19. - 25. 2. 2023
Neděle 19. 2.
Dánská kolegyně Berit byla statečná - přestože byla jedinou účastnicí ze své země, zazpívala dánskou národní píseň.
Poprvé na večeři v Irsku. Žádný velký rozdíl v menu oproti Británii. Cottage pie. Musíme konstatovat, že Irsko je drahé.
Pondělí 20. 2.
Dnešní den jsme strávili "vlavicích" univerzitní učebny. Čekal nás velice obsáhlý přehled irského vzdělávacího systému. Žádná otázka nezůstala nezodpovězena, lektorka (irská učitelka) byla výborně připravena. Nejvíc zaujaly informace o systému zkoušek ve dvou uzlových bodech, díky kterému se v Irsku u zkoušek nepropadá, a zkoušky se dokonce neopakují. Také systém přijímacího řízení na univerzity je zajímavý - přijímá se na základě bodů z "maturit" a studenti mají k dispozici "kalkulačku", která jim umožňuje plánovat, ze kterých předmětů a na jaké úrovni budou zkoušku skládat. Pozornost vzbudila informace, že se ve školách praktikuje tzv. "streaming", tedy rozdělování žáků na slabší a silnější v angličtině, matematice a irštině.
https://www.curriculumonline.ie/Home/
Odpoledne prohlídka Dublinu s profesionálním průvodcem.
Dublinský hrad stojí uprostřed města na malém vrcholku.
Na nádvoří hradu vede několik vstupních bran - na jedné z nich byla umístěna socha Spravedlnosti.
Vstup do hlavního paláce. Irský prezident na hradě nebydlí, pouze zde přijímá zahraniční hosty.
Hodinová věž.
Britský monarcha byl na dublinském hradě pouze dvakrát: v roce 1911 to byl Jiří V., v roce 2011 jeho vnučka, Alžběta II.
V roce 1922 byl hrad předán guvernérem Irska do rukou první svobodné irské vlády.
Zahrada pod hradem stojí na místě, kde na soutoku řek Poddle a Liffey byla hluboká tůň sloužící jako přístav. Irský výraz pro tmavou tůň je "dubh linn" - odtud název města.
Neoficiální hymnou Dublinu je píseň o Molly Malone, jejíž socha stojí v centru města.
https://www.youtube.com/watch?v=ruNdU6bGE5E&ab_channel=dublinrareoldtimes
V Dublinu na scone přijde nejdřív džem, pak teprv clotted cream, což je šlehačka s obsahem tuku minimálně 55% - vlastně je to spíš takové měkké máslo.
Řeka Liffey.
Jeden z mála domů v Dublinu, který zůstal v původním stavu, nedotčen úpravami. Postaven 1835 b georgiánském stylu.
Z domu, ve kterém se pse konala světová premiéra slavného Händelova Mesiáše, nezbylo nic.
https://www.youtube.com/watch?v=1NNy289k6Oc&ab_channel=Iztok18 Foto původní podoby: https://en.wikipedia.org/wiki/File:Musick-hall-dublin.jpg
Úterý 21. 2.
Návštěva v první škole: https://www.muckrossparkcollege.com/index.php
Navečer EPIC Museum - muzeum irské emigrace.
Mucross Park College je dívčí škola založená sestrami dominikánkami.
V katolickém Irsku byly školy tradičně rozděleny na dívčí a chlapecké. Dnes je v každém městě také škola smíšená a rodiče si mouhou vybrat, kam své děti zapíší.
Irština se vyučuje povinně a také se z ní na konci studia skládají povinné zkoušky.
Vidět ve škole pouze děvčata bylo zvláštní. Při rozhovoru s nimi jsme se dozvěděli, že jim oddělená výuka vyhovuje. Učitelé sdíleli zkušenost, že ve škole panují mezi děvčaty dobré vztahy.
Mezi juniorským a seniorským cyklem studia, tedy jako po naší deváté třídě, mají všechny irské děti možnost absolvovat jakýsi "přechodný rok", kdy si oddychnou od zkoušek. Stále se učí angličtinu, irštinu a matematiku, ale ostatní předměty mají jen okrajově. Vzdělávání probíhá neformálně - jezdí se na exkurze, do muzeí a divadel, nastudovávají (a někdy i píší) hry nebo muzikály, chodí se na "praxe" - každá žákyně si třikrát do roka musí najít místo, kde bude týden pracovat a kde si vyzkouší nějaké konkrétní povolání, o kterém do budoucnosti uvažuje.
Po celý rok si vedou jakýsi deník, který je hodnocen, a kam podle přesných instrukcí zapisují, co se naučily. Zde je například seznam osobních "výzev", ze kterých si každý měsíc musí vybrat předepsaný počet.
Mnoho irských žen mělo v minulosti pocit, že mají v životě pouze trojí volbu: vdát se, odejít do kláštera, emigrovat.
V 70. letech minulého století tvořily ženy 75% emigrantů z Irska.
Několik dat z historie: zákony, které omezovaly práva Irů na politickou, náboženskou a jazykovou svobodu. Hrozio jim vězení, transport do kolonií, zabavení majetku.
Večeře v hotelové restauraci - kuřecí řízek politý sýrovou omáčkou a výborná celerovo-bramborová kaše.
Pokoj byl krásný, ale pokaždé, když jsem uprostřed února zapnula topení, zavřela okno a dala si sprchu, spustil se požární alarm.
Clogher Road Community College je škola v socioekonomicky deprivované oblasti. Chodí do ní žáci a studenti z rodin, které jsou v tíživé finanční situaci, a z rodin, které se potýkají s různými druhy potíží.
Školy v takových oblastech dostávají od irské vlády velkou podporu, a to nejen finanční, ale také metodickou. Mají dobře zpracovanou metodiku, jak podporovat žáky, jak komunikovat s rodiči, jak podporovat rodiče v zodpovědném přístupu k práci, rodině, zdraví apod.
Z poloprázdné školy se postupně stala škola, která má výsledky - studenti mají doboru úspěšnost ve zkouškách a nevypadávají ze školského systému.
Školní knihovna.
Zástupce ředitele představuje školu.
V předmětu strojírenství.
Studenti trénují na zkoušku v juniorském cyklu (jako 9. třída).
Ukázka zadání zkoušky z minulého roku.
Hodnoticí kritéria.
Nejhůř vybavenou místností celé školy je sborovna. Ředitelka vysvětlila, že její modernizace přijde na řadu až na konec.
Málo prosotru pro věci učitelů. Ale řada z nich má svou vlastní učebnu, kam za nimi chodí žáci. Tam jsou také jejich pomůcky.
Jeden z učitelů se pustil se svými žáky do hydroponického pěstování rostlin.
Systém propojil s akváriem - rostliny čistí vodu pro ryby.
Na školním pozemku se pustili do nového způsobu pěstování zeleniny. Celou plochu pokryli kartony ze starých krabic a na ně pak sypou vrstvy zeminy.
I v únoru můžou sklízet. Zahradní práce se ve škole osvědčily zejména u žáků s poruchou autistického spektra. Mohou se sem se svým asistentem uchýlit, když jsou přetíženi pobytem ve třídě.
Ještě pár fotografií z nástěnek na školních chodbách.
Odpoledne slavná dublinská kavárna Bewley's.
Čtvrtek 23. 2.
Návštěva třetí školy: https://www.loretothegreen.ie/general/video-of-life-in-loreto-college/
Odpoledne Irská národní galerie.
Foto: https://twitter.com/engmatters
Loreto College St. Stephen's Green je dívčí škola na drahé adrese - v okolních budovách se nachází dvě ministerstva a australská ambasáda. Nutno dodat, že ani jedna z budov nevypadá zvenku nijak honosně. Za dveřmi se ale skrývá obrovský prostor, který ústí do rozlehlého pozemku s trávníky, hřišti a parkem.
Roční školné činí €4,840. Velice zajímavá jsou kritéria pro přijetí - v tomto se téměř neliší od první navštívené školy.
Z prezentace školy zástupcem ředitele.
Kritéria pro přijetí nejsou založena na výkonu studentek - i zde je potřeba podpory pro speciální potřeby.
Škola nabízí mnoho volnočasových aktivit. Podle slov zástupce školy jsou důležité pro vytváření školní komunity a sounáležitosti.
Řadu volnočasových aktivit nebo doučování nabízejí sami studentky a mnoho kroužků nebo doučovacích aktivit se odehrává v obědové pauze.
Studentky se mohou volně pohybovat po celém areálu školy. Ty z posledního ročníku mají zvláštní privilegium - mohou opustit školní areál a obědvat mimo.
Školní kaple.
Prostor pro studentky, které potřebují tiché místo pro zklidnění. Prosklená "budka" je zvukotěsná.
Pár fotografií ze školních chodeb, na kterých se objevovaly hlavně výtvarné výtvory.
Práce na společném projektu, který budeme prezentovat v posledním dni.
Pátek 24. 2.
Znovu na univerzitní půdě. Výborně zorganizovaná reflexe školních návštěv. Jediným problémem byli účastníci, kteří neuměli téměř vůbec anglicky, přestože požadavkem pro účast byla úroveň C1.
Zajímavá metoda "Clock Partners": https://reading-sage.blogspot.com/2016/07/clock-partners-vs-socratic-clock.html
Odpoledne výlet na nádherné místo Glendalough, neboli Údolí dvou jezer. Magické místo bývalého kláštera.
Poslední společný večer s blízkými kolegyněmi - restaurace v bývalém kostele.
Sobota 25. 2.
Poslední den kurzu. Prezentace jednotlivých týmů a předávání certifikátů. Závěrečné loučení s kolegyněmi, se kterými jsme se díky společné práci sblížily.
Protože odlet je naplánován na neděli, zbývá ještě čas na odpolední výlet k moři - městečko Howth, nebo spíš jeho okolí, je nádherné.