Ukázku z audioknihy si můžete poslechnout na stránkách Audiolibrixu.

Astrid Lindgrenová obdržela tisíce dopisů od mladých čtenářů knihy Bratři lví srdce. V dopisech ji děkovali, že napsala takovou knížku, cítili se potěšeni, ale hlavně je zajímalo, co se stalo bratrům Jonatánovi a Suchárkovi. Děti také Astrid žádaly, aby napsala o bratrech další knihu. Spisovatelka další knihu o bratrech napsat nechtěla.

Astrid tak poprvé a naposledy napsala dopis dětem, které osud bratrů zajímal, a ona jim tak mohla pověděl, co se s nimi stalo v zemi Nangilima. Dopis byl publikován v novinách Expressen v roce 1974.

Článek, zabývající se spisovatelkou Astrid Lindgrenovou a zázemím její tvorby, napsala opět Milena Šubrtová. V textu se lze dočíst, že knihy Mio, můj Mio a Bratři lví srdce vzbuzují kontroverzi, která může trvat dodnes. Jedná o “domnělý návod sebevraždám”, které mohou děti vyčíst z těchto děl. V díle Bratři lví srdce lze tématiku smrti cítit z každé stránky. Nejenže bratři umřou, ale po smrti se dostanou do bájné země, která je plná dobrodružství. Plán Lindgrenové, aby děti úmrtí blízkého přijaly lépe, tak může vynést u dětí i nápady, která tak úplně nezamýšlela.

Článek pojednává o hlavním tématu této knihy - smrt. Děti se bojí smrti, aniž by pořádně věděly, čeho se to vlastně bojí. Rodiče se před nimi o smrti snaží nemluvit, aby o tak pochmurném tématu nemusely přemýšlet. Avšak tato kniha se snaží ukázat smrt jako přirozený koloběh života. Autorka se zde snaží také dětem ukázat, jak se vyrovnat s tím, když jeden sourozenec má brzy umřít.

V článku se uvádí, že kniha vyvolala skandál i ve Švédsku. Debatovalo se nad tím, zda je kniha ještě dětskou knihu a zda nezanechává v dětech spíše trauma.