Stručná historie

1. JAK TO VŠE ZAČALO

O tom, založit spolek opravdových a dobrých přátel, snil jsem již od útlého mládí, sotva jsem dokázal samostatně myslet, uměl číst a psát. V srpnu 1974 jsem se poprvé oženil a o devět měsíců později, při jednom z mnoha večerních posezení v restauraci Na Paloučku, kde se tehdy čepoval ještě Velkopopovický Kozel, dohodl se trojlístek tramvajáků (jmenovitě: Rudolf KRAUSE, Josef KVASIL a Ladislav FURKA), že založí spolek přátel, se kterými si tak zpestří všední život a pozná krásy naší vlasti. Ten den se psalo datum 21. květen 1975, a můj dávný sen konečně ožil. Po dohodě byl schválen můj název: PŘÁTELSKÝ SPOLEK TAJNÝCH VÝLETŮ. Podnes považuji svazek přátel za své prvorozené dítko, kterému se naplno věnuji, mám téměř vždy na prvním místě a po celý život (zpočátku tajně před svou první manželkou Doubravkou), dával jeho aktivitám přednost před vlastní rodinou, obětoval celkem tři manželství a spoustu peněz. Vždy jsem si toužebně přál, aby vznikl spolek opravdových přátel po vzoru Mušketýrů spisovatele Alexandra DUMASE mladšího s heslem: „Jeden za všechny, všichni za jednoho“, nebo Rychlých šípů autora Jaroslava „Jestřába“ FOGLARA, což se mi podnes bohužel nepodařilo. Jako jediný, měl jsem vlastní samohyb, a to Trabanta 601 a též jako jediný ze zakládajícího trojlístku byl již necelý rok ženatý, a tak na výlety s kamarády jezdil tajně před svou manželkou a paní tchýní.


2. PŘÁTELSKÝ SPOLEK MILOVNÍKŮ VÝLETŮ

Již v květnu 1976, kdy s vše dostalo na povrch, bylo ono slůvko „tajných“ pozměněno na „milovníků“: PŘÁTELSKÝ SPOLEK MILOVNÍKŮ VÝLETŮ. V tu dobu se konala celá řada auto-výletů a nepravidelná posezení s přáteli nad pěnivým mokem, převážně v restauraci Na Paloučku, nebo v hospůdce Táborka, či Na Skalce. Členská základna se nápadně zvyšovala, byly přiděleny funkce, vznikly první Stanovy, znak a členské průkazky PSMV.

Po 21. květnu 1976 měl PSMV celkem 14 stálých členů a 10 čekatelů (každá nově přijatá osoba měla půlroční čekatelské období před přijetím za člena).

Byly přiděleny čtyři hlavní funkce:

  • předseda PSMV: Rudolf KRAUSE
  • místopředseda PSMV: Ladislav FURKA
  • pokladník PSMV: Miloš TYŠER
  • jednatel PSMV: Leo Wenceslaw von ŠAROVEC

a pět podfunkcí:

  • zdravotník PSMV: Danuška KEJLOVÁ
  • technik PSMV: Ladislav FURKA
  • fotograf PSMV: Vladimír HANSL
  • svačinář PSMV: Milada MATULOVÁ–NOWAKOVÁ
  • kronikář PSMV: Rudolf KRAUSE


V říjnu 1976 se nám se ženou narodila dcera Monika. V tu dobu jsem opět vlastnoručně nakreslil znak PSMV, vyjadřující všechny druhy výletů: autem do přírody, za Dopravními podniky s tramvajovým provozem, do hospůdek a za hrady a zámky. Byly vtvořeny první Stanovy, a všem členům vydány průkazky PSMV. Před konečným přejmenováním našeho spolku přátel, což bylo do 20. května 1979, měla již členská základna PSMV celkem 27 stálých a 11 nestálých členů starších 18ti roků, dále pak celkem 5 nezletilých členů, 8 čekatelů, 6 členů s přerušeným členstvím a 9 evidovaných hostů. Vznikl vozový park PSMV, vozidla se čelně označovala čísly a určil se tak zvaný „nultý kilometr“, odkud se hromadně odjíždělo z Prahy na různé výlety.

3. KLUB PŘÁTEL A MILOVNÍKŮ VÝLETŮ

Jelikož náš dosud soukromý a svobodný spolek přátel vzkvétal v době hlubokého totalitního režimu, kdy existovaly různé politické organizace SSM (Socialistický svaz mládeže), SČSP (Svaz Československo-sovětského přátelství), SVAZARM (Svaz ve spolupráci s armádou), BSP (Brigáda socialistické práce a celá řada dalších), počali jsme být trnem v oku hlavní představitelce totalitního režimu u nás KSČ (Komunistické straně Československa). Tehdy nám bylo doporučeno jedním členem z našich řad preventivní opatření, aby se změnilo jedno slůvko v názvu, jelikož prý v socialistickém zřízení nejsou povoleny žádné spolky. A tak se stalo, že od 21. května 1979 byl potřetí a naposledy pozměněn název (a to již do dnešní podoby): KLUB PŘÁTEL A MILOVNÍKŮ VÝLETŮ. Název tvořily dvě věty oddělené písmenem „a“: klub přátel a milovníci výletů. Členská základna se opět rozrostla, a to převážně o kolegy tramvajáky nejen z depa Pankrác, ale i z provozoven Motol, Žižkov a Strašnice. Mezi členy přibyli i rodinní příslušníci, kteří občas s námi jeli na lákavý hromadný auto-výlet. Přesto existence Klubu přátel a milovníků výletů neměla příliš dlouhého trvání, protože rodinné zázemí a stále zhoršující se podmínky u mne doma již byly neúnosné. O rok později členská základna pomalu a jistě klesala, Klub přátel pořádal stále méně akcí a výletů, a počet aktivních členů se dalo spočítat na prstech jedné ruky. Po posledním výletě, který se konal 9. 11. 1980, přestal jsem plánovat další akce a výlety, a k datu 20. listopadu 1980 s bolestí v srdci ukončil pod nátlaky ze stran manželky a obou rodičů činnost Klubu přátel a milovníků výletů. Teprve po svém rozhodnutí jsem si uvědomil, jak mi to chybí, a že bez Klubu přátel dál nemohu žít a tak vymýšlel co dělat, aby se tak vlk nažral a ovce zůstala celá.

4. OBDOBÍ TEMNA a KLUB PŘÁTEL RODINNÝCH VÝLETŮ

Se vzniknuvší situací jsem se doslova trápil, proto krátce po zrušení KPMV založil hned k datu 21. prosince 1980 (kdy přísně zachovával folklór šťastné „jednadvacítky“), KPRV (KLUB PŘÁTEL RODINNÝCH VÝLETŮ). Členskou základnu, jak už název napovídal, tvořili naši otcové, matky, švagři a tetičky z našeho příbuzenstva. Krom vysedávání po hospůdkách, konala se celá řada krásných výletů, kde však chyběli kamarádi a přátelé, tak že to nebylo to pravé – ořechové. Přesně 28 měsíců trvalo tak zvané období temna pro Klub přátel a milovníků výletů, který byl po tuto dobu uměle nahrazen Klubem přátel rodinných výletů. Toto období pro mne bylo velice zlé a smutné. V listopadu 1981 mi navíc zemřel milovaný tatínek, a s bývalými členy jsem se vídal jen v práci, nebo občas v hospůdce nad pěnivým mokem, když se vracel z práce domů. S přibývajícím časem jsem si stále více uvědomoval fakt, že bez společnosti přátel nemohu dál žít, ale zopakovat květen 1975 jsem si sám netroufal.

5. KLUB PŘÁTEL A MILOVNÍKŮ VÝLETŮ ZNOVU OŽIL

Když jsem si zašel dne 21. března 1983 mezi dělenou službou (šejdrem) na oběd do Haškovy restaurace U Bansethů, setkal se zde s bývalým členem KPMV Honzou HÁLOU, který zde popíjel pivo se svým přítelem Petrem HÖFEREM. Honza se mne zeptal na existenci Klubu přátel a sotva se dozvěděl pravdu o zrušení KPMV, který nahrazuje KPRV, rozpoutala více jak hodinová debata o tom, že mé rozhodnutí byl velký omyl. Během té doby, podařilo se Honzovi do mých žil nalít takové velké množství elánu a sil, že jsem se ještě téhož dne rozhodl obnovit dočasně zrušený Klub přátel a milovníků výletů. To jsem potvrdil výletem za tramvajemi do města Liberce, který se konal 30. 4. 1983. A zcela náhodou, stejně jako v květnu 1975, kdy jsem navštívil Dopravní podnik města Mostu a Litvínova, jel se mnou jel spoluzakladatel PSTV Josef KVASIL.

Ustavující schůze, kdy padlo definitivní rozhodnutí o obnově spícího Klubu přátel a milovníků výletů se konala přesně osm roků po vzniku PSTV, 21. května 1983 v dnes již neexistující restauraci Vladimírka, den poté, co se narodil syn Rudolf, v našem rodě IV. Přítomných však nebylo mnoho, neboť jsme se stejně jako 21. 5. 1975 ve třech: Honza „FARAON“ HÁLA, zcela nový člen Petr „REJŽA“ JEŽEK a já. Petr byl nejen velkým přínosem pro Klub přátel, ale naprosto spolehlivý a aktivní partner (má pravá prodloužená ruka), bezedná studna skvělých nápadů a místopředseda KPMV nemající podnes obdoby. Díky svým megalomanským masivním akcím, kdy si dokázal na své náklady pronajmout kupříkladu tříhodinovou plavbu kolesového parníku z Prahy do Vraného nad Vltavou a zpět, kde mimo jiné hrály dvě živé kapely (Piheláci a Podoláci), zvýšila se členská základna KPMV nejméně o třicet nových členů a mnoha desítek nezaregistrovaných přátel. Sám hrál na kontrabas a kytaru, zpíval, uměl se skvěle bavit, nikdy nezkazil žádnou legraci a mezi členy byl velice oblíben. Po celou dobu jeho působení v našich řadách, což bohužel byli pouze tři roky (1983 – 1986), Klub přátel a milovníků výletů dosáhl svého vrcholu a natolik nasadil vysoko laťku, která se již žel Bohu podnes nedosáhla. Opět byl přepracován Klubový řád a Desatero KPMV dle slavného Williama SHAKESPEARE a E. T. SETONA v mé úpravě, potom byly vytištěny hlavičkové papíry a pozvánky na akce i výlety v česko-anglické verzi, krom přidělených funkcí bylo ustanoveno dvoučlenné Vedení KPMV a sedmičlenná Klubová rada, a čelní skla Klubových vozidel byla označena novými tabulkami, které nás často ochránily před pokutami za parkování na vyhrazených parkovištích, kdy Petr často drze přeložil zkratku KPMV (Krajská pobočka Ministerstva vnitra), což byla v letech totalitního režimu doslova riskantní hra s ohněm. Na podzim roku 1983 byl vyhlášen konkurz na nový znak KPMV, kdy ze 23 návrhů zcela suverénním způsobem zvítězil návrh od profesionálního výtvarníka Spytimíra BURSÍKA (otčíma Petra JEŽKA, který ten mimo jiné vytvořil znak cechu řezníků), který se v mírně upravené verzi používá podnes. Ve znaku KPMV je dle heraldiky vyobrazeno téměř vše: česká trikolóra = příslušnost, slunce a měsíc = střídající se den a noc, křídla = volnost a svobodu, přilba = motorismus, bota = turistika, královská koruna = suverenitu a orlí drápy = sílu a vytrvalost.


V polovině osmdesátých let, začali z nás mít soudruzi jistý strach a obavy, zda nejsme protistátní organizací (když máme ve znaku údajně rakouskou orlici, jak se mylně domnívali) a tak často mezi nás na posezení posílali tajné zvědy, z nichž se paradoxně stala většina z nich našimi čekateli a později i přijatými členy. Jedním z nich byl i současný předplatitel Klubového zpravodaje a směnový výpravčí tramvají depa Pankrác Pavel KLIMENT. Jako hosté mezi nás často docházeli i rodinní příslušníci z nedávno zrušeného KPRV, kterým se mezi námi začalo líbit, což mělo kladný (bohužel jen dočasný) dopad na domácí zázemí Klubového předsedy, který však toho počal nejen využívat, ale přehnanými akcemi a činností mimo domov i zneužívat, což vedlo až k prvnímu mému rozvodu manželství.


6. GOGO KLUB, ANEB KLUB V KLUBU PŘÁTEL

V době největší slávy KPMV, kdy se psal rok 1986, a já se opět vší silou staral o svůj Klub přátel, a kašlal na svou již čtyřčlennou rodinku, po další ostré rodinné krizi jsem krátký čas, téměř denně nocoval v dvougarsonce u přítele Jana HÁLY na Jižním Městě. Ten nabídl Klubu přátel, zřídit v jednom z pokojů klubovnu, což byl můj další dávný sen. Vždy po práci, vedly mé kroky rovnou do bytu Honzy, vlastnil jsem klíče od domu i jeho bytu, a společně ještě s několika přáteli zařizoval a budoval I. klubovnu KPMV. Začátkem měsíce března tohoto roku, stalo se však něco zcela nečekaného a neuvěřitelného. Po jednom z posezení Klubu přátel si Honza do své části bytu přivedl mladičkou, sotva dvacetiletou dívenku Moniku, která během následujících dvou týdnů přivedla svou devatenáctiletou kamarádku Světluši. Náhle jsme se oba staří pardálové (Honza ve svých 41 a já ve 34 letech) na čas zbláznili a do obou dívenek slepě zamilovali. Dne 21. března 1986 vznikl pouze čtyřčlenný klub v Klubu přátel. Po dohodě dle filmu: „Čtyři vraždy stačí, drahoušku“, kde se opakovala věta: „My všichni jsme Gogo“, byl pojmenován: GOGO CLUB. Znak Gogo clubu vytvořila Monika, která se rovněž zhostila pečlivě vedené kroniky.


Během existence Gogo clubu, zařizovala se I. klubovna KPMV, ačkoliv jsem v ní bydlel já se Světluší. Bylo to nádherné období, kdy do místnosti postupně snášeli členové KPMV různé věci a zařízení: židle, nádobí, skříňky, skleničky, hrníčky, misky, příbory, záclony, koberec, lustr a celou řadu drobností. Já osobně donesl gauč a kompletní zařízení k vyvolávání černobílých fotografií, včetně zvětšováku, řezačky a leštičky, které si za nemalé peníze pořídil můj tatínek. Přesto se na zařízení použily všechny našetřené peníze z fondu KPMV, téměř dva tisíce korun. Termín dokončení a slavnostního otevření I. klubovny KPMV byl určen na sobotu 20. prosince 1986, po posezení v restauraci Mamut (dnes KD Opatov) ve 21 hodin. Doslova za poslední peníze se nakoupila spousta uzenin a sýrů na mísy (tak zvaný Švédský stůl), pečivo dvě přepravky piva, nealkoholické nápoje, káva, čaj, cukr, šampus a velký dort. Vše se však bohužel odehrálo zcela jinak. Honza, který krátce po 20 hodině odešel vše řádně připravit, se doma stačil opít, a když jsem do domu o hodinu později dovedl celkem patnáct členů, odmítl nás vpustit dovnitř. A tak se slavnostní otevření konalo až o den později, avšak za účasti jen pěti z nás. Počínaje lednem roku 1987, konalo se pouze 11 Klubových posezení s přáteli v I. klubovně KPMV, a to pouze do 17. května 1987, kdy si o pár dní později Klub přátel a milovníků výletů připomínal třinácté narozeniny. Smutný dárkem bylo nejen zrušení klubovny, ale také zánik Gogo clubu. Já se pokorně vrátil na poslední rok a půl domů ke své rodině. Vše se tak vrátilo do starých, vyjetých kolejí. K prvnímu rozvodu manželství došlo po čtrnácti letech 11. 11. 1988.


7. MARNÁ SNAHA O REGISTRACI

První dva marné pokusy o registraci byl již v letech 1978 a 1980, kdy měl o existenci našeho spolku obavy jeden ze tří spoluzakladatelů Ladislav FURKA. Ten usiloval o zaregistrování pod hlavičku SVAZarmu (Svaz ve spolupráci s armádou). S tím však neuspěl, a tak se o dva roky později snažil již KPMV zaregistrovat pod SKM (Svaz Klubů mládeže), později přejmenovaný na SSM (Socialistický svaz mládeže). Ani tento jeho pokus se však nezdařil.

Částečně zaregistrovat Klub přátel a milovníků výletů se zdařil až v letech 1990 – 1992, kdy se po sametové revoluci obnovila činnost ČTU (Česká tábornická unie). S nápadem tentokrát přišel dlouholetý tramp, muzikant a učitel autoškoly, jak se sám tituloval: profesionální kameraman na profesionální úrovni v jedné osobě Antonín JAROŠ (budiž mu země lehká) a jeho přítelkyně Marcela. Stalo se, že mezi nás dokonce na jedno večerní posezení s přáteli v salonku Pivnice U Dálnice osobně přišel sám náčelník ČTU PhDr. Václav VLČEK.

Ke třetímu, rovněž marnému pokusu došlo v květnu 2007 v restauraci U Bansethů, kdy předseda Klubu KČT Mašinka Milovice Míra LEJDAR přesvědčoval přítomné o výhodách registrace a kdy dokonce nabízel úzkou spolupráci v tom, že by se stal Klub přátel a milovníků výletů sekcí jeho již více let zaregistrovaného klubu. Že by vše (to je název, interní Klubový řád i způsob organizace zůstalo nezměněno) a pro KPMV by tato registrace měla určité výhody. Tento pokus však byl naštěstí zavčas neschválen téměř všemi členy KPMV.

8. DRUŽBA S OLOMOUCKÝMI TRAMVAJÁKY

V letech 1985 – 1989, kdy jsem se stal vedoucím kolektivu BSP provozovny Pankrác, byl jsem vyprovokován některými členy, kteří mne osočovali slovy: „Kdybys vynaložil alespoň polovinu elánu do kolektivu BSP, jaký máš pro KPMV, byli bychom nejlepším kolektivem“. A tak jsem popřemýšlel, a převodem do svého kolektivu BSP přijal tramvajáky z řad členů Klubu přátel. Pak využil přátelství dvou tramvajáků z hanácké metropole a tím tak navázal družbu s kolektivem BSP s. TALLY (později HRUŠKY) v Olomouci. A tak se v uvedených letech konalo několik vzájemných návštěv, kdy my jeli na návštěvu na Hanou a přátelé z Olomouce navštívili hlavní město Prahu. V obou městech jsme si vždy prohlédli vozovny, pronajali tramvaj a vozili se po tratích.

9. SESTERSKO-BRATRSKO-SESTERSKÉ KLUBY

Stalo se tak v lednu 2001, kdy jsem se stal členem odboru Klubu českých turistů KDH-O (Klub Dobrý hospodář – Olomouc) Rostislava KLEMEŠE. V tu dobu se několik členů KDH-O včetně předsedy, naopak stalo členy KPMV. Tím se vzájemným způsobem propojily svazky obou Klubů, které se stali, a podnes jsou tak zvanými sestersko-bratrsko-sesterskými kluby Čech a Moravy. V říjnu 2007 pořádal Klub přátel a milovníků výletů společnou akci obou klubů pod názvem: „6. Pochod Dobrých hospodářů“ aneb „1. Courání cípem Českého krasu“. Ačkoliv vyšlo počasí a akce byla dokonale připravena a tuto akci zajišťovalo celkem 15 členů z KPMV, jen 3 členové z KDHO a Míra „MAŠINKA“ LEJDAR z KMM, zúčastnilo se jí bohužel pouze 9 turistů. Přesto Klub přátel navázal na tuto tradici a podnes má tuto akci ve vlastních rukách, kdy.

Druhým sesterským klubem se stal pouze v letech 2007 – 2011 Klub Mašinka Milovice Míry LEJDARA z Ješovic, kdy se byť jen na krátký čas stal předseda KMM členem KPMV. I já se stal v uvedených letech členem zaregistrovaného OKČT(odbor Klubu českých turistů)-KMM.

Nezávisle na našich dvou sestersko-bratrsko-sesterských klubech jsou ještě další tři. A to OKČT Říčany u Prahy s předsedou Pavlem VOJTÍŠKEM, katastrálně sousední OKČT Trilobit Barrandov, kterému podnes šéfuje Václav NOHEJL, a OKČT Benešov u Prahy, jehož předsedou je Ladislav POLESNÝ. S tímto odborem po dohodě společně pořádáme již 43. ročník Posledního puchýře v listopadu 2014.


10. KRISTOVA LÉTA KPMV

Dne 21. května 2008 slavil Klub přátel a milovníků výletů své 33. narozeniny (tak zvaná Kristova léta). Ačkoliv někteří zlí jazykové (bývalí členové) předpovídají brzký zánik KPMV a kritizovali to, že se název příliš nezakládá na pravdě, že se nebezpečně zvyšuje počet Klubových posezení, kde je vždy mnohem vyšší účast než na výletech a že by zkratka KPMV měla spíše znít: Klub přátel a milovníků výčepů, skutečnost naštěstí vypadá jinak. Díky Bohu, opak je pravdou. Faktem sice zůstává to, že se léta již zmíněného nejvyššího rozkvětu zcela jistě žel Bohu nevrátí zpět, ale období temna (rovněž již zmíněné) také nehrozí. Zakladatelem a otec původního PSTV, nyní KPMV jsem podnes já – Rudolf KRAUSE, a i přes všechny potíže mám své prvorozené dítko pevně ve svých rukách a jen tak se ho nevzdám. Jinými slovy: dokud budu žít já, bude žít i Klub přátel a milovníků výletů a naopak. Bohužel čas kvapem letí kupředu, všichni stárneme a dosud nemám za sebe náhradu. Nehrozí ani to, že by se KPMV stejně jako řemeslo dědilo z otce na syna nebo na dceru, navíc se dosud se v členské základně KPMV nenašel nikdo, kdo by s takovou vervou, nadšením a houževnatostí řídil existenci a osud Klubu přátel a milovníků výletů na první místo před vlastní rodinou, vlastním zdravím, vlastním soukromím a štěstím, na úkor vlastního odpočinku, jako já.

11. POSLEDNÍ NEZDAŘENÝ POKUS O REGISTRACI

Stalo se tak zcela nečekaně a neplánovaně, když po telefonické dohodě přijel do Prahy v květnu 2009 předseda Klubu Mašinka Míra LEJDAR na mé pozvání. Oba předsedové se sešli v domácí hospůdce pražského předsedy Na Zámyšli, kde v tu dobu bylo dalších pět aktivních členů KPMV. Slovo dalo slovo a na Výroční schůzi KPMV v salonku restaurace Ladronka v Košířích se všichni dohodli na tom, že část aktivních členů z KPMV založí tak zvanou Pražskou sekci Klubu Mašinka. Předsedou této sekce se měl stát Rudolf KRAUSE, který by měl pod sebou dva místopředsedy: Jaroslava RAJTORU a Věroslava VANĚRKU. Podmínkou členství v Klubu Mašinka – Praha by bylo nejen členství v KPMV, ale i v KČT. Tím by se v praxi osvědčilo rčení: „Vlk se nažral a koza zůstala celá“, neboť k částečné registraci Klubu přátel a milovníků výletů by patřili i ostatní členové, kteří nesouhlasí s registrací. Ti by zůstali i nadále ve svobodné a soukromé organizaci, jak se píše v úvodu Interního Klubového řádu KPMV. Snem nás obou bylo, že by všechny sesterské Kluby (Klub Mašinka, Klub Dobrý hospodář – Olomouc i Klub přátel a milovníků výletů, společně s Klubem Mašinka – Praha) spolu úzce spolupracovali a často pořádali společné turistické akce i pro veřejnost. Vyjma soukromé větvě KPMV, podléhali by ostatní jmenované kluby Stanovám Klubu českých turistů. Nakonec však se výše uvedené plány zhroutily ještě dříve, než se stačily realizovat a tak zůstalo vše při starém.

12. PRAŽSKÝ PŘEDSEDA ŘÍDÍ KPMV Z OLOMOUCE

V době druhého, krátkého, sedmiletého a bezdětného manželství s paní Lenkou, která na rozdíl od mé první ženy pro Klub přátel žila spolu se mnou v letech 1991 – 1998, kdy jsem jen vyženil dceru Lucii, aktivita Klubu přátel opět vzrostla a členská základna byla tvořena ze zcela nových členů, vyjma spoluzakladatele Ladislava FURKY, Míry SMRŽE a Josefa ŽALOUDKA. K rozvodu bohužel došlo, když mou choť paradoxně přebral jeden z aktivních členů Klubu přátel a milovníků výletů.

V dubnu 2003 jsem se seznámil v hanácké metropoli s paní Helenou, která se již od prvopočátku do mne zahleděla a během dvou let se z milenky stala moje třetí manželka. Jelikož jsem veškerý volný čas mezi službami, třikrát až čtyřikrát za měsíc dojížděl za svou chotí, vyženěných synem Jirkou a psíkem Dagnirem z Prahy do Olomouce, řídil jsem činnost Klubu přátel z exilu. Mnohem častěji jsem se však zúčastňoval akcí a výletů s Klubem Dobrý hospodář – Olomouc. V letech 2003 – 2006 se proto akce a výlety Klubu přátel konaly ve velmi omezené míře. V praxi vyplnily kritická pověstně kritická léta spolužití: 14 + 7 + 3.


13. BEZ KLUBU BYCH OPRAVDU ASI NEŽIL

Po třetím rozvodu, když jsem se opět natrvalo vrátil do Prahy, měl jsem štěstí v neštěstí, kdy mi milenec mé třetí manželky po vzoru: CHCEŠ-LI SE MSTÍT ČLOVĚKU CO TI SVEDL ŽENU, NECH MU JI, zaslal peníze, které moje maminka půjčila mé ženě, aby tak vyplatila svého prvního muže z olomouckého bytu, tak že jsem si hned mohl koupit pražský byt do osobního vlastnictví. Psal se rok 2009, kdy mi v lednu zemřela milovaná maminka a já zůstal na světě sám a šťastný, že si konečně budu moci žít dle svého a naplno, a to bez omezení. Menší místnost jsem zařídil jako II. klubovnu KPMV, kam jsem umístil dva dlouhé stoly a místa k sezení pro 11 osob. Členové KPMV však do klubovny chodili pouze po tři roky. Dnes opět dávají přednost posezením v restauracích.

14. KONEČNĚ SE POKUS O REGISTRACI ZDAŘIL

Psal se prosinec 2009 a v členské základně se našla skupinka lidí, kteří souhlasili s registrací našeho Klubu přátel a milovníků výletů pod hlavičku Klubu českých turistů. V tomto rozhodnutí nám dopomohl i předseda KDH-O Rosťa KLEMEŠ, který poradil jak do toho jít. A tak je Klub přátel a milovníků vletů od 1. ledna 2010 zaregistrován v Klubu českých turistů pražské oblasti, jako odbor číslo 101111. Statutárními zástupci se stali: předseda Rudolf KRAUSE, místopředseda Jaroslav RAJTORA a hospodář Tomáš MARAT. Členskou základnu KČT-KPMV tvořilo celkem jednadvacet členů a dalších sedm bylo registrováno v KPMV bez členství v KČT. Pět členů Výboru tvořili již tři zmíněné osoby, dále pak jednatel Josef ŽALOUDEK a sekretář Blanka NECHVÁTALOVÁ. Revizním orgánem se stala členka neregistrovaného KPMV Kateřina PAMĚTICKÁ. V září 2012 se Klub přátel rozloučil s jedním ze spoluzakladatelem PSTV Ladislavem „BROUKEM“ FURKOU, který po delší těžké nemoci navždy odešel.

15. NA 11 MĚSÍCŮ BYLY PROPŮJČENY OPRATĚ KPMV

Během let 2010 – 2012, zrušilo své členství v KPMV několik, žel i aktivních členů, a to převážně z důvodu, že nesouhlasili s registrací v KČT. Novým Klubovým hospodářem a tím i třetím statutárním zástupcem se stal Jan KUČERA, který se ke konci roku 2012 stal rovněž hlavním kandidátem na nového předsedu KPMV, kdy jsme po vzoru České vlády, v rozporu se Stanovami KČT vyhlásili přímé volby na funkci Klubového předsedy. Ze sedmnácti platných hlasů získal Jan KUČERA pouhé čtyři, což se několika členům a aktivním účastníkům akcí KPMV nelíbilo. Po ostřejší kritice na adresu stávajícího předsedy KPMV, ze strany několika aktivních členů, kdy se domáhali navrácení tak zvaného „starého, dobrého Klubu přátel“, neboť ten v poslední době dával přednost spíše akcím pořádaným jinými odbory KČT a akce s výlety KPMV se konaly jen v omezené míře, počala Klubu přátel a milovníků výletů zvonit hrana. A tak jsem se snad vteřinu před dvanáctou rozhodl, doslova nad pěnivým mokem v restauraci U starýho Procházky v Košířích že k datu 20. 2. 2013 dobrovolně předám na dobu 11ti měsíců vedení KPMV Janu KUČEROVI, ač i toto rozhodnutí bylo v rozporu se Stanovami KČT, což více jak polovina členské základny neuznala, a někteří chtěli zrušit své členství. Členská základna tak po 21. únoru 2013 pomyslně rozdělila na tři tábory: 15 členů OKČT-KPMV, 6 členů KPMV a z toho bylo pouze 5 členů, kteří uznávali za předsedu Honzu. Ostatní uznávali za předsedu pouze mne, anebo jim to bylo zcela jedno, a ze vzniknuvší situací se vyrovnali.


16. OSOBNOSTI A RARITY V NAŠEM KLUBU

Během existence PSTV, PSMV, KPRV, GOGO CLUBU i KPMV, připletla se do cesty celá řada celebrit, zajímavých a zvláštních osob. Tak kupříkladu při jednom ze zasedání Vedení KPMV ve známé restauraci Demínka, seděl s námi u stolu zpěvák Petr NOVÁK (který již v tu dobu byl dost nemocný a uzavřený do sebe, tak že hledal spíše samotu). Na setkání strašidel nedaleko hotelu Hrušov v Senohrabeh, napsal věnování a popřál Klubu přátel mnoho úspěchu známý kreslíř a karikaturista Jiří WINTER - NEPRAKTA. Po několik let byl evidován v členské základně KPMV Dan BAUER, dnes známý dirigent a hudební skladatel, známý pod jménem Varhan Orchestrovič BAUER. Dále pak již zmíněný předseda České tábornické unie PhDr. Václav VLČEK. Při oslavě padesátin známého trampa a hudebníka známého pod přezdívkou TOULAVÝ CHARLIE, vlastním jménem Karel VAŠÁK, kterému přijelo zahrát známé duo ČERVÁNEK (Josef KNÍŽE a Jiří VEŘTAT), kdy bylo přítomno rovněž deset členů KPMV. Při setkání trampů pod biblickou horou Medník jsme se fotili a bavili se známými celebritami, kterými byli: bratři Honza a František NEDVĚDOVI, Jaroslav ŠTERCL, Pepa BUŘT BRAUN, Pavel BOBEK, Jitka VRBOVÁ, Wabi RYVOLA, a několik dalších. Pak jsem se fotil rok před smrtí se známým moderátorem a hercem Vladimírem ČECHEM v roli císaře a krále Karla IV., pak se herečkou Deborou ŠTOLBOVOU v roli císařovny Elišky s hercem Václavem VYDROU a ministrem životního prostředí Petrem BENDLEM.

V členské základně jsme měli šlechtice Leo Wenceslawa von ŠAROVCE, matku zpěvačky Kláry BRZOBOHATÉ z dívčího tria HOLKI, dva Italy: Giovanni VANUCCIHO a Carla de CASTELLA, Kazachstánku ing. Yelenu DUBOVIK, Ukrajinku Ingu LEBEDEVU, manžele ze Slovenska: Justiniana a Alžbetu RICKOVI, Slováky: Lubomíra HYRIAKA, Jána KOLÁRA, Jaroslava BURÍNA a Michala VALKOVIČE, Rusínce Oleksandra Fjodoroviče HERŽENIJE a Ukrajinky Valentynu CHARVÁTOVOU s dcerou Tetyanou BERNARD.

V poslední době (2017) máme v členské základně KPMV několik členů nejen s titulem, ale též významných funkcionářů v KČT, kteří mezi nás přišli zcela dobrovolně: ing. Marta VOTAVOVÁ (sekretář oblasti KČT Praha, ing. Jaroslav KEC (předseda programové rady oblasti KČT Praha, Rostislav KLEMEŠ (předseda oblasti KČT olomouckého kraje a předseda odboru Klub Dobrý hospodář Olomouc), Iveta KLEMEŠOVÁ (sekretář oblasti KČT olomouckého kraje), Lubomír ŠTEFAŇÁK (starosta obce Huzová), Zdeněk DUBĚNKA, který je nejen díky své partnerky Karličky hrabě z Duběnkova, ale který v říjnu 2014 dostal od prezidenta ZEMANA Státní vyznamenání za dárcovství krve. Pak máme v členské základně další členy s tituly: RNDr. Jan MÜLLER, PhDr. Dušan HÁJEK, PhDr. Magdalena ŽIVNÁ a v neposlední řadě ještě PhDr. Petra VAŇKOVÁ (která se dobrovolně s elánem stala novým správcem webových stránek KPMV).

17. LÉTA 2014 - 2016

Dne 21. února 2014, převzal jsem od Honzy opět opratě KČT-KPMV já. Ve stejnou dobu zrušili, či neobnovili členství v KPMV čtyři členové, co podporovali dočasného předsedu, ale ve stejnou dobu noví čtyři členové mezi nás přišli. A tak stávající členská základna tvoří celkem 16 členů, z toho 11 v OKČT-KPMV. Dále s námi na akce a výlety téměř pravidelně chodí a jezdí dva bývalí, nyní již neregistrovaní členové KPMV. Od března 2014 má Klub přátel zcela nové a aktualizované webové stránky, o které se vzorně stará Jiří HRBEK z Liberce, který již v KPMV působil v letech 1978 – 1980 a 1983 – 1991.

V květnu 2014 vznikl spolek přátel turistiky s pivním režimem, zvaný „Pivní stopaři“, který založil trojlístek přátel: Miloš CIDLINA, Dušan ZACPAL a Lucie RÖSSLOVÁ. Ihned jsem se stal jejich aktivním členem pod přezdívkou „Pudl“ a v soutěži, kdy se musely projít předem navržené trasy, navštívit několik hospůdek, zhodnotit kvalitu piva, personálu a prostředí a u každého ze šesti zastavení na trase podat důkaz osobní návštěvy zaslanou fotografií s vlastním obličejem.

Podnes týmu „Pivní stopy“ vděčím za to, že jsem se po více jak šestadvaceti letech opět setkal se svým synem, kterého jsem v srpnu 2014 pozval se snachou Ivankou a prvním vnukem Radimkem na řepařskou malodrážku do Sendražic u Kolína a malým podvodem je pak pozval na oběd do Kutné Hory, kde jsme společně absolvovali jednu z pivních stop. Aniž bych to čekal, nebo předem plánoval, Rudíka s Ivankou se tato soutěž natolik zalíbila, že dnes společně soutěžíme o tři první pozice v celé soutěži, kdy za absolvování jednotlivých tras získáváme pomyslné „korunky“. Brzy jsem mezi pivní stopaře dostal další členy KPMV, jako: Pepu ŽALOUDKA, Jiřího ŠTRAUBA a Martu VOTAVOVOU.

Činnost KPMV se nyní zdárně vyvíjela. Honza KUČERA měl skvělé nápady, jak zvýšit účast na pochodech, který náš odbor pořádal pro širokou turistickou veřejnost, které se realizovaly. Honza vymyslel tak zvané „Sedm pochodů ke zlaté medaili“, kdy turisté byli motivováni, více se zúčastňovat našich pochodů, aby zdarma získali zlatou medaili za sedm absolvovaných pochodů.

V květnu 2015 konala se masívní akce, kdy Klub přátel a milovníků výletů slavil své čtyřicáté narozeniny a tým Pivních stopařů první úspěšný rok své existence. Společná akce se konala 30. 5. 2015, kdy se téměř padesát členů KPMV a PS sešla v areálu muzea MHD ve vozovně Střešovice. Dvě hodiny nás po muzeu, s vyčerpávajícím výkladem provázel spoluzakladatel PSTV Pepa KVASIL. Pak se dav pěšky přesunul do manipulační smyčky tramvají na Špejchaře, kam jsem menším podvodem nechal přistavit z vozovny Vokovice tramvajový vůz typu 15T For City Astra evidenční číslo 9313, neboť bylo potřeba tuto nemalou skupinu lidí přemístit na Pankrác. Byly vyrobeny jízdenky, které Jirka HRBEK v uniformě průvodčího kleštičkami všem označil. Honza KUČERA se ujal funkce fotografa. Nechyběl však ani revizor Aleš KIML z řad pivních stopařů, který u Nuselské radnice vyloučil z přepravy Miloše CIDLINU, který měl za úkol vše připravit pro soutěž a v minipivovaru Bašta. Akce byla předem dokonale připravena a neměla žádnou chybu.

Ve vedení KPMV jsme byli v sestavě: Rudolf KRAUSE, Jiří ŠTRAUB (po úmrtí Jarouška RAJTORY), Jan KUČERA, Tomáš MARAT a Blanka NECHVÁTALOVÁ. V tu dobu se konaly převážně akce a výlety, kdy jsem dle systému „zabít dvě mouchy jednou ranou“, dle tras, které vytvořil tým pivních stopařů, což začalo vadit několika členům KPMV. Tuto skutečnost mi počali dávat stále častěji najevo.

Do doby, než přišel mezi nás ing. Jaroslav KEC, ze zrušeného odboru KČT Čechie Karlín, který nás všechny šokoval tím, že si zvolil zrovna náš odbor, ač měl spoustu jiných nabídek, snažil jsem se Stanovy KČT všemožně obcházet, aby i nadále zůstal KPMV spíše soukromého rázu. Dnes jsem rád, že jsem si Jardu ihned po přijetí vzal jako svého poradce.

Jelikož jsme byli v prostorách restaurace U Karla IV. při řešeních různých problémů neustále někým nebo něčím rušeni, rozhodl jsem se obnovit činnost II. klubovny ve volné místnosti mého byty, tedy v sídle KPMV Pod Kavalírkou 300/4 v Praze 5 Košířích.

Dalšími přínosy do našich řad byli Jiří ŠTRAUB, který se dobrovolně ujal nejen plánování pěších tras, ale i jejich fyzickému probádání, ve kterém se střídal s Martou VOTAVOVOU.

V polovině roku 2016 jsem byl přesvědčen o tom, že se mi konečně podařilo to, oč jsem více jak čtyřicet let marně usiloval, a sice že budu mít kolem sebe tým schopných a spolehlivých lidí a že činnost KPMV bude jen vzkvétat.

V sobotu 14. května 2016 se ujal pořadatelské činnosti největšího pochodu našeho odboru k 700. Výročí narození Karla IV. Jan KUČERA. Sám vytvořil trasu, tu osobně prošel Jířa ŠTRAUB, sám navrhl a nechal vyrobit razítko, barevné diplomy i propozice. Pak šokoval nejen mne s geniálním nápadem, vypůjčit si dobové kostýmy pro všechny pořadatele akce. Na startu u dolní stanice lanové dráhy na Petřín byl kralevic Karel se svou chotí Blankou z Valois, zbrojnoš byl na baště Karla IV. nad strání u Petřínské rozhledny, Arnošt z Pardubic byl před muzeem Karlova mostu na Křížovnickém náměstí a císař Karel IV. byl se svou manželkou Eliškou Pomořanskou v cíli v oblíbené restauraci U Karla IV. v Neklanově ulici.

Opat - Jiří HRBEK, Arnošt z Pardubic - Jiří ŠTRAUB s přítelkyní, mladý kralevic Karel - Jan KUČERA, Eliška Pomořanská - ing. Marta VOTAVOVÁ, císař Karel IV. - ing. Jaroslav KEC, zbrojnoš - Rudolf KRAUSE a Blanka z Valois - Hanka HUSPEKOVÁ

Po výroční členské schůzi a květnových volbách, které již byly poprvé v historii dle Stanov KČT, kterou jsem vedl, pod přísným dohledem svého stínového poradce ing. Jaroslava KECE, kdy byla přítomna i Iveta KLEMEŠOVÁ z Olomouce, byl výsledek voleb členů výboru KPMV a přímé volby předsedy KPMV tento:

a) pětičlenný výbor KPMV

Jan KUČERA = 28 hlasů výborem KPMV určen hospodářem KPMV

Rudolf KRAUSE = 27 hlasů výborem KPMV určen předsedou KPMV

Jiří ŠTRAUB = 24 hlasů výborem KPMV určen místopředsedou KPMV

Ing. Marta VOTAVOVÁ = 22 hlasů výborem KPMV určena sekretářem KPMV

Tomáš MARAT = 18 hlasů výborem KPMV určen jednatelem KPMV

b) dvoučlenná rada KPMV

ing. Jaroslav KEC = stínový poradce předsedy KPMV

Jiří HRBEK = správce webových stránek KPMV

c) dvoučlenná kontrolní komise KPMV

Iveta KLEMEŠOVÁ

Dana RODINOVÁ

d) předseda KPMV

Rudolf KRAUSE

Má radost a nadšení však netrvaly dlouho. Od podzimu 2016 se to ve vedení KPMV přelo. Na světlo se dostávala zkreslena fakta – fámy, hospodář s jednatelem vyhrožovali s ukončením svého členství v KPMV, k nim se přidal i správce webových stránek. Vadila jim především přehnaná spolupráce s pivními stopaři, že se pořádá málo akcí pro děti a mládež a do činnosti KPMV se míchali i soukromé aktivity a osobní spory předsedy s jednotlivými členy.

Poslední akcí našeho odboru pro veřejnost, kterou měl opět na starosti Honza KUČERA, konala se v neděli 27. listopadu 2016, kdy jsme uctili (opět v dobových kostýmech) památku před sto lety zeného císaře Františka Josefa I. v restauraci Na Hrádku v Břevnově. Jířa byl tentokrát na kontrole u Petřínské rozhledny, císař s chotí Sissi v cíli.

Jířa ŠTRAUB – snad v roli Bretschneidera, Hanka HUSPEKOVÁ tentkrát v roli princezny Sissi a předseda v roli císaře Františka Josefa I.

18. ČEKAL JSEM NA TO VÍCE JAK JEDNAČTYŘICET ROKŮ

Prosinec 2016 o všem rozhodl. S jednatelem KPMV naše řady opustila i jeho syn a družka, s hospodářem KPMV jeho matka a k nim se přidal i správce webových stránek, který byl od roku 1983 trojnásobný dosud nepřijatý čekatel člena KPMV. Jelikož z výboru a rady KPMV odešli nečekaně tři lidé, bylo nutné operativně najít náhradní řešení. Na lednové členské schůzi se proto konaly doplňkové volby, kdy byli do výboru schváleni Ing. Jaroslav KEC a Dana RODINOVÁ. Za zrušeného stínového poradce předsedy KPMV byl výborem dosazen do funkce místopředsedy ing. Jaroslav KEC, Jířa ŠTRAUB se stal jednatelem, ing. Marta VOTAVOVÁ hospodářem a Dana RDINOVÁ sekretářem KPMV. Správcem webových stránek, které jsou naprosto odlišné od těch původních se dobrovolně ujala nová členka PhDr. Petra VAŇKOVÁ. Během dvou měsíců, bylo přijato celkem 13 nových členů. A tak k datu 21. ledna 2017 tvoří členskou základnu celkem 43 členů, z toho 22 členů KČT-OKPMV, 10 hostujících členů z jiných odborů KČT v OKPMV, 10 členů KPMV a 1 čestný člen KPMV. Až nyní, po více jak 41 letech jsem pevně přesvědčen o tom, že činnost Klubu přátel a milovníků výletů bude už jen vzkvétat a především činností pro širokou turistickou veřejnost se zviditelníme natolik, že budeme patřit mezi přední odbory KČT nejen v oblasti Praha.

19. STRUČNÝ SEZNAM ČINNOSTI PSTV, PSMV, KPRV A KPMV

Stav k datu 31. prosince 2016:

1 054 Klubových výletů (pěšky, auty, vlakem nebo autobusem)

851 Klubových posezení s přáteli (nepočítaje sezení v restauraci při akci)

350 Klubových vycházek po Praze

171 Klubových víkendů mimo hlavní město Prahu

172 zasedání Klubové rady KPMV

110 Klubových akcí v soukromí (hrátky, videodívánky, apod. v bytech členů)

90 Kulturních Klubových akcí (koncert, divadlo, kino, cirkus, ples, apod.)

50 Klubových dovolených, nejen v České republice

54 Klubových táboráků s opékáním uzenin při kytaře

V Praze dne 21. 1. 2017

Rudolf KRAUSE

předseda KPMV

21.5.1975-20.1.2017