kdo jsme ...

Požehnaný jsi Ty, Hospodine, Bože náš, Králi všehomíra, že jsi nám dopřál dožít se, dočkat se a dosáhnout tohoto času.

Chceme být otevřeným společenstvím evangelické církve. Jsme rádi, že se u nás setkávají lidé všech generací a různých povolání a že libčický evangelický kostel a fara jsou otevřené všem příchozím. Jsme vděčni za evangelickou tradici i současnost i za ekumenickou sounáležitost a společné aktivity s našimi přáteli z ostatních denominací či bez příslušnosti k církvi. Těší nás život komunitního centra na naší faře a jeho otevřenost pro lidi z našeho města a okolí. Pozvání na pravidelné i další akce jsou na samostatné stránce a v kalendáři.

Vyznáváme víru v Boha Otce, Syna a Ducha svatého, která nás spojuje s křesťany všech vyznání a všech dob. Vyjadřujeme svou naději, že spolu s nimi máme účast na jedné obecné Kristově církvi, díle Ducha svatého. Jakožto církev vzešlá z reformace uznáváme jako normu víry a života Boží slovo dosvědčené v Bibli. Jsme přesvědčeni, že naším posláním je oslavovat Boha slovem i celým životem, zejména zvěstovat evangelium o spasení v Ježíši Kristu, tvořit společenství víry, lásky a naděje a přijímat odpovědnost za věci veřejné službou a pomocí potřebným.  

Vše, co se u nás děje se uskutečňuje za laskavé podpory našich členů a přátel, děkujeme,
očekáváme věci příští, podpořte nás!

SOUČASNOST A NEDÁVNÁ HISTORIE

Žijeme v časech a místě, které nám byly dány a mění se:

(NEJ) STARŠÍ HISTORIE

Počátky libčického sboru jsou v reformovaném tolerančním sboru v Ledčicích pod Řípem. Jeho členy byli brzy po Tolerančním patentu i evangelíci z Libčic a okolí (39 rodin-186 duší). Tehdá chodili 4 hodiny cesty k bohoslužbám v Ledčicích, příležitostně se konaly bohoslužby také v Libčicích, ve statku Josefa Smolíka v čísle 8. Od roku 1850 inicioval ledčický farář Jan Kašpar na přání libčických evangelíků stavbu vlastního kostela v Libčicích. Stavba se uskutečnila v letech 1863-67, také díky podpoře ze zahraničí, z Gustav-Adolf spolku. Sbor získal v roce 1873 statut filiálního sboru, v roce 1889 se sbor osamostatnil, prvním farářem byl Václav Baše, od r. 1905 Jindřich Molnár (za jeho působení první kazatelská stanice v Kralupech n. Vlt). Od r. 1914 Benjamin Vališ, 1941 vznikla druhá kazatelská stanice v Roztokách u Prahy.