zdarma—může vznikat určitý nesoulad.

Přímo v re-use centru je zaměstnáno cca 5 osob. Nejsou placeny přímo z provozu, ale jde o dobrovolnou spolupráci. Finance jsou hrazeny jinou formou. Např. paní na úklid je hrazena z prostředků partnerské korporace. Všichni zaměstnanci v centru mají "svůj vlastní příběh". 

v Rumunsku žije značná část lidí ve velké chudobě; centrum proto vytváří místo, kde se setkává nabídka darovaných věcí s potřebami znevýhodněných rodin a jednotlivců. Cílem je zajišťovat přímou materiální pomoc. Rumunsko dlouhodobě trpí nízkou mírou znovuvyužití věcí; centrum bylo založeno jako praktický nástroj cirkulární ekonomiky.

Založení „Re-BeInvolved“ v Bukurešti doprovázely spíše strukturální a provozní výzvy než medializované spory: nízká úroveň třídění v zemi, nastavování hygienických a opravných procesů, kapacitní nároky, koordinace veřejného a neziskového sektoru. Problém najít vhodné prostory (věnovalo město), problém financování provozu, problém malé informovanosti o existenci centra mezi obyvateli města.

Provoz má silný společenský dopad – darované věci se opravují a cíleně distribuují dětem a lidem v nouzi. Kladně lze hodnotit viditelnou značku a pozitivní PR díky mediálnímu zájmu a komunitním kampaním. 

Centrum lze například využít i jako komunitní prostor pro setkání a inkluzi hlavně v případě dětí. Na stejné adrese funguje i Charity Shop; část věcí se tedy nabízí za úplatu v kamenné prodejně. Účel výnosů v otevřených zdrojích není detailně popsán, centrum ale provozuje nezisková organizace a primárním cílem je podpora zranitelných skupin.

V dalších letech centrum získalo podpůrné financování (např. ENGIE Romania), aby se z dobrovolnického prostoru stal funkční a udržitelný model: došlo k rozšíření kapacity, dílny oprav a otevření charity shopu přímo na stejné adrese. To umožňuje stabilnější tok darů a efektivnější re-use. Volba lokality a provozní režim (centrální adresa Calea Plevnei 98, stanovené hodiny, návaznost na MHD) dělají z centra vhodný „jediný vstupní bod“ pro darování i výdej. Jedná se tedy o první integrované Circular Economy Center v Rumunsku. Centrum spolupracuje se sociálními pracovníky, kteří sami volají, pokud ve svém okolí zjistí potřebu něčeho, věci si v centru vyzvednou a předají potřebným lidem. I přes provoz centra již po několik let existuje stále velké množství lidí, kteří o něm neví (každý den navštíví centrum několik lidí, kteří přijdou poprvé). 

Probíhá propagace centra na sociálních sítích. Pokud nakupující označí na Facebooku centra "like", zaplatí o 50% nižší cenu.

Jedná se o velmi designově vybavené centrum (jak charity shop, tak komunitní místnosti). V prezentaci předmětů je číslem jedna, mělo by jít příkladem.